Domů     Příroda
Exotické plody od A do Ž
21.stoleti 19.8.2009

V prodejnách občas vídáme různé cizokrajné druhy ovoce, o kterých však nevíme zhola nic, nebo jen velice málo. Odkud pocházejí, jak chutnají, čím mohou být našemu zdraví prospěšné?V prodejnách občas vídáme různé cizokrajné druhy ovoce, o kterých však nevíme zhola nic, nebo jen velice málo. Odkud pocházejí, jak chutnají, čím mohou být našemu zdraví prospěšné?

Ananasovník chocholatý (Ananas comosus) pochází z Paraguaye a Brazílie. Pěstuje se už také v Thajsku, Číně, na Havaji, Filipínách, ve Středozemí i v Africe. Ananas je nepravým plodem – vyvíjí se bez předchozího oplodnění z květů. Jeho dužnina nabízí vitaminy C, B1, B2 a enzym bromelin, který štěpí bílkoviny a povzbuzuje trávení. Ananasy se jedí syrové, konzervované, kandované i sušené. Lahodné jsou likéry a víno („chino“). Listy obsahují asi 8 % vlákna, takzvaného ananasového hedvábí, užívaného k výrobě jemné příze. 

Banánovník (Musa spec.) Keř (vysoký 2 – 6 m) původem z Indomalajsie se zabydlel v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe. Banány, které se pěstovaly v Číně již ve 2 tisíciletí př. n. l., jsou nejdůležitějším tropickým plodem. Známe jich desítky druhů – ovocných (převažuje žluté zbarvení), zeleninových či moučných (zelená barva, na vaření). Mnohde ve světě slouží i ke krmení hospodářských zvířat.

Citroník kyselý, citron (Citrus limon) původně rostl jižně od Himalájí, v Číně ho kultivovali 500 let př. n. l. Do Evropy se citrony dostaly zásluhou křižáků ve 13. stol. Dalšími druhy citroníku jsou např. limeta a cedrát (bobule zvaná též Adamovo jablko váží až 2,5 kg). Významný se stal citroník mandarinka a zejména už 4 000 let známý citroník čínský (Citrus sinesis) neboli pomeranč (první oranžovník se v Evropě objevil roku 1553). 

Čajovník čínský (Camellia sinensis) – keře vysoké až 6 m s listy o délce do 10 cm. Mladé výhonky se sklízejí až třicetkrát do roka. V Číně ho znají minimálně  4 700 let, do Evropy se díky Arabům dostal roku 1550. Čaj obsahuje 4 – 5 % kofeinu, dále theobromin (alkaloid s podobnými povzbuzujícími vlastnostmi jako kofein) a třísloviny.

Datlovník obecný (Phoenix dactylifera) rostl již ve 4. tisíciletí př. n. l. v Egyptě i Asýrii. Známe asi 40 různých forem této základní potraviny milionů lidí. Nejvíce datlí, jejichž dužnina obsahuje 60 – 70 % cukru, se dříve urodilo v Iráku (80 % světového obchodu). Bohatá úroda bývá v Egyptě, Íránu, Saúdské Arábii, Alžírsku, Pákistánu a Tunisku.

Eukalyptus (Eucalyptus) čili blahovičník. Reprezentuje ho na 350 různých druhů, které mají většinou podobu stromů (vysokých až 90 m). Nejvíc se rozšířil v Austrálii a Malajsii. Jeho listy vylučují vysoce účinné silice, aromatické látky, jež rostlině slouží jako ochrana proti parazitům, bakteriím, virům a plísním. Silice některých druhů blahovičníků obsahují látky, účinné proti virům chřipky typu A a B.

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) se pěstoval již před 5000 roky v  Přední Asii, odkud se v 7.století př. n. l dostal do Řecka. Keř dorůstá do výšky 7 – 10 m. Otvor květenství je velmi malý, takže ho může opylovat jediný druh hmyzu – žlabatka duběnková. Opravdovými plody jsou malé oříšky ukryté v nepravém kulovitém plodu, dlouhém až 8 cm. Fíky nabízejí podporu trávení a velké množství ovocného cukru (suché obsahují až 75 % sacharidů).

Grapefruit (Citrus paradisi). První objev se datuje do roku 1750 v Portoriku, od roku 1880 se ve velkém pěstuje na Floridě, později i v Jižní Africe, Izraeli a všech tropických oblastech. Dužnina má žlutou, růžovou či červenou barvu. Typickou hořkou chuť způsobuje látka naringin, která lehce projímá a podporuje metabolismus – proto se doporučuje i při hubnutí. Za původní formu ušlechtilejšího grapefruitu odborníci považují citroník největší. Můžeme se setkat i s velkým hruškovitým grapefruitem zvaným pompel (váží až 2, 5 kg). 

Hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum) je stále zelený strom pocházející z Moluckých ostrovů v Indonésii. Oblíbené koření hřebíček jsou vlastně jeho usušená nerozvitá květní poupata s 15 17 % silice. Největším vývozcem je Zanzibar, Indonésie a Madagaskar.

Chlebovník má přes 50 druhů. Nejrozšířenější je chlebovník obecný (Artocarpus communis), který pochází z Malajsie, odkud se rozšířil do všech tropických oblastí. Plody vážící až 2 kg a obsahují 20 – 22 % škrobu. Sklízejí se ještě zelené a nezralá dužnina se vaří či peče. Po dozrání má zlatá dužnina sladkou a ostrou chuť. Největší ovoce ze všech ovocných rostlin poskytuje Artocarpus heterophyllus – džekfrut (jackfruit) – plodenství dlouhé 30 – 90 cm a široké i 50 cm váží několik desítek kg.

Ibišek jedlý (Abelmoschus esculentus) pochází z tropické Asie, kde se  pěstoval už před 2 tisíci lety. Dává špičaté pětihranné plody, podobné malé zelené paprice, jež se sklízejí mladé, nedozrálé, krátce po odkvětu. Jsou křehké, slizovité a asi 5 – 6 cm dlouhé. Ibišek jedlý obsahuje mnoho slizovitých látek, které prospívají střevnímu traktu. Má velmi nízkou energetickou hodnotu a proto se hodí do redukčních diet. Semena se praží. 

Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) – divoce rostou stromy – u nás známe jejich  para ořechy. Pocházejí z Brazílie a nejsou to vlastně ořechy, ale semena kulovité tobolky o průměru 30 cm. Ta váží až 30 kg a plod ukrývá 15 – 40 semen.

Kávovník arabský (Coffea Arabica) pochází z Kaffy, což je oblast v Etiopii. Do západní Evropy se káva dostala až roku 1576. V současné době známe 40 rodů kávy, Coffea arabica je však nejrozšířenější a poskytuje až 90% světové produkce. „Kávové boby“ jsou semena červené peckovice, zvané kávová třešeň. Zrají 8 – 12 měsíců, přičemž v jednom plodu se tvoří dvě semena. Plody se suší na slunci, v závěrečné fázi se kávová semena praží. Obsahují mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost.

Lilek vejcoplodý (Solanum melongena) neboli baklažán má svůj dávný domov v Indii, odkud se šířil do teplých oblastí celého světa. Název získal podle toho, že staré druhy lilku byly světlé o velikosti vejce. Plody obsahují cca 1,4 % bílkovin, 0,2% tuku, 5,6 % sacharidů, 0, 4 % vlákniny a 0,6 % minerálních látek. Konzumují se vařené, smažené či dušené. Nezralé plody obsahují jedovatý solanin! 

Meloun vodní (Citrullus vulgaris) – původní vlastí byla Afrika,  kde dosud roste divoce. Odtud se přes 2000 lety dostal do Evropy. Červená dužnina plodu, který váží až 15 kg, obsahuje z 95 % vodu. Konzumují se i jeho olejnatá semena. Připomeňme i žlutý meloun cukrový (Cucumis melo), který má různé varianty: medový (nejčastěji), ananasový, síťkovaný apod.

Nashi – čínská hruška (Pyrus  pyrifolia )– z východní Asie pocházející plod, nejčastěji kulovitě oválného tvaru, někdy mírně zploštělý, s dlouhou stopkou. I když plody některých odrůd mohou dosáhnout hmotnost až jeden kilogram, průměrně váží 150 až 200 gramů.  Podle některých pramenů má nashi diuretický efekt, podporuje trávení, zmírňuje kašel, oddaluje žízeň a eliminuje účinky alkoholu. 

Olivovník evropský (Olea europaea), jeho pravlastí je Orient. Dužnina ukrývá 40 – 60 % oleje. Plody se drtí na kaši a poté třikrát lisují, přičemž nejlepší (panenský) olej je z první várky. Černé olivy vznikají tím, že se olivy zelené nechají pod olivovníkem několik měsíců uležet.

Podzemnice olejná – burské oříšky (Arachis hypogaea) má původ v Jižní Americe, nyní se pěstuje i v Číně, Africe, Indii i USA. Po samosprašném oplodnění květy poklesnou k zemi a semeníky proniknou do půdy, kde se z nich vyvinou oříšky. Obsahují 42 – 55 % tuku a 24 – 35 % bílkovin.

Rýže setá (Oryza sativa) má historii starou přes 6000 let. Nyní je hlavní potravinou pro 60 % obyvatel Země – zejména v Asii (90 % spotřeby). Obsahuje 75 % lehko stravitelných sacharidů, 10 % proteínů, množství minerálních látek a vitamínů skupin B, E a neobsahuje lepek (gluten). 

Sója luštinatá (Glycine max)-  jednoletá bylina pocházející z Východní Asie má boby obsahující až 40 % bílkovin a 20 % tuku. Proto se využívají jako náhražka masa. Pokud se uvaří či nechá naklíčit, poslouží i jako zelenina.

Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) k nám přišla z Ameriky. Rozeznáváme tykve letní (k nim patří i zucchini – cuketa; s jedlou slupkou) a zimní, kdy se využívá jen dužnina.

Zázvorník lékařský (Zingiber officinale) pochází z Asie. Rozvětvené kořeny (dlouhé až 50 cm) obsahují ostře chutnající směs z pryskyřic a éterických olejů. Slouží jako zelenina, sušený jako koření. Pomáhá při žaludečních potížích, poruchách trávení, revmatismu. 

Ženšen (Panax ginseng) neboli všehoj ženšenový – exotická bylina pocházející z Číny. V překladu znamená „síla země v podobě člověka,“ protože tvarem kořenu připomíná lidské tělo. Doporučován je zejména jako prostředek k posílení organismu a k prevenci stresu.

Více se dozvíte:
Pavel Valíček a kol.:Užitkové rostliny tropů a subtropů, ACADEMIA, 2002
Gabriele Lehari a Peter Colditz: Exotické plody, NS Svoboda, 2002

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz