Elektrárny v kosmu: Fikce, či reálná možnost?

Na reálnosti nabývá dnes projekt amerického vědce Petera Glasera, mimochodem pocházejícího ze Žatce, který už před 40 lety nadhodil myšlenku vesmírných elektráren. V té době se vývoj kosmických technologií prudce rozvíjel, leč i přesto podobné ideje podle mínění většiny odborníků patřily do žánru sci-fi. Ovšem v současnosti se o podobných projektech znovu hovoří, ba dokonce, dostávají i konkrétní rozměr.Na reálnosti nabývá dnes projekt amerického vědce Petera Glasera, mimochodem pocházejícího ze Žatce, který už před 40 lety nadhodil myšlenku vesmírných elektráren. V té době se vývoj kosmických technologií prudce rozvíjel, leč i přesto podobné ideje podle mínění většiny odborníků patřily do žánru sci-fi. Ovšem v současnosti se o podobných projektech znovu hovoří, ba dokonce, dostávají i konkrétní rozměr.

Je pravdou, že myšlenka vesmírných elektráren se objevila již dříve v dílech některých spisovatelů, kteří se věnovali vědeckofantastickým románům. Ale právě až Glaser se touto možností začal zabývat z vědeckého hlediska. Z roku 1968 pochází jeho návrh soustavy gigantických solárních panelů, z nichž každý by měl výměru jako rozšířené pražské centrum. Projekt však byl tehdy odložen jako příliš náročný.

Bude to celá soustava elektráren

Po pár desítkách let je však tento zajímavý nápad znovu oprášen. Má to svou logiku, vždyť měrný tok sluneční energie se dá využít mnohem lépe ve vesmíru než na Zemi. Přitom na zemský povrch dopadá tolik sluneční energie, že z jednoho metru čtverečního by energií mohla být zásobeno milionové město. Scházejí ovšem technologie, které by beze ztrát a nenáročně tolik energie dokázaly pojmout.

Původní Glaserův koncept počítal s jednou velkou kosmickou elektrárnou. Takový kolos sestrojit je však poněkud problematické. Americká společnost PowerSat navrhuje lišácké řešení. Nikoliv jedinou gigantickou, ale síť několika menších elektráren, které by byly méně náročné na stavbu, bezpečnost, provoz i údržbu. Tento nápad si PowerSat nechal již i patentovat, podobně jako svou další technologii Solar Power Orbital Transfer, která řeší napájení motorů určených k dopravě konstrukcí až na vysokou geostacionární dráhu. Není bez zajímavosti, že oba nápady výrazně snižují odhadované výdaje na stavbu vesmírné elektrárny, z původních sedmnácti miliard dolarů až na jedinou. Zástupci společnosti tvrdí, že k praktické zkoušky mohou být zahájeny v roce 2020.

Mikrovlny jako dopravní prostředek

Jenže tak odvážný projekt má stále mnohá úskalí, vědecká, technologická i ta ekonomická. Vynášení komponent nutných k sestavení elektrárny je drahé, kilogram materiálu vyneseného do kosmu stojí okolo 8000 dolarů (140 000 korun). A je jasné, že elektrárna by vážila poněkud více než pouhý kilogram. Další komplikací je přenos získané energie. Ten by měl probíhat pomocí mikrovln, nedávné experimenty na Havajských ostrovech ukázaly, že dopravovat takto energii lze. Mikrovlny na rozdíl od slunečních paprsků bez problémů procházejí prachem, mrakem nebo kouřem. Jenže, není úplně jasné, zda by takové mikrovlny neměly negativní vliv na živé organismy. Přijímací antény, které by energii z kosmické elektrárny „chytaly“ jsou pro změnu náročné na prostor. Zkrátka, inženýři a technologové mají ještě mnoho důvodů k přemýšlení.

A kdy by mohla být soustava kosmických elektráren spuštěna? Rozhodně ne dřív, než v roce 2025. Pokud ovšem budou v kosmických programech probíhat škrty, tento termín se ještě vzdálí, skeptici mluví o roku 2050 či ještě o vzdálenějších časových horizontech. A dost možná, že v té době bude mít lidstvo k dispozici jiný, mnohem méně náročný zdroj k získávání energie.

Jaké budou elektrárny na Měsíci

Když se postaví elektrárna na zemské orbitě, proč by nemohla vyrůst třeba na Měsíci? Americký fyzik David R. Criswell z houstonské univerzity je přesvědčen, že takové řešení by bylo zdaleka nejlepší. Ten navrhuje vybudovat tzv. Lunar Solar Power System, který by se skládal ze dvou desítek párů solárních základen. Z každé dvojice by se jedna základna nacházela v blízkosti východního a druhá u západního okraje měsíčního disku. I při otáčení Měsíce kolem své osy by tak vždy alespoň jedna z každé dvojice elektráren byla vystavena slunečnímu záření. Solární panely by se nemusely nákladně převážet na Měsíc ze Země, ale mohly by být vyrobeny z měsíčního prachu. Ten obsahuje látky, které jsou pro solární panely ideální, především řadu oxidů různých kovů.

Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na veletrhu IDET budou představeny moderní obranné technologie

Na veletrhu IDET budou představeny...

Ve dnech 31. května až 2. června proběhne na brněnském výstavišti veletrh...
Nová technologie má pomoci pilotům v extrémním zimním počasí

Nová technologie má pomoci pilotům v...

Ze extrémního zimního počasí se mohou piloti dostat do řady komplikovaných situací....
Budoucnost izraelských obrněných jednotek

Budoucnost izraelských obrněných...

Brigádní generál Didi Ben-Yoash, bývalý šéf izraelských obrněných sil,...
O český elektrický longboard je velký zájem

O český elektrický longboard je...

Přestože se nejedná o žádnou novinku, je o tento prodloužený elektrický...
Digitální domácnost: Pozveme si domů chytré pomocníky nebo špiony?

Digitální domácnost: Pozveme si...

Kávovar vám ráno uvaří oblíbené espesso, dřív než se vzbudíte, aby vás libá...
Do obnovitelných zdrojů se nejvíce investuje v Číně a Indii

Do obnovitelných zdrojů se nejvíce...

Indie a Čína přeskočily USA a staly se nejoblíbenějšími zeměmi...
Oprava porouchaného počítače na ISS proběhne dnes

Oprava porouchaného počítače na...

Na mezinárodní vesmírné stanici ISS se v sobotu porouchal jeden ze dvou stěžejních...
Odstartoval česko-britský projekt „HiLASE – Centrum excelence“

Odstartoval česko-britský projekt...

V minulém týdnu byl zahájen česko-britský projekt „HiLASE – Centrum excelence“....
Robotické stíhačky F-16 v boji?

Robotické stíhačky F-16 v boji?

Americké letectvo plánuje do budoucna část flotily stíhaček F-16...
Kluzák Perlan míří k okraji vesmíru

Kluzák Perlan míří k okraji vesmíru

Hranice vesmíru, to je cíl mise, ve které hlavní úlohu hraje kluzák...

Nenechte si ujít další zajímavé články

24letá Veronica Lynn Comptonová: Z horoucí lásky chce zachránit zabijáka!

24letá Veronica Lynn Comptonová: Z...

Sice to nemá v hlavě tak úplně v pořádku, ale...
EGU – HV Laboratory: Nikde jinde to mezi zaměstnanci tak nejiskří!

EGU – HV Laboratory: Nikde...

Nikde jinde v republice není výstižnější mluvit o...
Bavlna, pryskyřice, duroplast a randál: To byl Trabant!

Bavlna, pryskyřice, duroplast a...

Rok 1957 byl pro sovětský blok ve znamení oslav....
Dnes je 27. května: Kata národa zabil náhradník

Dnes je 27. května: Kata národa...

„Hromadné vraždy v protektorátě. Šéf Gestapa vládcem...
Podvodní monstra: Opravdu existují jen v legendách?

Podvodní monstra: Opravdu...

Žijí si v tichém světě pod vodní hladinou a...
VIDEO: Proč je sluneční soustava placatá?

VIDEO: Proč je sluneční soustava...

Země placatá není, naše sluneční soustava však...
Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300 mrtvých a 12 000 zraněných!

Smrtící tornádo v Daulatpuru: 1300...

Smrtící tornádo, které 26. dubna 1989 zasáhne...
Nejdražší věci svého druhu: Po čem touží miliardáři? (2. díl)

Nejdražší věci svého druhu: Po čem...

Pokud byste vyhráli v loterii těžké miliony, co si...
Jantarová komnata: Zničili ji ruští vojáci?

Jantarová komnata: Zničili ji...

V roce 1716 ji Fridrich Vilém I. (1688–1740) daruje...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.