Domů     Příroda
Havajské sopky mají hluboké „kořeny“
21.stoleti 7.12.2009

Proud roztavených hornin se dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.Proud roztavených hornin se  dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.

Otázka, odkud se vlastně bere síla sopek znepokojovala lidstvo už od dob samotného úsvitu civilizace. S nejpropracovanější odpovědí přišel až geniální německý geofyzik  Alfred Wegener. Jeho teorie takzvaného kontinentálního driftu, poprvé publikovaná poprvé v roce 1915 předpokládá, že po „moři“ roztavených hornin plavou jako „kry“ obří litosférické desky. V místech jejich styku (tzv. subdukčních zónách) dochází k obrovskému uvolňování energie a proto jsou zde zemětřesení či sopečné exploze takřka na denním pořádku. Po širokém přijetí Wegenerovy teorie však pro geology vyvstal další oříšek. Jak vysvětlit existenci sopek v místech, kde se litosférické desky zcela evidentně nestýkají? Zhruba před téměř 40 lety proto americký geofyzik W. Jason Morgan formuloval teorii “plášťových chocholů” (mantle plumes). Podle této představy má proud magmatu na těchto místech  původ ve velkých hloubkách spodního pláště. Když dosáhnou zemského povrchu, vytvoří na něm vulkanicky aktivní míso zvané „horká skvrna“ (hot spot).  Tato teorie sice pro existenci vulkanismu uprostřed zemských desek poskytuje skvělé vysvětlení,  poměrně špatně se však dokazuje. Horké skvrny se totiž většinou vyskytují v nepřístupných oblastech  mořských hlubin, kde se podrobná měření provádějí velmi nesnadno. Odborníci v čele se dr. Seanem Solomonem, ředitelem Oddělení pro pozemský magnetismus v Carnegieho institutu v americkém Washingtonu DC, sdružení v projektu PLUME, po poslední dva roky poctivě shromažďovali data na Havajských ostrovech. Jejich nedávno publikované výsledky se zdají být velmi přesvědčivé. „Myslím, že máme v rukou velmi silné důkazy pro to, že pod Havajskými ostrovy leží plášťový chochol, který zasahuje až do hloubky 1500 kilometrů. Možná zasahuje ještě hlouběji, o tom však nemůžeme na základě dostupných dat rozhodnout. Pro přijetí  modelu plášťových chocholů existuje však již skutečně dobrý důvod,“ libuje si nad výsledky dlouholetého pátrání dr. Solomon.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz