Domů     Příroda
Mraveniště jedná jako jeden organismus
21.stoleti 1.2.2010

Kolonie mravenců, včel či termitů připomínají nejen laikům, ale i odborníkům jeden živoucí superorganismus, v němž se členové kolonie chovají podobně jako jednotlivé buňky živého těla. Týmu amerických vědců se nedávno tuto intuici podařilo podpořit matematickým modelem. Kolonie mravenců, včel či termitů připomínají  nejen laikům, ale i odborníkům  jeden živoucí superorganismus, v němž se členové kolonie chovají podobně jako jednotlivé buňky živého těla.  Týmu amerických vědců se nedávno tuto intuici podařilo podpořit matematickým modelem.

„Dvěma největšími evolučními inovacemi v dějinách života bylo to, že buňky se spojily dohromady, aby fungovaly jako jeden organismus a to, že se tyto organismy spojily a vytvořily společenství,“ říká James Gillooly z americké University of Florida v Gainesville, který byl jedním z členů týmu biologů a matematiků, který své výsledky nedávno publikoval v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci se dali do skutečně gigantického projektu. Biologové mezi nimi  nejprve poctivě pozorovali kolonie nejrůznějších druhů společenské hmyzu jako jsou termiti, vosy či včely (celkově se zabývali obrovským počtem 168 druhů!) a později nechali své kolegy matematiky, aby na základě jejich dat sestrojili matematický model.  Když srovnali délku života, tempo růstu a tempo reprodukce hmyzích kolonií a jednotlivých organismů,  byly vzájemně  takřka k nerozeznání. „Tento příspěvek, který se věnuje energetickému základu života kolonií společenského hmyzu je významný jak pro svou originalitu, tak pro svou důležitost. Podává nový pohled na to, jak a do jaké míry jsou hmyzí společenství organizována,“ komentuje práci svých vědeckých kolegů snad největší odborník na mravence a jeden z nejznámějších biologů současnosti Edward O. Wilson z Harvardovy univerzity.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz