O čem sní lidská embrya?

Od jakého momentu se člověk stává člověkem? Někteří mluví již o splynutí dvou pohlavních buněk, jiní posunují zrození člověka až na samotný konec jeho prenatálního vývoje, k porodu. Během pobytu v děloze prochází plod neuvěřitelnou řadou proměn, jejichž povahu a souvislosti začíná věda teprve chápat. Svou troškou do mlýna přispěli v nedávno i matematici.Od jakého momentu se člověk stává člověkem? Někteří mluví již o splynutí dvou pohlavních buněk, jiní posunují zrození člověka až na samotný konec jeho prenatálního vývoje, k porodu. Během pobytu v děloze prochází plod neuvěřitelnou řadou proměn, jejichž povahu a souvislosti začíná věda teprve chápat. Svou troškou do mlýna přispěli v nedávno i matematici.

Doba, kdy byla mateřská děloha vědci považována za jakýsi „sejf“, v němž je vyvíjející se plod izolován jak od okolního světa, tak od těla matky, je nenávratně pryč. Dnes dokážou na základě řady indicií vědci odhadnout, že plod je velmi čilým organismem, který dokáže svět okolo sebe velmi dobře vnímat. Nejprve se u něj rozvine hmat, poté chemické smysly (chuť a „čich“), pak smysl pro rovnováhu, sluch a nakonec i zrak. Vědci se nyní čím dál více zajímají i o vývoj centrální nervové soustavy, zejména mozku. Jedním z nápadných znaků rozvinuté nervové soustavy je i spánek. Nyní již bezpečně víme, že počínaje 7. měsícem embrya v děloze většinu času prospí. Spí však i menší, nevyvinuté plody? Jaký je vlastně vývojový kořen a význam spánku? S odpovědí na tyto otázky přispěchali nedávno překvapivě matematici.

Jak nahlédnout miminku do hlavy

 Vědci, kteří se snaží zjistit, co přesně se děje během jednotlivých fází těhotenství, jsou oproti většině svých kolegů přirozeně znevýhodněni. Zkoumat mozek dítěte metodami, na které jsou vědci zvyklí (např. elektroencefalografem či magnetickou rezonancí) není možné. Jediné metody, které jim zbývají, jsou takzvané metody neinvazní, tedy takové, které objekt svého výzkumu nijak nepoškozují. Takové metody, například ultrazvuk, dokázaly však již přinést mnoho zajímavých poznatků. Například u plodu staršího než 7 měsíců odhalit velmi rychlé pohyby očí (z angl. rapid eye movement), podle nichž pojmenovali vědci jistou fázi spánku, takzvanou REM-fázi. U dětí i dospělých lidí má tato fáze spánku největší význam pro restauraci psychických procesů a také vytváření paměti, zdá se nám během ní také nejvíce snů. Přesná data ukazují, že REM-fáze a NREM (tedy taková, při níž mozek zcela odpočívá), se u dětí starších než 7 měsíců střídají zhruba po 20–40 minutách. Jaký je však význam těchto cyklů? Kde se vlastně berou?

Matematika ve službách mozkovědců

 Neurologové se kromě popisu fungování mozku dospělých lidí musí přirozeně zajímat o vývoj mozku včetně jeho jednotlivých funkcí. Právě v odhalení vývojových mechanismů totiž může ležet klíč k pochopení velké řady problémů, s nimiž se musí potýkat jak novorozeňata, tak dospělí lidé (syndrom náhlého úmrtí novorozenců, různé neurologické poruchy). Právě proto věnují pozornost i takovým zdánlivým maličkostem, jako je střídání spánkových fází plodu v děloze. Základní nezodpovězená otázka tedy zní: Objeví se tyto cykly jednoho dne z ničeho nic, nebo navazují na nějaký dřívější rytmus ve formování a aktivitě mozkové tkáně? Aby zaplnila tuto mezeru v našem vědění, pustil se tým německých vědců v čele s matematičkou Karin Schwabovou do bádání. Jelikož však nutný soubor dat nelze získat z lidských embryí, zaznamenávali vědci elektrickou aktivitu mozků jiných organismů – ovcí. Ovečky mají v děloze obvykle dvě mláďata, která velikostí připomínají lidské děti. Jakmile získali příslušný soubor dat, přišla na řadu další neinvazní metoda – matematika. Prostřednictvím sofistikovaného aparátu nelineární analýzy odhalila Schwabová cykly, které se opakovaly po 5–10 minutách. Jak tedy vidí význam svých závěrů sama autorka? „Naše výzkumy ukazují, že spánek se neobjevuje v odpočívajícím mozku z ničeho nic. Spánek a změny spánkových cyklů jsou aktivní a regulované procesy.“

Cítí plod bolest?  
 O tom, jak vlastně nenarozená miminka prožívají svůj čas v matčině lůně, se můžeme pouze dohadovat. Žádné miminko nám to samo nepoví a možnosti zkoumat je přímo v těle ženy jsou velmi omezené. Otázka, zda a v jaké vývojové fázi začíná nový človíček cítit bolest, je velmi citlivá, neboť je přirozeně nejvíce zajímá ty, kteří mají rozhodnout o tom o tom, zda legálně připustit  možnost potratu či nikoliv. Názory, které přiznávají teprve vyvíjejícímu se plodu možnost pociťovat bolest, se opírají o to, že již během 26 týdne těhotenství se vyvíjejí spoje mezi thalamem (zadní částí mezimozku) a mozkovou kůrou koncového mozku. Tyto spoje mohou hrát roli prostředníka mezi periferními oblastmi těla a mozkovou kůrou, v níž se postupně utváří vědomí. Je to však dostatečný důkaz? Skeptici namítají, že pro plné prožívání je třeba nejen elementárních mozkových funkcí, ale také plně funkční smyslové orgány. Svou roli jistě hrají i emocionální a poznávací faktory.

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nemoc králů je na vzestupu

Nemoc králů je na vzestupu

Za přezdívkou nemoc bohatých nebo nemoc králů se skrývá metabolické onemocnění...
Mohla za rozpad Aztécké říše epidemie salmonely?

Mohla za rozpad Aztécké říše...

Dvě nezávislé vědecké studie v poslední době přinesly důkazy, podle kterých...
První mumie s nemocnými ledvinami

První mumie s nemocnými ledvinami

Pro odborníky představují ledviny egyptských mumií záhadu. Na rozdíl od ostatních...
Vitamín B snižuje příznaky schizofrenie

Vitamín B snižuje příznaky...

Schizofrenie je velice omezující chorobou, která postihuje přibližně 1% populace....
Sex? Muži raději myslí na spánek a jídlo…

Sex? Muži raději myslí na spánek a...

O mužích se říká, že láska u nich prochází žaludkem, a jak ukazuje nedávná...
Vědci objevili, proč muži plešatí

Vědci objevili, proč muži plešatí

Plešatost trápí mnoho mužů. Nová studie britských vědců identifikovala více než...
Výzkumníci vytvořili 3D model bijícího srdce

Výzkumníci vytvořili 3D model...

Srdeční tkáň je velice komplikovaná, přesto se expertům z kanadské Univerzity York...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Objev, který by mohl usnadnit umělé oplodnění

Objev, který by mohl usnadnit...

Umělé oplodnění je řešení pro ženy, které nemohou otěhotnět přirozenou cestou....
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.