Věda má své skutečné Cimrmany

Jára da Cimrman byl největší světový spisovatel, vynálezce, malíř, fyzik, filozof a lyžař. V anketě o největšího Čecha všech dob nasbíral suverénně nejvíce hlasů. Že je to jen fiktivní postava? To je samozřejmě pravda, ale takových skutečných Cimrmanů zná věda desítky.Jára da Cimrman byl největší světový spisovatel, vynálezce, malíř, fyzik, filozof a lyžař. V anketě o největšího Čecha všech dob nasbíral suverénně nejvíce hlasů. Že je to jen fiktivní postava? To je samozřejmě pravda, ale takových skutečných Cimrmanů zná věda desítky.

Mezi šanony Archeologického ústavu Akademie věd České republiky vynikal jeden s poněkud zvláštním názvem. Velkými tiskacími písmeny na něm bylo napsáno MAŠÍBL. Do tohoto šanonu se ukládaly výplody, jejich autoři byli považováni za potenciální chovance psychiatrických klinik. A onen termín MAŠÍBL byl případnou zkratkou tří slov: MAgoři, ŠÍlenci, BLbové.

Geniální vynálezce

Fenoménem „mašíblu“ se léta zaobíral nedávno zesnulý psycholog a filozof Vladimír Borecký. Věnoval mu dokonce celou knihu s názvem Zrcadlo obzvláštního. Nelze si ovšem představovat, že každý, na koho se hodí termín „mašíbl“, musí být nutně cvok s tikem ve tváři. Ano, zpravidla se jednalo o podivíny, ovšem řada z nich se mohla pochlubit značnou dávkou fantazie a kreativity, o které se mnoha lidem může jen zdát.

Za praotce českého mašíblu lze považovat středoškolského profesora Jakuba Hrona Metánovského (1840–1921). Jakub Hron se hodlal do dějin zapsat jako jazykovědec, básník, filozof, ale i fyzik, přírodovědec a vynálezce. Jeho touha po vědění byla skutečně obrovská, již jako důchodce se zapsal na studium medicíny a absolvoval všech deset semestrů. Až zásah jednoho z profesorů zabránil tomu, aby Hron skutečně lékařský diplom získal – představa, že by tento podivín skutečně léčil lidi, byla pro profesorský sbor zřejmě noční můrou. Hron se tedy poté vrhl na studium práv.

Každý rok jednu novotu

Jakub Hron byl skutečně nevšední osobností. Evidentně nebyl spokojen s českým jazykem, a tak neustále vymýšlel nová slova, která by češtinu vylepšila. Například pro slovo student vymyslel ekvivalent bažák, profesor či učitel byl zpyták a i pro inspektora našel Hron pojmenování: pozorovák. „Když se údajně snažil při maturitě klást zemský inspektor nebohému bažákovi doplňující otázky, ohradil se Hron, že zemskému pozorovákovi je dlužno toliko pozorovat, kdežto na kladení otázek má výlučně právo on jako zpyták,“ popisuje zajímavou situaci Vladimír Borecký. Co na to řekl překvapený zemský inspektor, není známo, ale jistě mu přinejmenším spadla čelist. Podobně asi reagoval i policejní koncipista, kterého Hron oslovil jako souchňapáka. Nelze se příliš divit, že Hron byl ze své středoškolské profesury předčasně suspendován, byť byl mezi žáky oblíben. Mezi jeho studenty patřili mimo jiné prvorepublikový ministr financí Alois Rašín nebo Albert Pražák, předseda revoluční České národní rady.

Jakub Hron se nejvíce proslavil svými vynálezy. Řídil se jednoduchým mottem: „Každý rok vymyslet jednu novotu = vzdělanec.“ A Hron opravdu nezahálel. Už jeho první vynález vzbuzuje pozornost. V roce 1871 dokončuje svůj projekt bezkolejného vozohybu, tedy lokomotivy, jež nepotřebuje koleje. Pod Hronovýma rukama vznikly náčrty hovníku, což byla ideální anatomická pohovka, „zdokonalil“ telefon, když jej vybavil dutým drátem (elektřina se prý v dutině bude šířit rychleji) nebo vynalezl pitevní dmuchadlo. Hron totiž nesnášel zápach v pitevně a dmuchadlo jej mělo vyhnat. Jak? Tím, že vyprodukovalo ještě větší zápach z doutníků. Nejznámějším Hronovým vynálezem byl buňát,  nepřevržitelný kalamář, jehož jeden exemplář vlastnil i Karel Čapek.

Gottwaldova árie

Co vše dokáže člověk vytvořit, je až k nevíře. Spisovatel a skladatel Jan Lukeš (1912 – 1977) ve své mysli vytvořil planetu podobnou Zemi, na které se mluví šestnácti jazyky.  Všechny tyto jazyky Lukeš sám vymyslel nejpropracovanější z nich je iškovština, která zahrnuje slovní zásobu 10 000 slov. Pro svou planetu vytvořil i kompletní mytologii, historii a geografii.

Lukešovo dílo se dotýkalo i hudby, ve které odrážel své vidění světa a své antinacistické a antibolševické přesvědčení. Podle svých slov napsal 38 oper, mimo jiné i pokračování Smetanovy Prodané nevěsty. Lukešovy opery obvykle končí nějakou katastrofou, závěr opery Panzerfaust spočívá ve výstřelu z pancéřové pěsti, v jiné opeře zase Lukeš trvá na podpálení divadla. Vrcholným Lukešovým dílem je tragická árie, v níž zhudebnil Gottwaldův projev z 25. února 1948.

Mašíbl na vládních místech

Jak Hron, tak Jan Lukeš mohli být považováni za zajímavé podivíny, kteří si žijí vlastním životem. Ovšem pod termín „mašíbl“ lze zařadit i osoby, které svým konáním měly na vědu značný vliv. Hned tři komunističtí ministři školství by v šanonu, zvaném MAŠÍBL, zanechali výraznou stopu. Prvním z nich byl Zdeněk Nejedlý (1878–1962), postrach veškeré české kultury. Dokonce nechybělo málo a tento člověk se po válce mohl stát i československým prezidentem.

Nejedlý nebyl jen posedlý Smetanou a Jiráskem (naopak nesnášel Antonína Dvořáka, možná i kvůli tomu, že se neúspěšně ucházel o Dvořákovu dceru), ale i matriarchátem, tedy společností, kde hlavní slovo patří ženám. Nejedlý se opřel o mýtus dívčí války a s naprostým klidem klade éru matriarchátu v Čechách do raného středověku, zatímco sociální a kulturní antropologové hovoří v souvislosti s matriarchátem nanejvýš o raném neolitu. Tento český nacionalista tak vlastně mimoděk postavil rovnítko mezi úroveň středověkých Čech a úroveň lidí, kteří se po lesích proháněli ještě s kyjem v ruce.

Dementiony od ministra

Ač byl Zdeněk Nejedlý v mládí talentovaným literárním historikem, škody, které v české vědě a kultuře napáchal, byly nedozírné. Bolševický režim vygeneroval i jeho následníky. Dalším „mašíblovským“ ministrem školství byl František Kahuda (1911–1987). Jeho oblíbenost mezi tehdejšími studenty vystihuje dobová říkanka: „Dejte mi Kahudu, ať mu dám přes hubu.“

Kahuda svůj odborný život zasvětil hledání centra šestého smyslu, psychotronice a parapsychologii. Při této příležitosti vypracoval teorii tzv. mentionů, což měly být elementární částice, které vysílá lidský mozek. Jeho výzkum získal i státní podporu, Kahudova laboratoř byla zaštítěna ministerstvem vnitra. Kahuda se především snažil dát svým teoriím materialistický a marxistický základ. Hovoří o záření, které vytváří podstatu intuice, nebo o mentálních mikroorganismech. Kahudovy šílené teorie by rozcupoval i průměrný student gymnázia. Fyzici měli z Kahudy legraci a psychiatři pro něj hledali vhodnou diagnózu. Jeho mentiony byly mezi odborníky přejmenovány na dementiony.

Platina na dně šachty

Třetím ministrem školství, který se nesmazatelně zapsal do dějin „mašíblu“, byl Jaromír Hrbek, věrný obhájce sovětské intervence z roku 1968. Hrbkovým celoživotním tématem byla radiační teorie gravitace. Zavádí zde páté skupenství, kterým rozumí záření. Odmítá přitom nehmotná záření, založená jen na vlnové podstatě, jako nemarxistická. Ve výsledku je podle Hrbka gravitace nevyčerpatelnou zásobárnou energie.

Hrbek přikročil i k experimentu, který proběhl již v roce 1950 na dole svaté Anny na Příbramsku. Jeho smyslem mělo být zjištění tíhových rozdílů v různých hloubkách. Podporu získal u ministra informací Václava Kopeckého, který na pokus uvolnil finance. A ty nebyly malé, Hrbek totiž vyžadoval výrobu platinových koulí. Ty poté byly shazovány do hlubin a Hrbek se snažil měřit jak přírůstky tíže, které již znal Newton, ale i její úbytky, kterýžto termín zavedl on sám. Ač výsledky nebyly žádné, Hrbek sám sebe přesvědčil, že je na stopě velkého objevu. V odborných kruzích ovšem budil spíše posměch.
Nejedlý nebo Hrbek svými „mašíbly“ byli svému okolí nebezpeční, protože vyžadovali, aby jejich bláznivé teorie byly uznány jako jediná pravda. Mašíbl sám o sobě je však spíše humornou hrou, která člověka s fantazií upřímně pobaví. 

Slovník Jakuba Hrona Metánovského

Buňát – název kalamáře odvozený od jeho tvaru vyplývajícího ze šestiúhelníku včelí plástve, dříve označovaného jako buňka

Hronoid – Hronův klobouk, přizpůsobený vlivu atmosferického tlaku na lebku, opatřený okapem
Bufy – Hronovy boty, opatřené podešví o výši dané průměrnou výškou bláta na tehdejších cestách a úhrnem srážek

Českomoravská krabatina – Českomoravská vrchovina
Hovník – pohovka

Chlaďura – rigorózum
Bažák – student

Libomudrun – filozof
Čujba – myšlení

Mašíbl „made in U.S.S.R.“

V době vlády šílených režimů se do popředí mohou dostat skuteční blázni. Režim, který nastolil sovětský diktátor Stalin, byl vystřižený jak z absurdního hororu, i proto tehdejší sovětská věda častokrát probouzela smích. V žádném jiném režimu by se nemohl stát akademikem člověk, jakým byl Trofim Lysenko. Ten proslul zejména brutálně mocensky prosazovanou biologickou teorií i praxí, známou jako lysenkismus. Součástí Lysenkových teorií byl boj proti genetice, která byla v SSSR označována za „buržoazní pavědu“ a jejíž rozvoj se tak v SSSR i v zemích pod sovětským vlivem včetně Československa na léta zastavil. Lysenko například tvrdil, že získané vlastnosti by mohly dědit další generace – třeba rodiče, kteří se dají na vzpírání, by si mohli být jisti dětmi s velkými bicepsy. Až do roku 1965 byl šéfem sovětského institutu pro zemědělskou genetiku.

Podobnou vědeckou „zrůdou“ byla sovětská bioložka Olga Lepešinská. Na první pohled působila jako hodná stařenka z pohádky, ale v biologii dokázala udělat pořádnou paseku. Olga Lepešinská tvrdila, že svými pokusy dokázala naprostou neudržitelnost základů buněčné teorie a že nositelem základních životních procesů není v žádném případě buňka, nýbrž nevykrystalizovaná „živá hmota“. Stalin její pavědecké teorie podporoval a odpůrci Lepešinské obvykle končívali v pracovních táborech.

Pravlast Čechů v Itálii?

Ján Kollár je veřejnosti znám především jako vlastenecký básník, autor eposu Slávy dcera. Ale Kollár se zabýval i historií. Ve 40. letech 19. století často jezdil do Itálie a na základě svých cest rozvinul myšlenku o tom, že pravlast Slovanů neleží kdesi za Volhou, ale na Apeninském poloostrově, ba dokonce že tajemní Etruskové měli se Slovany mnoho společného. „Latina jest původně jedno ze slovanských nářečí,“ tvrdil Kollár a dokládá to mnoha příklady: culina = kůlna, vestis = vesta, sipare = sypati nebo securis = sekera. Triumfálně pak přikládá Kollár další důkaz: vždyť Říp a Řím se od sebe liší jen koncovým písmem…

Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na Kutnohorsku nalezen nový minerál

Na Kutnohorsku nalezen nový minerál

Českým vědcům se podařil zajímavý objev, když na Kutnohorsku objevili nový...
Římané dokázali vyrobit extrémně odolný beton

Římané dokázali vyrobit extrémně...

Římské stavby, při jejichž konstrukci byl použit beton, odolávají i 1500 let po pádu...
Dobytek je odolný vůči viru HIV

Dobytek je odolný vůči viru HIV

V poslední době přibývá stále více nejrůznějším výzkumů. Ten nejnovější, který...
Válečník žil se šípem v páteři

Válečník žil se šípem v páteři

Zranění páteře způsobí okamžitou smrt popřípadě ochrnutí – to z toho důvodu, že...
Vědci z 1. LF UK zkoumají chodovské mumie

Vědci z 1. LF UK zkoumají...

Anatom a antropolog z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity...
V Mexiku archeologové objevili bájnou věž z lebek

V Mexiku archeologové objevili...

Mexickým archeologům se povedl opravdu zajímavý objev. Bezmála dva roky...
Objevena unikátní fosilie pravěkého predátora

Objevena unikátní fosilie...

Než se na světě objevily moderní šelmy, zaujímali jejich místo tvorové...
Drsný život egyptských mazlíčků

Drsný život egyptských mazlíčků

Pro Egypťany vlastnit zvířata znamenalo moc a prestiž. S péčí o ně si ale moc...
Na ostrově Rottnest objeven vzácný hrot

Na ostrově Rottnest objeven...

Nedaleko australského pobřeží, na ostrově Rottnest, vědci nalezli...
Čeští egyptologové zkoumají tajemné díry vyvrtané do skal

Čeští egyptologové zkoumají...

V centrálním Súdánu na lokalitě Sphinx je ve výšce 1,3 – 3,2 metru nad zemí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Banská Štiavnica: Jedno z nejkouzelnějších měst v Evropě!

Banská Štiavnica: Jedno z...

V údolí mezi Štiavnickými vrchy leží jedno z nejkouzelnějších měst nejen na...
Černý pátek na vídeňské burze: Co přivedlo slavného generála na mizinu?

Černý pátek na vídeňské burze: Co...

Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě...
Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo ve skutečnosti?

Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo...

Rok 1917 je pro Rusko kritický. Již třetí rok bojuje po boku Velké...
Piercing: Nejkontroverznější šperk na světě!

Piercing: Nejkontroverznější šperk...

Píše se 17. listopadu 1978. V západním Hollywoodu se právě otevírá salon,...
Zpívající herec: Russell Crowe a boží hněv

Zpívající herec: Russell Crowe a...

Russell Crowe (*1964) založil první kapelu Roman Antix už...
3 x slavné útěky: Z nacistického tábora, španělské pevnosti i cely smrti

3 x slavné útěky: Z nacistického...

V srpnu 1941 provede holandský kapitán Machiel van den Heuvel...
Geniální gólman, nebo šílenec? Podívejte se na jeho neuvěřitelné kousky!

Geniální gólman, nebo šílenec?...

Ve fotbalové historii nalezneme stovky talentovaných hráčů, kteří uchvátí fanoušky....
Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence, nebo vyznavače tajného kultu?

Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence,...

Francouzský venkov pročesávají vojáci. Všude nacházejí mrtvá těla, některá jsou...
Želví krunýř: Tank stvořený přírodou!

Želví krunýř: Tank stvořený...

Pomalost, dlouhověkost, ale hlavně krunýř. To jsou typické znaky želv. Proč je...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.