Domů     Technika
Staré doly se zazelenají energetickými řasami
21.stoleti 13.11.2009

Spolu s tím, jak postupně ubývají zásoby fosilních paliv, roste na druhou stranu úsilí vědců v hledání alternativních energetických zdrojů. Jedním z vážných kandidátů jsou zelené řasy, které dokáží velmi efektivně zachycovat vyzářenou energii. Američtí vědci nyní dokonce uvažují, že by takové řasy pěstovali i v podzemí – ve vytěžených dolech.Spolu s tím, jak postupně ubývají zásoby fosilních paliv, roste na druhou stranu úsilí vědců v hledání alternativních energetických zdrojů. Jedním z vážných kandidátů jsou zelené řasy, které dokáží velmi efektivně zachycovat vyzářenou energii. Američtí vědci nyní dokonce uvažují, že by takové řasy pěstovali i v podzemí – ve vytěžených dolech.

Pěstování řas za účelem získávání energie rozhodně není nová myšlenka. Potíž je v tom, že takové pěstování je stále poměrně drahé – celých 47% nákladů spolkne vybudování umělých nádrží a přístupových cest. Staré podzemní doly jsou však již zde a žádné nové investice se dělat nemusí! Přesto však může nápad na pěstování řas v podzemí znít na první poslech absurdně. Řasy přeci ke svému růstu potřebují sluneční světlo! Vědci z Technické univerzity v Rolle v americkém státě Missouri nicméně přišli s nápadem, jak tuto přirozenou potřebu rostlin nahradit. „Za slunných dní jsou potřeby rostlin naplněny již brzy ráno. Pokud se nedostanou do stínu, v němž mohou energii z fotonů zpracovat, je další sluneční záření jen plýtvání energií,“ vysvětluje student J.D. Vidt,  který byl členem výzkumného týmu. Vědci také vědí, že energetický aparát řas nejlépe reaguje na červenou a modrou část světelného spektra. Nejlepším řešením je proto namontovat do podzemí speciální zařízení, tzv. elektroluminiscenční diody, které lze přinutit aby vyzařovaly světlo pouze určitých frekvencí. Když budou rostliny potřebovat dostatek tmy pro zpracování fotonů, diody se jednoduše vypnou. Pěstování řas v podzemních prostorách, které vznikly jako vedlejší produkt dobývání nerostných surovin, může však podle jejich názoru zabít ještě více  much jednou ranou. Vyřešilo by  problémy spojené s vypařováním vody a snížilo by se riziko zamoření energetických nádrží nežádoucíni parazity. Vzhledem k tomu, že podzemí má i relativně stálou teplotu, ubyly by i problémy spojené s výkyvy počasí.  Na vědce však stále čeká hlavní úkol: přesvědčit průmyslové kapitány, že jejich nová metoda se skutečně vyplatí. Zda se ji to podaří, ukáže až budoucnost.

Související články
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro své rozměry, vybavení a technologie se stala chloubou amerického námořnictva. Jedná se totiž o největší a nejnovější letadlovou loď, která po více než 10 letech od spuštění na vodu konečně začala sloužit Spojeným státům i alianci NATO. Stavba nejmodernějšího plavidla, se kterým si USA pojistily pozici největší námořní velmoci planety, započala roku 2009. Slanost […]
Peugeot 208, ikonický drobek a nejprodávanější vůz v Evropě v roce 2022, dostává nový kabátek. Modernizací se stává ještě neodolatelnějším, zejména pak jeho elektrická verze E-208, která překonává dojezd 400 km. Celá modelová řada 208 pak profituje z nového designu, špičkových technologií a emocí z nových motorů. Peugeot 208, nástupce dlouhé řady devíti generací městských […]
Americká agentura NASA hodlá v letošním roce odstartovat pátrání po stopách života v rámci Sluneční soustavy. K měsíci Europa proto bude vyslána sonda, která kromě vědeckých přístrojů ponese také speciální poselství o člověku a planetě Zemi. Budoucím poslíčkem byla „jmenována“ Europa Clipper, jež bude vybavena spoustou špičkových přístrojů sloužících k měření ledu zakrývajícího oceán či […]
Věda se spojuje, aby byla silnější. Němci to pochopili už před první světovou válkou, když vznikla Společnost Maxe Plancka. V Česku vědecké klastry a interdisciplinární instituce začaly vznikat teprve nedávno, ale výsledky se už dostavují. Svoje interdisciplinární instituce má už každé významnější město, například Praha, Brno, Ostrava. Před devíti lety myšlenka spojit tři vědecká centra […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz