Panorama

Další podivín z mořských hlubin: Ryba s „kokpitem“ místo hlavy:

Ryba druhu Macropina microstoma ze zvláštní čeledi ryb strašíkovitých (Opisthoproctidae) byla objevena již v roce 1939. Vědci měli však doposud jen velmi málo příležitostí prozkoumat její způsob života. Tato ryba žije totiž v hloubkách mezi 600–800 m pod hladinou, tedy na samotné hranici věčné tmy. A proč tolik „cavyků“ kvůli jedné rybě? Stačí jeden pohled na ni a je vše jasné – její vzhled je totiž skutečně neuvěřitelný. Zatímco většina jejího těla je černá a dělá dojem normální, ničím zvlášť zajímavé ryby, její hlava už skutečně stojí za pohled. Celá její svrchní část dělá dojem, jakoby někdo nebohé rybě namísto lebečních kostí přimontoval pilotní kokpit z plexiskla. Právě díky tomu, že je svrchní část hlavy průhledná, může Macropina pozorovat vody nad sebou, aniž by musela změnit polohu těla.

Zvláštní objev kosmické sondy
Tajemná záře nad Venuší

Sonda Venus Express, objevila na noční obloze Venuše skutečně zvláštní jev – rozsáhlou záři, jejíž zdroj je od jejího povrchu vzdálen asi 120 km. Nebyla by jej však zpozorovala, kdyby nebyla vybavena speciálním zařízením pro pozorování i v infračervené části světelného spektra, která není lidskému zraku přístupná. Ačkoliv záře vypadá tajemně, nebyli by to vědci, kdyby urychleně nepřišli s vysvětlením. Podle nich je způsobená tím, že se v atmosféře setkávají molekuly plynu oxidu dusnatého (NO) s ultrafialovými paprsky, které přicházejí ze Slunce. Záření dokáže způsobit, že se molekuly plynu „rozbijí“ na jednotlivé atomy. Tyto volné atomy se mohou později znovu zkombinovat a vytvořit molekuly. Ve zvláštních případech u toho však ještě ztratí jistou energii, která je vyzářena ve formě světla. A právě toto světlo způsobuje onu tajemnou, lidským okem nepozorovatelnou záři.

Jak stavět na jiných planetách?
Vesmírní roboti budou stavět přistávací dráhy na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má ambiciózní plán. Okolo roku 2020 chce na povrchu Měsíce zřídit novou základnu. Tento rozsáhlý a náročný projekt vyžaduje dlouhodobou přípravu a NASA proto zadává vypracování dílčích detailů nejrůznějším výzkumným ústavům s velkým předstihem. Vědci od ní nedávno dostali za úkol poradit si s jedním zapeklitým problémem. Každé přistání a vlétnutí lodi způsobí, že z přistávací plochy budou odletovat kusy štěrku. Protože na Měsíci není atmosféra, která by jejich odletování zpomalila, mohl by tento písek a štěrk základnu brzy poškodit.  Řešení tohoto problému jsou podle konstruktérů dvě. Buď okolo přistávací dráhy vystaví ochranný val, který odletování štěrku zabrání, nebo z místního materiálu vystavějí pevnou přistávací dráhu. Buď jak buď, s prací si budou muset poradit roboti!

Pohyb působí blahodárně
Běháním proti „scvrknutí“ mozku

Jednou z významných oblastí mozku, která je zodpovědná za uchovávání vzpomínek, je takzvaný hippocampus. U této struktury, která je ukryta ve střední oblasti spánkového laloku, pěkně záleží na velikosti – čím větší, tím lepší! Jak ale jeho zvětšení docílit? Nová studie amerických vědců tvrdí, že k tomu významnou měrou napomáhá pohyb. Lidé s lepší fyzičkou mají větší hippocampus. Větší množství tkáně v této oblasti znamená, že takoví lidé mají lepší prostorovou paměť, říká profesor Art Kramer u University of Pittsburgh, který byl jedním ze spoluautorů studie.

Další kapitola z dějin domestikace
Kdy se člověk poprvé vyšvihl na koně?

Botai v Akmolské oblasti v severním Kazachstánu patří mezi archeology k proslulým místům. Takzvaná „botajská kultura“ (3700–3100 př. n. l.) je už po dlouhou dobu známá tím, že její příslušníci měli ve velké oblibě koně. Divocí koně se na rozsáhlých asijských pláních koneckonců vyskytovali v obrovských počtech a stávali se proto oblíbenou kořistí stepních lovců. Ve vykopávkách dokonce počet koňských koster zdaleka převyšuje počet koster lidských. Před více než 5500 lety se ale stalo nejspíš něco zvláštního – z kořisti se stal spojenec. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1000 let dříve, než si vědci dříve mysleli.

Slané jezero v problémech
Jak oživit Mrtvé moře?

Mrtvé moře, které tvoří hranici mezi Izraelem a sousedním Jordánskem, ze začíná dostávat do pořádných problémů. Během posledních 30 let z něj zmizelo 14 kubických kilometrů vody. K oživení Mrtvého moře by mohla napomoci stavba kanálu, která by jej spojovala buď se Středozemním, nebo s Rudým mořem. Díky výškovému rozdílu mezi hladinou obou moří a Mrtvým mořem by měl kanál přirozený spád a mohl by být využíván jak k doplňování vody, tak k výrobě elektřiny. 

Objev německých nanoinženýrů
Poručíme větru, dešti? Dešti možná ano!

Ve znalostech  fyzikálních vlastností obyčejné vody existuje pro vědce ještě překvapivě velké množství bílých míst. Ale právě detailnější znalost těchto procesů by mohla lidstvu prokázat významné služby. Mohl by totiž napomoci naší schopnosti regulovat procesy v atmosféře a tak skutečně „poručit dešti“.   Spojený tým vědců z University College London a Fritz Haber Institute z Berlína proto v nedávné době vypěstoval zvláštní krystaly ledu, v nichž jsou jednotlivé atomy uspořádány nikoliv v šestiúhelnících, ale v pětiúhelnících (pentagonech). Objev nanoinženýrů může tedy otevřít cestu k novým „semínkům“ (kondenzačním jádrům), z nichž se vypěstují životadárné mraky.

Nepříjemná pravda o alkoholu
Konzumace alkoholu v těhotenství může vypěstovat malého alkoholika

Děti by se měly držet od alkoholu co nejdále. Tuto starou pravdu jistě netřeba zdůrazňovat. Američtí vědci však nedávno přišli s objevem, který význam této zásady ještě více zesiluje. Děti, jejichž matky pily během těhotenství alkohol, si mohou totiž v dětství jeho chuť připomenout a později by se u nich mohly rozvinout vážnější problémy s touto návykovou látkou.

Inteligence a zdraví
Hloupější lidé umírají dříve

Je možné, že existuje nějaký vztah mezi velikostí IQ a věkem, kterého se člověk dožije? Takovou otázku si nedávno položili skotští vědci a podle svého očekávání také zjistili, že takový vztah skutečně existuje. Lidé s vyšším IQ se podle jejich zjištění dožívají vyššího věku. Podle Dr. Davida Battyho z Public Health Sciences Unit ve skotském Glasgow existuje velmi zřetelná souvislost mezi inteligencí a zdravím. A jak si skotský vědec tuto souvislost vysvětluje? „Lidé s vyšším skóre v IQ testech mají menší tendenci např. ke kouření nebo nezřízenému pití, lépe se stravují a jsou více fyzicky aktivní. Mají tedy širokou paletu dobrých vzorců chování, které mohou vysvětlit nižší riziko smrtelných onemocnění,“ říká Batty.

Lidský vliv v oceánech
Hluk znepříjemňuje život mořským živočichům

Lidé v mořích stavějí ropné plošiny, těží ropu, nemalou část hluku má na svědomí také lodní doprava.  Součet všech zvuků, za nimiž stojí člověk je už natolik velký, že vědci vážně varují před jeho negativním vlivem na celé mořské ekosystémy. Pro živočichy žijící v moři je totiž možnost dobře slyšet velmi významná. Pomocí zvuku totiž ryby i vodní savci jak komunikují, tak sbírají důležité informace o svém okolí. Svým hlukem jim tak lidé metaforicky řečeno „zacpávají uši“, což může významně přispět k proměně jejich chování. I drobná změna v chování však může v detailně vybalancovaných ekosystémech ústit v rozsáhlé a nevratné poškození.

Genetika a psychologie
Američané odhalili geny zodpovědné za vznik různých závislostí

Lidská náklonnost k chemickým substancím, způsobujícím více či méně ničivé závislosti, je jedním z největších problémů, s nimiž společnost i lékařská věda musí bojovat. Není proto divu, že se genetikové po dlouhou dobu snaží odhalit dědičné kořeny tohoto lidského prokletí. Američané nedávno publikovali studii, která znamená v této oblasti skutečný průlom. V nedávné době se týmu pod vedením profesora Ming Li z UVA School Medicine a Margit Burmeisterové z Unversity of Michigan  podařilo identifikovat poměrně malou skupinu genů, které mají se závislostmi pravděpodobně nejvíc co do činění. A nejen to! Tyto geny nejsou podle nich spojeny pouze se specifickým typem závislosti, tedy sklonem ke zneužívání  pouze jednoho typu látky, ale k závislostem jako takovým, tedy například na alkoholu, nikotinu, kokainu, heroinu či kanabinolech najednou.

Jednoduchý přístroj ve službě zdraví
Před spálením vás varuje speciální náramek

Přestože jaro vystrkuje teprve první nesmělé růžky, britští vědci už myslí na léto. Novinka se kterou přišli,  bude určitě zajímat všechny vyznavače letního sluníčka a opalování. Novinkou je zvláštní indikátor, ve kterém spouští chemickou rekci právě ultrafialové paprsky. Indikátor ve formě tenké vrstvičky může být nanesen například na náramek, který budou nosit milovníci čokoládově hnědé kůže stále na zápěstí. Zvyšující se dávky ultrafialového záření způsobují v citlivé vrstvě barevné změny, které mají varovný význam. Barva náramku se tak postupně mění ze žluté, přes modrou až do červena. Pokud dosáhne této barvy, měl by nositel náramku honem sbalit deku a uchýlit se do stínu. Inteligentní náramek má ale také paměť a výstražná barva nepustí jeho majitele na sluníčko, dokud to není bezpečné. Vynálezci popisují nové indikační barvivo jako inteligentní inkoust, který má za úkol chránit zdraví. V případě, že to s opalováním přeženete, zkrátka vyhlásí stav ohrožení. Vědci plánují ještě další vylepšení náramku, u něhož by se dal prostřednictvím koncentrace indikátoru nastavit i druh pleti a podle její pigmentace by dovolil svému nositeli kratší nebo delší pobyt na slunci.

Američané se snaží zabránit invazi
Boj o Krysí ostrov

Na donedávna neznámém ostrově vzdáleného Aleutského souostroví, poblíž pobřeží Aljašky, vypukla válka. Ne nejde o další válečný konflikt člověka proti člověku, ale lidé zde vytáhli do boje proti krysám. Ze vzduchu je na ostrov rozprašován jed, na suché zemi rozmisťují lidé tisíce důmyslných pastí, které mají nebezpečné hlodavce připravit o život. A proč vypukl tak urputný zápas o obyčejný ostrov? Vědci zde chtějí vyzkoušet nové metody, jak vymýtit krysy z určitého uzavřeného území a navrátit mu původní ráz. Krysí ostrov byl totiž před invazí hlodavců skutečným rájem pro mořské ptáky. Ambiciózní projekt už přišel na miliony dolarů, které plynou převážně ze soukromých zdrojů a ochranářských organizací. 100 000 dolary přispěla i americká vláda. První fáze boje už byla ukončena a nyní vědci na ostrově ověřují, jak byl dosavadní boj proti krysám úspěšný.

Zázračná látka z mořských hlubin
Mořská houba – nová zbraň proti bakteriím

Nového pomocníka v boji proti rezistentním bakteriím objevili vědci na nečekaném místě, v pusté oblasti mořského dna bez života. Jedinými živočichy zde byly mořské houby. Při podrobné analýze hub našli badatelé zvláštní chemickou látku, kterou nazvali ageliferin. Ta má doslova zázračné schopnosti. Když přidali ageliferin ke zvláště odolným bakteriím a potom aplikovali původně neúčinná antibiotika, všechny bakterie zahynuly. Jinak naprosto netoxický ageliferin tedy chrání mořské houby před bakteriemi a může se stát i naději pro lidstvo.

Neurologové zkoumali mechanismy učení
Moment překvapení je klíčem k lidskému učení

Moment překvapení patří ke klíčům k úspěchu v mnoha oborech od vojenství po ekonomii. Společná studie amerických psychologů a neurovědců z americké University of Pennsylvania nedávno ukázala, že přesně totéž platí i pro lidské učení. Nejlépe si právě pamatujeme situace, které jsme nečekali. Není těžké si domyslet, jaký význam toto nastavení našeho mozku má. Setkání s něčím novým, tedy vybočení z rutiny, je vždycky významnější, než situace opačná. Takto nastavený mozek proto našim předkům jistě lépe napomáhal k přežití.

Domněnky ekologů potvrzeny
Obyvatelé měst jsou ke globálnímu klimatu vlídnější

Život ve městě sebou nese řadu zásadních nevýhod, ale když dojde na propočítávání jeho ekologické náročnosti, ukazuje se, že městští lidé v průměru na hlavu devastují přírodu o mnoho méně než venkované. Toto tušení mají ekologové už dávno, ale v poslední době bylo opět podpořeno silnými argumenty, které se zakládají na dlouhodobém sledování a měření. „Existují výhody spojené s vyšší hustotou obyvatel, které se projeví jak v oblasti cestování, tak vytápění,“ říká Davida Dodman z Institute for Environment and Development v Londýně. Při jisté kritické hodnotě počtu obyvatel na kilometr čtvereční je pro řadu lidí smysluplnější, aby cestovali hromadnou dopravou spíše než automobilem, jako je tomu v odlehlých oblastech venkova. Stejně tak je tomu s bydlením. Blízko sebe nahloučené byty jsou výrazně méně náročné na vytápění, než je tomu u osamoceně stojících staveb venkovských domů.

Nová datace starého nálezu
Pekingský pračlověk žil v „době ledové“

Užití nových metod dokáže někdy slušně zamíchat sumou starých poznatků. Nové datování fosilních pozůstatků pekingského člověka ukazuje, že tito dávní příslušníci druhu Homo erectus byli nejspíše prvními lidmi, kteří dokázali přežít v chladném podnebí. Poopravená datace posunuje nálezy o celých 200 000 let nazpět do historie, tedy do doby před asi 770 000 lety. Kromě toho, že se nejspíš musí poopravit představy o migraci druhu Homo erectus z Afriky do daleké Asie, se však objevil ještě jeden a zdá se, že mnohem závažnější problém. Podle klimatologických odborníků totiž v této době panovalo v oblasti Čou-kou-tienu nedaleko Pekingu, kdy byly fosilní pozůstatky nalezeny, podstatně chladnější klima než dnes. Darryl Granger z  Purdue University v americké Indianě, který na téma pekingského člověka nedávno publikoval článek v magazínu Nature, popisuje problémy, jimž museli čelit tito dávní hominidé takto: „Přestavte si, že byste žili v oblasti, kde jsou větrné a mrazivé zimy, jako např. v Calgary v Kanadě, bez kvalitního oblečení a obydlí, která by vás dokázala uchovat v teple.“ Představa skutečně nepříjemná, co říkáte?

Zkoumání entomologů v amazonských pralesech
Jak začal hmyz létat?

Schopnost létat, kterou si většina hmyzích skupin osvojila již v dávných prvohorách, je klíčem k jejich obrovskému evolučnímu úspěchu. Jak se ale přihodilo, že hmyz poprvé vzlétl? Nedávno publikovaná studie amerických vědců nás k řešení této záhady opět o kousek přiblížila. Bezkřídlé Chvostnatky (Microcoryphia), které Dr. Stephen Yanoviak z University of Arcansas zkoumal, žijí na stromech v tropických pralesech Peru a často seskakují z větve na větev. Užívají tedy metodu plachtění, při kterém si pomáhají pomocí dlouhých štětů, které vyrůstají z jejich zadečku. A právě úloha tohoto „kormidla“ Yanoviaka zajímala. Sledoval pohyb jak chvostnatek s kormidlem, tak bez něj. U těch, kterým kormidlo experimentálně odňal, se jasně ukázalo, že byly v manévrování mnohem horší. Podle Yanoviaka byl kdysi v dávné minulosti právě tento způsob pohybu prvním krokem k pohybu pomocí křídel a svědčí tedy pro teorii, že křídla se poprvé vyvinula u suchozemského hmyzu.

Virus z dávných kostí
Lemuři trpěli obávanou nemocí již dávno

Buněční parazité, retroviry, se během buněčného dělení dokáží „vložit“ do genetického materiálu vznikajících buněk a tak si i dále množit. Po nějakém čase se virové geny mohou stát běžnou součástí genetické výbavy hostitele. Mezi retroviry (konkrétně do skupiny virů zvané lentiviry) patří i virus HIV. Mezi lentiviry je však podobné chování velmi vzácné. V nedávné době analyzovali američtí biologové DNA z kostí dvou druhů fosilních lemurů, kteří žili na Madagaskaru před asi 4,2 milionu let. K jejich překvapení zjistili, že v jejich DNA je zapsán virus pSIV, který je příbuzný viru HIV. Tento objev znamená pro imunology další krok k poznání povahy viru, způsobujícího obávané onemocnění AIDS.

Verneův sen se vyplňuje
Auto poprvé vzlétlo!

Projekt Terrafugia, který začal v roce 2005 výrobou prvního testovatelného prototypu letadla kombinovaného s automobilem, postoupil v nedávné mílovými kroky ke svému závěrečnému stádiu. Na letišti v Plattsburgu (?) v americkém státě New York se prototypu podařilo vzlétnout, udržet se ve vzduchu po dobu 37 vteřina a zase hladce přistát. Firma, která model Transition představila, předpokládá, že v podobě letadla by měl stroj doletět přes 700 km. S uvedením prvních „auto-letadel“ na trh počítají Američané již v v závěru roku 2011!

Nejstarší „těhotný“ obratlovec
Vědci objevili zkamenělou „rybu“ s embryem uvnitř

Obratlovci ze třídy pancířnatců (Placodermi) z příbuzenstva ryb jsou dnes již kompletně vymřelou skupinou, kterou známe pouze z devonských a karbonských fosílií. V břiše pancířnatce druhu Incisoscutum ritchiei se našla další malá kostřička, o níž se vědci původně domnívali, že pařila jeho večeři. Detailní průzkum fosílii však ukázal, že nešlo o večeři, ale o „miminko“, které se mělo právě narodit. Tento nález znamená ve vědeckém světě skutečnou senzaci. Dokládá totiž, že živorodost neboli viviparie byla vlastní už i tak dávným vodním obratlovcům.


Malé velké informace:

Hned po našich nejbližších příbuzných, takzvaných „velkých opicích“ (šimpanzi, gorily a orangutani), jsou našimi nejbližšími příbuznými východoasijští gibboni. Nové studie prokázaly, že tito dlouhorucí obyvatelé pralesů jsou na tom s inteligencí skutečně o něco hůře. Na rozdíl od nás a velkých opic totiž nedokáží rozeznat svůj vlastní obraz v zrcadle a pravděpodobně si tak neuvědomují sami sebe.

Šimpanzi v zoo ve švédském Furuviku dokázali návštěvníky pěkně překvapit. Na nic netušící výletníky začali zničehonic vrhat kameny, které posbírali ve svém výběhu. A proč bychom měli vlastně o této banální příhodě informovat? Šimpanzí útoky byly totiž překvapením i pro biology. Podle nich je jednání šimpanzů důkazem, že dokážou dobře plánovat své budoucí skutky.

Jak na lepší výsledky ve škole? Švédští vědci možná mají recept. Jejich výzkum, kterého se účastnily celé 4000 teenagerů, odhalil nečekanou souvislost. Ke zlepšování kognitivních funkcí mozku prý významně přispívalo, když alespoň jednou týdně konzumovali ryby. U chlapců, kteří jedli ryby jedno týdně, se mozkové funkce zlepšily o 6 %, u těch, kteří si ryby dopřávali více než jednou týdně dokonce o 11 %.

Zvládat vlastní hněv a nepřátelství vůči druhým osobám je důležité nejen kvůli druhým, ale také kvůli vlastní osobě. Studie uveřejněné v nedávné době ve vědeckém tisku se věnuje zejména problému vztahu hněvu a koronárním onemocněním srdce. Vyplývá z ní, že negativní emoce přispívají jak k jejich vzniku, tak k jejich zhoršování.

S tygřími pruhy se to má podobně jako s lidskými otisky prstů nebo např. s tvarem ocasní ploutve kytovců – nenajdeme dva jedince, kteří by měli úplně stejný vzorek. Vědci se rozhodli užívat je k identifikaci jednotlivých zvířat v divoké přírodě či kůží na černém trhu. K analýze jim má sloužit speciální software, který užívá podobných algoritmů, jako programy, které užívají daktyloskopičtí specialisté.

Havajské ostrovy se po dlouhé miliony let vyvíjely v téměř dokonalé izolaci od zbytku světa. Proto hostí velkou řadu druhů, které se vyskytují pouze zde a nikde jinde na světě a s jejich vyhubením na Havaji by se definitivně ztratily ze světa. Americká vláda proto přišla se zajímavým návrhem: Po dalších 20 let bude platit místním farmářům za to, že budou pěstovat pouze rostliny, které jsou zdejšího původu.

Prvek arzen má pověst jednoho z nejobávanějších jedů. Ke trávení protivníků jej však neužívali jen lidé – arzen je dlouhodobou jedničkou v seznamu nejnebezpečnějších látek v přírodě. Co však většině škodí, z toho se dokáže menšina radovat. Z arzenu mají zřejmě velkou radost řasy rodu Cyanidioschyzon nalezené nedávno v americkém Yellow Stone. Arzén jim dokáže pomáhat při přeměňování slunečního záření ve využitelnou energii – fotosyntéze.

Podle amerických vědců je však rychlost jeho fungování závislá na poměrně drobném detailu. Rychlost přenosu signálu se odvíjí od toho, jak silný je myelinový obal neuronových zakončení, axonů. Čím tenčí obal, tím lépe, resp. rychleji mozek funguje. Vzhledem k tomu, že geny, které ovlivňují produkci myelinu, se dědí, je inteligence do značné míry záležitostí dědictví po našich rodičích.

Jak se chovat, aby vaše stáří bylo pokud možno harmonické a bez větších zdravotních výkyvů? Podle vědců z University of Chicago je nejlepší, když po celý život dokážete udržet dobrá a pevná přátelství. Neméně důležitý je ale také pocit, že nejste opuštěni svou rodinou. Takoví lidé trpí jak zvýšenými mentálními problémy, tak zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob.

Zdá se, že rakovina je rasistickou nemocí. Američané afrického původu (černoši) mají větší pravděpodobnost, že jejich život bude ukončen právě v důsledku zhoubného bujení. Vědci zjistili, že statistika se v neprospěch černochů nevychýlila proto, že by jim snad diagnóza byla učena pozdě nebo špatně, ale proto, že mají k rakovině prostě větší sklon.

Uhlíkové nanotrubičky jsou materiálem, který kráčí od vítězství k vítězství. V nedávné době výrazně zabodovaly v aplikované robotice, když se staly materiálem, z něhož inženýři z texaského Dallasu vytvořili „svaly“ pro roboty. Tento materiál svou kvalitou mnohonásobně předčí lidské svaly prakticky v každém myslitelném ohledu.

Čas od času se přihodí, že celá stáda velkých vodních kytovců (např. kulohlavců, vorvaňovců, vorvaňů a dalších) ztratí ve vodě směr a uvíznou na mělčině. Lidé se je pak často snaží zachránit, většinou však marně. Specialisté na velryby se však shodují na tom, že snahy zachraňovat velryby jsou většinou skutečně marné a pouze prodlužují jejich utrpení. Zvířata by měla být spíše nějakým humánním způsobem utracena.

Droboučtí mořští koráli nejsou sice ani velcí, ani příliš pohybliví, jedno nej jim však přeci jen patří. Jejich kolonie, korálové útesy, poráží všechny ostatní organismy v dlouhověkosti. Američtí vědci zjistili, že kolonie korálů rodu Leiopathes v blízkosti Havaje je stará dokonce 4265 let!  První koráli byli tedy současníky stavitelů egyptských pyramid.

K fosilizaci neboli zkamenění se hodí daleko spíše kosti, než měkké tkáně. Proto také nenalézáme zkamenělé živočichy, ale většinou pouze jejich kostry. Čas od času však dojde k překvapivému nálezu některého z orgánů. V lebce karbonského žraloka byl nalezen zkamenělý mozek. Se svým stářím 300 milionů let se jedná o nejstarší známý dochovaný mozek vůbec.

Mezi predátory a kořistí probíhají neustále nejrůznější „závody ve zbrojení“. Díky vynalézavosti, s níž se kořist snaží ukrýt, musí být predátor stále bystřejší. Vědci nedávno objevili druh nočního motýla z čeledi přástevníkovitých, který dokáže svým hlukem zmást sonar, jímž se orientují jeho největší nepřátelé, netopýři.  Hluk je pro lidské ucho neslyšný, netopýr je však prakticky „ohlušen“ a ztrácí orientaci.

Kdy přesně došlo k domestikaci nejrůznějších domácích plodin, většinou nevíme. Abychom to zjistili přesně, je třeba se spolehnout na víceméně nahodilý archeologický nález. Mexičtí vědci prostřednictvím radiouhlíkové metody nedávno datovali nejstarší známé zbytky domestikované kukuřice. Nález z centrální oblasti Mexika je starý celých 8700 let! 

Přestože robotičtí pomocníci člověka jsou stále dokonalejší, něco podstatného jim pořád chybělo – schopnost rozpoznat člověka a reagovat na jeho rozkazy. Týmu inženýrů z americké Brown University se podařilo udělat první krok k napravení této „chyby“. Jejich robot je vybaven speciální kamerou a softwarem, který jim umožní rozpoznat člověka a reagovat na jeho gesta. Takový robot už skutečně jedná jako týmový hráč.


Stalo se:

Před 5 lety:
5. 6. 2004 zemřel ve věku 93 let americký herec a republikánský politik Ronald Reagan. Svou politickou kariéru zahájil jako předseda hereckých odborů. V letech 1967–1975 byl guvernérem státu Kalifornie, v letech 1981–1989 zastával úřad prezidenta USA. Jeho jednání s Michailem Gorbačovem významně přispěla k ukončení studené války mezi oběma velmocemi.

Před 161 lety
2. 6. 1848 byl v Praze zahájen Slovanský sjezd. Jeho cílem bylo sjednocení Slovanů v rámci rakouského císařství. Tuto myšlenku, tzv. austroslavismus, prosazoval především předseda sjezdu František Palacký.

Před 409 lety:
8. 6. 1600 se v Praze konala první veřejná pitva člověka. Provedl ji Ján Jessenský, lékař, filosof a politik slovenského původu. Později působil Jessenský osobní lékaře císaře Rudolfa II. Během české rebelie proti císaři se postavil na stranu stavů a společně s jejich čelnými představiteli byl sťat na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621.

Před 216 lety:
10. 6. 1793 byl francouzským Konventem schválen dekret, kterým byla v Paříži vyhlášena první veřejná zoologická zahrada na světě Ménagerie du Jardin des Plantes.  K jejímu oficiální otevření došlo 11. 12. 1794. 

Před 115 lety:
23. 6. 1894 byl díky iniciativě barona Pierre de Coubertina založen v Paříži Mezinárodní olympijský výbor. Coubertin byl původně historikem a archeologem. K myšlence na obnovení antické tradice olympijských her jej přivedla právě jeho historická studie. Mezinárodní olympijský výbor sídlí ve švýcarském Lausanne a pořádá letní a zimní olympijské hry.

Před 64 lety:
29. 6. 1945 anektoval sovětský svaz část bývalého Československa, Podkarpatskou Rus a začlenil ji do Ukrajinské SSR. Tato oblast byla v letech 1919–1939 součástí Československé republiky. Před svým připojením k Československu byla součástí Uherského království. O připojení k Československu rozhodla Americká národní rada uherských Rusínu na konferenci v  Serantonu 12. 11. 1918.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
NASA hlásí objev obrovské zásobárny vody na Marsu

NASA hlásí objev obrovské...

Američtí vědci objevili masivní ložisko vodního ledu ukryté těsně pod...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Astrofotografie měsíce září: závěrečné stádium vývoje hvězdy

Astrofotografie měsíce září:...

Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Čeští vědci zjistili, jak zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci zjistili, jak zvířata...

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že se zvířata dokáží...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho z Caldas da...
Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství komunistů korupce?

Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství...

„To nevypadá dobře!“ Čankajšek krátce vykoukne z okna a...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.