Český objev: Lovci mamutů žili jinak!

Je asi jen málo čtenářů, kteří by neznali poutavou knihu Eduarda Štorcha „Lovci mamutů“. Díky ní prožívali dobrodružný životní příběh mladého Kopčema, jenž s bystrým Veverčákem a dalšími kamarády žil v kruté době ledové. Nové poznatky českých vědců, kteří využívali moderní techniku, však naznačují, že všechno asi bylo ve skutečnosti poněkud jinak.Je asi jen málo čtenářů, kteří by neznali poutavou knihu Eduarda Štorcha „Lovci mamutů“. Díky ní prožívali dobrodružný životní příběh mladého Kopčema, jenž s bystrým Veverčákem a dalšími kamarády žil v kruté době ledové. Nové poznatky českých vědců, kteří využívali moderní techniku, však naznačují, že všechno asi bylo ve skutečnosti poněkud jinak.

Jisté ovšem je, že lovci mamutů žili na počátku mladšího období starší doby kamenné – paleolitu. (Toto období trvalo cca do 11. tisíciletí př. n. l.) Osídlili rozlehlou část dnešní Evropy – od západních břehů Atlantického oceánu přes střední Evropu až do ukrajinských stepí i dále na východ. Jejich tlupy, které tvořilo několik desítek lidí, žily kočovným způsobem života, ale často se vracely na určitá místa, pokud poskytovala dost potravy. Jednalo se zejména o trasy, kudy táhla stáda velkých zvířat – mamutů, sobů, praturů, zubrů, nosorožců atd.

Proč je bolely klouby a zuby?

Z četných archeologických nálezů odborníci vyvozují, že život lovců mamutů nebyl v mnoha aspektech vůbec jednoduchý. Dožít se věku 50 let bylo velkou výjimkou. Podařilo se zjistit, že lovce mamutů trápila mnohá zdravotní postižení. Dominovaly záněty kloubů a také bolesti zubů. Mnozí vědci to dlouho dávali do souvislosti s nehostinným prostředím. Nejen Eduarch Štroch zdůrazňoval, že nemilosrdně vládla doba ledová.
„Dlouhé zimy s krutými mrazy, ledovými větry a sněhovými vánicemi působily tlupám vždy mnoho utrpení a zvláště tehdy, když tlupa neměla dosti zásob“, napsal v polovině 20. století renomovaný paleontolog univerzitní prof. RNDr. Josef Augusta, DrSc. (1903 – 1968).

Kruté počasí je asi tolik netrápilo

Nejen tento odborník by se jistě podivil, kdyby se nyní dožil nejnovějšího objevu odborníků z Přírodovědecké fakulty UK i jiných specialistů, na který přišli v Krkonoších. Důkladným výzkumem ve zdejším Labském dole dokázali, že podmínky v této části doby na našem území nebyly takové, jak se dlouho předpokládalo.
Prokázaly to unikátní vrty. Prováděl je glaciolog RNDr. Zbyněk Engel, Ph.D., který pro 21. STOLETÍ letos v únoru upřesnil „Dostali jsme se do hloubky přibližně patnácti metrů a zkoumali horniny staré více než třicet tisíc let. Podzemní vrty překvapivě ukázaly, že v našich nejvyšších horách tehdy vůbec nebyl ledovec!“

Postrachem se tedy nemohla stát ani dotíravá krutá zima. Z nalezených prastarých kamenů se totiž moderními metodami podařilo zjistit, že v oné době, zaváté závějemi desítek tisíc let, ozařoval svět dost silný sluneční svit. „I v poslední době ledové byla dlouhá období, kdy nebyly dostatečné podmínky pro vznik ledovců v Krkonoších,” dodal archeolog a geolog (mj. pedagog na Katedře archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové) PhDr. et Mgr. Petr Šída, Ph.D.: „ Naše představa vymrzlé studené tundry je úplně lichá, poslední výzkumy ukazují, že bylo relativně tepleji.” V nížinách se lovci mamutů mohli schovat mezi stromy, podle výsledků hlubinných výzkumů zde dokonce rostly i teplomilné duby.

Co by dnes psal Eduard Štorch?

Jak se vlastně změnil pohled archeologů na lovce mamutů – reprezentanty prastaré civilizace? Co všechno by dnes napsali jinak, kdyby byli novodobým Eduardem Štorchem? Tak jsme se zeptali odborníka dr. Petra Šídy, jenž byl vedoucím kolektivu autorů velkolepé výstavy o lovcích mamutů. Do Národního muzea v Praze se na ni od října 2006 do srpna 2007 přišlo podívat přes půl milionu zájemců.
„Nejpatrnějším rozdílem je, že dnes lovce mamutů vnímáme jako lidi, kteří jsou nám ve všech ohledech rovni. Byli to moderní lidé, stejní jako my, se stejnými schopnostmi jako my. Štorchovi lovci mají problém mluvit i počítat, rozhovor večer končí, protože již není vidět na posunky. Mají obrovský problém rozdělat oheň.“ Taková představa je dnes již překonaná. Kolem táborových ohňů muselo být každý večer velmi živo. Štorch také nechává své lovce bojovat a prohrát s jinou skupinou. Války mezi loveckými skupinami dnes nepředpokládáme. Při tehdejší hustotě populace by byly zbytečné. Lovci byli mnohem spíše rádi, že potkali někoho, s kým si mohou popovídat.

Stále je co objevovat

Posledních sto let výzkumu mnoha archeologů v Čechách i na Moravě přineslo obrovské množství nových nálezů. Dnes víme, že na Moravě v této době kvetla nejrozvinutější civilizace tehdejšího světa. Lovci vypalovali první keramiku, tkali tkaniny, vytvářeli dlouhodobě osidlovaná tábořiště, lovili zvěř. Měli složitou duchovní kulturu, která se odráží v množství pohřbů, uměleckých předmětech i předmětech souvisejících se šamanskými rituály.
Dr. Šída: „Klima doby lovců mamutů nebylo tak drsné, jak si většina z nás představuje. V našem prostoru se střídaly mozaikovité ostrůvky různých typů vegetace. Tam kde bylo vlhko, rostly ostrůvky tajgy, tam kde bylo větší sucho, převládaly travnaté stepi. Pouze v nejvyšších polohách na horách bychom se setkali s tundrou.“

Moderní metody pomáhají

Podle názoru dr. Petra Šídy permafrost (věčně zmrzlá půda) patrně existoval, ale ne zcela souvisle. Na českých horách nebyly v tu dobu ledovce. V krajině Štorchových lovců se však se všemi těmito prvky setkáváme. Dr. Šída pro 21. STOLETÍ upřesnil: „S mnohem studenějším klimatem se začalo počítat až později. Nyní se vlastně opět vracíme k původní představě. Dnes ji ovšem můžeme doložit přírodovědnými daty mnoha oborů. Pouze sněhu bychom dnes do krajiny rekonstruovali mnohem menší množství. Jak vidíme, je toho mnoho, co bychom dnes napsali jinak. To ale nijak neubírá na kráse příběhu Kopčema a Veverčáka. I po sto letech je to jeden z nejkrásnějších příběhů české literatury.“
S tím jistě souhlasíme. Vždyť knihu učitel a archeolog Eduard Štorch (1878 – 1956) napsal již před více jak 100 lety. Tehdy vycházel ze známých vědeckých poznatků. Stejně jako v jiných oborech vědy, i tady využití moderní techniky sloužící vývoji poznání mění tradičně přijímané závěry.


Více se dozvíte:

J.Wolf: Člověk a jeho pradějiny, ARSCI, 2006
J.D.Macdougall: Stručné dějiny planety Země, Dokořán, 2004

Josef Augusta: U pravěkých lovců, SPN 1971

Nechyběli ani na našem území

Před 25 000 lety lovci mamutů v hojném počtu obývali také území někdejšího Československa. Nejvíce připomínek nabízí Morava – např. Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov na Dyji. Na Slovensku to byly mj. Zamarovce u Trenčína, Moravany u Piešťan, Barca u Košic.
Morava a Slovensko se staly důležitou křižovatkou putování pravěkých lidí. Po lovcích mamutů se naštěstí na místech tábořišť uchovalo mnoho nejrůznějších památek – včetně zbytků obydlí, nástrojů a zbraní. Archeologové tak mohli se značnou pravděpodobností zrekonstruovat jejich život.

Do jámy se nelovilo?

Známý paleontolog Josef Augusta v polovině minulého století sugestivně popisoval oblíbenou léčku lovců mamutů. „Na stezkách, po kterých chodila zvířata pravidelně k napajedlům, vykopávali hluboké jámy, které pokrývali větvemi a lehce posypávali hlínou a drny. Takové maskované jámy, upravené mnohdy jen z přirozených prohlubenin, se často staly lapadly i pro největší zvěř – mamuty a srstnaté nosorožce, kteří se z nich nemohli nijak osvobodit“ Podle účastníků nynějšího průzkumu v Krkonoších se prý neprokázal popis ze Štorchovy  knihy, že mamuti padali do maskovaných otvorů vykopaných v zemi. Začíná převažovat názor, že lovci mohutná zvířata lovili nahnáním do úzkého prostoru, který znemožňoval pohyb.

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Německu objeveny ostatky staršího hominida

V Německu objeveny ostatky...

Ve starém korytě řeky Rýn u města Eppelsheim byly nalezeny zuby...
V Česku byl nalezen bronzový hrnec starý až 3 000 let

V Česku byl nalezen bronzový hrnec...

Na Pardubicku byl nalezen mohutný bronzový hrnec se vzorem, jehož stáří...
Objevena hrobka staroegyptského zlatníka Amenemhata

Objevena hrobka staroegyptského...

Být zlatníkem na staroegyptském královském dvoře s sebou přinášelo výjimečné...
Stopy po víně staré 6 000 let

Stopy po víně staré 6 000 let

Co se týče výroby vína, patří Itálie mezi světové velmoci. Vinné révě...
V Egyptě byly objeveny 2000 let staré hrobky

V Egyptě byly objeveny 2000 let...

Archeologové objevili na jihu Egypta tři hroby, jejichž stáří...
Válečník žil se šípem v páteři

Válečník žil se šípem v páteři

Zranění páteře způsobí okamžitou smrt popřípadě ochrnutí – to z toho důvodu, že...
Vědci z 1. LF UK zkoumají chodovské mumie

Vědci z 1. LF UK zkoumají...

Anatom a antropolog z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity...
Jak si lidé ochočili kočky?

Jak si lidé ochočili kočky?

Miliony koček obšťastňují své majitele po celém světě. Vždy tomu tak ale...
V Mexiku archeologové objevili bájnou věž z lebek

V Mexiku archeologové objevili...

Mexickým archeologům se povedl opravdu zajímavý objev. Bezmála dva roky...
Objevena unikátní fosilie pravěkého predátora

Objevena unikátní fosilie...

Než se na světě objevily moderní šelmy, zaujímali jejich místo tvorové...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Konspirace: Kdo byl ve skutečnosti první na Mount Everestu?

Konspirace: Kdo byl ve...

Oficiálně se má za to, že na nejvyšší horu světa poprvé vystoupal...
TO má 630 milionů: Děsivý klaun je nejvýdělečnější horor v dějinách.

TO má 630 milionů: Děsivý klaun je...

Je to jasné. Klaun není největší bavič a srandista. Je největší...
Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám dal vzniknout architektonický vizionář z Ameriky?

Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám...

Historie architektury zná řadu výrazných postav. Ale přece jen,...
Neuvěřitelné: Královně Viktorii šilo závoj 200 švadlen!

Neuvěřitelné: Královně Viktorii...

„Bílá? Proč právě bílá?“ kroutí hlavou lidé, když v roce 1840 informují...
Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček vepřů?

Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček...

Do Cajamarcy, města v dnešním severovýchodním Peru, Španělé v listopadu 1532...
VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi SS Ayrfield

VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi...

Říkají mu Plovoucí les a při pohledu na něj není těžké uhodnout proč. Torzo lodi...
Český skandál: Pyskatá vévodkyně zesměšnila Lucemburky

Český skandál: Pyskatá vévodkyně...

Sotva pětiletý chlapec je polomrtvý únavou, když ho jeho průvodce sundává z koně....
Zásadní objev! Budeme díky němu pít lepší čaj?

Zásadní objev! Budeme díky němu pít...

Lze si představit Anglii, kde zrovna odbíjí pátá hodina, bez čaje? Či ruská letní...
Léčitelka Hava Čelebić: Nechte babku olíznout vám oči!

Léčitelka Hava Čelebić: Nechte...

Drobná, suchá stařenka v šátku se napije alkoholu z plastové láhve a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.