Proč Slunce utichlo?

Astronomové, kteří každý den míří své dalekohledy směrem na nejbližší hvězdu, Slunce, se v poslední době malinko nudí. Během předcházejících dvou let Slunce jako by zlenivělo – žádné sluneční skvrny, žádné gigantické erupce. Z tohoto zvláštního klidu jsou však astronomové již pěkně neklidní. Co by mohlo podle nich za slunečním spánkem stát?

Astronomové, kteří každý den míří své dalekohledy směrem na nejbližší hvězdu, Slunce, se v poslední době malinko nudí. Během předcházejících dvou let Slunce jako by zlenivělo – žádné sluneční skvrny, žádné gigantické erupce. Z tohoto zvláštního klidu jsou však astronomové již pěkně neklidní. Co by mohlo podle nich za slunečním spánkem stát?

Když na sluneční kotouč pohlédneme prostým okem, nezdá se nám, že by byl nějak moc živý. Ale chyba lávky! Stejně jako v jakékoliv jiné hvězdě probíhá i ve Slunci nesmírná řada více či méně klidných fyzikálních procesů, díky nimž k nám od něj putuje životodárná energie. V posledních dvou letech se však zdá, jako by si řada těchto procesů vybrala dovolenou. Tento zvláštní a velmi komplexní jev se nedávno pokusili vysvětlit solární specialisté z několika pracovišť ve Spojených státech.

Každých 11 let…

 Takzvaná „sluneční aktivita“, tedy výkyvy v intenzitě „slunečního větru“ a nejrůznějších typů záření, které k nám z naší životadárné hvězdy přicházejí, dokáže na zemském povrchu ovlivnit nejen řadu přístrojů, ale i organismů a možná i celých ekosystémů. Od jejího průzkumu bychom proto mohli čekat odpověď na pestrou škálu otázek, které spadají do nejrůznějších oborů od biologie přes meteorologii a klimatologii až po např. geologii. Astronomové už dlouhou dobu vědí, že aktivita Slunce není stále stejná, ale mění se v průběhu času v cyklech, které jsou poměrně jasně vymezené jeho magnetickým přepólováním. Tento cyklus, který astronomové také nazývají podle jeho objevitele cyklus Schwabeův, bývá různě dlouhý. Většinou trvá okolo 11 let, známe však i cykly, které trvaly jen 9 či naopak až 14 let. Během jednoho cyklu se sluneční aktivita také výrazně proměňuje. Období intenzivní činnosti, tzv. solární maxima, střídají propady, kdy se vlastně nic moc neděje, tzv. solární minima. V obdobích maxima pozorují astronomové na slunečním povrchu nebývale vysoký počet oblastí s výrazně zvýšeným magnetismem a nižší teplotou, tzv. slunečních skvrn. V období minimální aktivity je povrch Slunce naopak prakticky bez poskvrnky.

Nejméně za celé století

 Pro astronoma, který se zabývá slunečními cykly, je rokem 1 rok 1775. Od té doby proběhlo již celých 23 cyklů, do svého 24. vstoupilo Slunce v lednu roku 2008. Od té doby se mu ale do práce moc nechce – je na nejnižším stupni své aktivity za posledních 100 let! Solární astronomové však nezahálejí a snaží se přijít s nějakou teorií, co za tímto slunečním „mlčením“ vlastně stojí. Rachel Hoveová a Frank Hill z Národní sluneční observatoře v arizonském Tusconu se snažili hledat vysvětlení prostřednictvím techniky, která se nazývá helioseizmologie. Tento postup umožňuje studovat vnitřek Slunce na základě pozorování a analýzy oscilací na jeho povrchu. Konkrétní metoda, kterou užili, analyzovala data nashromážděná za 15 let pozorování tlakových vln, které se z vnitřních proudů derou vzhůru. Tímto způsobem se jim podařilo odhalit proud žhavé plazmy, ukrytý na sluneční poměry nepříliš hluboko – asi 7000 km pod povrchem. Tento proud se z našeho pohledu skutečně šnečím tempem „plazí“ od pólů směrem k rovníku, dokud nedotáhne magické hranice 220 severní šířky. Zanedlouho poté započne další série vznikání slunečních skvrn. „Odhalení tohoto proudu ukazuje, že sluneční magnetické dynamo není mrtvé, jak se někteří domnívali. Pouze si tentokrát dalo na čas,“ vysvětluje důvody pro vznik solárního minima Frank Hill.

Cesta do vnitřku solární skvrny

Jednou z oblastí, kde se uplatňují supervýkonné počítače, je i modelování procesů uvnitř Slunce. Takové procesy mají sice souvislost s tím, co mohu vědci pozorovat na povrchu, pouhým pozorováním ovšem zjistitelné nejsou. S neuvěřitelně detailní počítačovou simulací slunečních skvrn přišel v nedávné době německý astronom Matthias Rempel, který v současnosti působí v Národním centru pro výzkum atmosféry v americkém Boulderu. Model hlubinných proudů, který společně se svými kolegy vypracoval, odhalil dynamiku vznikání dvou hlavních oblastí skvrn – stínů (umbry) a polostínů (penumbry) – a jejich souvislosti s proměnami magnetického pole. „Tento model by nevznikl bez superpočítače, který je schopný provést 76 trilionů operací za jedinou vteřinu,“ pochvaluje si výdobytky moderní techniky Remper. Jeho model by v budoucnu mohl vést k lepším předpovědím ohledně vzniku slunečních skvrn.

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nový kandidát pro život ve vesmíru?

Nový kandidát pro život ve vesmíru?

Extrasolární planeta typu super-Země obíhající kolem červeného trpaslíka...
Hvězdy, jejichž rodičem je černá díra

Hvězdy, jejichž rodičem je černá...

Výzkum provedený pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalil procesy formování hvězd v...
Pohled do nitra komety: Jak se bortí vesmírné těleso?

Pohled do nitra komety: Jak se...

Vědci mise meziplanetární sondy Rosetta poprvé prokázali spojitost mezi...
Nejjasnější pulzar ve vesmíru

Nejjasnější pulzar ve vesmíru

Evropská observatoř XMM-Newton našla pulzar, který vědce v mnohém překvapil. Je...
Jakou roli sehrála temná hmota v raných fázích vesmíru?

Jakou roli sehrála temná hmota v...

Nová pozorování naznačují, že v nejvýznamnějším období vzniku galaxií – před...
Vrátí se Plutu status planety?

Vrátí se Plutu status planety?

Na astronomickém kongresu, který se v roce 2006 konal v Praze, bylo...
S čím se hraje baseball?

S čím se hraje baseball?

Baseball je kolektivní míčová hra, při níž se míč odpaluje za pomoci pálky. Tou se...
Pohled do doby, kdy byl vesmír ještě batole

Pohled do doby, kdy byl vesmír...

Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve...
Nakrmí lidi na Marsu brambory?

Nakrmí lidi na Marsu brambory?

Fiktivní astronaut Mark Watney přežil na Marsu v románu a stejnojmenném...
Pojmenujte nově objevené planety!

Pojmenujte nově objevené planety!

Nedávno odhalený planetární systém kolem hvězdy Trappist 1 se stal hitem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Opava pupkem světa: Na severu Moravy se rozhodovalo o osudu Neapole!

Opava pupkem světa: Na severu...

„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé...
Unikátní přehled: Šest superrychlých strojů!

Unikátní přehled: Šest...

Rychlost člověka odnepaměti přitahuje a láká. A...
VIDEO: Proč nás luštěniny nadýmají?

VIDEO: Proč nás luštěniny nadýmají?

Pochoutka kovbojů a trampů a královna všech rychlých...
Značka Sanytol vás zve na Světový den hygieny rukou

Značka Sanytol vás zve na...

SAVE LIVES: Cleanyourhands – tak se jmenuje...
Císař Karel IV.: Zkrotil českou válku růží?

Císař Karel IV.: Zkrotil českou...

Když Vilém z Landštejna vidí, jak se kupci...
Když zapracuje nervozita aneb kterak se první muž na Měsíci přeřekl!

Když zapracuje nervozita aneb kterak...

První kroky Neila Armstronga po měsíčním povrchu byly...
5 méně známých českých divů: Věděli jste o nich?

5 méně známých českých divů:...

Praha, Český Krumlov, Hluboká či Litomyšl jsou...
Zámek Nelahozeves: Sloužil jako pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny?

Zámek Nelahozeves: Sloužil jako...

Zámek Nelahozeves je jednou z nejznámějších...
Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii starověké pyramidy?

Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii...

Pod nánosem hlíny a bujným porostem se skrývají...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.