Nový závod o Měsíc začíná! Vyhraje ten nejbohatší!

V letošním roce si lidstvo připomnělo jeden ze svých největších historických úspěchů, když v červenci oslavilo 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Celkem 12 pozemšťanů mělo tu možnost obtisknout své stopy v měsíčním prachu, poslednímu se to poštěstilo koncem roku 1972.V letošním roce si lidstvo připomnělo jeden ze svých největších historických úspěchů, když v červenci oslavilo 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Celkem 12 pozemšťanů mělo tu možnost obtisknout své stopy v měsíčním prachu, poslednímu se to poštěstilo koncem roku 1972.

A od té doby jako když utne. Nyní se ovšem zájem o našeho nejbližšího vesmírného souseda znovu zvedá, hned několik kosmických velmocí ohlásilo svůj záměr vrátit se na něj.

Co se týče měsíčního výzkumu, největší zkušenosti s ním mají Američané. A právě oni jsou v přípravách na návrat člověka na Měsíc nejdál. V červnu toho roku odstartovala z Mysu Canaveral na Floridě raketa, která do kosmu vynese dvě sondy. Ty se poté vydají na cestu k věčnému souputníkovi naší planety.

Hledání místa k přistání

První ze sond nese název Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Ta se nechystá na Měsíci přistát, ale přiblíží se k němu téměř na dosah. Poletí pouhých 50 kilometrů nad jeho povrchem a bude slídit po místě, které by bylo co možná nejvhodnější pro přistání lidské posádky. A že mapování povrchu naší Luny má být skutečně podrobné, dokazuje i fakt, že sonda se svému úkolu bude věnovat více než rok.

Ovšem sonda se bude věnovat i jiným činnostem. Její přístroje budou měřit radiaci na měsíční orbitě nebo měření termálních emisí měsíčního povrchu. „Základním cílem LRO bude přípravný průzkum před chystanými lety na Měsíc. Konkrétně bude sonda hledat bezpečná místa pro přistání, bude pátrat po nerostných zásobách, přičemž hlavní pozornost bude věnována ledu a  bude zkoumat i vliv dlouhodobého vystavení radiaci na Měsíci. K výše zmíněnému LRO také přinese řadu vědeckých poznatků, které nám pomohou lépe pochopit složení a topografii Měsíce,“ prohlásila NASA, která obě sondy vyslala.

Výrazné stopy v prachu

LRO už zaznamenala jeden zajímavý úspěch. V rámci mapování měsíčního povrchu sonda fotografovala i místa, kde před lety přistály posádky z programu Apollo. Na snímcích jsou patrné vědecké nástroje, měsíční modul i stopy, které na Měsíci astronauti zanechali. „Fotografie ukazují nejen úspěchy letu Apollo. Zároveň dokazují, že lunární průzkum neskončil,“ řekl vědec Richard Vondrak z Goddardova střediska vesmírných letů v americkém Greenbeltu.

Sonda LRO si zatím hledá ideální místo pro svou práci. Ještě v červenci oblétala Měsíc po eliptické dráze, nyní si již sedá na kruhovou oběžnou dráhu. Zkalibrovala své kamery a připravila své přístroje. „Původně jsme nevěděli, jak obrázky ze sondy dopadnou. Kvůli výraznému stínování vypadá topografie povrchu mnohem výrazněji a je pravděpodobné, že jde o rozervaný a nehostinný povrch,“ prohlásil Mark Robinson z Arizonské státní univerzity.

Voda na Měsíci?

Pokud chce lidstvo někdy v budoucnu postavit na Měsíci stálou základnu, musí být zajištěn přísun zdrojů, zejména vody. Druhá ze sond, Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS), v říjnu dosedne na měsíční povrch a bude pátrat právě po přítomnosti vody. Místem jejího průzkumu budou stinné krátery u jižního měsíčního pólu.

Že by na Měsíci mohla nějaká ta voda být, není podle valné části vědecké obce vůbec vyloučeno. Podobně jako jiná kosmická tělesa i Měsíc se čas od času s něčím srazí. Někdy v minulosti mohla na jedinou přirozenou družici Země dopadnout kometa, která má ve svém jádru led. I když by se při nárazu nemalá část tohoto ledu vypařila, zbytku ledu by se mohlo na Měsíci natolik zalíbit, že by si jej vybral jako svůj nový domov. Těžko se však dá předpokládat, že by na Měsíci byla voda v kapalném stavu.

Chystá se vesmírné divadlo

V minulosti se o hledání vody pokoušelo několik sond, především americká Clemetine a její pokračovatel Lunar Prospector. Oba zvědavé stroje metodou rozboru neutronových spekter zjistily, že Měsíc obsahuje vodík. Není však jasné, jak je tento lehký prvek chemicky vázán. Přítomnost vody na Měsíci se tak zatím nepotvrdila.

LCROSS bude přítomnost vody na Měsíci zjišťovat vskutku zajímavým způsobem. Řídicí středisko NASA nejdříve navede k měsíčnímu povrchu dvoutunový vyhořelý stupeň nosné rakety Centaur. V okamžiku nárazu se bude tato troska pohybovat rychlostí 9000 kilometrů za hodinu. Prudká kolize vymrští do otevřeného prostoru tuny měsíční horniny, experti v NASA předpokládají, že to bude 300 tun kamenů a prachu. Krátce poté vzniklým mračnem vysokým 10 kilometrů proletí sonda LCROSS a bude analyzovat vzorky. Poté by měla měkce přistát na povrchu. Není bez zajímavosti, že celé představení bude pozorovatelné ze Země. Naše čtenáře na něj upozorníme na webových stránkách www.21stoleti.cz.

Kdo bude první?

Bývalá americká administrativa plánovala přistání svého občana na Měsíci v roce 2020. V souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí však současný americký prezident Barrack Obama nařídil přezkoumání všech vesmírných projektů s pilotovanou posádkou. Pokud by skutečně došlo k rozpočtovým škrtům v NASA, návrat Američanů na Měsíc i jejich plánovaný let k Marsu by se mohl významně zdržet.

Dříve než Američané by jistě rádi na Měsíci přistáli Rusové. Sovětský, potažmo ruský kosmický program dosáhl v minulosti řady úspěchů a přistání na Měsíci jistě v ruských silách je. Ale prohlášení Nikolaje Sevastianova, šéfa ruské kosmické konstrukční společnosti RKK Energia, že ruská vlajka na Měsíci zavlaje už v roce 2015, je potřeba brát s rezervou. Stejně tak je třeba chápat i ruské plány na zahájení těžby helia na Měsíci již v roce 2025.
Projekty pilotovaného letu k Měsíci naznačila i Evropská kosmická agentura, ale také v jejích plánech dochází k redukci. Možná se tedy budou smát Číňané se svým nenápadným, ale o to ambicióznějším kosmickým programem. Mezi kuriozity pak spíše patří oznámení nigerijské vlády, že podle jejích plánů by měl první Afričan na Měsíci přistát v roce 2030.

Nerevidované plány NASA pro příštích 50 let

2020 – návrat člověka na Měsíc

2028 – start kosmické lodě, která ponese technické vybavení k Marsu
2031 – přistání lidí na Marsu

2040 – pilotovaný let k Venuši, ovšem bez přistání na jejím povrchu
2060 – pilotované lety k některým Saturnovým a Jupiterovým měsícům. V okruhu zájmu vědců jsou především Titan, Europa, Enceladus a ještě Neptunův měsíc Triton, který pravděpodobně nepochází ze sluneční soustavy, ale planeta jej zachytila do své gravitační sítě mnohem později.

Čtenářská anketa na internetových stránkách našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz

Z jaké země bude podle vašeho názoru kosmonaut, který znovu obtiskne svou stopu na Měsíci?

USA       31 %

Ruská federace     13 %
Čína       22 %

Jiná země      16 %
Na Měsíc se v dohledné době lidstvo nevrátí 18 %

Stručný přehled měsíčního výzkumu

1959  Luna 1 (SSSR)  oblet Měsíce

  Pioneer 4 (USA)  oblet Měsíce
  Luna 2 (SSSR)  dopad na Měsíc

  Luna 3 (SSSR)  první fotografie odvrácené strany Měsíce
1962  Ranger 4 (USA)  dopad na Měsíc

1965  Ranger 8 (USA)  dopad na Měsíc
  Ranger 9 (USA)  dopad na Měsíc

  Luna 5 (SSSR)  dopad na Měsíc
1966  Luna 9 (SSSR)  měkké přistání

  Luna 10 (SSSR)  družice Měsíce
  Surveyor 1 (USA)  měkké přistání

  Luna 13 (SSSR)  měkké přistání
1967  Lunar Orbiter 3 (USA) družice Měsíce

1968  Apollo 8 (USA)  pilotovaný oblet
1969  Apollo 9 (USA)  let lunárního modulu s posádkou

  Apollo 10 (USA)  pilotovaný oblet
  Apollo 11 (USA)  přistání lidí na Měsíci

  Apollo 12 (USA)  přistání lidí na Měsíci
1970  Apollo 13 (USA)  nepodařený pokus o přistání lidí

  Luna 16 (SSSR)  vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi
  Luna 17 (SSSR)  vysazen měsíční modul

1971  Apollo 14 (USA)  přistání lidí na Měsíci
  Apollo 15 (USA)  přistání lidí na Měsíci

1972  Luna 20 (SSSR)  vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi
  Apollo 16 (USA)  přistání lidí na Měsíci

  Apollo 17 (USA)  přistání lidí na Měsíci
1973  Luna 21 (SSSR)  vysazen měsíční modul

1990  Hiten (Japonsko)  družice Měsíce
2003  SMART – 1 (Evropa)  oblet Měsíce a kontrolovaný dopad

2007  Kaguya (Japonsko)  oblet Měsíce a kontrolovaný dopad
  Chang´e 1 (Čína)  oblet Měsíce a kontrolovaný dopad

2008  Chandrayaan-1 (Indie) oblet Měsíce a kontrolovaný dopad
2009  LRO (USA)   probíhající mise

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Znečištění planety je nejčastější příčinou úmrtí

Znečištění planety je nejčastější...

Výzkumníci z Institutu zdraví na Washingtonské univerzitě zveřejnili globální studii o dopadu...
Hroší stádo je opět kompletní

Hroší stádo je opět kompletní

Do ZOO Dvůr Králové přibyl hroší samec ze stuttgartské Zoo, jmenuje se...
Aligátor versus žralok

Aligátor versus žralok

Američtí vědci ze Státní univerzity v Kansasu se zaměřili na výzkum aligátorů...
Záchranáři se na Americe zdokonalovali při práci v extrémních výškách

Záchranáři se na Americe zdokonalovali...

Nácvik záchranných prací nad téměř stopadesátimetrovou hloubkou a v extrémních výškách....
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Smutný osud třetí republiky

Smutný osud třetí republiky

Byla to doba nadějí. Pro řadu obyvatel znovuzrozeného Československa byla první tři...
Budiž světlo!

Budiž světlo!

První chytré hodinky (smartwatch) dobíjené světlem. A to ne pouze tím...
Pro půjčku nemusíte jen do banky

Pro půjčku nemusíte jen do banky

Stále populárnějším způsobem, jak získat peníze, je tzv. půjčka od lidí...
Komu patří vesmír: nastane zlatá kosmická horečka?

Komu patří vesmír: nastane zlatá...

Stát se mimo jiné vyznačuje tím, že vydává právní předpisy obecně zvané...
Kterak metr poslal sáhy do muzea

Kterak metr poslal sáhy do muzea

Dálniční ukazatel jasně říká, že z Prahy do Plzně je to po dálnici 92...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuvěřitelné: Královně Viktorii šilo závoj 200 švadlen!

Neuvěřitelné: Královně Viktorii...

„Bílá? Proč právě bílá?“ kroutí hlavou lidé, když v roce 1840 informují...
Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček vepřů?

Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček...

Do Cajamarcy, města v dnešním severovýchodním Peru, Španělé v listopadu 1532...
VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi SS Ayrfield

VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi...

Říkají mu Plovoucí les a při pohledu na něj není těžké uhodnout proč. Torzo lodi...
Český skandál: Pyskatá vévodkyně zesměšnila Lucemburky

Český skandál: Pyskatá vévodkyně...

Sotva pětiletý chlapec je polomrtvý únavou, když ho jeho průvodce sundává z koně....
Zásadní objev! Budeme díky němu pít lepší čaj?

Zásadní objev! Budeme díky němu pít...

Lze si představit Anglii, kde zrovna odbíjí pátá hodina, bez čaje? Či ruská letní...
Léčitelka Hava Čelebić: Nechte babku olíznout vám oči!

Léčitelka Hava Čelebić: Nechte...

Drobná, suchá stařenka v šátku se napije alkoholu z plastové láhve a...
První moderní genocida: Víte, kdy k ní došlo?

První moderní genocida: Víte, kdy...

Osmanská říše bývala silným hráčem na evropském poli. V druhé polovině 19....
Johann Gregor Mendel: Málem zapomenutý génius!

Johann Gregor Mendel: Málem...

Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři...
Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Říká se jí výměšek ďáblův – el excremento del diablo. Taky se jí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.