Odkdy dokážou lidé trávit mléko?

Osudy jednotlivých lidí i celých civilizací mohou často ovlivnit i zdánlivé drobnosti. Jednou z takových „drobnůstek“ bylo, že se člověk naučil trávit kravské mléko. Tuto schopnost však dodnes nemají všichni lidé. Podle nedávného zjištění byli ti první nejspíše stejně jako my Středoevropané. Osudy jednotlivých lidí i celých civilizací mohou často ovlivnit i zdánlivé drobnosti. Jednou z takových „drobnůstek“ bylo, že se člověk naučil trávit kravské mléko. Tuto schopnost však dodnes nemají všichni lidé. Podle nedávného zjištění byli ti první nejspíše stejně jako my Středoevropané.

Evoluční logika diktuje, aby životadárný koktejl vody, vitaminů a zejména výživných látek dokázali lidé trávit pouze v raném věku. Stejně jako mláďata jiných savců bychom přece měli přijímat mléko pouze těsně po narození, tak co pak s geny, které by trávení mléka napomáhaly i v době, kdy už vyrosteme z kočárků a peřinek? A přece se v poměrně nedávné historii lidstva vyskytla řada „mutantů“, kteří si na mléku a mléčných výrobcích dokážou pochutnávat i v dospělosti. Mezi jejich potomky patří velká část současných Afričanů (a přirozeně také Američanů afrického původu), ale i většina současných Evropanů a jejich potomků. Velevýhodný gen, který lidem vydláždil cestu k neuvěřitelně efektivní a důležité spolupráci s domácími zvířaty, se totiž v populaci velmi dobře šíří. Rozsáhlá studie mezioborového týmu odborníků z londýnské University College nedávno ukázala, že ohniskem šíření těchto genů v Evropě byla podle všeho Evropa střední v době asi před 7500 lety.

Mléko je veliká výhoda

Schopnost trávit mléko, které lidé bezostyšně seberou nejrůznějším domestikovaným zvířatům od krav po koně, představovala pro dávné první zemědělce řadu skutečně významných výhod. V první řadě poskytuje kaloricky vydatnou potravu, která rozhodně musela mít v krutých dobách prvotních zemědělců cenu zlata. Zatímco úroda obilí či jiných plodin může navíc nepříjemně kolísat, mléko od krav či koz je k dispozici po celý rok. Svou roli jistě sehrálo i to, že na rozdíl od vody z vodních toků, která může být znečištěná, je mléko poměrně bezpečným zdrojem tekutin. Za jeho největší výhodu však řada odborníků dlouho považovala to, že je velmi bohatým zdrojem jedné z důležitých látek – vitaminů D (kalciferolů). Jak již název látek z této skupiny naznačuje, ovlivňují zejména hospodaření našeho těla s vápníkem. Za běžných okolností si tento vitamin vyrábí naše tělo samo, stačí k tomu zbytky po cholesterolu a UV záření ze Slunce. Vědci navíc již delší dobu vědí o tom, že gen -13,910*T, který stojí právě za schopností Evropanů trávit laktózu, se vyskytuje nejčastěji právě v zemích severní Evropy. To je přirozeně vedlo k úvaze, že epicentrem šíření této výhodné mutace byly právě severní oblasti.

Geny ze střední Evropy

 Aby vědci zjistili, jakým způsobem vlastně společná evoluce člověka a domácích zvířat probíhala, musí do svých týmů zapojit co největší množství odborníků na nejrůznější problematiky. Členy týmu z londýnské University College proto nebyli pouze genetici, ale i matematičtí odborníci na statistiku a matematické modelování a přirozeně také archeologové. A co nového tedy z jejich výzkumů vyplynulo? „Naše studie simulovala šíření schopnosti štěpit laktózu i v dospělém věku v souvislosti se šířením zemědělství. Podle našich závěrů se tato schopnost objevila někde v oblasti mezi středním Balkánem a střední Evropou asi před 7500 roky, pravděpodobně mezi příslušníky kultury s lineární keramikou,“ shrnuje závěry rozsáhlého výzkumu prof. Mark Thomas z Katedry genetiky, evoluce a životního prostředí londýnské univerzity. „Náš výzkum tak vyvrací představu běžnou ve vědeckých kruzích, že za výrazným zastoupením dědičných základů obyvatel v dnešních severských zemích stojí potřeba získávat vitamin D z mléka,“ doplňuje dále prof. Thomas. Zdá se tedy, že další z vědeckých mýtů je na lopatkách!

Nejstarší zemědělci na našem území

 Když archeolog, který pracuje na území Německa, Čech, Moravy, Slovenska, Rakouska či Maďarska narazí na charakteristické nádoby s rovnými či zavinutými čarami, může si být prakticky jistý, že narazil na pozůstatky kultury, jejíž jméno je odvozeno právě od typu keramiky: kultura s lineární keramikou (něm. Linearbandkeramik, LnB). Příslušníci této kultury, která vzkvétala mezi lety 5500–4500 př. n. l, dávali přednost širokým nížinám v okolí velkých toků. Nepřekvapí proto, že ze všech lidí, kteří kdy na našem území žili, byli příslušníci této kultury vůbec prvními usedlými zemědělci. Mezi jejich oblíbené plodiny patřily především pšenice (jednozrnka, dvouzrnka), hrách i čočka. Kromě toho pěstovali i konopí, len a dokonce i mák. Nezanedbávali však ani chov domácích zvířat. Přednost dávali především skotu, existují však i záznamy o pěstování koz a prasat. Příležitostí, jak si vypěstovat schopnost trávit mléko, bylo tedy dost!

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Místo kamenných nástrojů archeologové našli lahve z první světové války

Místo kamenných nástrojů archeologové...

Překvapivý nález se podařil expertům na archeologické lokalitě poblíž...
Čeští archeologové objevili unikátní hrob náčelníka

Čeští archeologové objevili...

Na Rychnovsku byl nalezen hrob starý přibližně 4000 let. Nález je...
V káhirském slumu archeologové objevili vzácnou sochu

V káhirském slumu archeologové...

Na místě dnešní Káhiry se dříve rozkládalo antické město Heliopolis, lokalita...
Tajemný původ egyptské dýky

Tajemný původ egyptské dýky

Na poslední odpočinek byl mocný faraon bohatě vybaven. Poklad...
Neandertálci používali antibiotika

Neandertálci používali antibiotika

Vědci z australské University of Adelaide prozkoumali DNA zubního plaku čtyř...
V athénské nekropoli objeven záhadný hrob

V athénské nekropoli objeven...

Přes 80 těl našli archeologové v masovém hrobu nedaleko přístavu Pireus. Všichni...
Proč se věk nobelistů neustále zvyšuje?

Proč se věk nobelistů neustále...

Co mají všichni nositelé Nobelovy ceny za rok 2016 společného? Jsou...
Seuratův styl malby ovládali už pravěcí umělci

Seuratův styl malby ovládali už...

Jako pointilismus se označuje malířské umění, při kterém se obraz skládá...
Archeologové v Norsku objevili 1000 let starou hračku

Archeologové v Norsku objevili...

Experti z University Museum v norském Trondheimu vykopali studnu, v níž objevili...
Muž z Rosemarkie má tvář

Muž z Rosemarkie má tvář

Antropologové z Univerzity v Dundee dokončili rekonstrukci obličeje muže, který...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mrazivá svědectví z nemocnic: Umírající doprovází přízrak v kápi!

Mrazivá svědectví z nemocnic:...

Do místnosti vkročí zahalená postava v černém plášti...
Jen pro chytré: Víte, kdo zavedl výuku češtiny ve Vídni?

Jen pro chytré: Víte, kdo zavedl...

Na pražském Slovanském sjezdu se po boku svého...
Lednice, pračka i žárovka. Je už vaše domácnost „chytrá“?

Lednice, pračka i žárovka. Je už vaše...

Dokážete si představit, že byste stisknutím...
Elegantní lodní výtah dokáže uzvednout až 600 tun!

Elegantní lodní výtah dokáže...

Nedaleko města Falkirk ve Skotku se nachází...
Jedinečné fotografie ukazují pýchu Severní Ameriky

Jedinečné fotografie ukazují...

Jedním ze symbolů severoamerického kontinentu jsou...
Bitva o Británii: Sebevědomý Hitler si poprvé vylámal zuby!

Bitva o Británii: Sebevědomý...

Německý bombardér vyklopí svou dávku nad britskou...
Kadeřnický salon si vzal bezdomovce do parády a výsledek je neuvěřitelný!

Kadeřnický salon si vzal bezdomovce...

Španěl Jose Antonio (55) žil celých 25 let v...
Budete závidět! 5 TOP apartmánů pro noc, na kterou nezapomenete

Budete závidět! 5 TOP apartmánů...

Jsou hříšné, nádherné, a také pekelně drahé. Řeč...
Jak to vypadá, když černá díra dostane chuť na hvězdu?

Jak to vypadá, když černá díra...

Až dosud se vědci domnívali, že mimořádně jasný...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.