Panorama

Psychologie v mateřských školách: Proč děti malují modré stromy?

Když dostanou malé děti do rukou barevné pastelky, příliš se nerozpakují a nejrůznější barvičky začnou čile využívat. Na realistické zachycení barvy skutečných objektů však většinou příliš nedbají. Barvy a tvary jsou totiž zaznamenávány v odlišných oblastech mozku. Podle výzkumů psycholožky Vanessy Simmeringové z americké University of Wisconsin-Madison se schopnost jejich spojování vyvíjí u dětí v období mezi 4. a 5. rokem.

Krokodýli jako domácí zvířata?

Začíná mapování krokodýlích genů

Největší ze všech krokodýlů, krokodýli mořští (Crocodylus porosus), již dlouhou dobu patří mezi ceněná domácí zvířata. Australští vědci proto nedávno zahájili rozsáhlé mapování krokodýlích genů. „Sbírání genetických informací bude mít význam pro srovnávací studium vývoje jak plazů, tak i ostatních organismů, které vlastní i třetí zárodečný obal – amnion. Svůj význam naleznou informace i v ekonomické oblasti. Umožní farmářům pěstovat krokodýly s největší rychlostí růstu či kvalitou kůže. Geny pro tyto znaky však musí být nejprve identifikovány a to by se nikdy nestalo, kdybychom s genovým mapováním nezačali,“ vysvětluje motivace australských vědců dr. Lee Miles z katedry zoologie…???

Visuté zahrady královny Alžběty

Vyroste v Londýně „zahrada na mostě“?

Osmisté výročí otevření prvního mostu přes londýnskou Temži inspirovalo Královský institut britských architektů k vypsání architektonické soutěže o most budoucnosti. Vítězem soutěže, nazvané „Londýnský most 800“, se stal projekt, který spíše než most připomíná multifunkční stavbu hodnou fantazií Julese Vernea. Namísto pouhé komunikace by podle jejich návrhu měla mezi dvěma břehy Temže vyrůst konstrukce, která bude zároveň sloužit jako restaurace, kavárna, místo pro luxusní bydlení či tržnice. Zda však stavba v britské metropoli skutečně vyroste, není ještě zdaleka jisté.

Genetikové na stopě dávných migrací

Odkud přišli první Australané?

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Tam, kde chybí archeologické doklady, mají vědci po ruce ještě jednu velmi důležitou metodu – genetiku. Rozsáhlá studie, publikovaná nedávno indickými genetiky, vedenými dr. Raghavendou Raem, se věnovala porovnávání genů dnešních Indů s dnešními Australany. Rao spolu se svými kolegy sekvenoval geny drobných buněčných organel, mitochondrií, které se dědí pouze v mateřské linii. Po srovnání mu vyšlo, že společný předek dnešních Indů a Austrálců žil zhruba před 50 000 lety, což je zhruba doba, kdy lidé Austrálii osídlili. První Australané tedy přišli nejspíše právě z Indie.

Organismy mohou měnit počasí

Promění medúzy klima na Zemi?

Inženýři Kakani Katija a John Dabiri z prestižního Kalifornského technologického institutu v Pasadeně předpokládají, že kolektivní pohyb obrovského počtu medúz i jiných mořských živočichů by mohl mít co do činění s promícháváním oceánské vody a ve svém důsledku by tak mohl vést i k proměnám celoplanetární cirkulace vzduchu a vodních par. Situace je o to vážnější, že v posledních letech začíná medúz v mořích povážlivě přibývat. Vážné důvody k obavám však přeci jen ještě neexistují. Teorie amerických inženýrů zatím nebyla potvrzena ve větším měřítku, než je uzavřená oblast medúzového jezera Koror na souostroví Palau v jižním Pacifiku, kde svá zkoumání prováděli.

Není kouř jako kouř

Je marihuana škodlivější než tabák?

Zjistit, jak je na tom marihuana se škodlivostí ve srovnání s tabákem, není rozhodně jednoduché. Existuje totiž jen velmi málo lidí, kteří dlouhodobě a celoživotně kouří pouze marihuanu a tabáku se vyhýbají. Rebecca Meartens se svými kolegy ze Zdravotního centra v Ottavě se proto rozhodla zkoumat nikoliv lidi, ale přímo jednotlivé buňky. Do tabákového a marihuanového dýmu zahalila jednak uměle vypěstované tkáňové buňky různých živočichů, jednak uměle kultivované bakteriální kolonie. Poté začala zjišťovat, jak velké škody dým napáchal nejen na buňkách samotných, ale také na DNA skryté v jejich jádrech. Výsledek byl poměrně jednoznačný. Ve srovnání s tabákovým kouřem způsobil kouř marihuanový mnohem více změn jak buněčných struktur, tak i jejich genetické výbavy. Tabák však rozhodně není zcela nevinný. Podle jejich zjištění způsobil zase některá poškození, na která se marihuana nezmohla.

Vylepšená kosmická plavidla

Nový iontový pohon pro rakety budoucnosti

Inženýři z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) dokončili testování nového motoru, který by měl v budoucnu zajistit výkonnější pohon jak u orbitálních, tak u meziplanetárních letů. Pod jejich rukama se zhmotnil zatím nejvyspělejší ze všech iontových motorů. První rakety by mohl pohánět už v roce 2013. „Vyrobili jsme motor, který je sice větší, ale lehčí. Abychom zvýšili jeho životnost, zjednodušili jsme jeho složitost a co je nejdůležitější – zvýšili jsme jeho účinnost,“ říká šéf konstrukčního týmu Michael Patterson.

Každý se svou troškou do mlýna

Všichni můžeme poskytnout svůj počítač vědcům
Společnost Intel představila novou aplikaci, umožňující dobrovolné poskytnutí nadbytečného výpočetního výkonu počítačů. Aplikace „Pokrok díky procesorům“ je postavena na platformě Facebook. Pomocí Facebooku a aplikace vyvinuté společností Intel bude moci každý uživatel počítače nabídnout nevyužitý výpočetní výkon svého PC vědeckým projektům, které se zabývají řešením problémů důležitých pro celé lidstvo.

Jak to vlastně bylo s hobity?
Byli floresští človíčkové vůbec našimi příbuznými?

Od objevení pozůstatků drobných človíčků na indonéském ostrově Flores v roce 2004 snad nemine měsíc, kdy by antropologové neohlásili nějakou novinku o jejich výzkumu. Zatím poslední zajímavou zprávou o „hobitech“, na které byli záhy překřtěni, je to, že jejich vývojová linie je mnohem starší, než se čekalo.  „Naše analýzy vytvořily dva velmi podobné evoluční stromy. Z obou vyplývá, že původ druhu Homo floresiensis sahá až k samotným počátkům rodu Homo. Zdá se tedy nepochybné, že tento Homo floresiensis nejenže nebyl zdegenerovaným příslušníkem dnešního druhu Homo sapiens, ale nebyl dokonce ani jeho blízkým příbuzným,“ popisuje výsledky svého výzkumu antropoložka Debbie Argueová z Australské národní univerzity v Canbeře, která nový výzkum „hobitů“ vedla.

Průzkum rudé planety pokračuje

Na Marsu byl objeven největší meteorit
Sondě Opportunity, která již od roku 2004 křižuje povrch Marsu, se nedávno podařilo nalézt největší doposud známý meteorit na povrchu Marsu. V průměru měří asi 70 centimetrů. Nebylo to však pro ni první setkání s takovým objektem – už v roce 2005 objevila kámen, přezdívaný „Heat Shield Rock“. „Block Island“, jak byl nový nález záhy pojmenován, je asi 10x větší a hmotnější, než byl první z nalezených meteoritů. A proč vlastně tolik povyku kvůli meteoritu, které na Zemi nacházíme poměrně běžně?  Z jeho velikosti a stavu mohou vědci získat řadu informací o tom, jak se na Marsu vyvíjelo klima.

Sopka omotaná „sítí“
Vulkán St. Helens hlídají propojení mikroroboti

Vulkán St. Helens je stále aktivní a velmi nepříjemnou sopkou v americkém státě Washington. Panují dokonce obavy, že by pod ní mohl dřímat nebezpečný supervulkán. Američtí geologové se proto rozhodli hlídat spícího obra pomocí drobounkých propojených robůtků. Ti totiž umějí podobně jako pavouci utkat síť. Tato síť je ovšem neviditelná: počítačoví odborníci znají takovou inteligentní síť pod anglickým názvem „mesh network“. Takto propojení roboti dokážou jednat prakticky jako jeden velký organismus. Další výhodou takové sítě je, že když je jeden uzel vyřazen z provozu, ostatní si samy nejdou cestu k nové konfiguraci, která bude stejně funkční jako ta předchozí. Díky vzájemnému propojení spolu jednotliví roboti jednají přímo na místě a zprávy nemusí být vyhodnocovány až v řídicím uzlu.

Výzkum obličejů odhalil:

Asiaté „čtou“ lidské tváře jinak
I přes to, že lidé hovoří různými jazyky, mohou při vzájemné komunikaci dohnat řadu neporozumění tím, že si ve tváři druhého „přečtou“, co asi říká. Skotští vědci nedávno zjistili, že Asiaté nedokážou číst tváře Evropanů tak dobře jako Evropané sami. „Běloši sledují oblast očí a úst ve stejné míře. Asiaté však mají tendenci fixovat svou pozornost na oči a zanedbávat oblast úst. V důsledku toho mají Asiaté větší problémy s tím, aby dokázali rozeznat výrazy, které vypadají v oblasti očí stejně,“ popisuje své výsledky Jacková. Jejich výzkum mimo to ukazuje, že lidské sdělování emocí je mnohem komplikovanější, než si dříve experti mysleli.

Chemie pomáhá proti epidemii
Molekulárním kondomem proti HIV

O zastavení nebo alespoň zpomalení pandemie AIDS v zemích subsaharské Afriky se snaží vědci z celého světa. Díky práci amerických chemiků jsme nyní o krůček blíže k vyrobení gelu, který by dokázal virus zablokovat dříve, než se dostane do těla. „Naší hlavní myšlenkou bylo nechat přírodu dělat, co umí. Semeno prostě aktivuje gel a vytvoří velmi účinnou bariéru,“ popisuje svou základní myšlenku Patrick Kiser z University of Utah v Salt Lake City. Přítomnost semene totiž prudce změní pH ve vagíně, což se projeví tím, že se molekuly gelu přimknou k sobě a zahradí tak virům cestu dále do sliznice.

Kytovci mají stále své záhady
Proč kosatky „schůzují“

Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje 20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč kosatky občas takhle „schůzují“? Erich Hoyt ze Společnosti na ochranu delfínů a velryb (WDCS), která projekt výzkumu kosatek v zálivu Avača u pobřeží Kamčatky částečně sponzorovala, nabízí možné vysvětlení: „Komunity fungují jako velké sociální kluby. Napomáhají jim v tom, aby se spolu seznámily nebo dokonce zamilovaly. Mohou mít ale ještě jiné další funkce, o nichž stále ještě nic nevíme,“ shrnuje Hoyt. Další výzkumy kosatek proto mohou přinést ještě mnohá překvapení.

Obrovský zdroj energie
Připravíme palivo z mořské vody?

Chemici amerického námořnictva pracují na procesu, který by umožnil vyrobit palivo přímo z mořské vody. Robert Dorner z Námořní výzkumné laboratoře ve Washingtonu se pokusil upravit jeden z již delší dobu známých postupů, jak vyrobit jednoduché uhlovodíky. Tento proces je chemikům známý jako Fisher-Tropschova syntéza. Jako katalyzátor používal Dornerův tým zatím sloučeniny kobaltu. „Aby byl celý proces skutečně efektivní, bude třeba napravit ještě pěknou řadu dílčích problémů,“ komentuje výsledky chemiků amerického námořnictva další ze členů týmu Heather Willauer.

Další záhada ze Středomoří

Vyjedli lidé kyperské hrošíky?
Zatímco dnes se po vyprahlých stráních Kypru prohánějí spíše ovce, kozy, prasata či nanejvýš osli, od začátku čtvrtohor až do doby před asi 10 000 roky, vypadala ostrovní fauna o hodně jinak. Namísto dnešních prasátek tu pobíhala mnohem neobvyklejší zvířata, například malí hrošíci či trpasličí sloni. A proč už se s nimi na středomořském ostrově nepotkáváme? Alan H. Simmons z Univerzity of Nevada v Las Vegas, který vedl vykopávky na místě zvaném Akrotiri-Aetokremmos na Kypru, předpokládá, že k tomu mohlo dojít ze dvou důvodů:  „Hrošíci buď na konci pleistocénu vymřeli sami od sebe díky klimatickým změnám, nebo k jejich vyhynutí přispěli lidé.“ Vykopávky skutečně potvrdily, že na tomto místě lidé hrošíky konzumovali. Archeologové zde dokonce nalezli kosti přinejmenším 500 jedinců! I když na základě tohoto nálezu nelze prohlásit, že to byli právě lidé, kdo hrošíkům zasadil poslední ránu, jedno je jisté – příchod prvních lidí na ostrov jim v žádném případě nepomohl…

Tajemná historie jednoduchých sloučenin
Kde se vzaly oceány?

Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stadiu, důležitém pro vznik života? „Jediný způsob, jak zabránit, aby se Země proměnila ve sněhovou kouli, bylo podání pomocné ruky od některého ze skleníkových plynů,“ říká Matthew S. Johnson z Ústavu pro výzkum atmosféry Kodaňské university. A vzápětí dodává: „Nejpravděpodobnějším kandidátem na tento plyn je karbonylsulfid (COS)“. Kdyby Zemi přikryla ochranná „deka“ z tohoto plynu, zvýšila by se její teplota zhruba o 30 %, tedy přesně o tu hodnotu, která jí oproti dnešku chyběla díky slabému záření Slunce.

Překvapivá stvoření z mořských hlubin

Červi a jejich hlubokomořský „ohňostroj“
Nově objevení hlubokomořští živočichové druhu Swima bombiviridis patří mezi mnohoštětinaté kroužkovce z čeledi Acrocirridae. Tito červi, kteří se pohybují u dna oceánů pomocí dlouhých brv, si vyvinuli jedinečný způsob, jak před svými pronásledovateli uprchnout do bezpečí. Jejich obrana spočívá ve vypouštění drobných zelených měchýřků z oblasti v blízkosti hlavy, které se po několika vteřinách roztrhnou a rozzáří zeleným světlem. Blížící se rybka či jiný nenasyta jej na chvíli považuje za falešný cíl. Zatímco se jej snaží „ulovit“, skutečná kořist si to již míří někam do bezpečného úkrytu. Jakmile se však rozzáří podmořský ohňostroj, predátor je většinou natolik vyplašený, že na nějaké lovení zcela ztratí myšlenky.

Zvláštní povrch Jupiterova souputníka
Na měsíci Europa jsou připraveny „přistávací dráhy“

Paul Schenk z Měsíčního a planetárního centra v texaském Houstonu zkombinoval data poskytnutá sondou Galileo a vytvořil první trojrozměrný model povrchu měsíce Europa. Jeho zkoumání zde odhalila zhruba 4 typy terénů. Většina povrchu je tvořena zvrásněnými hřebenovitými planinami, dále jsou tu impaktní krátery po pádu asteroidů, oblasti „chaosu“, tvořené pravděpodobně směsicí ledu a bláta a také široké pruhy poměrně rovného a hladkého terénu. Ty vznikly nejspíše tak, že gravitace Jupitera nejprve povrch Europy roztrhla a tyto pukliny byly později zase vyplněny ledem. Právě tyto praskliny by mohly tvořit ideální „koleje“, po nichž by se mohly v budoucnu pohybovat sondy.

Genetika zlevňuje!
GE mapuje lidský genetický kód za pouhých tisíc dolarů

Genetický kód člověka byl mapován již dříve. Vůbec první mapa lidského genetického kódu v roce 2003 však stála na 500 milionů dolarů. Výzkumník Stanfordské univerzity Stephen Quake tento měsíc oznámil, že vyvinul technologii výrazně snižující náklady na 50 tisíc dolarů. Současný výzkum GE Global Research si klade za cíl dosáhnout stejného výsledku za neuvěřitelných tisíc dolarů. Každý z nás by tak mohl mít dostupnou mapu vlastního genetického kódu. Toto představuje zcela zásadní průlom v lékařské vědě. Odkrývá totiž nové možnosti diagnostiky a individuálního léčení nemocí lidského organismu.

Stalo se:

před 3 lety:

24. 11. 2006 zemřel významný český vědec, zoolog Zdeněk Veselovský. Byl žákem zakladatele etologie Konrada Lorenze, vysokoškolským pedagogem a také dlouholetým ředitelem pražské zoologické zahrady.

před 91 lety:

11. 11. 1918 podepsali francouzský maršál Ferdinand Foch a německý vyslanec Matthias Erzberger ve francouzském Compiègne dohodu příměří, která ukončila první světovou válku. Německo tak vstoupilo do fáze, zvané Výmarská republika, která byla ukončena až nástupem nacistů k moci v roce 1933.

před 130 lety:

5. 11. 1879 zemřel v britském Cambridge jeden z nejvýznamnějších fyziků všech dob, James Clerk Maxwell. Jako první zjistil existenci elektromagnetických vln a také prokázal, že světlo samo je elektromagnetickým vlněním.

před 161 lety:

8. 11. 1848 se v severoněmeckém městě Wismaru narodil matematik, logik a filosof Gottlob Frege. Pro své převratné dílo o základech matematiky je považován za otce moderní matematické logiky. Na jeho myšlení se odvolává významná větev filozofie 20. století, známá jako analytická filozofie.

před 228 lety:

1. 11. 1781 byl patentem císaře Josefa II. v českých zemích zrušen právní vztah mezi rolníky a vlastníky půdy, který činil zemědělce do značné míry závislými na vůli pánů. Tento vztah, zvaný nevolnictví, byl jednou z posledních překážek rozvoje liberální kapitalistické společnosti.

před 729 lety:

15. 11. 1280 zemřel v německém Kolíně na Rýnem významný středověký učenec sv. Albert Veliký. Kromě pěstování teologie a filozofie konal i četné přírodovědecké pokusy. Je proto patronem vědců a studentů přírodních věd.

Malé velké informace:

Když v roce 2003 došlo k objevu nejjednoduššího organického uhlovodíku – metanu – v atmosféře Marsu, vyvolalo to mezi laiky i odborníky vzrušení. Odborníci nedávno vypočítali, že z atmosféry rudé planety by se měl metan ztrácet 600x rychleji než z atmosféry Země. Mechanismus těchto změn však zatím není přesně znám.

Nepříliš oblíbení švábi jsou nesmírně odolnými živočichy. Obývají naši planetu už přinejmenším od prvohorního karbonu a nezdá se, že se jim z ní nějak zvlášť chtělo. Vědci nedávno objevili důvod jejich odolnosti. Dokážou totiž „zadržet dech“ na celých 40 minut a tímto způsobem šetří jak kyslíkem, tak vodou.

Včely jsou podle všeho ještě zajímavější, než jsme si mysleli. Nová zkoumání amerických entomologů odhalila, že za některými změnami v jejich chování může „výchova“. Vlivy z prostředí jiných včel jsou tak silné, že promění přepisování některých genů, a tak vlastně změní jejich povahu.

Dobrá zpráva pro všechny, kdo ve škole vynikali v matematice a jiných, nepříliš oblíbených předmětech. Ačkoliv měli na škole pověst nepříliš oblíbených a zábavných „šprtů“, nové studie ukazují, že právě takoví muži mají velké šance získat srdce atraktivních žen. Jejich inteligence je totiž tím nejlepším, co mohou do manželství přinést!

Když už má doma žena svého „Pana Božského“, měla by si jej dobře hlídat! V cestě za hledáním ideálního muže se ženy často nezastaví před ničím, tím méně před oddacím listem. Podle výzkumů amerických psychologů je naopak zadaný či ženatý muž v očích žen tím nejvíce žádoucím. Na rozdíl od svobodných jsou totiž ženáči „prověření“.

Časté prohlížení obrázků nezdravého, ale chutného jídla může napomoci vylepšení stravovacích návyků a stát se tak cestou ke štíhlosti. Tvrdí to alespoň holandská psycholožka Floor Kroeseová. Podle ní je už pouhé pozorování lákavého jídla dobrou motivací k tomu, aby se ženy nezdravým sladkostem vyhýbaly.

Přinutit různé druhy bakterií, aby pracovaly co nejvíce v lidský prospěch, je velký sen mnoha genetických inženýrů. Profesor Shang-Tian Yang z univerzity v Ohiu nedávno vypěstoval mutantní kmen bakterie Clostridium beijerinckii, který dokáže produkovat dvojnásobné množství butanolu, než jeho nemutovaní příbuzní. Alkohol butanol může být využíván jako efektivní biopalivo.

Ačkoliv zemřel Wolfgang Amadeus Mozart v pouhých 35 letech, zanechal za sebou obrovské dílo, které přetrvalo staletí. Co však stálo za jeho náhlou smrtí? Nedávno uveřejněná studie holandských vědců naznačuje, že jeho náhlý odchod ze světa byl způsoben banální streptokokovou infekcí. V době jeho úmrtí totiž v Rakousku probíhalo něco jako „malá streptokoková epidemie“.

Australští vědci nedávno podrobně mapovali společenský život ďáblů medvědovitý (Sarcophilus harrisii) a zjistili, že tato zvířata jsou mnohem méně samotářská, než si mysleli. To je však nemilá zpráva. Tato zvířata totiž trpí nepříjemným typem přenosného druhu rakoviny, která napadá jejich tváře. Nemoc se proto mezi nimi přenáší rychleji, než se čekalo.

Recepty na bylinné čaje tradiční čínské medicíny jsou staré stovky, ba i tisíce let. Tajemství jednoho z čajů, který staří čínští lékaři předepisovali na onemocnění srdce, se pokusil odhalit tým biochemiků z americké University of Texas. Zjistili, že vývar z bylin obsahoval velké množství oxidu dusného, který způsobuje roztahování cév a umožňuje tak lepší prokrvení srdečního svalu.

Obrovský hospodářský rozvoj, který zažívá dnešní Čína, má i řadu stinných stánek. Své o tom vědí i zvířata, která se paradoxně stala čínským národním symbolem – pandy velké. Odborníci jich ve volné přírodě napočítali pouhých 1590. Odhadují proto, že by tento druh mohl v divoké přírodě definitivně vymřít během 2–3 generací.

Soužití rostlin s houbami, tzv. mykorrhiza, je v přírodě velmi běžnou věcí. Její výzkum už je po mnoho let velkým šlágrem zejména mezi zemědělskými oborníky. Tropické orchideje z Thajska, které nemají žádný chlorofyl, jsou na dodávkách energie od hub zcela závislé. Nedávný výzkum odhalil, že orchideje si dokázaly vytvořit spojenectví až s deseti různými druhy hub.

Kuřáci, pozor! Víte, proč jste vlastně začali kouřit? Jestli ne, profesor Daniel K. Mroczek z americké Purdue University má pro vás odpověď. Neurotické chování, k němuž kouření patří, má podle něj na svědomí větší náchylnost ke stresu. Lidé s touto náklonností mají tendenci umírat dříve – částečně proto, že si během života stihnou osvojit řadu velmi nezdravých návyků. Kouření je jen jedním z nich.

Psí život může být skutečně pod psa, ale také může být jeho naprostým opakem. Podle Davida Blouina, kulturního antropologa z americké Indiana University South Bend, lze psí pány rozdělit do tří kategorií: humanisty, kteří se psy jednají jako s lidmi, ochranářské typy, kteří si váží všech živých bytostí, a dominanty, pro které jsou psi méně než lidé a využívají je pouze pro práci.

Tažní ptáci jsou během svých cest do zimovišť a zpět schopni nalétat tisíce kilometrů. Na svých cestách si však musí někde odpočinout. Zatímco mnozí lidé by na takových zastávkách pohrdli laciným motelem, ptáci nijak vybíraví nejsou. Stačí jim úkryt v podobě malého remízku a je vystaráno. Toto zjištění jen zvyšuje význam zachovávání drobných zalesněných ploch.

Mezi australskými farmáři je zvykem uřezávat veškerému hovězímu dobytku rohy. Dělají to ze strachu, že se jimi krávy a býci vzájemně poraní. Nedávno byla v Austrálii dokonce vyhlášená velká soutěž o nejsnazší cestu k vypěstování bezrohého plemene. Zvítězil tým, který navrhl jednoduchý genetický test pro indický skot zebu. Jeho pomocí lze snadno zjistit, zda budou mít jeho potomci rohy či nikoliv.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na veletrhu IDET budou představeny moderní obranné technologie

Na veletrhu IDET budou představeny...

Ve dnech 31. května až 2. června proběhne na brněnském výstavišti veletrh...
Češi splácejí dluhy lépe než většina Evropy

Češi splácejí dluhy lépe než...

Jen 16 procent obyvatel tvrdí, že mají problémy splácet své aktuální půjčky....
Nová technologie má pomoci pilotům v extrémním zimním počasí

Nová technologie má pomoci pilotům v...

Ze extrémního zimního počasí se mohou piloti dostat do řady komplikovaných situací....
V Číně probíhá úspěšná těžba plynu z „hořlavého ledu“.

V Číně probíhá úspěšná těžba plynu z...

Zajímavý kousek se podařil čínským inženýrům. Ti vytěžili zemní plyn...
Nalezeny fosílie plodů ovoce staré 52 milionů let!

Nalezeny fosílie plodů ovoce...

V patagonském zkamenělém deštném pralese objevili vědci fosilie prehistorického...
Závislost na telefonech? Vzrůstající problém!

Závislost na telefonech?...

O tom, že kouření způsobuje závislost, vědecká obec již dávno nepochybuje....
Budoucnost izraelských obrněných jednotek

Budoucnost izraelských obrněných...

Brigádní generál Didi Ben-Yoash, bývalý šéf izraelských obrněných sil,...
O český elektrický longboard je velký zájem

O český elektrický longboard je...

Přestože se nejedná o žádnou novinku, je o tento prodloužený elektrický...
Kde se odehrála jedna z největších bitev doby bronzové?

Kde se odehrála jedna z...

Přibližně před 3300 lety se do sebe na území dnešního severovýchodního Německa...
Astronauti opravili relé Mezinárodní vesmírné stanice

Astronauti opravili relé...

Včera jsme vás informovali o problémech na Mezinárodní vesmírné stanici....

Nenechte si ujít další zajímavé články

24letá Veronica Lynn Comptonová: Z horoucí lásky chce zachránit zabijáka!

24letá Veronica Lynn Comptonová: Z...

Sice to nemá v hlavě tak úplně v pořádku, ale...
EGU – HV Laboratory: Nikde jinde to mezi zaměstnanci tak nejiskří!

EGU – HV Laboratory: Nikde...

Nikde jinde v republice není výstižnější mluvit o...
Bavlna, pryskyřice, duroplast a randál: To byl Trabant!

Bavlna, pryskyřice, duroplast a...

Rok 1957 byl pro sovětský blok ve znamení oslav....
Dnes je 27. května: Kata národa zabil náhradník

Dnes je 27. května: Kata národa...

„Hromadné vraždy v protektorátě. Šéf Gestapa vládcem...
Podvodní monstra: Opravdu existují jen v legendách?

Podvodní monstra: Opravdu...

Žijí si v tichém světě pod vodní hladinou a...
VIDEO: Proč je sluneční soustava placatá?

VIDEO: Proč je sluneční soustava...

Země placatá není, naše sluneční soustava však...
Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300 mrtvých a 12 000 zraněných!

Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300...

Smrtící tornádo, které 26. dubna 1989 zasáhne...
Nejdražší věci svého druhu: Po čem touží miliardáři? (2. díl)

Nejdražší věci svého druhu: Po čem...

Pokud byste vyhráli v loterii těžké miliony, co si...
Jantarová komnata: Zničili ji ruští vojáci?

Jantarová komnata: Zničili ji...

V roce 1716 ji Fridrich Vilém I. (1688–1740) daruje...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.