Nová šance pro hořící led!

Takzvaný „hořlavý led“ neboli hydrát metanu je zvláštním typem směsi pevné a plynné látky, kterou lze najít v obrovském množství na dnech mělkých moří. Může se tato surovina skutečně stát novým a vydatným zdrojem energie? Debata o jejím využití byla obnovena na nedávném kongresu amerických chemiků. Takzvaný „hořlavý led“ neboli hydrát metanu je zvláštním typem směsi pevné a plynné látky, kterou lze najít v obrovském množství na dnech mělkých moří. Může se tato surovina skutečně stát novým a vydatným zdrojem energie? Debata o jejím využití byla obnovena na nedávném kongresu amerických chemiků.

Co se skrývá za podivně znějícím názvem klatráty? Svůj název odvozují klatráty od latinského clatratus, neboli „zamřížovaný“. Klatráty, které jsou tvořeny vhodnými molekulami nějaké pevné látky (močovina, led), jsou skutečně jakýmsi zamřížovaným vězením pro jiné látky. Díky svým specifickým vlastnostem vytvoří drobné komůrky, do kterých jiné látky „polapí“, ať už je jejich skupenství jakékoliv. Nejznámější takovou směsí je tzv. hydrát metanu, známý také pod lidovým názvem „hořlavý led“. Obrovské zásoby této zvláštní látky se nacházejí na dně moří podél nejrůznějších pobřeží v hloubce mezi 500–1000 metry a mezi vědci dlouho panovalo pokušení, že by tato zásobárna mohla sloužit jako nový zdroj energie. Ačkoliv počáteční nadšení z hydrátu metanu k tomuto účelu již před několika lety opadlo, nová studie amerických vědců jej možná vrací zpět do hry.

Potíže s mořskými ložisky

 Mezi vědci již po několik posledních let převládá názor, že využívání hydrátu metanu jako nového zdroje energie je spíše utopií než realizovatelnou možností. V cestě mu totiž stojí několik významných překážek. V první řadě je těžba na ložiscích roztroušených v hloubkách mořského dna velmi technologicky náročná, a tudíž i velmi nákladná. Těžba by však byla nejen drahá, ale zahrnovala by v sobě skutečně významná rizika. Díky nešetrným zásahům na mořském dně by mohlo dojít i k nekontrolovatelnému uvolnění obrovského množství metanu do atmosféry. U plynu s tak snadnou hořlavostí a výrazným skleníkovým efektem by to jistě nebyla žádná výhra. Riziko spočívá nejen v mechanickém poškození, ale i v narušení delikátního hlubinného ekosystému, který obývají stovky zajímavých a neznámých druhů. V tomto ekosystému hrají navíc hlavní roli drobní „strážci“ globálního klimatu – mikroorganismy (bakterie i achebakterie), které se metanem živí a zabraňují tak jeho uvolňování do atmosféry. V neposlední řadě existuje i další ekologické riziko – získávání energie prostřednictvím spalování metanu má jeden nepříjemný důsledek – jeho koncovým produktem je totiž oxid uhličitý, a tak by se vlastně jen jeden skleníkový plyn vyměnil za jiný.

Hydrát metanu vrací úder

 Obrovská ložiska v ledu ukrytého metanu jsou však natolik velkým lákadlem, že se snu na jeho využití těžaři neradi vzdávají. Problémy spojené s jeho využíváním se proto snaží obejít řada vědeckých týmů po celém světě. Na nedávném zasedání Americké chemické společnosti byl prezentován zajímavý objev, který by mohl pootevřít cestu k takovému využití metanu z hydrátu, které by dokázalo eliminovat problém se vznikem oxidu uhličitého. Díky své zvláštní fyzikální struktuře totiž hydrát metanu projevuje větší ochotu uzavírat do svých mřížek oxid uhličitý než metan. Je-li tedy do hydrátu natlačen oxid uhličitý, spontánně přebere místo, které před ním zaujímal metan, který může být využit k výrobě energie. Je zřejmé, že tato „výměna místa“ je přesně to, co energetikové rádi vidí – povolenku k emisím CO2 by tak platit nemuseli. K plnému využití metanu ze dna moří tímto způsobem však povede ještě dlouhá cesta. Chemici zatím testují svou metodu pouze v laboratořích a to, zda ji lze převést do širokých měřítek průmyslové výroby, ukáže až čas. V dobách energetické krize by se využívání tohoto rozsáhlého zdroje skutečně hodilo. „Metan z hydrátu by mohl být »přemosťovacím« palivem, jehož využívání by dalo lidem čas najít nějaký lepší, obnovitelný zdroj,“ říká Tim Collett z Geologické služby Spojených států.

Za čím vším stojí hydráty metanu?

 Metan, uvolnění z rozkládající se organické hmoty, se na dně moří ukryl do ledu díky příznivé teplotě (lehce nad 0 0C) a vysokému tlaku. Plyn je v ledu skutečně velmi stlačený – z 1 m3 hydrátu se uvolní až 160 m3 plynného metanu. Tyto obrovité podzemní zásobárny mohou být velmi významným hráčem při tvorbě globálního klimatu. Podle teorie, kterou představil na konferenci v Bruselu v roce 2006 tým německých vědců pod vedením dánského geologa Bo Barkera Jorgensena, má metan uložený v hydrátech na svědomí již mnoho globálních oteplení a pozdějších ochlazení. Vypuštění většího množství metanu ze dna totiž přispěje k oteplení atmosféry. Čím je atmosféra teplejší, tím více se ohřívají vody a tím více metanu se zase uvolňuje. Vědci spekulují, že cyklus ukládání metanu mohl stát za výrazným oteplením planety na konci třetihor i za střídání ledových a meziledových dob v průběhu čtvrtohor i k některým katastrofám typu vlny tsunami.

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

Telefonní záznamy o nás prozradí...

Obsah rozhovorů je možné sledovat pouze se souhlasem soudu. Podobně přísná...
Nové čočky pro drony napodobí zrak orlů

Nové čočky pro drony napodobí...

Němečtí vědci z univerzity ve Stuttgartu vyvinuli 3D tištěné čočky, které...
Co o sobě prozradí Antarktida?

Co o sobě prozradí Antarktida?

Geolog John Goodge z americké University of Minnesota pátrá po minulosti...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...
Galaktický obří supervulkán

Galaktický obří supervulkán

Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy...
Co to jsou hydrotermální průduchy?

Co to jsou hydrotermální průduchy?

První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí...
Naděje pro pacienty s poraněním míchy

Naděje pro pacienty s poraněním...

Expertům ze Švýcarska se podařilo rozpohybovat jinak chromou končetinu u opice....
Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Japonští technici a konstruktéři před časem uskutečnil test, který měl...
Jak pracuje mozek?

Jak pracuje mozek?

Tím, jak se vědci snaží proniknout stále hlouběji do tajemných zákoutí mozku,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.