Bude někdy zemědělství bezbolestné?

Na regálech obchodů s potravinami se stále častěji setkáváme se zbožím opatřeným nejrůznějšími bio-nálepkami. „Vyrobeno bez použití hormonů či antibiotik“, hlásají nám velkými písmeny. Přibude k nim v budoucnu nálepka „vyrobeno bez utrpení zvířat“? Své by k tomu dnes mohli říct i genetičtí inženýři.Na regálech obchodů s potravinami se stále častěji setkáváme se zbožím opatřeným nejrůznějšími bio-nálepkami. „Vyrobeno bez použití hormonů či antibiotik“, hlásají nám velkými písmeny. Přibude k nim v budoucnu nálepka „vyrobeno bez utrpení zvířat“? Své by k tomu dnes mohli říct i genetičtí inženýři.

Společně se vzrůstajícím počtem lidí na planetě se zvyšuje poptávka takřka po všech surovinách. Jednou ze zásadních oblastí jsou pochopitelně i potraviny. Společně s růstem životní úrovně v mnoha dříve spíše rozvojových regionech světa roste i hlad po dříve luxusní potravině – masu. V současné době spořádá lidstvo na 300 milionů tun masa každý rok. Od 60. let minulého století znamená toto číslo padesátiprocentní nárůst a tento trend nadále pokračuje. Raketově rostoucí nároky lidí může uspokojit jediné – živočišné velkochovy. Kromě znečišťování životního prostředí a zvyšování rezistence vůči antibiotikům je s nimi spojen další závažný problém – bolest a další utrpení zvířat. „Pokud se už nedokážeme velkochovů zbavit, měli bychom alespoň učinit kroky ke zmenšení utrpení, které způsobují,“ říká Adam Shiver, profesor aplikované etiky na Washingtonově univerzitě v St. Louis v Missouri.

Kde se bere bolest?

 Ačkoliv to možná nezní moc fér, je vnímání bolesti pro všechny živočichy jednou z klíčových schopností, kterou jim evoluce nadělila. Bolest zachraňuje život tím, že nás informuje o problémech jak uvnitř organismu, tak v jeho okolí. Jak by vypadal svět bez bolesti, si můžeme přiblížit pomocí skutečného příkladu z dětí z několika pakistánských vesnic, který popsali vědci z Institutu pro lékařský výzkum v britském Cambridge v časopise Nature v roce 2006. Šest dětí, které zde nalezli, trpělo vzácnou genetickou mutací genu SCN9A, a nepociťovalo proto žádnou bolest. Každé z nich mělo tělo plné modřin a jizev, jedno z nich dokonce zemřelo poté, co skočilo ze střechy. Čím více však o fyziologické podstatě bolesti víme, tím je jasnější, že  její pociťování zdaleka není přímočaré. Jejím vnímání můžeme rozdělit zhruba na dva v podstatě oddělené pochody. V případě pákistánských dětí se jednalo o naprostou necitlivost k bolesti – nedokázaly bolest ve svém těle ani lokalizovat, ani popsat její intenzitu.  Existují však i případy, kdy je bolest sice pociťována, ale nikoliv jako něco nepříjemného. Takovým lidem či zvířatům je bolest prakticky lhostejná.

Poučení od myší

V nedávné době došlo ve výzkumech bolesti k zásadnímu průlomu. Pro neurology není žádnou novinkou, že nepříjemný pocit z bolesti vzniká v oblasti mozku, nazývané ACC (angl. anterior cingulate cortex). Týmu Američana čínského původu Čou-Feng Čchena z Washingtonovy univerzity v St. Luis se u laboratorních myší podařilo objevit gen P311, jehož produkt se vyskytuje prakticky výhradně v oblasti ACC. Po tomto objevu se snažili vyzkoušet, jak přítomnost či nepřítomnost tohoto genu ovlivní jejich chování. Na podráždění teplem či tlakem reagovaly všechny myši stejně. Poté vědce napadlo potrápit laboratorní zvířata ještě jinak. Prostřednictvím bolestivých injekcí je začali učit, aby se vyhýbala jisté oblasti klece. Normální myši si bolest zapamatovaly a „bolestivému“ rohu se vyhýbaly. Jejich „kolegyně“, kterým gen P311 chyběl, se do něj však bez problémů vracely. „Gen, s nímž jsme pracovali, se mění napříč skupinou savců jen velmi málo. Je tedy možné, že pokud by se nám jej podařilo u krav a prasat vyřadit z provozu, získali bychom podobné výsledky jako u laboratorních myší,“ neskrývá optimismus dr. Čchen. Cesta k bezbolestným velkochovům sice není ještě zcela vydlážděná, zdá se však, že její směr už je vytyčen dobře.

Potíže s definicí bolesti

Když zazní otázka, co je to vlastně bolest, většina lidí si nejspíše poklepe na hlavu. Bolest přeci cítíme, tak proč se ptát na to, co to vlastně je? Pro vědecky smýšlející lidi jsou však jednoduché odpovědi vždycky podezřelé. Abychom mohli o bolesti mluvit, je třeba se nejprve shodnout na definici. Podle Mezinárodní společnosti pro studium bolesti (IASP) je bolest „nepříjemná smyslová či emocionální zkušenost, spojená se skutečným nebo potenciálním poškození tělesné tkáně“. Co ale třeba taková fantomová bolest, kterou cítí lidé v částech těla, které jim byly amputovány? Lékaři proto raději užívají definici podanou zdravotní sestrou, Američankou Margo McCafferyovou: „Bolest je cokoliv, co inkriminovaná osoba jako bolest pociťuje, a existuje kdekoliv, kde ji pociťuje.“  Existují ale také osoby, kterým dělá bolest vysloveně dobře (např. masochisté). Někteří filosofové jsou však dojít v obecnosti ještě dále a raději než o bolesti proto mluví o utrpení, které způsobuje.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýček obecný byl ještě relativně nedávno naší nejhojnější sovou. Vhodným...
Jak poznat, že druh vyhynul?

Jak poznat, že druh vyhynul?

Kolik existuje na Zemi biologických druhů? Na tuto otázku lze odpovědět velmi...
Největší uhelná společnost světa omezila těžbu

Největší uhelná společnost světa...

Coal India, patří k největším těžařským společnostem na světě. Kvůli obnovitelné...
Čeští vědci našli na Moravě vzácné brouky

Čeští vědci našli na Moravě...

  Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích...
Projeďte se elektromobilem po Zoo ve Dvoře Králové

Projeďte se elektromobilem po Zoo...

Společně s automobilkou Nissan připravila Zoo Dvůr Králové akci pod názvem...
Fotopast zachytila kojící fenu šakala. U nás vůbec poprvé!

Fotopast zachytila kojící fenu...

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice bylo...
Během jediného dne přišla na svět dvě zubří mláďata

Během jediného dne přišla na svět...

Stádo zubrů, které se nachází v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském...
Delfíni budou zachraňovat sviňuchy

Delfíni budou zachraňovat sviňuchy

Není to poprvé, co se zvířata použijí při záchraně jiných živočichů. U nás si jistě...
Tyrannosaurus Rex nebyl jediný zabiják s ohromnými zuby

Tyrannosaurus Rex nebyl jediný...

Všichni známe toto krvelačné monstrum. Nejen z filmů jako...
Nová studie: Jak se v ptácích zrcadlí kvalita životního prostředí?

Nová studie: Jak se v ptácích...

V současné době existují ve střední Evropě poměrně přísná zákonná omezení, co se...

Epochaplus.cz - Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejznámější bankovka světa se dělá ze starých hadrů

Nejznámější bankovka světa se dělá...

Za ty roky se změní k nepoznání, ale Benjamin Franklin...
Kde se Hitler cítil doma?

Kde se Hitler cítil doma?

Německou metropoli, Berlín, nemá Adolf Hitler...
Příroda na těch nejopuštěnějších místech má svou vlastní hudbu!

Příroda na těch nejopuštěnějších...

Akustický ekolog Gordon Hempton strávil posledních 35 let...
Pokusná zvířata: Dříve umírala po tunách!

Pokusná zvířata: Dříve umírala po...

Ten lék vyzkouší na březích samičkách myší, krys,...
1755: Zemětřesení vyvolalo u portugalského krále klaustrofobii!

1755: Zemětřesení vyvolalo u...

Ráno 1. listopadu 1755 je v Lisabonu teplé a...
Astronomové hlásí: Prázdný prostor má podivné kvantové vlastnosti!

Astronomové hlásí: Prázdný prostor...

Týmu astronomů pracujícímu s teleskopem VLT se ve...
Podivné zážitky: Dokazují existenci paralelních světů?

Podivné zážitky: Dokazují existenci...

Američanka Carol Chase McElheney je zmatená. Podle...
Bójové: Žili opravdu na našem území?

Bójové: Žili opravdu na našem...

Češi s oblibou odvozují svůj pradávný původ od...
Krvavé zprávy z Dálnice slz: Zmizelo tu až 43 žen!

Krvavé zprávy z Dálnice slz:...

Hrůzostrašná historie „Dálnice slz“, jak se asi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.