Podílíte se na znečišťování pitné vody?

Organismy, které kolonizovaly souš, jsou na vodě stále závislé. Mezi suchozemce patříme i my, lidé, a naše závislost na vodě se nám v posledních letech začíná nepříjemně připomínat. Voda se sice nemůže úplně ztratit, ale může na některých místech citelně chybět. A to především voda zdravotně nezávadná.
Organismy, které kolonizovaly souš, jsou na vodě stále závislé. Mezi suchozemce patříme i my, lidé, a naše závislost na vodě se nám v posledních letech začíná nepříjemně připomínat. Voda se sice nemůže úplně ztratit, ale může na některých místech citelně chybět. A to především voda zdravotně nezávadná.

Spojení slov „vodní krize“ (angl. „water crisis“) se v hromadných sdělovacích prostředcích skloňuje v posledních letech stále častěji. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je v současné době snadný přístup k pitné vodě odepřen 885 milionům lidí, celé 2,5 miliardy si pak mohou nechat zdát nejen o koupání, ale i o běžném umytí rukou. Přitom až 88 % nemocí na světě souvisí s nedostatkem kvalitní vody. Choroboplodné zárodky se šíří nejen kvůli neumytým rukám, ale v první řadě kvůli zamořené vodě. Vyhlídky také nejsou příliš příznivé. Se stoupajícím počtem lidí a zvyšující se životní úrovní by podle současných odhadů by měla být v roce 2025 poptávka po vodě o plných 50 % vyšší, než je dnes. Na snižování její dostupnosti se bohužel podílíme svým životem všichni. Její hospodárné využívání proto patří mezi největší výzvy našeho století. Jak velký podíl máte na snížené dostupnosti pitné vody vy?

1. Užíváte hormonální antikoncepci? 
a) ano  b) ne
Za luxus nezodpovědnosti, který si můžeme díky kouzelným pilulkám dopřávat, začínáme platit nečekanou daň. Zdaleka ne všechny hormony dodávané do těla pilulkou totiž dokáže ženské tělo udržet a vstřebat. Nevstřebaná část hormonů pak odchází z ženského těla spolu s močí a díky kanalizaci pak putuje dál do přírody. Odborníci je řadí do skupiny látek, které nazývají endokrinní disruptory. Takové látky dokážou v přírodě nadělat slušnou paseku. Již jejich malé koncentrace mohou ovlivnit reprodukci řady živočišných druhů (u některých z nich, např.u plžů či ryb dokáží změnit samce na samice). Řada studií dokonce prokázala souvislost mezi zvyšující se koncentrací těchto látek v odpadních vodách a klesající mužskou plodností či rakovinou pohlavních žláz (vaječníků a varlat).
2. Jezdíte v zimě autem?
a) ano  b) ne
Při vyslovení této otázky si asi mnoho čtenářů zaťuká na čelo. Vždyť automobilová doprava znečišťuje spíše ovzduší než vodu. A přece to není tak úplně pravda. V zimě je totiž třeba vozovky udržovat. Kromě posypu štěrkem se k udržování sjízdnosti vozovek užívá v první řadě sůl kamenná (NaCl), díky níž sníh a led tají. Právě roztátá voda s rozpuštěnou solí je významným znečišťovatelem podzemních vod. Údržba pouhým mechanickým způsobem by sice byla ekologicky čistší, má však řadu nevýhod. Není tak efektivní jako solení a byla by výrazně náročnější na energetickou spotřebu i práci lidí. Výrazně by tak prodražila už tak dost nákladnou službu.
3. Berete antibiotika?
a) ano  b) ne
Cesta, jíž se antibiotika dostávají do odpadních vod, je velmi podobná cestě, kterou do ní putují hormony. Jediným rozdílem je, že na vině nejsou tentokrát pouze ženy, ale i dělí se o ni obě pohlaví rovnoměrně. Na první pohled by se zdálo, že „promořenost“ vod antibiotiky musí být vlastně pro dobro věci. Antibiotika jsou přece designovaná k tomu, aby s choroboplodnými zárodky neměla slitování. Problém je však složitější. Koncentrace antibiotik v odpadních vodách je natolik slabá, že bakterie přímo nezničí, ale naopak je dokáže lépe vyzbrojit pro další kolo souboje s vynalézavostí farmaceutických specialistů. Antibiotika se podobně jako hormony nedostávají do vody pouze díky lidem, ale také díky domácím zvířatům, jejichž choroby se musí léčit stejně jako choroby lidské.
4. Stříkáte zahrádku proti plevelům či škůdcům?
a) ano  b) ne
Pesticidy (např. herbicidy či insekticidy) jsou látky, které se užívají k hubení nejrůznějších organismů, které se lidé rozhodli považovat za nežádoucí. Postřik zahrádky asi příliš škody nenaděla, horší je to už s ošetřováním rozsáhlých ploch. Masový postřik herbicidy se provádí například v oblastech sužovaných masivní přítomností invazních druhů rostlin (např. bolševníku), na polích či železničních náspech. Ačkoliv jsou dnešní herbicidní přípravky již vyvinuty tak, aby účinkovaly pouze na rostliny, a nikoliv na živočichy včetně člověka (např. Roundup), rizika přece jen zůstávají. Některé z nich mohou mít při dlouhodobém užívání a kontaminaci půdy včetně odpadních vod mutační nebo karcinogenní účinky (např. Diuron, Gramoxone). Jiné, jako např. Hexazinon či Atrazin, mohou působit také jako endokrinní disruptory. Velká řada pesticidů patří mezi takzvané bioakumulativní látky, které se v tělech organismů hromadí napříč potravním řetězcem. Užívání řady z nich (např. aldrin, DDT, dieldrin a další) je zakázáno státům, které ratifikovaly tzv. Stockhomskou úmluvu z roku 2001.
5. Používáte hnojiva?
a) ano  b) ne
Rostliny svým růstem proměňují živiny uložené v půdě na biomasu svých těl. Jelikož tato biomasa většinou skončí všude jinde, jenom ne zpátky v půdě, musí být živiny do půdy navraceny prostřednictvím člověka, tedy hnojením. Pro podzemní ani povrchové zdroje pitné vody však není hnojení žádnou velkou výhrou. Jednomu ze stále více se rozmáhajících nepříjemných jevů, který s hnojením souvisejí, říkají odborníci eutrofizace. Díky dešťové vodě je řada hnojiv z povrchu spláchnuta do různých vodních nádrží, např. přehrad či jezer. Dusíkaté látky a fosfáty pak ve vodě přihnojují nepříliš vítané vetřelce – sinice a drobné řasy. Tento fytoplankton, zvaný též vodní květ, pak znepříjemňuje a znemožňuje koupání. Jeho mnohem závažnějším důsledkem zarůstání vodním květem jsou odčerpávání kyslíku z vody a také šíření odpadních produktů jeho metabolismu. Rybám a dalším vodním živočichům se v takové vodě nežije snadno a často také hromadně umírají. Fosfáty se dříve dostávaly do přírody i díky pracím prostředkům, jejich prodej je však u nás zakázán již od roku 2006.
6. Používáte biopaliva?
a) ano  b) ne
Otázka využívání biopaliv je natolik komplikovaná a ožehavá, že jí 21. STOLETÍ v minulém čísle věnovalo rozsáhlý samostatný článek. V souvislosti s pitnou vodou je třeba připomenout jeden velmi neblahý důsledek pěstování energetických rostlin. Rostliny pěstované jako zdroj nejrůznějších typů biopaliv je jednak třeba přihnojovat, jednak zavlažovat. O nepříznivých důsledcích hnojení již víme. Obrovské množství vody, která by mohla být použita jako pitná, odčerpává však nejen zavlažování, ale i doprava a zpracování biomasy. V odborné literatuře proto již v této souvislosti zdomácněl termín „vodní záznam“ („water footprint“), jímž je míněno množství vody, které je třeba investovat do jediného litru čistého biopaliva. Podle článku, publikovaného nedávno holandskými vědci z University of Twente, je k jednomu litru biopaliva získaného ze sóji či řepky olejky průměrně zapotřebí až 14 000 litrů vody!
7. Máte rádi maso?
a) ano  b) ne
Drtivá většina masa, které přichází na trh, pochází z hospodářských velkochovů. Chov hospodářských zvířat zatěžuje životní prostředí nejrůznějším způsobem, znečišťování povrchových a podpovrchových vodních zásobáren patří k těm nejmarkantnějším a nejlépe prozkoumaným důsledkům. Sila a kravíny bývaly do nedávné doby natírány barvami, které obsahovaly jedny z nejnebezpečnějších látek, které člověk uvedl do přírodního koloběhu – polychlorované bifenyly. Fekální znečištění, tedy zaneřádění spodní vody díky výkalům, se projevuje vyšší koncentrací nejrůznějších bakterií (Escherichia coli, enterokoky, klostridia) či vyšší koncentrací látek bohatých na dusík a fosfor. Přítomnost domácích zvířat zvyšuje také koncentraci zbytků léčiv, hormonů či těžkých kovů. Do znečistění v důsledku chovu dobytka je třeba započítat i využívání pesticidů (zejména herbicidů) při pěstování krmiva, proměny krajiny a zvýšenou erozi díky jejich přítomnosti či látky, které se do vod dostávají díky jateční krvi. A ještě jedna zajímavost: ekonomové z organizace Water Footprint Network spočítali, že na vypěstování 1 kg hovězího masa padne celých 16 000 litrů vody!
8. Jste vlastníky či pronajímateli rozsáhlých pozemků?
a) ano  b) ne
Na zachycování dešťové vody, která je hlavním zdrojem sladké pitné vody, se podílí prakticky celá krajina. Zvyšování retenčních schopností krajiny, jak tento jev nazývají hydrologové, začíná u její strukturace. Čím větší členitost a rozmanitost, tím lépe nejen pro celou přírodu, ale zejména pro nás. Nízká rozmanitost způsobuje rychlejší odtékání vody z krajiny, čímž nám nejen utíká vzácný zdroj, ale výrazně se též zvyšuje pravděpodobnost nevítaných živelních katastrof – povodní. Tím nejhorším, co můžeme pro krajinu udělat, je například napřimování a betonování koryt vodních toků, vysušování mokřadů či vytváření monokulturních lesů. Namísto toho by měli vlastníci pozemků spíše pečovat o tradiční krajinné struktury, jako jsou meandry a slepá ramena řek s jejich lužními lesy, šetrně využívat zemědělskou půdu (např. v kopcích orat po vrstevnicích) či pečovat o druhovou pestrost a rozmanitost lesních porostů.
9. Máte dobře zabezpečený odtok odpadní vody?
 a) ano  b) ne
Největšími znečišťovateli zdrojů pitné vody jsou především velké průmyslové podniky a zemědělská velkovýroba. Na třetím místě v této nelichotivé hitparádě se však umisťují odpady z domácností. Kromě přirozeného biologického odpadu, který při narůstajícím množství lidí představuje stále větší problém, se do vod se dostává z domácností velké množství i průmyslově vyráběných produktů. Většina z nich nepůsobí přímo jako jedy, ale dokážou ve vodách proměnit řadu důležitých parametrů. Mezi nejagresivnější z nich patří například kyseliny či louhy (žíraviny), používané např. při čištění potrubí. Tyto látky mění pH vody a tím složení mikrobů, kteří v ní žijí. Další změny ve vodním prostředí mohou způsobovat tenzidy, užívané pro odmašťování, změkčovače vody, oxidanty a řada dalších látek.
10. Využíváte hodně elektrickou energii?
a) ano  b) ne
Dnes je na celé zeměkouli prakticky nemožné nalézt jediného člověka, který by elektrickou energii alespoň v nějaké míře nevyužíval. Výroba energie je na druhou stranu jedním z nejvyšších zátěžových faktorů pro životní prostředí jako celek, vodu nevyjímaje. Zatímco u atomových elektráren hrozí přímé znečištění radioaktivním odpadem, elektrárny tepelné, které jsou stále nejvýznamnějšími dodavateli elektrické energie, znečišťují vody v první řadě nepřímo. Při spalování uhlí bohatého na síru vzniká ve vodních párách slabá kyselina siřičitá či sírová. V důsledku spadu deště se proměňuje pH půdy i povrchových vod, jako jsou jezera či řeky. Úroveň pH pak může vést k úhynu řady organismů, jejichž mrtvá těla vodu dále znečišťují.

Jak jste dopadli?
Jestliže jste na 6 a více otázek odpověděli kladně, nezoufejte. Vina nemusí být nutně na vaší straně. V dnešním světě prakticky není možné, aby se jednotlivec zcela vyhnout podílu na znečišťování životního prostředí včetně vod. Přestože úplná náprava stavu věcí dnes skutečně převyšuje možnosti jednotlivých lidí, nejsme přece jen zcela bezbranní a vždy můžeme začít u sebe. Největší rezervy máme nejspíše stále v šetrném zacházení s odpadními vodami a také ve tvorbě krajiny. Každá černá skládka nebezpečného chemického odpadu nebo jen olejová skvrna na vodní hladině ničí nejen zdroje pitné vody, ale život v ní. Každý zmizelý háj, vysušená bažina či vykácená alej působí na krajinu jako vytažený špunt, díky němuž z ní odtéká vody. Snižování spotřeby pitné vody můžeme dosáhnout i využíváním alternativních zdrojů užitkové, ale i pitné vody. Na zachycování dešťové vody do nádob či nádrží nebo hloubení vlastních studní můžeme v dlouhodobé perspektivě dokonce vydělat. Největší odměnou by nám měl být ale pocit, že nepomáháme jen sami sobě, ale i našemu životnímu prostředí a zejména generacím, které přijdou po nás. Třeba už našim dětem.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...
Seznamte se! Píst!

Seznamte se! Píst!

Píst je pohyblivá součástka strojů sloužící k přenosu síly mezi mechanickým...
Odpískejte to!

Odpískejte to!

Píšťalku zná z hodin tělocviku či z fotbalových stadionů a jiných sportovišť každý člověk. Jak se...
Jak se měnila Evropa?

Jak se měnila Evropa?

Evropa je jedním ze šesti světadílů a zároveň je považována za jednu z „kolébek“...

Nenechte si ujít další zajímavé články

3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Netradiční filmové hvězdy: Takhle vypadají královny vřískotu!

Netradiční filmové hvězdy: Takhle...

Vyděšená dívka klopýtavě couvá. Děsivý pronásledovatel se...
A tohle jste věděli? „A přece se točí!“ nikdy nezaznělo!

A tohle jste věděli? „A přece se...

Řadu staletí, kdy církev měla vždy pravdu, byl její...
Nespavost? Zkuste mléko s medem nebo čokoládu!

Nespavost? Zkuste mléko s medem...

Jsou dny, kdy vstupenku do říše snů nedostanete, ať...
Mocná šalvěj: Ochrání nás před zlými silami?

Mocná šalvěj: Ochrání nás před...

Bylinu, jejíž jméno je odvozeno od slova salvare...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.