Panorama

Radar, který vidí přes zeď: Pardubičtí konstruktéři představili unikátní technologii

Pardubičtí konstruktéři ze společnosti RETIA zužitkovali svou letitou zkušenost z vývoje radarů a představili unikátní technologii, která umožní policistům či záchranářům doslova vidět skrz zeď. Zařízení, které má dosah zhruba 20 metrů, má velikost zhruba větší krabice od bot a váží okolo 7 kilogramů. Dokáže rozpoznat a lokalizovat osoby, které jsou postiženy přírodní katastrofou, nehodou nebo se staly rukojmí teroristů. Své využití nalezne i v civilním sektoru. Neocenitelnou pomůckou bude pro záchranáře, kteří vyhledávají osoby v troskách budov, nebo pro hasiče.

Čínští archeologové hlásí jedinečný objev
V Číně byla objevena nejstarší mikrosoška
Dějiny lidského osídlení jsou v bohaté krajině Číny předlouhé, táhnou se až k druhu Homo erectus. V centrální Číně nedávno archeologové objevili drobounkou vyřezávanou figurku, která je podle nich nejstarší památkou tohoto typu na celém čínském území. Mikrolitická, tedy drobnotvará figurka ptáčka, vyřezaná z jeleního parohu, je pouze 1,2 cm vysoká a 2,1 cm dlouhá. „Technika řezby je mnohem vytříbenější, než byly výtvory západních řezbářů té doby,“ říká Li Čan-jang, který tým archeologů v Sü-čchangu vede. O zručnosti dávného čínského mistra svědčí zejména velmi pečlivě vyřezané drobounké nožky, na kterých ptáček stojí. „Tento nález mimo jiné dokazuje, že lidé měli už v této době velmi dobrou znalost principu rovnováhy,“ uzavírá Li.

Neurověda v každodenním životě
Vědci odhalují mechanismus svědění a škrábání

„Doufali jsme, že naše studie přinese poznání toho, kde přesně v nervové soustavě pocit svědění vzniká,“ popisuje cíl práce vedoucí týmu prof. Glenn Giesler. Svědění začíná přímo v kůži, jejíž buňky vylučují látku zvanou histamin. Některé neurony odpovědí na podráždění histaminem a přenesou zprávu o něm do míchy. Odtud putuje vzruch do části mozku, zvané thalamus, a nakonec do šedé kůry mozkové, kde teprve vzniká výsledný vjem svědění. Gieslerův tým pracoval s laboratorními opičkami makaky. Aplikovali jim na kůži histamin a v zápětí ji poškrábali. Díky tomuto experimentu se jim podařilo lokalizovat místo v nervové soustavě, kde dochází k efektu potlačení nepříjemného svědění poškrábáním. K jejich překvapení se toto místo se nenachází v mozku, ale v míše. Vědci doufají, že jejich objev je prvním krůčkem k účinnému léku proti svědění.

Mozek kytovců je neuvěřitelně vybaven
Delfíni jsou rekordmany v nespaní

Kytovci, savci žijící po celý život ve vodě, si vyvinuli unikátní způsob, jak nechat mozek odpočinout a zároveň zůstat ostražitými vůči nebezpečí v podobě predátora či soka v lásce. Výzkumy, které nedávno prováděli američtí vědci s delfíny, ukazují, že jejich způsob spánku je neuvěřitelně efektivní. Jak je možné, že mozek delfínů vydrží bez úhony takto neskutečné zátěže? Klíč k jejich úspěšnosti spočívá ve zvláštním způsobu spaní, při kterém „vypínají“ pouze jednu z mozkových hemisfér, zatímco druhá je stále aktivní. V tomto stavu tráví podle starších zjištění přibližně osm hodin, což je dost na to, aby si jejich mozky dostatečně odpočinuly a zachovaly svým majitelům schopnost hbitě reagovat na blížící se nebezpečí.

Houby ve službách cukrářů
Kvasnice dokážou vyrobit umělou vanilku

Vanillin je poměrně jednoduchou organickou sloučeninou, která byla poprvé izolována z plodů tropických orchidejí Vanilla planifola a Vanilla tahitensis. Tato látka v první řadě krásně voní, a užívá se proto zejména při výrobě potravin, své místo si však našla i při výrobě léků na potlačení bolesti. O vanillin je prostě zájem, a proto není divu, že se chemici už roky snaží připravit tuto atraktivní látku uměle. Tým dánských biochemiků z Kodaňské univerzity se pokusil získat vanillin z produktu nesrovnatelně snadněji přístupného – obyčejného cukru glukózy. Na pomoc si vzali dva osvědčené lidské pomocníky – pivní a chlebové kvasinky. Bez lidské pomoci by se však kvasinkám tento kousek nepodařil. Výzkumníci do nich totiž museli vpravit geny, které kódují enzymy důležité pro hladký průběh reakce. V kvalitě však kvasinky vanilkové orchideje přece jen ještě nedostihly – uměle připravený vanillin státe nechutná tak dobře jako ten z přírody.

YouTube napomáhá už i vědcům
Nejen lidé dokážou tančit

Psychologové z amerického Harvardu se rozhodli otestovat neobvyklou hypotézu. Podle nich je schopnost reagovat na rytmické zvuky adekvátním pohybem těla (tancem) rodnou sestrou schopnosti napodobovat zvuky. Tým vědců vedený postgraduální studentkou psychologie Adenou Schachnerovou, jejímž primárním zájmem je výzkum lidských muzikálních schopností, pracoval s dvěma běžně pěstovanými druhy papoušků, africkým žako šedým (Psittacus erithacus) a australským kakadu žlutočečelatým (Cacatua galerita). „Zjistili jsme, že ptáci byli skutečně velmi dobře synchronizováni s rytmem, což se u jiných živočišných druhů neprokázalo,“ komentuje výsledky Schachnerová.

Genetické manipulace
Je možné „přetočit pásku“ evoluce?

Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života. Pomyslnou „pásku života“ přehrají pozpátku tak, že nejprve odvodí strukturu jednoho klíčového genu bakterie Escherichia coli, který se vyskytoval u jejích dávných předků. „Je to podobné, jako kdyby se jazykovědec pokoušel odvodit  dávnou podobu slov z toho, jak dnes znějí slova z něj odvozená v různých jazycích. Jediný rozdíl je v tom, že my pracujeme s abecedou genetického kódu,“ říká o práci svého týmu paleogenetik Eric Gaucher. Takový gen, resp. vlákno DNA nesoucí tuto informaci, poté uměle připraví a zabudují do genomu dnešních bakterií. V dalším kroku se pak vědci chystají sledovat, jak si s  tímto „vetřelcem“ bakterie poradí. Gen bude totiž chtě nechtě postupně mutovat. Jestliže se bude měnit některým ze způsobů, který známe z dnešních bakteriálních kmenů, pak dojde ke skutečnému „přetočení pásky“.

Britští vědci zkoumali nemotorné letce
Čmeláci sice létají, ale mohli by lépe!

Všichni jsme to už určitě někdy slyšeli. Vědci prý spočítali, že čmelák je tak těžký, že by teoreticky ani neměl vzlétnout. Tento vědecký mýtus, který je založený na téměř 100 let starých výpočtech, už sice dávno padl, těžkopádný let čmeláků však vědce fascinuje stále. Britští vědci přišli nedávno s novými zjištěními o jejich letu, která jsou skutečně pozoruhodná. Namísto dokonalých aerodynamických fines, které nacházíme u velké řady druhů hmyzu, tedy čmeláci létají jen díky enormní síle, kterou investují do pohánění svých křídel. K tomu, aby je dokázali pohánět, potřebují nejen obrovsky silné hrudní svaly, ale také dostatek „paliva“, které pro ně představuje výživný nektar.

Malý problém s velkými následky
Předčasná ejakulace je nejspíše geneticky podmíněná

Vedle erektilní dysfunkce patří předčasná ejakulace k největším strašákům mužského světa. Tradiční pohled sexuologů na tyto problémy hledá příčinu obojího v první řadě vně pacienta, zejména v oblastech, které ovlivňují  psychiku. Stres, zaviněný buď přemírou pracovních starostí či tlakem vrstevníků, intoxikace alkoholem či jinými drogami, nezdravý životní styl – s tím vším mohou sexuologové pracovat při terapiích. Lékaři z univerzity ve finském Turku se rozhodli zjistit, zda za předčasnou ejakulací nestojí ještě jiné faktory, než jen nepříznivé vlivy prostředí. Ve své práci navazovali na dřívější studie holandských specialistů, kteří jako první upozornili na to, že  tento problém je do značné míry svázán s  regulací hladiny neurotransmiteru serotoninu v krvi. Ve své vlastní práci využili, jak jinak, metodu studia dvojčat. Poté, co pomocí dotazníků nahlédli do soukromí více, než 3000 mužů, došli k závěru, že tento problém je skutečně v první řadě genetického rázu. Lékaři doufají, že toto zjištění otevře novou cestu k jeho léčení.

Letní žár nahrává virům
Virus HIV kopíruje trasy letních dovolených

Jak putoval virus HIV po Evropě? Tento původce obávaného onemocnění AIDS podle řeckých virologů kopíroval trasy letních dovolených. Jeho původními hostiteli byly v Evropě země z okolí Středozemního moře. Řecko, Portugalsko, Španělsko a Srbsko. Z těchto destinací se pak šířil dále na sever, zejména do Británie, Švédska, Holandska, Švýcarska a Německa.

Sofistikovaná elektronická hračka
Roboti s lidskou kůží pomáhají nemocným dětem

Britští inženýři nedávno sestrojili robota, který má napomáhat dětem postiženým autismem. Jejich robot, kterého pojmenovali KASPAR, má řadu dříve netušených funkcí. Dokáže dobře hýbat hlavou i rukama, má i lidskou tvář, které dominují „oči“ tvořené dvěma kamerami, dokáže také otevírat ústa a smát se. Největším úspěchem týmu však bylo to, že se jim podařilo vybavit robota „kůží“, citlivou na lidské doteky, které napomáhají robotovi v komunikaci. Podle prof. Kerstin Dautenhahnové, která vedla vědecký tým, by měl jejich KASPAR napomoci autistickým dětem k tomu, aby v sobě dokázaly rozvinout neagresivní modely chování.

Tajemné zvíře na stěně jeskyně
Rytina v australské jeskyni znázorňuje vyhynulého vačnatého lva

Jelikož si po svém odtržení musela Austrálie vystačit výhradně s původními zdroji, náleží stejně jako prakticky všichni ostatní místní savci i původní místní predátoři do řádu vačnatců. Na zdi jedné z jeskyní nalezli nedávno archeologové portrét dávno vyhynulého predátora, vačnatého lva. Toto zvíře vážilo okolo 100 kg a velikostí tedy spíše než lva připomínalo jeho příbuzného levharta. Z australské přírody vymizel nejspíše před 30 000 roky.


Naděje pro zastánce „Marťanů“?
Chladná „slaná polévka“ mohla hostit život na Marsu

Aby za stávajících podmínek, které dnes na Marsu panují, mohla voda zkapalnět, musela by obsahovat soli v takové koncentraci, která se s přítomností života vylučuje. Ricardo Amils z Astrobiologického centra v Madridu však přišel s modelem, podle něhož může voda zůstat v kapalném stavu i za teploty kolem -28 0C. Stačí k tomu jen jistá kombinace iontů síry, křemíku a několika dalších prvků. A právě taková kombinace minerálů na povrchu Marsu byla potvrzena už čtyřmi sondami, které byly vyslány ke sběru vzorků: Viking 1, Mars Pathfinder, Spirit a Opportunity. Chladný Mars s vodou na svém povrchu tak teoreticky mohl být v dávné historii planetou, která hostila život.

Padá další vědecký mýtus?
V nitru Země možná tepe „srdce“

I když by geologové nejraději podnikli nějakou cestu do středu Země a vše si v ní detailně prohlédli, vězí zoufale na jejím povrchu a s vnitřkem si „povídají“ pouze prostřednictvím  přístrojů a teorií. Není divu, že se jejich názory na to, co přesně se uvnitř Země děje, často velmi liší. Dva norští vědci přišli nedávno s velmi kontroverzní představou. Podle jejich měření se zemská kůra, která tvoří např. Havajské ostrovy nebo Island, periodicky ztlušťuje každých 15 milionů let. Pro tento zvláštní jev nemají jiné vysvětlení než to, že právě s touto periodicitou se v nitru Země ozývá jakýsi „tep“, vyvolaný dosud neznámými procesy. Jejich netradiční teorie však přišla ještě s jedním, ještě zvláštnějším tvrzením. Podivná synchronizace tepů v tak vzdálených oblastech jako je Island a Havaj podle nich naznačuje, že periodický tep není nemá původ v oblasti pláště, ale ještě hlouběji, v samotném zemském jádře.

Další dílek ve skládačce evoluce naší skupiny
Fosilní primát je možná chybějícím článkem v evoluci člověka

Darwinius masillae, jak byl nález pojmenován, byl v Messel Pit nedaleko německého Darmstadtu nalezen již v roce 1983. Kostra byla však rozdělena na několik částí, a tak musela počkat až do nedávné doby na tým vedený Jornem Hurumem z Přírodovědeckého muzea při univerzitě v Oslu. Teprve pod rukama norských vědců získaly jednotlivé díly svůj smysl a také evoluční význam. Ačkoliv toto zvíře spíše než dnešní opice stále připomínalo spíše lemura, řadu typických lemuřích znaků už na jeho kostře nenacházíme (např. typický výběžek na druhém prstu u nohy nebo zvláštní úpravu spodní čelisti). Je tedy možné, že reprezentuje chybějící článek ve vývoji vyšších primátů, kam patříme i my, lidé. Dávná opička získala už dokonce i svou přezdívku – Ida, podle dcerky Dr. Huruma, které se stejně jako dávné opičce nedávno klubaly první dospělé zoubky.

Multikulturní prostředí v egyptském přístavu
Keramika v egyptském přístavu byla popsána 12 jazyky!

Archeologické výzkumy v Egyptě se nemusejí týkat vždy jen mumií a pyramid. Přístav Berenike byl na břehu Rudého moře vystavěn až v době, kdy byly všichni slavní egyptští faraoni již dávno po smrti. Jeho zakladatel, ptolemaiovský vládce Ptolemaios II. Filadelfus, který Egyptu panoval v letech 285–246 př. n. l, pojmenoval přístav po své matce Berenice. Nálezy týmu polských a amerických archeologů potvrdily, že jako většina přístavů měl i tento charakter velmi kosmopolitního města. Střepy keramiky, které zde archeologové odkryli, byly popsány v celých 12 různých preislámských jazycích!

Psychologie v každodenním životě
Intelektuální sebevědomí se dědí!

Všichni máme zkušenost s tím, že když nás rodiče, učitelé či přátelé dlouhodobě podceňují, dostává naše sebevědomí citelné rány. Aby zjistil, do jaké míry ovlivňuje náš vlastní pocit intelektuální výjimečnosti výchova, rozhodl se Dr. Tomas Chamorro-Premuzic z Goldsmiths University v Londýně užít oblíbenou metodu psychologů – studium dvojčat. Svůj výzkum pojal skutečně grandiózně. Celkově prozkoumal 1966 párů jednovaječných a 1877 párů dvojvaječných dvojčat. Srovnání těchto dvou typů dvojčat umožnilo britskému týmu zjistit, do jaké míry souvisí rozdíly v sebehodnocení s geneticky určenými vlohami. Ze srovnání vyšlo poměrně jasně najevo, že i za intelektuálním sebevědomím stojí do značné míry geny. Vědci však zjistili ještě jednu podstatnou věc: Toto sebevědomí není nijak výrazně spjato se skutečným stavem věci. I o tom se však většina z nás přesvědčuje prakticky denně.

Jak vylepšit pavoučí vlákna?
Textilní inženýři se inspirují u pavouků

Vlákna pavoučích sítí jsou jedním z nejpevnějších materiálů, které příroda zná. Tvoří je zvláštní proteiny, zvané fibroiny, jejichž mechanické vlastnosti nedají spát mnoha textilním inženýrům. Američtí vědci nedávno zjistili, že tato vlákna mohou být ještě 10x odolnější, když se do jejich struktury zabudují atomy titanu.

Nečekané zjištění z Indonésie
Komodský drak zabíjí jedem!

Největší a nejnebezpečnější ze všech žijících druhů ještěrů – varan komodský, přezdívaný komodský drak – se živí většinou zdechlinami. Když ale dostane hlad, dokáže bez problémů ulovit jeleny sambary či místní druh buvolů. Vědci si dlouho mysleli, že při lovu napomáhají ještěrům bakterie žijící v jejich tlamách, které pro ně vyrábějí jed. Podle nových zjištění australských biologů z University of Melboure však jejich jed pochází z jedových žláz, umístěných vedle dolních čelistí.

Vývrtka namísto ocasu
Nejmenší plavec na světě vypadá jako spermie

Bakterie a prvoci si s  problémem plavání v tekutinách poradili tak, že se pohybují pomocí bičíků. Stejnou strategii zvolila i velká část samčích pohlavních buněk, spermií, jejichž úkolem je dopravit se co nejrychleji k vajíčkům samice. Při konstrukci svého nanoplavidla se inženýři z The Rowland Institute na americkém Harvardu Peer Fisher a Ambarish Ghosh inspirovali plavebním umem spermií, jejich výsledek je ale ještě asi desetkrát menší. Namísto bičíku mají však tato zařízení, která jsou na dálku ovládána magnetickým polem, spirálu podobnou vývrtce na víno. Díky svému vnějšímu ovládání však s sebou nemusí nést baterie, a pravým nanorobotem tak vlastně není.


Velká „kýchnutí“ mladých hvězd
Kde se vzaly krystaly v kometách?

V meziplanetárním prostoru planetárních soustav nacházíme většinou pouze plynná mračna nebo amorfní pevné látky, připomínající svou strukturou například sklo. Komety, které k nám čas od času t těchto prostor zavítají, mají ale uvnitř řadu vykrystalizovaných minerálů. Vědci z německého Heidelbergu nedávno zjistili, že krystaly se mohou z mezihvězdného prachu zformovat v okolí mladé hvězdy těsně po jejím vzniku. Komety, které známe ze sluneční soustavy, jsou tedy nejspíše posly z dávných časů těsně po vzniku Slunce.

Posel dávné harappské civilizace
V Indii nalezli kostru nejstaršího leprotika

Přes to, že je lepra známa lékařům prakticky od doby vzniku moderní medicíny, patří stále k nejméně prozkoumaným infekčním chorobám vůbec. Její původce, bakterie Mycobacterium leprae, se totiž velmi obtížně kultivuje v laboratorních podmínkách a kromě člověka má pouze jednoho dalšího přirozeného hostitele – jihoamerického pásovce. Její pravlastí je podle všeho Afrika, odkud se rozšířila s lidskou populací, která ji opustila asi před 40 000 roky. Kostra, která pochází z doby dávné harappské civilizace z doby asi 2000 př. n. l., nese řadu nepochybných znaků o tom, že patřila člověku, který zemřel na lepru. Lebka je v čelních a nosních partiích doslova „rozežraná“. Vědci se z ní nyní pokoušejí izolovat bakteriální DNA, která by jim prozradila, jak se genetická výbava obávaných patogenů vyvíjela a kudy migrovali.

Stalo se:

před 75 lety:
23. 8. 1933 zemřel brněnský rodák a významný představitel rakouské a světové architektury Alfred Loos. Proslavil se tezí, že ornament je zločin, namířeným proti secesní zdobnosti. Oproti ní prosazoval jednoduchý a účelný styl. Vila, kterou postavil pro dr. Müllera v pražských Střešovicích, patří mezi jeho nejzdařilejší díla.

před 79 lety:
5. 8. 1930 se narodil Neil Armstrong. Svou kariéru začal jako voják americké armády, poté byl dlouhodobým zkušebním pilotem NACA (předchůdce NASA). 21. 7. 1969 se stal prvním člověkem, který kdy stanul na povrchu Měsíce.

před 79 lety:
12. 8. 1930 se narodil finančník a filantrop židovsko-maďarského původu George Soros, který má v současné době americké občanství. Jmění vydělané především finančními spekulace investuje především do rozvoje občanské společnosti v zemích bývalé východní Evropy a bývalého Sovětského svazu.

před 107 lety:
8. 8. 1902 se v britském Bristolu narodil fenomenální fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1933 Paul Dirac. Dirac se zabýval v první řadě fyzikou subatomárních dimenzí a významně přispěl k formování kvantové teorie. Jeho jméno nese Diracova cena, kterou uděluje britský Fyzikální institut za největší příspěvky fyzice.

Před 175 lety:
1. 8. 1834 vešel v Britském impériu v platnost zákon o zrušení otroctví. Platil takřka po celém území s výjimkou Ceylonu a Ostrova Svaté Heleny, které byly pod správou Východoindické společnosti. 

před 347 lety:
19. 8. 1662 zemřel jeden z nejuniverzálnějších géniů novověké Evropy, Francouz Blaise Pascal. Pascal je znám především jako matematik a fyzik, zabýval se však také filosofií a teologií. Jeho myšlenky ovlivnily nejen vědecký svět, ale např. i Voltaira, ideového vůdce Velké francouzské revoluce.


Malé velké informace:
Těla zavržených milenců, egyptské královny Kleopatry VII. a římského generála Marca Antonia, jsou uložena na neznámém místě už od momentu, kdy v roce 31 př. n. l. spáchali sebevraždu. Egyptští archeologové se nedávno rozhodli prozkoumat tři místa v okolí Středozemního moře, která by mohla skrývat jejich hrobky.

Při své práci narážejí paleontologové v první řadě na fosilizované (zkamenělé) zbytky kostí dávných tvorů. Americkým vědcům se však nedávno podařil skutečně neuvěřitelný nález. Ve stehenních kostech býložravého dinosaura hadrosaura, který žil před 80 miliony let, nalezli i kousek zachované měkké tkáně. Jednalo se o proteiny mezibuněčné hmoty elastin a laminin.

Ranní těhotenské nevolnosti zná z vlastní zkušenosti řada matek a jistě málokterá by je počítala mezi kladné stánky těhotenství. Kanadští lékaři však nedávno zjistili, že děti matek, které v těhotenství trpěly návaly nevolností, bodovaly lépe v inteligenčních testech. Pro řadu budoucích maminek může být tato zpráva dobrou útěchou.

Na čem si nejvíc pochutnají bakterie, které způsobují obávané střevní infekce – salmonely? Britští vědci zjistili, že tito parazité mají pěkně „mlsný jazýček“ – neobejdou se totiž bez glukózy, tedy běžného cukru. Tento objev by mohl vést přípravě další vakcíny proti salmonelám.

Jeskyně Lascaux v jižní Francii, jejíž stěny zdobí malby z doby před 16 000–17 000 lety, sotva přežila nápor nečekaného vetřelce, houby Fusarium solani, a už jsou tu noví nevítaní návštěvníci – mikrobi. Vědci zjistili, že všechny bakterie, sebrané ze stěn jeskyně, nějak souvisejí s lidskou přítomností. Vždyť ve dnech s největší návštěvností prošlo jeskyní až 1800 návštěvníků denně!

Oteplování atmosféry a s ním spojené ohřívání světových moří není příliš dobrou zprávou pro řadu živočichů, které může i drobná změna teploty fatálně postihnout. Vědci z amerického Stanfordu nedávno zjistili, že některé druhy mořských korálů si už dokážou pomoci. Spojí se s drobnými mořskými řasami, které je umějí ochladit.

I přes to, že se na lidstvo valí jedna špatná zpráva za druhou – války, epidemie či hospodářská recese –, nezná lidský optimismus hranic, a to doslova! Na nedávném mítinku psychologů v San Franciscu předvedli vědci z amerického Kansasu výsledky studie, podle níž je optimismus lidem vrozen, a to zcela bez závislosti na tom, kde se narodili a kdy žijí.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

V Milovicích se začínají objevovat...

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající, parcela na okraji...
Jehličnany jsou u nás více doma, než se myslelo

Jehličnany jsou u nás více doma,...

Jaká byla původní podoba českých lesů před tím, než do jejich...
Jak se pletou zlaté řetízky?

Jak se pletou zlaté řetízky?

Jedny z prvních zlatých řetězů se objevily již ve starověkém Iráku či Řecku....
Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
NASA hlásí objev obrovské zásobárny vody na Marsu

NASA hlásí objev obrovské...

Američtí vědci objevili masivní ložisko vodního ledu ukryté těsně pod...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Desmond T. Doss: Válečný hrdina, který odmítl nosit zbraň!

Desmond T. Doss: Válečný hrdina,...

„Jsem na vás pyšný. Opravdu si to ocenění zasloužíte....
VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách, místo toho se stal slavným umělcem!

VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách,...

Vypadalo to, že jeho osud je zpečetěn....
Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli čokoládu už před 1200 roky!

Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli...

Zdá se, že o celá staletí dřív než jim „bledé...
Novinář nedbal na předpovědi věštkyň: Zaplatil za to životem?

Novinář nedbal na předpovědi...

Nic nechápající pasažéři se shromažďují na palubě lodi....
Altamira: Takhle vypadá galerie z pravěké doby!

Altamira: Takhle vypadá galerie z...

Jednou z nejznámějších pravěkých galerií je...
Doplněk stravy Penoxal: Jaké zkušenosti s ním má český pacient?

Doplněk stravy Penoxal: Jaké...

Chemoterapie a léčba rakoviny tlustého střeva...
Neuvěřitelné: Další oceán ve sluneční soustavě!

Neuvěřitelné: Další oceán ve...

Lidstvo už nějakou dobu ví, že voda v kapalném...
Poněkud netradiční mobilní aplikace: Měří kvalitu mužského spermatu!

Poněkud netradiční mobilní aplikace:...

Aplikace pro chytré telefony pronikly snad do...
Největší spor české vědecké historie: Byly Rukopisy pravé?

Největší spor české vědecké...

19. století bylo obdobím, kdy si český národ...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.