Domů     Historie
Pátrání po stopách záhadného falklandského vlka
21.stoleti 12.11.2009

Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů. Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů.

Falklandský pes bojovný  (Dusicyon australis), lidově zvaný též falklandský vlk, má mezi psovitými šelmami smutný primát. Stal se první z nich, která zcela vyhynula v důsledku pronásledování člověkem. Když se totiž na Falklandách (Malvínách) usídlili britští a později španělští (argentinští) osadníci, znamenali divoce žijící psi pro jejich ovce takové nebezpečí, že je v průběhu necelých tří  staletí zcela sprovodili ze světa. Do dnešní doby se tak zachovalo pouze několik obrázků, koster a vydělaných kůží. Falklandský vlk, který byl před příchodem člověka jediným původním druhem savce, který souostroví u břehů dnešní jižní Argentiny obýval, se od ostatních psovitých šelem poměrně lišil. Byl zhruba velikosti severoamerického kojota, měl však podsaditější postavu a nazrzlou barvu srsti připomínající lišky. Zoologové si proto dlouho lámali hlavu nejen s tím, jak s a kdy se vlastně na jeho dávní předkové na ostrovy dostali, ale také s tím, kdo je jeho nejbližším příbuzným. V průběhu dějin padaly návrhy jako právě liška, kojot či dokonce pes domácí. Tým amerických vědců okolo Grahama Slatera z University of California v Los Angeles nedávno analyzoval genetický materiál, který izolovali ze zachovaných zbytků a s konečnou platností utnul všechny dohady. Podle nich je byl nejbližším příbuzným falklandských populací dlouhonohý pes hřivnatý (Chrysocyon brachyurus), který v současné době obývá méně zalesněné oblasti Jižní Ameriky. Podle zjištění Slaterova týmu se jejich genetické linie rozešly už před 6 milióny let. Zajímavé je, že v té době byly Jižní a Severní Amerika stále odděleny, Panamská šíje totiž vznikla teprve před 3 milióny let. Oba druhy se tedy musely oddělit ještě ve své dávné domovině, na pláních Severní Ameriky, a na jih pak už putoval každý z nich zvlášť. Pes bojovný však svému blízkému příbuznému v konkurenčním boji podlehl a zachoval se na jednom jediném místě: právě na Falklandách. Svému smutnému osudu však nakonec neunikl ani tam.

Související články
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
Zhruba 5200 let staré Ötziho přírodně mumifikované tělo bylo nalezeno roku 1991 v Ötztalských Alpách, odtud pochází jeho jméno. Je nejstarší známou evropskou, přírodně zachovanou, mumií, která nabízí nebývalý pohled na Evropany doby měděné. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání jeho tetování a techniky, pomocí které vznikla. Ötzi měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi […]
Včera, 8. dubna 2024, bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce v Mexiku, Spojených státech a Kanadě. Podle všeho byli už dávní Mayové schopni předvídat tento jev, který pro ně představoval umírání slunečního boha, a přijmout opatření, aby nenastal konec světa. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže […]
Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci. To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat… Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. […]
Mělo „srdce“ z kamene, a svou rozlohou předčilo i starověký Řím. Vynikalo totiž majestátními stavbami, důmyslným obchodem i nerostným bohatstvím. Dnes je považováno za kolébku dávné moudrosti, která však na své rozluštění stále ještě čeká. Civilizace, která zde v klasickém období sídlila, totiž představuje pro archeology a vědce těžší oříšek než Mayové. Její jazyk nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz