Vyhynuli mamuti kvůli hladu?

Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.

Když se ekologové snaží zjistit, jak budou zvířata reagovat na proměny jídelníčku, jsou jejich možnosti v mnohém omezené. Jediné, na co se zmohou, je zkoušet, co jim chutná a co ne. Tato metoda je sice účinná, nedá se z ní však zjistit, jak by reagovaly celé populace v přirozeném prostředí. A právě zde mohou napomoci paleontologové, do jejichž kompetence spadá „pohled do zpětného zrcátka“.

Kam se poděli čtvrtohorní obři?
 Čtvrtohory neboli kvartér jsou někdy nazývány „věkem člověka“ (antropozoikum). V tomto geologickém období, které trvá dodnes, se člověk skutečně stal po celé planetě zcela dominantním druhem (resp. jeho dva druhy – Homo sapiens a Homo neanderthalensis, tedy neandertálec). Jejich současníky byla i řada obrovských savců, takzvaná čtvrtohorní megafauna. Velká část těchto obrů (např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní lvi, šavlozubí „tygři“) však nenávratně vymizela a vědci dodnes přesně nevědí proč. Během let bylo zformulováno obrovské množství hypotéz. Některé z nich přímo počítají s činností člověka. Podle této skupiny hypotéz naši předkové zvířata vybili buď přímo, nebo vyhubili predátory, kteří drželi populace býložravců na uzdě a došlo k ekologickému kolapsu (predace druhého řádu). Další hypotézy počítají s rozšířením nemocí či parazitů. Konečně poslední okruh hypotéz přičítá vymizení megafauny na vrub prudkému střídání klimatu, a tedy i proměnám jídelníčku.

Uhlík a dávné rostliny
Právě o takový pohled se pokusil tým vědců z americké University of Florida pod vedením dr. Larisy DeSantis, který se rozhodl porovnat, čím přesně se zvířata v minulosti živila a jak se jejich jídelníček proměňoval. Jak se ale k takovým informacím dostanou vědci, kteří jsou odkázáni pouze na práci s fosilizovanými kostmi? Američané se tento handicap pokusili překonat tím, že vyvinuli komplikovanou, ale velmi přesnou a účinnou metodu. Ta vychází z předpokladu, že teplomilné rostliny přeměňují vzdušný oxid uhličitý jiným způsobem než rostliny chladnomilné. Tento rozdíl se pak projeví odlišným podílem různých izotopů uhlíku. Jelikož v průběhu posledních 2 milionů let prošla zeměkoule několika cykly střídání ledových a meziledových dob, musela se zákonitě měnit i flóra. Různé způsoby ukládání uhlíku typické pro různé rostliny (tzv. C3, C4 a CAM typy) se pak nutně projeví i na kostrách býložravých organismů.

Mamuti nebyli vybíraví
V následujícím kroku už tedy bylo třeba „pouze“ správně vybrat reprezentativní vzorek zvířat, nalézt na jejich zubní sklovině stopy po různých typech rostlinné potravy a tyto vzorky spolu srovnat. Paleontologové se rozhodli pro porovnávání fosilií býložravců, kteří žili na Floridě v době ledové a teplé době meziledové. Aby byly výsledky skutečně přesvědčivé, muselo se jednat o přesně identické druhy zvířat. Zkoumáni byli např. vidlorohové, pekariové, tapíři, koně či vymřelí chobotnatci mamuti a gomptotheria. Podle DeSantisové přešla zvířata na výrazně odlišný typ rostlinné potravy poměrně snadno. „Naše studie ukazuje, jak důležité je užívat fosilní záznam k tomu, abychom získali informace o reakcích savců a dalších zvířat na klimatické změny v minulosti. Tyto znalosti by nám mohly napomoci také k tomu, abychom dokázali lépe předpovědět jejich reakce v budoucnosti,“ popisuje význam studie svého týmu sama hlavní autorka. Zdá se, že objev amerického týmu „teorii proměny jídelníčku“ vážně nahlodal.

Trpaslíci s chobotem
Savčí řád chobotnatců (Proboscidea) dnes patří k druhově nejchudším řádům. Do dnešní doby se však podařilo přežít pouze třem druhům: dvěma africkým druhům – slonu africkému (Loxodonta africana) a slonu pralesnímu (Loxodonta cyclotis), a jednomu druhu indickému (Elephas maximus). V průběhu třetihor a velké části čtvrtohor byli však chobotnatci velmi rozšířenou a druhově velmi početnou skupinou. Ačkoliv si dnes představujeme, že mezi chobotnatce patřily jen obrovské formy, spíše opak je pravdou. V nedávné době byly v Maroku objeveny pozůstatky drobného, asi 5 kg vážícího savce rodu Eritherium, který je se svým stářím 60 milionů let nejstarším známým předkem všech chobotnatců. Během raných čtvrtohor, pleistocénu žila řada druhů trpasličích slonů a mamutů, mnoho z nich např. i na středomořských ostrovech (Kypr, Malta, Sicílie, Sardinie, Kréta). Na indonéském ostrově Flores žila populace trpasličích slonů ještě před 12 000 lety.

Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Nelezen dinosauří mozek

Nelezen dinosauří mozek

V anglickém Sussexu paleontologové našli perfektně zachovalý zkamenělý mozek...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...
Jak se pečou koblihy?

Jak se pečou koblihy?

Původní koblihy byly masným pečivem, které se smažilo ve vepřovém sádle....
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...
Seznamte se! Píst!

Seznamte se! Píst!

Píst je pohyblivá součástka strojů sloužící k přenosu síly mezi mechanickým...
Jak se měnila Evropa?

Jak se měnila Evropa?

Evropa je jedním ze šesti světadílů a zároveň je považována za jednu z „kolébek“...

Nenechte si ujít další zajímavé články

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho z Caldas da...
Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství komunistů korupce?

Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství...

„To nevypadá dobře!“ Čankajšek krátce vykoukne z okna a...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.