Domů     Příroda
Jak se včely učí čichat ke květinám?
21.stoleti 1.3.2010

Každá včela musí ve své okolí vyhledat, zpracovat a zapamatovat si nejrůznější vůně, které ji dokáží dovést k potravě. Vůně rostlin jsou však složeny z nejrůznějších komponent a zorientovat se v nich proto není jednoduché. Australští vědci nedávno přišli s objevem, jak si mozek včel dokáže s tímto obtížným úkolem poradit.Každá včela musí ve své okolí vyhledat, zpracovat a zapamatovat si nejrůznější vůně, které ji dokáží dovést k potravě. Vůně rostlin jsou však složeny z nejrůznějších komponent a zorientovat se v nich proto není jednoduché. Australští vědci nedávno přišli s objevem, jak si mozek včel dokáže s tímto obtížným úkolem poradit.

Kdyby si měly včely zapamatovat tisíce nejrůznějších vůní, byl by jejich mozek tak přehlcen informacemi, že by namísto jednoduchého a přehledného řádu vznikl v úlu zmatek. Systematickým trénováním včel na jednotlivé vůně dokázali vědci z University of Queensland v australském Brisbane zjistit, že včely si svůj úkol velmi zjednodušují. Namísto toho, aby dopodrobna analyzovaly všechny vůně, vyberou si z nich jen několik málo klíčových složek, které si pak zapamatují. Jejich svět je tedy sice o poznání méně „voňavý“, než je ten náš, včely však díky  tomu pracují s obrovskou efektivitou. Objev australských vědců však zdaleka není jen hrátkou, kterou si z nudy krátili čas. Podle Judith Reinhardové, která výzkum vedla, by mohl mít tento objev velký význam pro australské farmáře. Farmáři mají totiž často problém přinutit včely, aby se soustředily právě na jejich plodiny. Včely často sejdou z cesty a jsou přilákány nedalekými pralesy či národními parky a úroda pak není dobrá. „Kdyby se nám podařilo izolovat klíčovou vůni některé z plodin, mohly bychom včely vytrénovat na opylování jedné konkrétní plodiny, například mandloně,“ vysvětluje dr. Reinhardová.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz