Panorama

Zemědělští inženýři se činí: Supertabák: Nejlepší bioenergetická rostlina?

Při výzkumu ideální energetické plodiny se bioinženýři soustředí v první řadě na rostliny, které se nevyužívají pro potravinářské účely. Jednou z takových rostlin je i tabák, v jehož rostlinách se olej, který lze dále zpracovat na biopalivo, vyskytuje především v semenech. Vědci z Univerzity Thomase Jeffersona v americké Philadelphii pod vedením dr. Vjačeslava Andrianova dokázali přinutit rostliny tabáku, aby olej „nenalévaly“ pouze do semen, ale v mnohem větším množství i do listů.

Sex místo depresí

Další „viagra pro ženy“ na dosah?

O tom, jak velkou roli hraje ve vědě náhoda, se přesvědčili lékaři z Chapell Hill Medical School v Severní Karolíně, USA. Zatímco si mysleli, že vyvíjejí ideální antidepresivum, ukázalo se, že jejich lék je nakonec mnohem vhodnější k léčení jiného problému – nízké touhy žen po milování.  „Flibasterin byl skutečně slabý antidepresant. Bystří pozorovatelé si však povšimli, že jak u laboratorních krys, tak u lidských subjektů došlo k nárůstu sexuální touhy, a proto  jsme provedli několikanásobné klinické testy. Ženy, které se jich účastnily, skutečně potvrdily jak zvýšení sexuální touhy, tak větší uspokojení ze sexuálních zkušeností,“ popisuje průběh výzkumu prof. Thorp. Jelikož se pokusů se účastnilo celých 1946 žen před menopaouzou starších 18 let, lze jejich výsledky považovat za skutečně průkazné.

Česká věda světových parametrů

Liberec se stane českým centrem výzkumu a vývoje nanomateriálů

Úspěchy odborníků z Technické univerzity v Liberci na poli vývoje nanotechnologií přinesly zaslouženou odezvu. Projekt zaměřený na výzkum a vývoj nanomateriálů je jedním z osmi úspěšných projektů, který získal peníze na svoji realizaci v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.  Vybudování nejmodernějšího výzkumného centra, kde se špičkoví odborníci budou zabývat vývojem nanotechnologií, vyjde na osm set milionů korun.

V rámci projektu budou využity stávající budovy a související pozemky, které budou přestavěny na moderní laboratoře a výzkumné ústavy.

Pohled do nitra hmoty

Nové možnosti zobrazování jednotlivých atomů

Rastrovací elektronové mikroskopy jsou takřka zázračná zařízení. S jejich pomocou dokáží vědci do nitra hmoty nejen nahlížet, ale také ji měnit. K lepšímu poznání podstaty některých procesů, které se v jeho činnosti uplatňují, přispěl nedávno i český vědec. Mezinárodní tým vědců z Německa, Japonska a České republiky publikoval v posledním čísle časopisu Physical Review Letters  práci, přinášející zcela nové informace o původu atomárního kontrastu Kelvinovou sondou. Tým, jehož členem je i Pavel Jelínek, pracovník Fyzikálního Ústavu AV ČR v. v. i., provedl sérii experimentálních měření podpořených počítačovými simulacemi, která umožnila hlubší vhled do původu atomárního kontrastu Kelvinova mikroskopu atomárních sil. Kelvinův mikroskop atomárních sil najde široké uplatnění v oblasti materiálového výzkumu a nanotechnologií.

Mobil je stejně nebezpečný jako alkohol

Řidiči, pozor na esemesky!

SMS zprávy posílá z jedoucího auta až 60 % zejména mladších řidičů! Výzkum, který nedávno provedli vědci z univerzity v americkém Utahu, přichází s dalšími podrobnostmi. Testy, prováděné na simulátoru, jednoznačně prokázaly, že telefonování za jízdy snižuje reakci řidiče o 9 % a posílání SMS zpráv o celých 30 %. Snížená schopnost reagování na nenadálé situace byla v podstatě stejná jako u silně opilých řidičů. Projevovala se zejména při brzdění, kdy se brzdná dráha prodlužovala až o polovinu. Takže, řidiči, pozor. Posílání esemesek za jízdy raději ani nezkoušejte!

Zapomeňte na létající auta!

Přijíždí létající motocykl

Představy o létajícím automobilu jsou stejně staré, jako sám automobilismus. Zatím se podobné stroje vyskytují nejvíce ve fantastické  literatuře či filmech, ale myšlenkou na létající auta se dnes zabývá čím dál tím více vědců a konstruktérů. Všem nyní tak říkajíc vypálila rybník americká firma Samson Motorworks, která chce už příští rok vypustit na oblohu létající motocykl. Při jeho konstrukci se inženýři inspirovali hmyzem, takže křídla jsou při jízdě důmyslně složena podél šasi motocyklu a při dosažení potřebné rychlosti se roztáhnou a umožní vzlet.

„Nafukovací žáby“ z Jižní Ameriky

Samičky ropuch dokážou být pěkně vybíravé

Ropuchy obrovské, obývající Střední a Jižní Ameriku, dokážou vystrašit leckterého cestovatele. Tyto velké žáby jsou zajímavé tím, že dokážou nafouknout své tělo až na dvojnásobek. Dosud se myslelo, že nafukování slouží jen pro zastrašení nepřátel, ale nyní učinili vědci zajímavý objev. Ropuchy svým nafouknutím odpuzují i nežádoucí nápadníky. Když se ropuše nějaký nelíbí, nafoukne se a mnohem menší sameček tak nemá šanci ji obejmout packami, aby mohl oplodnit její vajíčka. Tak jako jiní živočichové, vybírají si samičky ropuch jen ty největší a nejsilnější jedince, u kterých mají jistotu, že jim zajistí silné potomstvo.

Nečekaný objev amerických chemiků

Nová „pastička“ na radioaktivní materiál

Ionty radioaktivního cesia zamořují zejména okolí hlubinných vrtů, k jejichž vyplachování se cesium nejčastěji užívá. Jak se však takového nepříjemného radioaktivního odpadu zbavit? S řešením, které svým principem nápadně připomíná sklapovací pasti mouchy mucholapky (???), přišli američtí vědci z Northwestern University v americkém Chicagu. Jejich úkolem bylo tedy přijít s látkou, která nebezpečné ionty „vybere“ z roztoku s maximální selektivitou. Nalezli jej ve speciálním materiálu, který se skládá z vrstviček gallia, síry a antimonu. Tajemství úspěchu tohoto materiálu spočívá ve výměně jedněch iontů za druhé. Na počátku jsou do struktury na jeho povrchu pevně uchyceny jisté typy organických iontů. Jakmile však přijde materiál do kontaktu s kapalinou, tyto ionty se uvolní a připraví jakési „pastičky“ na ionty cesia. Aby do nich cesium skutečně „vlezlo“, museli jej chemici nejprve něčím „nalákat“. Právě k tomu jim posloužila síra, s níž cesium ochotně vytváří slabou chemickou vazbu. Vzniklá vazba navíc způsobí změnu tvaru povrchu, „pastička“ tak sklapne a nepustí již cesium ven.

Genetici zaostřili na růst lidské populace

Lidé bývali ohroženým druhem

Ačkoliv to dnes tak rozhodně nevypadá, není tomu tak dávno, co byli lidé skutečně vzácným druhem. Aby genetici z univerzity v Salt Lake City v americkém Utahu odhadli dřívější počet lidí na Zemi, podívali do lidských genů. Tento pohled jim prozradil zajímavou skutečnost: v době asi před 1 milionem byli lidé skutečně vzácným druhem. Po celém světě jich podle všeho nebylo více než 18 500! Ve srovnání s gorilami (25 000) či šimpanzi (21 000) jsme byli tenkrát opravdu chudými příbuznými.

Protein leptin je látkou budoucnosti

Nová pilulka na hubnutí na obzoru

Protein zvaný leptin zastává v organismu řadu různých funkcí, z nichž většina nějak souvisí s metabolismem a přípravou organismu na hladovění. Jeho využití má podle všeho před sebou zářnou budoucnost. Když vědci z Lékařské fakulty univerzity v Montrealu pod vedením Moïse Bendayana u laboratorních krys vylučování této látky uměle omezili, jejich apetit byl k nezastavení. Od tohoto experimentu byl už jen krůček k myšlence, že leptin by bylo možné využít v boji proti obezitě. Spolknutí takové pilulky by vyvolalo pocit sytosti a zamezilo zničujícímu přejídání. Testování nového přípravku plánují vědci na tento rok.

Gigantický výzkum německých paleontologů přinesl výsledky
Kolébkami života jsou korálové útesy

Korálové útesy mělkých a teplých moří jsou spolu s deštnými pralesy místy s největší rozmanitostí přírody, jaké naše planeta zná. Němečtí vědci nedávno potvrdili teorii, že většina mořský organismů se vyvinula právě zde. „Korálové útesy ve skutečnosti přispívají k větší pestrosti života v mořích. Příslušníci rodů, které se zde vyvinuly, totiž často migrovaly do jiných oblastí,“ popisuje výsledky obrovité práce svého týmu paleontolog Wolfgang Kiessling z Přírodovědeckého muzea v Berlíně.

Američtí neurologové rozplétají záhadu

Proč světlo zhoršuje migrénu?

Každý, kdo trpí migrénou, se snaží schovat do tmavého kouta. Úporná bolest hlavy má totiž jednoho velkého spojence – ostré světlo.  Lékařům z amerického Harvardu se nedávno podařilo přijít na to, proč ostré světlo tolik „bolí“. Ukázalo se, že zvláštní buňky oční sítnice, obsahující pigment melanopsin, se napojují na buňky jednoho z center zprostředkující bolest, thalamu. „Výzkumy jsou však stále v plenkách. Je možné, že melanopsin by mohl být jen jedním kouskem z mnohem větší skládačky,“ komentuje výzkumy harvardských kolegů dr. David Berson z prestižní Brownovy univerzity, který buňky obsahující melanopsin na rohovce oka před osmi lety objevil.

Máme se na co těšit

Stěhují se k nám papoušci!

Výrazně zelený papoušek s červeným zobákem, zvaný alexader malý, zjistil, že Evropa je docela dobré místo k životu, a začal se na našem kontinentě šířit jako lavina. Nedávno jej vědci museli dokonce zařadit mezi nebezpečné invazní druhy, protože je zde reálné nebezpečí, že by mohl vytlačit původní druhy ptáků a stát se i vážným zemědělským škůdcem. Jeho největší populace nalezneme nyní v Londýně a okolí, kde žije na 12 000 ptáků. Tam dostal dokonce místní název kingstonský papoušek. Velké kolonie se nacházejí v Nizozemí, kde se jeho počet odhaduje až na 10 000 ptáků. Početná kolonie, čítající asi 5000 jedinců, žije v okolí belgického Bruselu. Méně četné kolonie se vyskytují i v dalších evropských zemích. Nejnověji byl jeho výskyt pozorován v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Není tedy daleko doba, kdy budeme křik těchto barevných krasavců slýchávat i v našich parcích.

Sčítání Zemi podobných planet se přibližuje

Astronomové objevili druhou nejmenší exoplanetu

S objevováním planet mimo sluneční soustavu se v posledních letech doslova roztrhl pytel. Do roku 1990 vědci nepozorovali ani jedinou, dnes se již jejich celkový počet blíží číslu 400. Astronomové z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně (Caltech) namířili teleskop umístěný na Mauna Kea na Havaji na hvězdu  HD156668 , která se  nachází v souhvězdí Herkula asi 80 světelných let od Země. Objevili tam planetu, která má hmotnost jen 4x větší než Země a je tak druhou nejmenší známou exoplanetou vůbec.

Klimatologové nabídli zoologům zajímavý model

Lemuři připluli na Madagaskar na voru

O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich.  „Klimatické modely ukázaly, že v době před 20–60 miliony let byly mořské proudy  dostatečně silné na to, aby se zvířata na ostrov dostala a nezemřela cestou žízní. Taková cesta byla v možnostech zejména menších druhů zvířat, jejichž přirozeně pomalejší metabolické pochody mohla ještě oslabit hibernace,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Jason Ali z univerzity v Hongkongu.

