Znamenají antidepresiva nebezpečí pro těhotné ženy?

Svět, v němž žijeme, je na jedné straně plný až nadbytečného luxusu, na druhé straně však dokáže být po čertech nehostinným místem k životu. Po antidepresivech, která dokáží od neustálých tlaků v rodině či práci ulevit, proto dnes sahá čím dál více lidí. Jsou však pro všechny stejně bezpečná? Nejrizikovější skupinu stále představují těhotné ženy. Svět, v němž žijeme, je na jedné straně plný až nadbytečného luxusu, na druhé straně však dokáže být po čertech nehostinným místem k životu. Po antidepresivech, která dokáží od neustálých tlaků v rodině či práci ulevit, proto dnes sahá čím dál více lidí. Jsou však pro všechny stejně bezpečná? Nejrizikovější skupinu stále představují těhotné ženy.

Mezi všemi typy poruchy nálad, které dnešní psychiatrická věda rozeznává, je deprese tou zdaleka nejrozšířenější. Celoživotně jí trpí celých 16 % všech lidí, ženy jsou k ní o něco náchylnější než muži. Podle průzkumu, který provedla Světová banka, bude okolo roku 2020 deprese druhou nejčastější příčinou smrti a pracovní neschopnosti, hned za ischemickou chorobou srdeční. S tímto alarmujícím stavem se lékaři snaží vyrovnat tak, že vyvíjejí stále účinnější a přesněji zacílené léky, antidepresiva. Jako většina léků mají však i vylepšovače nálady rubovou tvář v podobě nejrůznějších vedlejších účinků. A jak jdou dohromady antidepresiva a těhotenství? Někteří lékaři připomínají, že jejich výhody stále lehce převažují nad nevýhodami.

Plíživá epidemie deprese

A jak je vlastně možné, že lidí s depresí v posledních letech tolik přibývá? Abychom na takovou otázku dokázali odpovědět, je třeba si nejprve ujasnit, proč vlastně deprese vzniká. Podobně jako u řady jiných psychických poruch může vést k jejímu projevení řada různých příčin, které se navíc vzájemně podporují a doplňují. Poměrně běžnou příčinou je reakce na nějaký jiný problém organismu. Mezi časté spouštěče patří například cukrovka, poruchy jater či vznik různých nádorů. Někdy se také jedná o reakci na různé léky či jiné farmakologické preparáty, například chemoterapeutika či antikoncepce. Snad nejčastější příčinou však jsou změny v chemických pochodech v mozku, které jsou velmi často geneticky podmíněné. Jde v první řadě o hospodaření našich mozkových buněk s látkami důležitými pro přenášení elektrických vzruchů, takzvanými monoaminovými neurotransmitery (např. serotonin, tryptofan, dopamin). Druhou skupinu příčin vzniku deprese tvoří reakce na podnět zvenčí. Takové úmrtí v rodině, rozchod či rozvod, ztráta zaměstnání nebo selhání v nejrůznějších zatěžkávacích situacích, které život přináší, dokáže příchod depresí výrazně podpořit. Na vzniku a rozvinutí deprese, která jako epidemie prochází především zeměmi rozvinutého světa, se tedy podle všeho podílí především stále větší počet stresujících faktorů.
 

Jak na léčení deprese?
Léčení deprese je velmi komplikované. Klíčem k volbě správné metody je v první řadě správná diagnóza. Psychiatr či psycholog musí depresi nejprve odlišit od běžné špatné nálady a přesně zjistit, ve které fázi depresivního onemocnění se pacient nachází (lehká, střední těžká). U lehčích forem depresí, které se projevují především ztrátou životní radosti a optimismu, není třeba ihned nasazovat nejrůznější pilulky. Napomoci mohou nejrůznější psychoterapeutické metody, které mohou pacienta naučit lépe pochopit své příznaky a předcházet stresovým situacím. Zvláště dobře se také osvědčuje takzvaná kognitivně-behaviorální terapie (KBT), tedy jakési „přeučování“ špatných návyků na dobré. Nejběžnější ze všech metod je dnes nasazení nejrůznějších antidepresiv (viz rámeček) či antipsychotik. Existují však i typy depresí, na které jsou i antidepresiva krátká a lékaři musí sahat i k různým alternativním metodám. Jednou z nich je například elektrokonvulzivní terapie, při které je do mozku pacienta vyslán elektrický impulz, díky němuž je simulován krátký epileptický záchvat. V poslední dobře se také osvědčuje stimulace bloudivého nervu (nervus vagus), fototerapie čili léčba světlem (viz rámeček) nebo i stimulace mozkové kůry magnetickým polem (takzvaná. repetitivní transkraniální magnetická stimulace – rTMS).

Prášky a těhotenské bříško

Nejčastějšími léky, které dnes psychiatři k léčení těchto problémů předepisují, jsou tzv. inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI – např. sertralin, citalopram, paroxetin či fluoxetin), které mají zdaleka nejméně vedlejších účinků. Ani ty však nejsou zcela nevinné. Po několika týdnech může u některých pacientů nastoupit úzkost, zvracení, průjmy či závratě. Nejproblematičtější skupinou pacientů  jsou však těhotné ženy. Například ve Spojených státech, kde v dnešní době zažívají antidepresiva svou zlatou éru, užívá tyto léky dokonce každá osmá těhotná žena. Na tento alarmující stav lékaři pochopitelně reagují dalšími a dalšími studiemi, které se snaží potvrdit či vyvrátit škodlivost těchto prášků na vývoj plodu. „Deprese zvyšuje riziko předčasného narození, nízké porodní váhy a novorozeneckých komplikací,“ vysvětluje jeden z předních odborníků, Emilio Sanz z univerzity La Laguna v Tenerife na Kanárských ostrovech. Situace je však poněkud prekérní. Podle lékařů nelze u některých typů léků vyloučit vedlejší efekty, které jsou takřka nachlup stejné. Například při braní léku na bázi paroxetinu v průběhu prvního trimestru byla prokázána 2x větší pravděpodobnost, že se miminko narodí s vrozenou srdeční vadou, vyskytnout se může i předčasný porod či nízká porodní váha.

Jak to vidí 21. STOLETÍ:

A jaký závěr by si tedy měly těhotné ženy, které trpí dlouhodobými depresemi, z dosavadních lékařských výzkumů odnést? Na místě je v první řadě podrobná konzultace s lékařem. Ten by měl zvážit především hloubku onemocnění. U lehčích forem deprese je na místě vyměnit farmaka za terapii. Na místě je také sport, velmi vhodná je například jóga. A jistě není třeba připomínat, že je důležité vyvarovat se požívání látek, které mohou depresi jen prohlubovat, jako je alkohol či drogy.

Velká rodina vylepšovačů nálady

 Člověk, který upadá do dlouhodobých depresí, si často hledá cestu ven způsoby, které jsou z dlouhodobého hlediska často naprosto neudržitelné. K takovým patří především alkohol, který sice dokáže náladu krátkodobě vylepšit, dlouhodobě však depresi spíše prohlubuje. Mezi příčinami vzniku alkoholismu proto deprese obsazuje jednu z čelních příček. Z depresivních stavů dokáží napomoci i tlumící drogy na bázi opiátů (například morfin či heroin) či amfetaminů (např. pervitin neb extáze). Tyto látky byly také zhruba do poloviny 50. let minulého století také na léčbu melancholie předepisovány. O koncích takové „léčby“ však není ani třeba se dále rozepisovat. Většina z léků na deprese, které se používají v dnešní době, nějakým způsobem ovlivňuje způsob, jimiž mozkové buňky hospodaří s neurotransmitery. Mezi takové patří například tricyklická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání serotioninu a nordadrelinu (SNRI, SSRI, SARI, NRI) nebo inhibitory monooxidázy (MAOI).

Světelná terapie – léto v zimě

 „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař,“ zní dávné moudro našich babiček. Lidský druh se vyvinul na afrických planinách, tedy otevřeném prostoru, kde se před denním světlem prakticky nebylo možné schovat. Ještě v nedávné době, dejme tomu před 100 lety, pracovala většina lidí venku. V dnešní době je však většina lidí zavřena po většinu den v domech či kancelářích a sluneční světlo nám tak čím dál více chybí. Využívání světla k léčení doporučoval již řecká lékař Hippokrates (460 př. n. l.–377 př. n. l.). Pionýrem moderního využívání efektů světla byl dánský lékař Niels Ryberg Finsen (1860–1904), který byl za své výzkumy v roce 1903 poctěn Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. Finsen se soustředil  na léčení kožních problémů, zejména akné. Díky tomu, že délka fotoperiody, tedy části dne, kdy je světlo, souvisí s rytmickou synchronizací metabolických procesů známých jako cirkadiánní rytmy, je léčba světlem účinná zejména v oblastech, které nějakým způsobem s poruchami těchto rytmů souvisejí. Typickým takovým problémem jsou například poruchy spánku, ale například i sezonní (zejména podzimní) deprese.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Odhaleno 40 nových genů spojených s inteligencí

Odhaleno 40 nových genů spojených...

Vědcům se podařilo objevit 40 nových genů, které s největší...
Jak se správně běhá?

Jak se správně běhá?

  Přibližně 42 % Čechů se věnuje běhání. Z průzkumu „Sport roku 2014“...
V jakých zemích je nejlepší zdravotní péče?

V jakých zemích je nejlepší...

Obrovská mezinárodní studie srovnala zdravotnické systémy 195 zemí světa. Nejlépe výzkum...
Zvětšení prsou novými implantáty je dnes dostupné každé zájemkyni

Zvětšení prsou novými implantáty je...

Zvětšení prsou patří k nejvíce žádaným zákrokům estetické chirurgie a klientky na ně mají...
Podaří se vědcům naučit mikroorganismy vytvářet účinnější antibiotika?

Podaří se vědcům naučit mikroorganismy...

Malárie, streptokokové a stafylokokové infekce jsou onemocnění vyvolaná mikroorganismy,...
Lidé nakaženi AIDS se dožijí až o 10 let více

Lidé nakaženi AIDS se dožijí až o...

V USA a v Evropě se délka života HIV pozitivních dospělých osob prodloužila...
Vědci dávají šanci předčasně narozeným dětem

Vědci dávají šanci předčasně...

Američtí badatelé sestrojili podpůrné zařízení, které dokáže nahradit placentu i...
První rok fungování vědeckého centra CAPI přinesl řadu úspěchů

První rok fungování vědeckého centra...

Projekt Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. lékařské fakulty...
Za poslední rok přibylo přes 2000 nových astmatiků

Za poslední rok přibylo přes 2000...

V sobotu 6. května proběhl Světový den astmatu. Astmatiků v ČR...
Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

Vědci zkoumali, zda vzniká...

Vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) objevili vztah mezi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejdražší věci svého druhu: Po čem touží miliardáři? (2. díl)

Nejdražší věci svého druhu: Po čem...

Pokud byste vyhráli v loterii těžké miliony, co si...
Jantarová komnata: Zničili ji ruští vojáci?

Jantarová komnata: Zničili ji...

V roce 1716 ji Fridrich Vilém I. (1688–1740) daruje...
Na Harvardu objevili, jak získat ze vzduchu palivo pro auta!

Na Harvardu objevili, jak získat...

Dočkáme se pohonných hmot zdarma? Dokážeme...
Dvě tváře Estibaliz Carranzaové: Proč krásná cukrářka zastřelila exmanžela?

Dvě tváře Estibaliz Carranzaové: Proč...

 „Ta žena má dvě tváře! Bude se snažit hrát roli...
Může voda téct do kopce? I to se stává!

Může voda téct do kopce? I to se...

Všichni víme, že voda proudí vlivem gravitace...
Bez čí pomoci se mozek neobejde?

Bez čí pomoci se mozek neobejde?

Cévy fungují jako tunely, které mají na starost...
Špion Alžběty I. dohnal královnu na popraviště!

Špion Alžběty I. dohnal královnu...

„Dokud bude ta ďábelská žena naživu, nebude koruna...
Neuvěřitelné: Zvířecí jasnovidci předpověděli vítězství Donalda Trumpa!

Neuvěřitelné: Zvířecí jasnovidci...

Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 se...
Crashtest Boeingu 720: Letecká havárie na objednávku!

Crashtest Boeingu 720: Letecká...

Letecká doprava je sice bezpečná, proti automobilové...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.