Vyhynuli mamuti kvůli hladu?

Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.

Když se ekologové snaží zjistit, jak budou zvířata reagovat na proměny jídelníčku, jsou jejich možnosti v mnohém omezené. Jediné, na co se zmohou, je zkoušet, co jim chutná a co ne. Tato metoda je sice účinná, nedá se z ní však zjistit, jak by reagovaly celé populace v přirozeném prostředí. A právě zde mohou napomoci paleontologové, do jejichž kompetence spadá „pohled do zpětného zrcátka“.

Kam se poděli čtvrtohorní obři?

 Čtvrtohory neboli kvartér jsou někdy nazývány „věkem člověka“ (antropozoikum). V tomto geologickém období, které trvá dodnes, se člověk skutečně stal po celé planetě zcela dominantním druhem (resp. jeho dva druhy – Homo sapiens a Homo neanderthalensis, tedy neandertálec). Jejich současníky byla i řada obrovských savců, takzvaná čtvrtohorní megafauna. Velká část těchto obrů (např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní lvi, šavlozubí „tygři“) však nenávratně vymizela a vědci dodnes přesně nevědí proč. Během let bylo zformulováno obrovské množství hypotéz. Některé z nich přímo počítají s činností člověka. Podle této skupiny hypotéz naši předkové zvířata vybili buď přímo, nebo vyhubili predátory, kteří drželi populace býložravců na uzdě a došlo k ekologickému kolapsu (predace druhého řádu). Další hypotézy počítají s rozšířením nemocí či parazitů. Konečně poslední okruh hypotéz přičítá vymizení megafauny na vrub prudkému střídání klimatu, a tedy i proměnám jídelníčku.

Uhlík a dávné rostliny

Právě o takový pohled se pokusil tým vědců z americké University of Florida pod vedením dr. Larisy DeSantis, který se rozhodl porovnat, čím přesně se zvířata v minulosti živila a jak se jejich jídelníček proměňoval. Jak se ale k takovým informacím dostanou vědci, kteří jsou odkázáni pouze na práci s fosilizovanými kostmi? Američané se tento handicap pokusili překonat tím, že vyvinuli komplikovanou, ale velmi přesnou a účinnou metodu. Ta vychází z předpokladu, že teplomilné rostliny přeměňují vzdušný oxid uhličitý jiným způsobem než rostliny chladnomilné. Tento rozdíl se pak projeví odlišným podílem různých izotopů uhlíku. Jelikož v průběhu posledních 2 milionů let prošla zeměkoule několika cykly střídání ledových a meziledových dob, musela se zákonitě měnit i flóra. Různé způsoby ukládání uhlíku typické pro různé rostliny (tzv. C3, C4 a CAM typy) se pak nutně projeví i na kostrách býložravých organismů.

Mamuti nebyli vybíraví

V následujícím kroku už tedy bylo třeba „pouze“ správně vybrat reprezentativní vzorek zvířat, nalézt na jejich zubní sklovině stopy po různých typech rostlinné potravy a tyto vzorky spolu srovnat. Paleontologové se rozhodli pro porovnávání fosilií býložravců, kteří žili na Floridě v době ledové a teplé době meziledové. Aby byly výsledky skutečně přesvědčivé, muselo se jednat o přesně identické druhy zvířat. Zkoumáni byli např. vidlorohové, pekariové, tapíři, koně či vymřelí chobotnatci mamuti a gomptotheria. Podle DeSantisové přešla zvířata na výrazně odlišný typ rostlinné potravy poměrně snadno. „Naše studie ukazuje, jak důležité je užívat fosilní záznam k tomu, abychom získali informace o reakcích savců a dalších zvířat na klimatické změny v minulosti. Tyto znalosti by nám mohly napomoci také k tomu, abychom dokázali lépe předpovědět jejich reakce v budoucnosti,“ popisuje význam studie svého týmu sama hlavní autorka. Zdá se, že objev amerického týmu „teorii proměny jídelníčku“ vážně nahlodal.

