Vyloví kosmické smetí obří vysavač?

Vesmír se zas jednou dostal na titulní stránky novin. Tentokrát ne kvůli zdolání nějaké kosmické mety či nedejbože kvůli tragické události. Na oběžné dráze se srazily dva satelity, naštěstí široko daleko nebylo živáčka, pro kterého by měl střet družic fatální následky. Jenže. Podobná situace se může opakovat a důsledky tentokrát mohou být horší…Vesmír se zas jednou dostal na titulní stránky novin. Tentokrát ne kvůli zdolání nějaké kosmické mety či nedejbože kvůli tragické události. Na oběžné dráze se srazily dva satelity, naštěstí široko daleko nebylo živáčka, pro kterého by měl střet družic fatální následky. Jenže. Podobná situace se může opakovat a důsledky tentokrát mohou být horší…

Lidstvo zatím do kosmu vyslalo téměř 34 000 umělých těles. Přitom v aktivním provozu je jich pouze 6000, jiné prameny hovoří o třech tisících. Většina družic skončila svou pouť „kremací“ v zemské atmosféře, ovšem nemálo z nich stále bloudí nad Zemí. Ovšem, to zdaleka není vše. Například úlomků, které jsou menší než 10 centimetrů, poletuje kolem Země více než 100 000. V řádech tisíců se pak počítají větší objekty. Některé odhady hovoří celkem o 150 milionech různých kousků a kousíčků. Jsou mezi nimi i docela kuriózní záležitosti, jako například taška s nářadím, která uplavala americké kosmonautce Heidemarie Stefanyshynové-Piperové při jejím výstupu z raketoplánu Endeavour. Za jasných nocí lze s dobrým dalekohledem sledovat brašnu s nářadím, kterak vesele obíhá naši planetu.

Poslední varování

Když se 12. února tohoto roku na oběžné dráze srazily dva satelity, odborníky to zas příliš nepřekvapilo. Objekty na orbitě se srážejí léta. Družice se sice střetly poprvé, ale při jejich množství bylo vlastně jen otázkou času, kdy k podobné kolizi dojde.

K havárii došlo asi 800 kilometrů nad Sibiří. Aktéry nehody byl americký satelit komunikačního systému Iridium a ruská již nepoužívaná družice Kosmos 2251, která se na oběžné dráze už jen toulala. Výsledkem kolize byl obrovský oblak úlomků, z nichž některé získaly takovou rychlost, jako vystřelený náboj. Měření provedená ze Země přitom předpověděla, že oba objekty se minou o 800 metrů…
Každopádně, je zřejmé, že zde selhal lidský faktor. Ke kolizi dvou tak velkých objektů by teoreticky vůbec nemělo docházet, protože se dají relativně snadno sledovat. Jenže, lidé jsou omylní…

ISS v ohrožení

Od srážky nad Sibiří uplynulo něco málo přes měsíc a problémy zahlásila i mezinárodní kosmická stanice ISS. Ta musela změnit svou dráhu, protože se k ní nebezpečně blížil úlomek z jedné čínské rakety. A to právě v době, kdy u ISS dlel raketoplán Discovery, a kdy se posádka stanice chystala na výstup do volného kosmického prostoru. Zažehnutím motorů raketoplánu byla celá stanice odkloněna o 180 stupňů.

Stanice ISS má s kosmickými úlomky své zkušenosti. Částečka smetí, dlouhá sedm centimetrů, například donutila kosmonauty, aby se preventivně schovali do připojeného návratového modulu Sojuz.

Evropa – odpadky 0:0

Radary a optické teleskopy však dokážou sledovat jenom asi 18 tisíc těchto trosek, zpravidla velkých aspoň 5 centimetrů a do výšky 500 kilometrů. Hustý kosmický provoz a nespočet kosmického smetí nutí k zamýšlení už i odborníky z kosmických agentur. „Případné hrozby permanentně analyzujeme,“ podotkl mluvčí NASA Kelly Humphries. Problémem se zabývá i armáda Spojených států. „Ta registruje na oběžné dráze Země 18 tisíc kusů vesmírného smetí a vysloužilých či funkčních satelitů, ale monitoruje jen určitá rizika, protože nemá prostředky k zaznamenávání všech,“ uvedla mluvčí amerického strategického velení Regina Winchesterová. Problémem se zabývají i Číňané. Již počátkem března 2005 vybudovala Čínská akademie věd na observatoři u Nankingu svou první pozorovací stanici.

Evropská kosmická agentura (ESA), mezi jejíž členy patří i Česká republika, se také rozhodla k činu. Oznámila, že vybuduje vlastní sledovací systém, který by měl zabránit haváriím evropských satelitů. V současnosti je ESA totiž odkázána na zprávy z Houstonu a pokud chce být skutečně soběstačnou kosmickou agenturou, jiný krok jí nezbývá. Systém by měl být spuštěn během příštích deseti let. „S hotovým systémem lze počítat nejdříve v letech 2017 nebo 2018,“ prohlásil německý vědec Holger Krag.

Bude dost peněz?

ESA chce podle svých plánů vybudovat síť měřicích zařízení, která by byla schopná zachytit objekty o velikosti deseti centimetrů. Pro kosmický prostor do 2000 kilometrů nad zemským povrchem budou používány silné radarové stanice. Právě v této výšce je vesmírného smetí nejvíce. Vyšší sféry budou hlídány pomocí teleskopů a radarů. ESA počítá například s využitím svého teleskopu, který je umístěn ve španělském Tenerife.

Což o to, jistě se jedná o bohulibý projekt. Problémem však bude jeho financování, zvláště v době, kdy se ekonomika na celém světě propadá do recese. Sledovací systém je totiž pořádně drahá záležitost. Jen samotný jeho vývoj vyjde na 50 milionů eur (přes 1,4 miliardy korun). Na výstavbu systému pak bude nutné vynaložit další stovky milionů eur.
Systém ESA však nebude sledovat jen vesmírné smetí, ale i pohyby asteroidů a sluneční erupce, tedy další možná rizika pro družice.

Úlomky ohrožují i Zemi

Veškerá sledovací zařízení mají jistě svůj smysl, ale jsou schopna sledovat jen větší úlomky, zhruba o velikosti deseti centimetrů. Co ovšem udělat s menšími kousky? Jen milimetrový kousek železného šrotu má na orbitě stejný účinek jako náboj z pušky, kousek velikosti oříšku už dokáže prorazit stěny vesmírné stanice. A úlomek velikosti tenisového míčku? Ten dokáže podle odborníků na danou problematiku napáchat stejné škody jako 25 dynamitových náloží.

Vesmírný odpad může ohrozit životy kosmonautů. Svým způsobem však může způsobit i velké nepříjemnosti i na samotné Zemi. Vždyť současná civilizace je na družicových systémech do značné míry závislá. Pomocí signálů ze satelitů lidé telefonují, přijímají televizní signál, používají navigaci GPS nebo předpovídají počasí.

Pomůže vesmírný vysavač?

Chování vesmírného odpadu je zatím předmětem zkoumání a testů. Zde pomáhá především vesmírná technika, která byla dovezena z kosmu zpět na Zem. Do této kategorie lze zařadit například experiment LDEF (Long Duration Exposure Facility). Jeho základem byl kontejner velikosti autobusu, který byl vynesen v roce 1984 při misi STS-41-C raketoplánem Challenger a přivezen zpět raketoplánem Columbia při misi STS-32 roku 1990. Poté vědci studovali jeho plášt a tak byly získány informace o složení odpadu a účincích nárazů.

Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se na oběžné dráze kolem Země provedl generální úklid. Jenže, to je zatím zřejmě hudba vzdálenější budoucnosti. Sice nyní již existují určité projekty, jakými jsou třeba vesmírné vysavače, jenže ty jsou zatím jen zakreslené na papíře. Technologie sice existují, ale vývoj takového luxu by stál ohromné finanční prostředky. Odpovědná místa se zřejmě k řešení problematiky kosmického smetí rozhoupají teprve ve chvíli, kdy na orbitě dojde k většímu průšvihu, než je srážka satelitů.

Anketa na webu našeho vydavatelství www. rf-hobby.cz

Jak byste řešili problém s vesmírným odpadem?

Na oběžné dráze by se měl udělat generální úklid   71 %

Měly by se „uklidit“ jen větší kusy, například družice   12 %
Nijak, problém se zveličuje      10 %

Nevím, nemohu posoudit      7 %

Co s Hubbleovým teleskopem?

Když byl 24. dubna 1990 vypuštěn na orbitu Hubbleův kosmický teleskop, celá NASA slavila. Nyní však vážně musí řešit, co s ním. Jeho životnost se pomalu chýlí ke konci, jeho mise by měla být ukončena nejspíše v roce 2013. Poté by jako vesmírný odpad kroužil kolem Země, patrně až do roku 2020, kdy se má jeho dráha snížit na výšku 122 kilometrů. Ve výšce 78 kilometrů se pak křehká aparatura rozpadne a její zbytky dopadnou na povrch Země. Počítačový model předpokládá, že z 10,7 tuny těžkého tělesa by dopadla na zemský povrch celá pětina. Trosky by padaly v pruhu dlouhém 1220 kilometrů a některé jejich části by mohly mít velmi nebezpečnou hmotnost. Riziko, že by mohl někdo zemřít nebo být těžce zraněn, je 1 : 250, což představuje závažný problém, protože NASA pro svou činnost považuje za přijatelné riziko pouze 1 : 10 000. NASA se proto rozhodla, že k dalekohledu připojí externí pohonnou jednotku, která by ho bezpečně navedla do atmosféry, a pomohla tak kontrolovat jeho pád.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Objeví se autonomní vesmírné sondy s umělou inteligencí?

Objeví se autonomní vesmírné sondy...

Není tajemstvím, že se specialisté z NASA snaží již nějakou dobu...
Studenty zkonstruovaný slaměný dům má přinést cenné poznatky

Studenty zkonstruovaný slaměný dům...

Studenti ČVUT vybudovali unikátní slaměný dům, který nebude sloužit...
Další česká družice ve vesmíru

Další česká družice ve vesmíru

V pátek 23. června 2017 v ranních hodinách byla na oběžnou dráhu...
Jak si lidské tělo zvyká na kosmické prostředí?

Jak si lidské tělo zvyká na...

Vesmír je pro lidské tělo nehostinným prostředím, na které se ovšem adaptuje...
Nalezeno dalších deset planet podobných Zemi

Nalezeno dalších deset planet...

Profesionálním a amatérským astronomům se díky datům z mise K2 podařilo objevit...
Nejstarší planeta sluneční soustavy? Pravděpodobně Jupiter.

Nejstarší planeta sluneční...

Planetární rodina obíhající kolem Slunce čítá osm členů. A jak to...
Čína pomocí rentgenového teleskopu prozkoumá černé díry

Čína pomocí rentgenového teleskopu...

Čína vypustila do vesmíru svůj první rentgenový teleskop. Cílem je pozorovat...
Život na subhvězdných objektech? Astronomové tvrdí, že nic není nemožné!

Život na subhvězdných objektech?...

Hnědý trpaslík je zvláštní objekt. Není už planetou, nicméně není ani...
Stát se astronautem je téměř jako vyhrát v loterii

Stát se astronautem je téměř jako...

Americký národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) minulý týden vybral a představil...
Evropští vědci objevili ingredienci života v okolí mladé hvězdy podobné Slunci

Evropští vědci objevili ingredienci...

Astronomové využili radioteleskop ALMA k pozorování hvězd podobných Slunci...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rychlejší než blesk: Co jde možná nevěděli o oku

Rychlejší než blesk: Co jde možná...

Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů....
Tajemství Olméků: Co nám prozradí jejich obří sochy?

Tajemství Olméků: Co nám prozradí...

V Mexiku se tyčí gigantické kamenné hlavy. Jejich...
Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední večeře ještě neznáte?

Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední...

Onen moment zná každý, i ten, kdo Bibli viděl jen z...
Chcete být dlouhodobě šťastní? Kupujte zážitky, nikoli věci!

Chcete být dlouhodobě šťastní?...

Výzkumy ukazují, že důležitější než si koupit štěstí...
Měl císař Napoleon I. Bonaparte na povel i svoji kuchyni?

Měl císař Napoleon I. Bonaparte...

Po císařské korunovaci roku 1804 přesidluje...
Proč mají muži bradavky?

Proč mají muži bradavky?

Odpověď má co do činění s tím, jak se lidé...
Neberete si dovolenou? Známe minimálně 3 dobré důvody, proč to změnit!

Neberete si dovolenou? Známe...

Možná se i vám zdá, že nemůžete opustit všechno, co se...
Ananas ano, či ne? Zemřel tvůrce kontroverzní pizzy!

Ananas ano, či ne? Zemřel tvůrce...

Nenáviděná i milovaná. Pizza Hawai patří k nejvíce...
VIDEO: Nejdelší doutník na světě!

VIDEO: Nejdelší doutník na světě!

Loňský rok přinesl mimo jiné i jeden neobvyklý rekord....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.