Kolem Země bude obíhat rentgen!

Pokud máte špatné brýle, vyřešíte na Zemi takový problém za chviličku. Jenže co když „špatná skla“ omylem dostane moderní zařízení, které se řítí hlubinami vesmíru? Na unikátním kosmickém projektu se nyní pracuje u nás. A 21. STOLETÍ bylo přímo u zdroje!Pokud máte špatné brýle, vyřešíte na Zemi takový problém za chviličku. Jenže co když „špatná skla“ omylem dostane moderní zařízení, které se řítí hlubinami vesmíru? Na unikátním kosmickém projektu se nyní pracuje u nás. A 21. STOLETÍ bylo přímo u zdroje!

Odborníci z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově spolu se specialisty z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze, ale i se zahraničními experty nyní připravují nový rentgenový teleskop.

„Informace o vesmíru, získané pozorováním v oboru rentgenového záření, významně ovlivnily astrofyziku posledního desetiletí. Výraznými rentgenovými zdroji ve vesmíru jsou místa, kde je hmota vystavena vysokým teplotám a tlakům. Tato pozorování poskytují například nové informace o složení a vývoji horké hmoty, shlukování galaxií, vzniku a životě hvězd, explozích supernov a chování hmoty v okolí černých děr,“ přiblížil 21. STOLETÍ ing. Martin Míka z výzkumné laboratoře Ústavu skla a keramiky VŠCHT.

Má už své předchůdce

Vysoko nad námi (ve výšce od 10 000 km do 140 161 km) prolétává Chandra – rentgenová observatoř NASA. Na oběžnou dráhu ji 23. 7. 1999 vynesl raketoplán Columbia. Jde o reflektor s průměrem 1,2 metru a ohniskovou vzdáleností 10,5 metru. Observatoř o rozměrech 13,8 x 19,5 metru a hmotností 4800 kilogramů má vytvářet podrobné snímky a spektra kosmických rentgenových zdrojů. V seznamu objektů, které pozoruje, jsou rentgenové dvojhvězdy, supernovy, pulzary, aktivní galaxie, mezigalaktická hmota a kvazary, což jsou docela tajemná vesmírná tělesa s rudým posuvem spektra. Činnost by teleskop Chandra měl ukončit v létě 2010.

Nechybí ani zlato

„Unikátní snímky a informace získané těmito teleskopy vedly k myšlence konstrukce nových teleskopů s větší citlivostí a rozlišením. ESA připravovala projekt XEUS a NASA pracovala na projektech Constellation X a Generation X. Jedná se o teleskopy podstatně větších rozměrů, než jsou stávající zařízení,“ upřesnil ing. Míka.
Jenže zde plány výzkumníků narazily na značný problém: Větší rozměr optického systému, tedy zrcadel konstruovaných současnou technologií, totiž přináší příliš velký nárůst hmotnosti a teleskop by nebylo možné vynést na oběžnou dráhu. Je tedy zapotřebí hmotnost snížit. Ale jak?

Českým přínosem je přesné tvarování tenkých skleněných desek. Tyto desky o síle několika desetin milimetru, s povrchem pokrytým vrstvou zlata nebo iridia, jsou přesně tím, co konstruktéři optického systému rentgenového vesmírného teleskopu potřebovali.

Pokud jde o zrcadlo, dopadlo to úspěšně

Tak se začaly hledat nové technologie konstrukce lehkého optického systému. Přední světové vesmírné agentury ESA, NASA a japonská JAXA se nakonec dohodly na společném vývoji nového teleskopu IXO (International X-ray Observatory) pro detekci záření o energiích od 0,3 do 40 keV (kiloelektronvoltu).
Klíčovou částí tohoto zařízení je rentgenové zrcadlové pole s vysokou prostupností a sběrnou plochou 3 metrů čtverečních. Pro tento účel odborníci vyvinuli koncept přesné a lehké segmentové rentgenové optiky. Zrcadlo tedy bude tvořeno soustavou několika tisíc odrazových desek.

 „V současnosti se jako nejvhodnější materiály pro tuto optiku jeví tenké desky skla nebo křemíkové desky,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ ing. Míka a dodal: „V naší laboratoři spolu s našimi studenty pracujeme na přesném tepelném tvarování desek ze speciálního boritokřemičitého skla o nízké hustotě. Na tomto tématu úzce spolupracujeme v rámci našeho širšího výzkumného týmu.“

Důležitý je každý nanometr

Ing. Martin Míka: „Cílem našeho výzkumu je navrhnout ekonomicky únosnou technologii přesného tvarování velkého množství desek. Vedle přísného požadavku na tvar musí mít desky vysoce hladký povrch o mikrodrsnosti pouhých několik desetin nanometru. V současné době provádíme experimenty s deskami o síle 0,75 milimetru.“
Jak jsme zjistili, destičky mají velikost 40 x 40centimetrů. Sklo se musí vytvarovat do speciálního tvaru paraboly a hyperboly.

Proces tvarování se děje za teplot kolem 600 °C ve formě ze speciálního kompozitního materiálu. Výsledný tvar desky a mikrodrsnost jejího povrchu se dají významně ovlivnit podmínkami při tepelném tvarování. Nesmírně důležitý je časový průběh teploty během tvarovacího procesu destiček skla.
Výsledný tvar desek se pak měří pomocí přesných optických přístrojů. Řeší se i otázka odolnosti skla vůči radiačnímu záření, tady se nabízí použít ochrannou vrstvu iridia.

„V současné době jsme schopni vytvořit přesný tvar desek s mikrodrsností povrchu pod 0,3 nanometru. Dalším důležitým faktorem při tvarování je vertikální síla, působící na desku během tvarování. Experimentům s různou přítlačnou silou jsme se začali věnovat v nedávné době. Z ekonomického pohledu je nejnákladnější výroba přesných forem z materiálu, schopného odolávat vysokým teplotám,“ dozvěděli jsme se od ing. Míky.

Hvězdné dálavy čekají na nového objevitele

Proto se nyní odborníci věnují hledání tvarovacích podmínek, které by umožnily výrobu většího počtu desek blízkých tvarů při použití stejné formy. Současně se zabývají vlivem chemického složení na mechanické vlastnosti skel. Proč? Chtějí upravit složení skla tak, aby mohli snížit tvarovací teploty. Pak by mohli použít formy z levnějších materiálů, vhodných jen pro nižší teploty.
Až se brzy v nekonečném moři hvězd objeví další pozemský objevitel, bude se do vesmírných dálav dívat českými skly – a jistě velice přesnými.


Více se dozvíte :

www. gsfc.nasa.gov
http://cs. wikipedia. org.wiki

Co 21. STOLETÍ svěřoval muž, jenž opravoval Hubbleův teleskop?

Zářným příkladem, že v kosmu nemusí optika vždycky sloužit, jak by měla, se stal Hubbleův vesmírný dalekohled o hmotnosti 11 000 kilogramů.. Na oběžnou dráhu Země ve výši 600 kilometrů ho 24. 4. 1990 vynesl raketoplán Discovery. Na Zemi měl reflektor o průměru 2,4 metru předávat obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Bohužel zaslané snímky ukázaly, že je chybně vybroušené primární zrcadlo – vychylovalo se od požadovaného tvaru až o 2,3 mikrometru. Tak se světlo odražené z okrajů zrcadla soustředilo v jiném bodě než světlo od středu zrcadla. Chybu museli napravovat členové několika vesmírných misí. Jedním z jejich členů byl i čtyřnásobný letec do vesmíru – švýcarský astronaut Claude Nicollier (*1944). Při své návštěvě Prahy pro 21. STOLETÍ exkluzivně ke svému skoro devítihodinovému pobytu ve volném kosmickém prostoru při opravě uvedl: „Mnozí to přirovnávají k přeříznutí lana ve výtahu… Říkají, že NASA by na takové nebezpečné výpravy měla posílat roboty. Nyní se vědci shodují, že optimálním řešením bude kombinace – tedy roboty posílat na nebezpečná místa, například Mars, a lidi na ta zdánlivě méně riziková“

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Pohyb více než 300 tisíc hvězd pozorovaný observatoří ESA Gaia ukázal,...
8 největších výzev kosmického věku

8 největších výzev kosmického věku

Je to již více než 60 let, co lidstvo vstoupilo do kosmické éry. Z...
Teleskop CHIME byl dokončen

Teleskop CHIME byl dokončen

Hlavním cílem teleskopu Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment...
Sbohem Cassini!

Sbohem Cassini!

Existuje-li nějaký vesmírný aparát, která by si zasloužil nést...
Vojenský raketoplán X-37B zamířil do vesmíru

Vojenský raketoplán X-37B zamířil...

Ve středu začala již pátá mise OTV-5 (Orbital Test Vehicle 5) amerického...
Skryté, leč mohutné zásoby plynu ve vzdálené galaxii

Skryté, leč mohutné zásoby plynu...

Astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter...
Příběh tří hvězdných měst

Příběh tří hvězdných měst

Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo...
3D tiskárna pro extrémní podmínky

3D tiskárna pro extrémní podmínky

Společnost Made in Space představila speciální 3D tiskárnu, která funguje i ve...
Když černá díra dostane chuť na galaxii…

Když černá díra dostane chuť na...

Pozorování takzvaných ‘medúzovitých galaxií’ pomocí dalekohledu...
Evropané vypustili další družice

Evropané vypustili další družice

Ve středu 2. srpna ráno vypustila společnost Arianespace raketu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tohle video obletělo svět! Jaké to je zaplavat si s mývaly?

Tohle video obletělo svět! Jaké...

Přijde vám plavání s delfíny už moc ohrané?...
Nový průzkum: Integrovali se muslimové do našich společností?

Nový průzkum: Integrovali se...

Podle rozsáhlého průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA)...
Dětští vojáci: Bez váhání vám prostřelí hlavu!

Dětští vojáci: Bez váhání vám...

Nad poničenými domy iráckého Kirkúku se vznáší dým. Za převrácenou dodávkou se...
Jindřich VIII.: Král, který kvůli ženám změnil dějiny církve!

Jindřich VIII.: Král, který kvůli...

Stal se králem, i když neměl. Založil svou církev kvůli ženě....
Slavné kauzy dočasně zmizelých dětí: Doma je nic neudrží!

Slavné kauzy dočasně zmizelých...

Devítiletému Semajovi Bookerovi (*1998) ze státu Washington se stýská po...
Děsivý hotel McKamey Manor: Vítejte v oživlé noční můře!

Děsivý hotel McKamey Manor: Vítejte v...

V kalifornském San Diegu stojí hotel McKamey Manor. Na pobyt v něm čekají v řadě...
Historie toaletního papíru: Od listů a kamínků k moderním toaletám

Historie toaletního papíru: Od listů...

Z jednoho stromu se vyrobí zhruba 45 kilogramů toaletního papíru. Denně se...
Banská Štiavnica: Jedno z nejkouzelnějších měst v Evropě!

Banská Štiavnica: Jedno z...

V údolí mezi Štiavnickými vrchy leží jedno z nejkouzelnějších měst nejen na...
Černý pátek na vídeňské burze: Co přivedlo slavného generála na mizinu?

Černý pátek na vídeňské burze: Co...

Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.