Trpaslíci s chobotem

Savčí řád chobotnatců (Proboscidea) dnes patří k druhově nejchudším řádům. Do dnešní doby se však podařilo přežít pouze třem druhům: dvěma africkým druhům – slonu africkému (Loxodonta africana) a slonu pralesnímu (Loxodonta cyclotis), a jednomu druhu indickému (Elephas maximus). V průběhu třetihor a velké části čtvrtohor byli však chobotnatci velmi rozšířenou a druhově velmi početnou skupinou. Ačkoliv si dnes představujeme, že mezi chobotnatce patřily jen obrovské formy, spíše opak je pravdou. V nedávné době byly v Maroku objeveny pozůstatky drobného, asi 5 kg vážícího savce rodu Eritherium, který je se svým stářím 60 milionů let nejstarším známým předkem všech chobotnatců. Během raných čtvrtohor, pleistocénu žila řada druhů trpasličích slonů a mamutů, mnoho z nich např. i na středomořských ostrovech (Kypr, Malta, Sicílie, Sardinie, Kréta). Na indonéském ostrově Flores žila populace trpasličích slonů ještě před 12 000 lety.

Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V pravěku světu vládly houby

V pravěku světu vládly houby

Dobře zachovalá fosilní společenstva jsou vždy fascinujícím nálezem. Nejzajímavější...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...
Galaktický obří supervulkán

Galaktický obří supervulkán

Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy...
Co to jsou hydrotermální průduchy?

Co to jsou hydrotermální průduchy?

První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí...
Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Japonští technici a konstruktéři před časem uskutečnil test, který měl...
Jak pracuje mozek?

Jak pracuje mozek?

Tím, jak se vědci snaží proniknout stále hlouběji do tajemných zákoutí mozku,...
Spěte v teple

Spěte v teple

Tělní pokryv ptáků – peří – zná každý člověk. Peří je pro ptáky naprosto nezbytné,...
Symfonie vědy

Symfonie vědy

Projekt Syphony of Science je hudebním projektem Johna D. Boswella,...
Jak se vyrábějí bavlněné tampony?

Jak se vyrábějí bavlněné tampony?

První vatové tyčinky se objevily ve Spojených státech amerických v roce...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají: Postará se o ně robotická taška!

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají:...

Spíš než tašku připomíná buben na kolečkách, je ale...
Fantastický výzkum: Blížíme se uskutečnění snu o neviditelnosti?

Fantastický výzkum: Blížíme se...

Čaroděj luskne prsty a jeho postavu zahalí oblak...
VIDEO: Mistryně bodypaintingu ukazuje svá kouzla

VIDEO: Mistryně bodypaintingu...

Srbská umělkyně Mirjana Kika Milosevic se proslavila...
5 záludných otázek z české historie: Kde leží Tetín a co bylo před Sámem?

5 záludných otázek z české historie:...

V české historii najdeme spoustu momentů, nad...
Létající auta doplachtila z fikce do reality: Můžete si klidně jedno koupit!

Létající auta doplachtila z fikce...

Doposud to byly dopravní prostředky, které se...
VIDEO: Orli ve službách armády ničí špionážní drony!

VIDEO: Orli ve službách armády ničí...

Využívání zvířat pro armádní účely není ničím novým...
Neuvěřitelné: Našel se prsten Robina Hooda?

Neuvěřitelné: Našel se prsten...

Byla to jedna z nejúžasnějších chvil britského...
Černé dějiny USA: Lynč, na který by se nejraději zapomnělo

Černé dějiny USA: Lynč, na který...

Z mohutného kmene vyráží k nebi spleť větví. Na dvou...
Fotograf Gregory Crewdson: Nechá strhnout dům, když mu překáží v záběru!

Fotograf Gregory Crewdson: Nechá...

Technik vypíná stroj na mlhu. Maskérky provádí poslední...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.