Domů     Vesmír
Lidstvo už hledá náhradní Zemi!
21.stoleti 16.4.2010

Filmoví tvůrci si rádi pohrávají s myšlenkou, že se vesmírem řítí asteroid, který míří k Zemi. Té tak hrozí akutní nebezpečí. Ve filmu se ovšem vždy najde nějaký ten hrdina, obvykle chrabrý Američan, který planetu zachrání. Jenže v realitě by taková katastrofická situace vypadala asi jinak…Filmoví tvůrci si rádi pohrávají s myšlenkou, že se vesmírem řítí asteroid, který míří k Zemi. Té tak hrozí akutní nebezpečí. Ve filmu se ovšem vždy najde nějaký ten hrdina, obvykle chrabrý Američan, který planetu zachrání. Jenže v realitě by taková katastrofická situace vypadala asi jinak…

Už jen ta představa není příjemná. Velké ničivé kosmické těleso je na dosah Země, všechny možnosti na změnu jeho dráhy selhaly. Co lidstvu zbývá? Zakopat se pod povrch. A nebo se evakuovat. Jenže kam? K technologii mezihvězdných letů máme daleko, takže druhý domov je nutné hledat někde ve sluneční soustavě.

Budou z lidí krtci?

Tým vědců z Portorické univerzity (?) pečlivě prohlédl všechna větší tělesa ve sluneční soustavě. Na základě svých poznatků pak sestavil žebříček jejich obyvatelnosti. Odborníci se zaměřili se především na teplotu, složení atmosféry, klima a vlhkost. Hlavní důraz přitom kladli na teplotu a vlhkost, protože obě veličiny lze podobně jako na Zemi nejsnáze změřit. Jako základní činitel jim vyšla takzvaná standardní primární obyvatelnost. Čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe by se dané těleso dalo kolonizovat a tím lépe by se zde lidé mohli usídlit. Například Země má v současné době index obyvatelnosti 0,7.
Kam by se tedy lidstvo mělo podle závěrů této studie v případě nouze uchýlit? Na Saturnův měsíc Enceladus. Nikoliv však na jeho povrch, ale do jeho podzemí. Na povrchu Enceladu je jen velmi řídká atmosféra, složená z vodních par a také tlak je zde vlastně neměřitelný. Index obyvatelnosti Enceladu má podle vědců velmi slušnou hodnotu: 0,4. Má to však jeden háček – oblasti pod povrchem Enceladu jsou jen obtížně přístupné.

Ani Europa není bez šancí

Dalším problémem je i to, že Enceladus je velmi malé těleso. Vždyť je čtyřikrát menší než Měsíc. Tam by se lidstvo vešlo jen stěží. Na druhém místě v žebříčku možné obyvatelnosti skončila další oběžnice plynných obrů, tentokrát Jupiterův měsíc Europa. Index jeho obyvatelnosti dosahuje hodnoty 0,3.
Europa je mezi astronomy stále více oblíbenějším tělesem. Již nějakou dobu se spekuluje o tom, že ledový příkrov, kterým je zahalena, by mohl skrývat tekutý oceán tvořený vodou. A v něm by mohl být život. Tak daleko ještě výzkum není, ono je také docela dobře možné, že na Europě hraje důležitou úlohu kyselina sírová, která si zase s životem tolik dobře nerozumí. Síra se na Europu pravděpodobně dostává ze sousedního měsíce Io, kde tryská díky ďábelské sopečné činnosti do prostoru.

Mars až na třetím místě

Kupodivu až na třetí místo v žebříčku indexu obyvatelnosti se dostal Mars, který v plánech na případnou kolonizaci vesmírných těles figuruje společně s Měsícem na prvním místě. Marsu škodí především jeho nízká vlhkost. Určitou naději pak ještě skrývá Saturnův měsíc Titan se svou hustou dusíkatou atmosférou, který nyní vyhlíží podobně jako Země ve svých dětských letech.
I samotní vědci byli z výsledků svých výpočtů překvapeni. „Je zajímavé, že se na první místo dostal právě Enceladus,“ uvedl jeden z autorů studie profesor Abel Mendez. „Nicméně právě toto těleso ještě čeká na podrobnější výzkumy. Z hlediska dostupnosti a obyvatelnosti se tak zatím nejlépe jeví Mars a Europa. Ale já osobně jsem rád, že Enceladus vyšel jako vítěz. Přemýšlel jsem už dlouhou dobu o tom, že z hlediska astrobiologie se tento měsíc jeví v naší sluneční soustavě jako nejzajímavější.“ dodal vědec.

Zlaté časy už byly

Vědci z portorické Univerzity ovšem nezkoumali jen vesmír, ale i samotnou matičku Zemi. Jak již bylo řečeno, index její obyvatelnosti dosahuje hodnoty 0,7. Jenže, nebylo tomu tak vždy, bývaly doby, kdy se na naší planetě žilo i lépe. Lebedit si mohli především dinosauři, v jejich éře před 65 až 100 miliony lety dosáhl index obyvatelnosti Země hodnoty 0,9.
Studie se zaměřila i na tolik propírané téma změn klimatu. Časem vědci hodlají podobný model použít i na výzkum exoplanet. Doufejme však především v to, že Země naším domovem zůstane, a že nebudeme muset hledat její náhradu.  Ať už na Enceladu nebo kdekoliv jinde.

Bude člověk na Enceladu prvním živým tvorem?

Sonda Cassini potvrdila, že Saturnův měsíc Enceladus by za jistých podmínek mohl být vhodný pro vznik primitivních forem života. Na jeho jinak ledovém povrchu se totiž nacházejí gejzíry, které chrlí vodu v kapalném skupenství. Sonda vyslala k Zemi snímky, které existenci gejzírů v oblasti jižního pólu Enceladu potvrzují. Již dříve se někteří vědci domnívali, že Enceladus je jedním z mála míst v naší sluneční soustavě, kde by se život mohl vyskytovat. Samozřejmě, že by se asi nejednalo o mnohabuněčné organismy, ale spíše o mikroby, kteří se na místní z pozemského pohledu tvrdé podmínky dokázali adaptovat. Nicméně, experti z NASA poukazují na to, že jen samotná existence vody v kapalném stavu, nemusí nutně znamenat, že někde v ní budou živé organismy. „Je to určitě zajímavé, ale to je podle mě tak všechno, co můžeme říct,“ řekl k objevu David Morrison z Astrobiologického institutu NASA.

Kam se rozhodně nestěhovat…

Zatímco měsíce Enceladus a Europa by se mohly za určitých podmínek stát pro lidstvo útočištěm, jiná tělesa v naší sluneční soustavě připomínají spíše peklo. Pro člověka jsou naprosto neobyvatelní tzv. plynní obři Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Ovšem ani některá menší tělesa nebudou zřejmě nikdy pohostinná. Například Jupiterovu oběžnici Io charakterizuje nejsilnější vulkanická činnost v celé soustavě. Erupce na povrchu zde vytvářejí oblaka síry a oxidu siřičitého, které dosahují výšky až 500 km. Naproti tomu Jupiterovy měsíce Ganymed či Callisto by se mohly stát zajímavým místem pro vybudování stálé základny. Příšerné podmínky panují také na Venuši, zde vládne vysoká teplota i tlak 100krát vyšší než na Zemi. A ani Merkur vzhledem k extrémním rozdílům teplot na svých polokoulích nevypadá, že by se jednou mohl stát rezervní Zemí.

Další článek
Související články
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz