Domů     Příroda
Nejlepší výzkumník pod mořskou hladinou? Robot!
21.stoleti 19.3.2010

Přes veškeré pokroky vědy je na naší planetě stále nespočet míst, která jsou zahalena tajemstvím. Nemalá část z nich se nachází pod mořskou hladinou. Záhady podvodního světa stále nedají mnoha vědcům spát. Nyní ovšem mají v rukou nové pomocníky: roboty, kteří jsou sestrojeni přímo pro výzkum prostředí pod hladinou moře.Přes veškeré pokroky vědy je na naší planetě stále nespočet míst, která jsou zahalena tajemstvím. Nemalá část z nich se nachází pod mořskou hladinou. Záhady podvodního světa stále nedají mnoha vědcům spát. Nyní ovšem mají v rukou nové pomocníky: roboty, kteří jsou sestrojeni přímo pro výzkum prostředí pod hladinou moře.

Na první pohled tito roboti vypadají jako žlutozelený fotbalový míč s podstavcem a anténou. Na jejich vývoj vynaložila americká Nadace pro rozvoj vědy celý jeden milion dolarů.

Rozluští záhady klimatu?

Již brzy se stovky těchto robotů budou zvolna vznášet pod vodní hladinou a nechají se unášet mořskými proudy. Právě tyto mořské řeky budou roboti sledovat, zejména jejich sílu a proměnlivost. Vždyť to jsou právě mořské proudy, které mají zásadní vliv na pozemské klima. Ovšem malí kulatí pomocníci se zaměří i na výzkum podvodní biosféry, zejména planktonu a přemnožených škodlivých řas. Kromě toho mohou být nápomocni i při nenadálých neštěstích, jakými jsou bohužel celkem časté havárie ropných tankerů nebo letecká neštěstí. Takový robot například mnohem snadněji a rychleji vyhledá černou skříňku z havarovaného letadla.
Na sestrojení robotů se podíleli pracovníci Oceánografického institutu, který sídlí v San Diegu při pacifickém pobřeží. Právě toto vědecké pracoviště má jednu z nejdelších tradic, co se týče výzkumu podmořského světa. Místní experti si od celého projektu slibují, že jim pomůže snáze najít ohrožená místa v mořské biosféře. Poté by se lépe zachraňovaly některé kriticky ohrožené druhy.

Moře plné robotů

Z počátku bude už letos do projektu zapojeno šest větších a několik menších robotů, pokud ovšem vše půjde podle plánu, rodina malých badatelů se mnohanásobně rozroste. Každý z nich je vybaven vysílacím zařízením pro přenos dat a senzory zjišťujícími chemické složení vody, její teplotu, tlak, salinitu (obsah soli ve vodě) nebo biologické pochody pod hladinou. Hlavní základna pro příjem dat bude v San Diegu, ovšem přijímače mohou být umístěny i na lodích. Přece jen, dosah rádiových vln nemusí být u robota, pracujícího kdesi v hlubinách středního Pacifiku bůhvíjak úchvatný.
Údaje, které tito autonomní výzkumníci získají, by měly vědcům pomoci lépe pochopit i fyzikální procesy probíhající v oceánech. „Získáme možnost lépe pochopit, jakým způsobem se formují mořské proudy a co je ovlivňuje,“ přibližuje oceánograf Peter Franks. Větší množství nashromážděných údajů by také mohlo pomoci v sestavování klimatických a meteorologických modelů.
Tito kulatí průzkumníci tak rozšíří armádu amerických podmořských robotů. Jejich starší kolegové se zabývají poněkud prozaičtějšími záležitostmi: vojenskou špionáží a hledáním ložisek ropy.

Kde se berou mořské proudy?

Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů, blíže ke hladině) nebo studený (proudící z pólů k rovníku, ve vyšších hloubkách). Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následujících jevů:

    * rozdílná salinita vody v různých hloubkách
    * rozdílná teplota vody
    * slapové síly
    * proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry
    * vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů

Například Golfský proud, který značně ovlivňuje evropské klima je způsoben prouděním atmosféry.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz