Domů     Příroda
Klimatické změny posilují plevel
21.stoleti 30.6.2009

Jak souvisí invazivní rozšiřování jistých druhů plevelných rostlin se změnami globálního klimatu? Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že souvislosti jsou sice skryté, o to však významnější. Jak souvisí invazivní rozšiřování jistých druhů plevelných rostlin se změnami globálního klimatu? Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že souvislosti jsou sice skryté, o to však významnější.

Botaničtí odborníci z americké University of Delaware se rozhodli věnovat svůj výzkum rostlině, kterou nejspíš většina z nás považuje za nejen neškodnou, ale vlastně docela hezkou – rákosu obecnému (Phragmites australis). Tuto statnou jednoděložnou bylinu z čeledi lipnicovitých (tedy „trav“) známe i u okolí našich rybníků a tůní. V Severní Americe však její populace nabraly na síle a v oblastech jejího mírného pásu se začíná šířit rychlostí laviny, která vytlačuje řadu původních druhů. V čem ale spočívá tajemství její neobvyklé úspěšnosti? Vědci již dříve zjistili, že rákos patří (spolu např. s akátem, ořešákem či kapradinami) mezi rostliny, které do svého okolí vypouštějí látky, které zabraňují ostatním rostlinám, aby zakořenily v jejich blízkosti (tzv. alelopatie). Látka, kterou vylučuje do svého okolí rákos, je známá jako kyselina gallová. A jak vlastně souvisí vylučování této látky s klimatickými změnami? Vědci odhalili, že působením středovlnného UV záření (UV-B), které na zemský povrch dopadá ve stále větší míře, se kyselina gallová přeměňuje ve své horší dvojče, kyselinu mesoxalickou.  Ta v kořenech okolních rostlin způsobí během několika „kaskádu smrti“, na jejímž konci je rozložení  proteinů tubulinu a aktinu, které tvoří vnitřní „lešení“ buněk. Invazní rákosy tak mají umetenou cestu pro své další šíření.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz