Valencie: Futuristické město pro příští století

Neobvyklé futuristické budovy nemusí růst jen v Dubaji, jak se podle zpráv z mnoha médií může zdát. Leccos zajímavého mohou fanoušci moderní architektury najít i ve staré dobré Evropě. Například návštěvníci španělské Valencie si mohou prohlédnout Město umění a věd, ze kterého budoucnost přímo dýchá.Neobvyklé futuristické budovy nemusí růst jen v Dubaji, jak se podle zpráv z mnoha médií může zdát. Leccos zajímavého mohou fanoušci moderní architektury najít i ve staré dobré Evropě. Například návštěvníci španělské Valencie si mohou prohlédnout Město umění a věd, ze kterého budoucnost přímo dýchá.

Realizovaný projekt je výsledkem dlouholetých snah valencijské radnice o rehabilitaci území na východním okraji města mezi dálnicí a vyschlým korytem řeky Turia. Dříve zde bylo nepěkné místo plné skladišť, dnes je situace zcela odlišná. Celá stavba je důkazem toho, že Španělé se neohlížejí pouze na ekonomické faktory, ale kladou velký důraz na vědu a kulturu. Komplex je samozřejmě turistickou atrakcí, která zisk přináší, ale zároveň má hluboký přesah. Město umění a věd dokáže svým návštěvníkům příjemnou formou rozšířit vzdělání a obzory. Výběr atrakcí je skutečně široký od oceánografia přes planetárium až třeba po muzea a prostory věnované umění.

Napříč celým světem

Místní oceánografický park má rozlohu šestnácti fotbalových hřišť a objem vody, která jej naplňuje, by se vešel do patnácti padesátimetrových bazénů. Návštěvník si zde může prohlédnout více než 45 000 mořských živočichů, kteří zastupují 500 druhů. K tomu je nutné připočíst desítky druhů rostlin. A to zdaleka není vše…

Návštěvník oceánografia si během chvíle může projít takříkajíc celý svět. Přímo proti hlavnímu vchodu lze narazit na tropy. Pravda, ve Španělsku o vysoké teploty nebývá nouze, ale o vlhkém tropickém podnebí se hovořit nedá. Valencijský oceánografický park však tropy nabízí, ovšem stejně tak i jiné klimatické pásy.

Pozor na žraloky

Neschází zde model arktických i antarktických vod. Stejně tak si lze prohlédnout Středomoří a Rudé moře, aniž by se člověk musel zdržovat proplouváním Suezského průplavu. Nebo si prozkoumat, jak vypadají podmínky kdesi uprostřed Atlantiku. Bazén, který tyto podmínky simuluje, je rozdělen na dvě části a je zmenšeninou cesty z Bermud až na Kanárské ostrovy. Poté člověk narazí na obrovská akvária, představující korálové útesy v Karibiku. Pro děti je pak ohromným lákadlem místní delfinárium s kapacitou více než dvou tisíc lidí.

Jak bylo zmíněno, živočišná říše je v komplexu zastoupena bohatě. V arktickém pavilonu se prohánějí mroži, v tom antarktickém pak kdo jiný než tučňáci. V sekci oceánů číhají rejnoci, barakudy nebo žraloci. Hraví lachtani pak dovádějí v dalším bazénu.

Muzeum v dinosaurovi? Proč ne!

Celý projekt by byl jistě zajímavý i sám o sobě, ale existuje jedna věc, která mu dodává ještě větší půvab. A tou je architektura. Žehrá-li se občas na nedostatek invence soudobé architektury, Španěl Santiago Calatrava do kategorie architektů bez fantazie rozhodně nepatří. S jeho stavbami se lze setkat nejen v jeho domovině, ale i v Itálii, Francii, Švédsku, Řecku nebo v Kanadě. Úžasná jsou například jeho nádraží ve švýcarském Zürichu, francouzském Lyonu, nebo moderní galerie v kanadském Torontu. A právě tento architekt a sochař je autorem architektonického návrhu valencijského oceánografia a vůbec celého Města umění a věd.

Základními stavebními materiály jsou zde sklo, bílý beton, kov a umělý kámen. Navržené budovy vycházejí z biologických tvarů, lze si zde prohlédnout kostru gigantického dinosaura, uvnitř které je skryto Vědecké muzeum, oko planetária, určené k pozorování oblohy, nebo les zkamenělých stromů. Budovy se odrážejí ve vodních plochách, které je obklopují, a tím zdvojnásobují své rozměry, podobně jako je to u indického Tádž Mahalu.

Oko se koupe ve vodě

Efekty, které je možné vidět v tomto architektonicky nápaditém místě, jsou vskutku nečekané. Tak třeba planetárium na první pohled připomíná lasturu. Ovšem jeho odraz ve vodě vypadá jako lidské oko. Uvnitř planetária je obrovské plátno a divák si může vybrat hned ze tří druhů představení, která ho doslova vtáhnou: projekce astronomických jevů, projekce velkoformátových filmů a laserová představení. Kdo neovládá španělštinu, nemusí zoufat, k dispozici je tlumočení v anglickém a francouzském jazyce.

Samostatnou kapitolou je Muzeum věd prince Filipa, syna španělského krále, které by zabralo plochu rozlohou největšího stadionu světa na pražském Strahově. Zatímco v jiných výstavních prostorách kurátoři úzkostlivě hlídají, aby se nikdo ničeho nedotýkal, zdejší expozice jsou přímo určeny k tomu, aby si je člověk osahal. Už samotný exteriér je zajímavý, severní fasáda tvořená ze 4000 skleněných tabulí asociuje vodopád.

Vyzkoušejte si vše sami

Toto interaktivní muzeum seznamuje s vývojem na naší planetě a zároveň zprostředkovává nejnovější poznatky vědy a techniky. V mnoha expozicích si lze výdobytky moderní vědy přímo vyzkoušet na vlastní kůži. Výstava Tecno-Telecomunicación, jak název napovídá, je věnována telekomunikacím, Tecno-Laser vysvětluje princip laserového paprsku i jeho využití při tvorbě hologramů. Sportumilovní Španělé rádi navštěvují expozici Tecno-Virtual, která seznamuje s aplikací nejnovější technologie pro simulaci sportů. Tecno-Bio se zabývá genetikou v potravinářských oborech a její součásti je i speciální simulátor. Zde si člověk může vyzkoušet různé genové manipulace a pak sledovat, co vlastně stvořil.

Další výstavní prostory se pak soustředí na vesmír, na jejich tvorbě se podílela ESA i NASA. Mimo jiné jsou zde repliky Sputniku nebo měsíčního modulu Orel, který na Měsíc dopravil první kosmonauty.
Tvůrci nezapomněli ani na kulturu, nedaleko Muzea věd se nachází Palác umění. Zde si hosté mohou vyslechnout koncerty či zhlédnout scénická představení. Staří Řekové, kteří tolik dbali na rozvoj nejen těla, ale především ducha, by při pohledu na Město umění a věd jistě měli radost.

Nejen ve Španělsku…

Zajímavé stavby pro kulturní účely nevznikají jen na Pyrenejském poloostrově, ale i jinde v Evropě. Například Norové se mohou pochlubit operní budovou, která ctí okolní krajinu a výborně do ní zapadá. Stavba ukrývá tři operní sály, z nichž největší pojme 1356 sedících diváků. Vedle ní brzy začne růst nová futuristická budova Munchova muzea, která by měla být hotova v roce 2013. Do budoucna se v této lokalitě počítá i s podobně laděnou knihovnou. Zajímavá stavba, zasvěcená operním múzám, vyrostla i v Kodani. Je ze skla, oceli a kamene a má celkem 14 poschodí. Není bez zajímavosti, že ji kompletně zafinancoval jedenadevadesátiletý dánský miliardář Maersk Mc-Kinney Moeller, který ji poté věnoval všem svým krajanům. Mezi evropské architektonické skvosty se mohla zařadit i Kaplického knihovna pro Prahu, zdá se ovšem, že Češi raději preferují nevzhledná komerční centra.

Rubriky:  Architektura
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Legenda mezi mosty slaví osmdesátku

Legenda mezi mosty slaví osmdesátku

Symbol San Francisca? Mohou to být tramvaje, typický zvlněný reliéf...
Bauhaus není jen prodejna nářadí

Bauhaus není jen prodejna nářadí

Německo dvacátých let dvacátého století? Vleklá krize, nezaměstnanost,...
Jak poznáte zdravou kancelář? Napoví vám zelená střecha!

Jak poznáte zdravou kancelář?...

Zaměstnanci, jejich produktivita, spokojenost, loajalita a zdraví jsou základním...
Obrazem: Architektonický styl plný betonu

Obrazem: Architektonický styl...

Reakcí na jednoduché architektonické linie první poloviny 20. století vznikl v 50....
Tajemný chrám pohlcený džunglí: Největší buddhistická stavba světa

Tajemný chrám pohlcený džunglí:...

Buddhismus vznikl v Indii, poté se filozofie rozšířila do dalších oblastí...
OBRAZEM: Jak se staví metro v Helsinkách

OBRAZEM: Jak se staví metro v...

Velkoměsto bez podzemní dráhy? V současnosti již jen těžko...
Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Výzkum vesmíru není jen čistě vědeckou prací, ale má i své praktické...
Smrtelných i závažných pracovních úrazů kvůli pádu z výšky od loňska přibylo

Smrtelných i závažných pracovních úrazů...

Pád z výšky představuje stále jednu z nejčastějších příčin tragických pracovních...
Výstavě Designshaker vládl masiv od Triantu: tvrdý jako diamant, ale svěží

Výstavě Designshaker vládl masiv od...

Poctivý přírodní masiv může působit až neuvěřitelně vzdušně a elegantně. Tento...
Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná vítěze

Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná...

Fakulta stavební Českého vysokého učení technického uspořádala dne 20. dubna...

Nenechte si ujít další zajímavé články

EGU – HV Laboratory: Nikde jinde to mezi zaměstnanci tak nejiskří!

EGU – HV Laboratory: Nikde...

Nikde jinde v republice není výstižnější mluvit o...
Bavlna, pryskyřice, duroplast a randál: To byl Trabant!

Bavlna, pryskyřice, duroplast a...

Rok 1957 byl pro sovětský blok ve znamení oslav....
Dnes je 27. května: Kata národa zabil náhradník

Dnes je 27. května: Kata národa...

„Hromadné vraždy v protektorátě. Šéf Gestapa vládcem...
Podvodní monstra: Opravdu existují jen v legendách?

Podvodní monstra: Opravdu...

Žijí si v tichém světě pod vodní hladinou a...
VIDEO: Proč je sluneční soustava placatá?

VIDEO: Proč je sluneční soustava...

Země placatá není, naše sluneční soustava však...
Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300 mrtvých a 12 000 zraněných!

Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300...

Smrtící tornádo, které 26. dubna 1989 zasáhne...
Nejdražší věci svého druhu: Po čem touží miliardáři? (2. díl)

Nejdražší věci svého druhu: Po čem...

Pokud byste vyhráli v loterii těžké miliony, co si...
Jantarová komnata: Zničili ji ruští vojáci?

Jantarová komnata: Zničili ji...

V roce 1716 ji Fridrich Vilém I. (1688–1740) daruje...
Na Harvardu objevili, jak získat ze vzduchu palivo pro auta!

Na Harvardu objevili, jak získat...

Dočkáme se pohonných hmot zdarma? Dokážeme...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.