Cesta k úspěšnému léčení poranění žil

Další krok nanoplavidel v lidských žilách

Spojení úsilí špičkových lékařů a inženýrů přináší v posledních letech plody zejména v oblasti nanotechnologií. Jedním z jejích plodů jsou i „nanoplavidla“, která mohou v lidském těle bojovat proti nejrůznějším nemocem. Nanoplavidla, která vynalezli vědci z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu (MIT), se nepřichytí na normální zdravou tkáň cévy, ale pouze na takovou, která je nějak poškozená. Do poškozeného místa postupně uvolňují léčivé látky a tkáň se rychleji hojí.

Mikroorganismy překvapují svou „chytrostí“

Hlenky i lidé používají stejnou logiku

Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku. Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v japonském Sapporu je vědci pod vedením dr. Atsushi(ho?) Tera začali zvláštním způsobem krmit. Jejich oblíbenou potravu, ovesné vločky, rozložili okolo centra hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí, resp. 36 měst, které jej obklopují. K jejich překvapení vytvořila „chapadla“ hlenky prakticky navlas stejnou síť, jako je ta, která již ve skutečnosti existuje: síť železnic, která jednotlivá města propojuje. Je náhoda, že hlenky a lidé používají stejnou „logiku“?  „Kdepak,“ odpovídá dr. Tero. „Jak lidé, tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu.“ Tuto „logiku“ se poté japonským vědcům podařilo zobecnit do matematického modelu, který bude moci být využíván při modelování nejrůznějších optimalizačních řešení.

Co všechno dokážou prozradit geny?

První evropští zemědělci byli úspěšnými milovníky

Vynález zemědělství se lidem podařil asi před 11 000 lety v oblasti Blízkého východu a odtud se pomalu šířil dále na sever. Podle rozsáhlého genetického výzkumu, který provedli britští vědci z university v Leicesteru, byli první zemědělci také velmi úspěšnými milovníky. Podle jejich závěrů tvoří celých 80 % evropských nositelů Y-chromozomů potomci dávných farmářů, kteří se do Evropy šířili z jihu. Zajímavé je, že většina ženských genů pochází podle všeho z lovecko-sběračských společností. Muži, kteří se šířili z jihu, byli oproti místním podstatně evolučně úspěšnější. Jak se jim to podařilo, však nezbývá než si domýšlet.

Američtí vědci sestrojili unikátní matematický model

Mraveniště jedná jako jeden organismus

„Dvěma největšími evolučními inovacemi v dějinách života bylo to, že buňky se spojily dohromady, aby fungovaly jako jeden organismus, a to, že se tyto organismy spojily a vytvořily společenství,“ říká James Gillooly z americké University of Florida v Gainesville, který byl jedním z členů týmu biologů a matematiků, který své výsledky nedávno publikoval v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci se dali do skutečně gigantického projektu. Biologové mezi nimi  nejprve poctivě pozorovali kolonie nejrůznějších druhů společenské hmyzu, jako jsou termiti, vosy či včely (celkově se zabývali obrovským počtem 168 druhů!) a později nechali své kolegy matematiky, aby na základě jejich dat sestrojili matematický model. Jejich závěry byly nakonec skutečně přesvědčivé. Když srovnali délku života, tempo růstu a tempo reprodukce hmyzích kolonií a jednotlivých organismů, byly vzájemně  takřka k nerozeznání.

Vykopávky v Izraeli přinášejí důležité svědectví

Archeologové rozluštili možná nejstarší biblický text

Kousek keramiky, který při vykopávkách v místě Khirbet Qeiyafa v údolí Elah jihozápadně od Jeruzaléma nalezli archeologové pod vedením Yosefa Garfinkela,  pochází z období okolo roku 1 000 př. n. l., tedy zhruba z období vlády největšího židovského krále Davida. Poté, co se nějakou dobu věnovali luštění nápisu, který na něm nalezli, nedávno oznámili, že totiž obsahuje předpisy, jak se mají lidé chovat k otrokům, vdovám a sirotkům, které se nápadně podobají několika pasážím ze Starého zákona. Ve střepině dávné nádoby tak archeologové drží v ruce kandidáta na nejstarší známý biblický text, který je o celá tři století starší než jeho dosud známý předchůdce.

Planetární klima ovlivňují tisíce drobností

Za co všechno mohou bublinky v oceánu?

Jedním z překvapivě významných faktorů, který ovlivňuje celoplanetární klima, jsou i bublinky v mořské vodě. Jejich „činnost“ je skutečně pestrá. V první řadě proměňují fyzikální vlastnosti prostředí v blízkosti hladiny. „Bublinky také předávají mořské vodě živiny, zejména kyslík a oxid uhličitý, a tak přispívají nejen k životu v mořích, ale i k odstraňování nepříjemného CO2 z atmosféry,“ vysvětluje mladá fyzička Helen Czerskiová z University of Rhode Island v americkém Kingstonu, která mořským bublinkám zasvětila svou profesní kariéru. Z celoplanetárního hlediska je však nejdůležitější další jejich úloha. Fytoplankton neboli drobné řasy v blízkosti mořské hladiny totiž produkují jednoduchou anorganickou sloučeninu zvanou dimetylsulfid (postaru sirník metylnatý, S(CH3)2). Tuto sloučeninu „chytí“ bublinky a vynesou ji na hladinu, odkud unikne do atmosféry. V jejích svrchních vrstvách se pak přemění na jiné sloučeniny síry, které pak sehrávají klíčovou úlohu: slouží jako kondenzační jádra pro tvorbu mraků. Důvodů, proč se bublinkami v oceánech podrobně seznámit je tedy více než dost.

V Komořanech přistála Saxana

Nový spojenec v boji proti povodním

V nedávné době získal Český hydrometeorologický ústav v pořadí již třetí superpočítač. Práci „mašinky“ NEC SX6, která do pražských Komořan přibyla v roce 2003, dnes pomalu přebírá její vyspělejší následovní NEC SX9, který si od zaměstnanců ústavu vysloužil přezdívku „Saxana“. Do ústavu přišel s jasným úkolem: napomoci zpřesňování předpovědi jevů v atmosféře. Na údajích získaných od meteorologů jsou závislí i hydrologové z povodňové služby a nový počítač proto nalezne uplatnění zejména ve zlepšování předpovědí ničivých povodní.

Stalo se:

před 377 lety:

12. 4. 1633 započal inkviziční proces s italským astronomem a fyzikem Galileem Galileim. Tento proces, který skončil Galileiho porážkou, je znám jako jeden z nejslavnějších soubojů o svobodu myšlení.

před 151 lety:

8. 4. 1859 přišel v Prostějově jeden velkých moravských rodáků německé národnosti, světoznámý filozof Edmund Husserl. Z počátku své kariéry se věnoval matematice a logice, poté založil filozofický směr zvaný fenomenologie, jednu z nejvlivnějších myšlenkových tradic 20. století.

před 102 lety:

1. 4. 1908 se v newyorském Brooklynu narodil americký psycholog Abraham Harold Maslow. Jeho rodiči byli nevzdělaní Židé, ruští emigranti. Byl zakladatelem takzvané „humanistické“ psychologie, která patřila vedle psychoanalýzy a behaviorismu k nejvýznamnějším psychologickým školám 20. století.

před 76 lety:

3. 4. 1934 se v Londýně narodila jedna z nejslavnějších vědkyň 20. století, antropoložka a primatoložka Jane Goodalová. Její výzkumy šimpanzů v africké Keni napomohly k odhalení jejich sociálního uspořádání a inteligence. V současné době patří mezi nejznámější propagátory ochrany zvířat.

před 63 lety:

7. 4. 1947 zemřel americký průmyslník a jeden z průkopníků automobilismu Henry Ford. V roce 1896 se mu podařilo sestrojit svůj první automobil, v roce 1903 založil Ford Motor Company, která jako první zavedla pásovou výrobu.

před 2 lety:

29. 4. 2008 zemřel švýcarský chemik Albert Hofmann. Jeho výzkumy houby paličkovice nachové a jedné z mnoha její účinných látek, kyseliny lysergové, vedly k jeho objevu LSD. Tato halucinogenní droga ovlivnila řadu umělců, zejména v 60. letech minulého století.

Malé velké informace:

Kmeny bakterií, rezistentních vůči antibiotikům, netrápí jen lidi. Když vědci z university v norském Tromsø analyzovali výkaly ledních medvědů, nalezli v nich tyto nepříjemné potvůrky také. Vědci předpokládají, že šíření rezistentních genů mezi bakteriemi je důsledkem lidské činnosti.

O tom, že bez soli se špatně vaří, ví nejen kuchaři, ale i každý druhý pohádkový král. Američtí vědci však nedávno spočítali, že kdyby z Američanů snížil svou spotřebu soli o 3 gramy denně, bylo by ročně zachráněno přes 90 tisíc lidských životů.

Trpaslíci z ostrova Flores, dnes řazení k samostatnému druhu Homo floresiensis, měli mozek úměrně veliký svému tělu – oproti nám, lidem, asi třetinový. Jeho drobné tělo a mozek by nás však neměly překvapovat. Podle srovnávací studie, nedávno zveřejněné v časopise BMC Biology, představuje zmenšení velikosti těla i mozku mezi primáty jeden z běžných trendů.

Lidské mateřské mléko obsahuje velký podíl tuků a proteinů, a přitahuje proto i škodliviny, zejména těkavé látky a těžké kovy, které se hromadí v prostředí. Některé ženy se z tohoto důvodu obávají, zda je vůbec vhodné kojit. Mohou však být klidné. Ze studie vědců z amerického Baltimoru vyplývá, že obsah škodlivin je v mateřském mléce 25–135x menší než ve vzduchu, který běžně dýchají obyvatelé velkoměst.

Schopnost orientovat se prostřednictvím odraženého zvuku je mezi savci vlastní především dvěma skupinám: ozubeným kytovcům a letounům, zejména netopýrům. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že za touto podobností nestojí náhoda, ale stejné genetické změny, které proběhly u obou vzájemně dosti nepříbuzných skupin.

Helicobacter pylori je bakterie, kterou si v trávicím traktu nosí asi polovina lidské populace. Většině z nás nezpůsobí žádné velké potíže, asi v pěti procentech je však původcem žaludečních vředů. Podle švédských vědců tkví příčina v tom, že dokáže obelstít náš imunitní systém a způsobit, že se imunitní buňky nahromadí v tkáni žaludeční sliznice, kde vedou k zánětům.

Vědci ze Scippsova výzkumného institutu v La Jolle v Kalifornii v nedávné době zveřejnili výsledky celých 6 let trvajícího výzkumu, který významně přispěl k rozpoznání  rozvoje a příčin rozvoje alkoholismu. Odhalil další z mechanismů, kterým se na něm podílí  zvýšená hladina jednoho ze stresových hormonů – kortikotropin-uvolňujícího faktoru (CRF).

Proč jsou prakticky ve všech lidských jazycích nejpoužívanějšími slovy právě ta, která mají nejméně hlásek? Vědci, kteří zkoumali primáty makaky formozské, zjistili, že tomuto „zákonu stručnosti“ podléhají opice také. Lidskou stručnost si tedy můžeme vysvětlit tím, že se naši předkové stejně jako dnešní makakové snažili nevzbudit nežádoucí pozornost predátorů.

O tom, že amputace poškozených končetin nejsou jen vymožeností moderní medicíny, se nedávno přesvědčili francouzští archeologové. Na místě zvaném Buthiers-Boulancourt se jim podařilo objevit stopy po dávném lékařském zásahu starém zhruba 6900 let, při němž bylo muži odňato levé předloktí. Operace byla provedena kvalitně a pacient ji přežil. Evropané raného neolitu byli tedy překvapivě dobrými lékaři.

Hvězdy zkolabují do černých děr, když jim dojde „palivo“, stejně jako se zastaví auto, když mu dojde benzin? Kdy se ale „zastaví“ chod celého vesmíru? Vědci z univerzity v australské Canbeře vzali v úvahu nejsoučasnější informace nejen o počtu černých děr, ale i rozložení veškeré hmoty ve vesmíru. Podle jejich modelu se vesmír opotřebovává 30x rychleji, než vědci dříve odhadovali.

Bude nám guma pohánět baterie v mobilech či kardiostimulátorech? Proč ne? Právě takový zvláštní gumový film, který lze připevnit kamkoliv na tělo, ohýbat a vyrábět tak elektřinu, nedávno vynalezli na Princetonské univerzitě. Nově syntetizovaný materiál, nazývaný zkratkou PZT, dokáže přeměnit na elektřinu celých 80 % energie a je tak zatím nejefektivnějším materiálem s touto schopností, které fyzikové říkají piezoelektrický jev.

Hladem ku zdraví? I tak by se daly vyložit závěry týmu lékařů z německého Bonnu, publikované nedávno v časopise Nature. Když u nejrůznějších laboratorních organismů simulovali podmínky hladovění, zjistili, že jejich imunitní systém vylučoval mnohem větší množství krátkých peptidů, které slouží jako obrana proti ataků vetřelců zvenčí.

Antioxidanty, tedy látky, které omezují aktivitu škodlivých kyslíkových radikálů, nemusí být pro naše zdraví vždy jen dobré. Jejich nadužívání může rozkolísat křehkou rovnováhu v organismu a v důsledku působit negativně. Podle vědců z univerzity v Manhattanu americkém Kansasu mohou antioxidanty výrazně zhoršovat zásobování svalů kyslíkem.

Novou metodu k diagnostikování zákeřných plicních nádorů začali zkoušet v Monellově centru pro chemické smysly v americké Pensylvánii. Podle závěrů tamějších chemiků se nádory projeví také proměnou vůně postižené osoby. Typické látky mohou být nalezeny prostřednictvím chemického testu v pacientově moči, nebo být „vyčenichána“ speciálně trénovanými zvířaty.

Biopaliva, založená na přeměnách biomasy z energetických rostlin, byla doposud založená buď na bioetanolu či bioesterech, vyrobených z rostlinných olejů. Mikrobiologové z univerzity v kalifornském Berkeley však v časopise Nature publikovali studii, podle níž by geneticky modifikované bakterie E. coli mohly produkovat rovnou bionaftu, přímo použitelnou k natankování do automobilu.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Budiž světlo!

Budiž světlo!

První chytré hodinky (smartwatch) dobíjené světlem. A to ne pouze tím...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nenávist k pondělkům je nyní vědecky ověřeným faktem

Nenávist k pondělkům je nyní...

Závěr z nadpisu vychází z desetiletého výzkumu amerických vědců na...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...
Nové sdílení elektromobilů v Praze

Nové sdílení elektromobilů v Praze

Od 9. října 2017 mohou občané a pražské firmy využívat k cestám po Praze...
Pozdní příchody: Nezodpovědnost, nebo choroba?

Pozdní příchody: Nezodpovědnost,...

Jste ten typ člověka, který všude stepuje hodinu před domluvenou dobou, nebo je...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Objevené bohatství: Nejznámější zlaté poklady všech dob

Objevené bohatství: Nejznámější...

Potopené lodě, zakopané truhly nebo hroby plné cenných...
Historie příborů: V 11. století mluví církev o vidličce jako o ďáblově nástroji!

Historie příborů: V 11. století mluví...

Podle odhadu odborníků používá svatou trojici lžička–vidlička–nůž denně asi...
Děsivé jihlavské popraviště: Bloudí zde duchové odsouzených?

Děsivé jihlavské popraviště:...

Na okraji Jihlavy se nachází kopec přezdívaný Krkavčí vrch. Jihlavané toto místo...
Fascinující zvířata: Proč se pandy naučily žrát bambus?

Fascinující zvířata: Proč se pandy...

Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého...
Civilizační nemoci: Proč jsme proti nim bezradní?

Civilizační nemoci: Proč jsme...

Rakovina, cukrovka nebo obezita. To je jen malý výčet nemocí, kterými...
Příběh prvního anglického mafiána: Potopí ho až obyčejná krajka!

Příběh prvního anglického mafiána:...

Stal se prvním, komu se podařilo jako prvnímu ovládnout takřka celé...
VIDEO: Úchvatný výstup na Mount Everest

VIDEO: Úchvatný výstup na Mount...

Z pohodlí domova dnes můžete zažít prakticky cokoliv. Mohou za to...
Falešné důkazy proti Dreyfusovi: Kdo stál za temnou aférou?

Falešné důkazy proti Dreyfusovi:...

Francouzská kontrašpionážní služba zachytí roku 1894 rukou psaný dopis. Právě vzplál...
Karta smrti: Odkud  získala svou hrůzostrašnou přezdívku?

Karta smrti: Odkud získala svou...

Dusná krajina vietnamské džungle se utápí v salvách výstřelů a bolestných výkřiků....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.