Domů     Objevy
Budeme léčit alkoholismus pilulkami?
21.stoleti 19.5.2009

Jen v České republice se počet alkoholově závislých odhaduje na 300 000, tedy téměř 4 % z celkového počtu dospělých obyvatel ČR. Takový počet obyvatel by již vytvořil město tak veliké, jako je Ostrava.

Alkohol je sice společensky tolerovanou drogou, leč možná právě proto má na svědomí spoustu neštěstí. Závislost na alkoholu je těžká nemoc, ze které se člověk dostane jen za pomoci druhých a své silné vůle. A nebo že by se objevila jednodušší cesta?
Baclofen je lék, který se užívá při léčbě křečí kosterního svalstva. Francouzský kardiolog Olivier Ameisen je ovšem přesvědčen, že toto léčivum má i jiné zajímavé účinky. Veřejně totiž vystoupil s tvrzením, že Baclofen mu výrazně pomohl při léčbě závislosti na alkoholu.

Démon alkohol

Když srovnáme alkoholismus s jinými závislostmi, dojdeme k zajímavým závěrům. Závislost na heroinu vypukne již po první dávce a závislými se stane 95 procent osob, které heroin okusí. Alkoholová závislost vzniká pomaleji, může jí trvat třeba tři, ale i patnáct let, než naplno propukne. Závislými se přitom stane 10 procent uživatelů alkoholu. Mimoděk se připomíná slavná scéna ze snímku Rok ďábla, kde Jaromír Nohavica rozvíjí svou teorii alkoholického kopce: Nikdo neví, jak má ten svůj kopec vlastně vysoký…
Alkohol euroamerická civilizace toleruje. Má to své důvody, od těch sociálních až po ty ekonomické. Většina lidí s alkoholem problémy nemá, i když si občas „na jedno“ či na víc piv zajde. Ovšem koho alkoholový démon sevře pevným objetím, toho nečeká nic pěkného. Halucinóza, paranoidní psychóza či stavy blížící se k demenci, kdy mozkové buňky alkoholika kvapem odumírají.

Syndrom úspěšných lidí

Doktor Ameisen působil v devadesátých letech na kardiologickém oddělení newyorské Cornellovy univerzity jako docent. Podobně jako řada úspěšných lidí i on se postupem času začal utápět v alkoholu, v jeho případě především v ginu a whisky. Lékař si své postižení uvědomoval a snažil se z něj vymanit. Ovšem ani léčení na různých klinikách kýžený výsledek nepřinášelo.
Ameisen se vrátil do rodné Francie a zde narazil na článek o jistém narkomanovi, který se svého návyku zbavil pomocí zmíněného léku Baclofen. Ameisen jej zkusil aplikovat na sobě. „Počátečním účinkem bylo magické uvolnění svalů a hluboký spánek,“ vzpomíná. Je přesvědčen, že našel lék na alkoholismus, může se nyní s klidem napít, ale již nepociťuje nutkavou chuť na alkoholický nápoj.

Marketingový tah?

Poslední Ameisenova slova vedou k zamyšlení. Každý lékař ví, že vyléčený alkoholik by měl do konce života abstinovat. Objevují se i další pochybnosti. Fyzická závislost na alkoholu se dá vyléčit relativně snadno, ovšem s psychickými návyky je to podobně jako třeba u cigaret horší. Olivier Ameisen ihned vydal knihu s názvem Poslední sklenička, která se mezi alkoholiky, kteří se svou závislostí bojují, stala bestsellerem.
Inspirovat se nechali i někteří jiní lékaři, švýcarský odborník Pascal Garche údajně vyzkoušel Baclofen na dvanácti alkoholicích, z nichž u sedmi údajně došlo ke zlepšení stavu. Jeho komentář ovšem zní jako z nějaké reklamy: „V životě jsem takovou reakci neviděl. Tyto závěry nelze ignorovat. Ta kniha způsobí rozruch.“

Pochyby trvají

Bylo by vskutku zajímavé, kdyby lék proti křečím měl takové vedlejší účinky. Řada odborníků již zpochybnila možnost, že by se několika pilulkami alkoholismus vyléčil. Alkoholismus je nemoc, která má řadu složitých psychologických i sociálních příčin. „Tvrdit lidem, že existuje zázračný lék, je projevem naprostého nepochopení povahy alkoholismu, a je to nanejvýš nezodpovědné,“ nebere si servítky doktor Michel Reynaud z pařížské nemocnice Paul-Brousse.
Francouzská Národní asociace pro prevenci alkoholismu a narkomanie, která sdružuje ty nejlepší odborníky na danou problematiku, je rovněž skeptická. Podle ní je třeba provést řadu dlouhodobých testů, které teprve ukážou, jak látky v léku obsažené vlastně fungují a působí. A i kdyby se ukázalo, že jisté účinky může léčivo mít, neznamená to podle asociace, že by problémy s alkoholismem byly jednou pro vždy vyřešeny.
Problémy s alkoholem měly i známé osobnosti

Vincent van Gogh, malíř
Charles Baudelaire, básník
Jack London, spisovatel
E. A. Poe, spisovatel
Jack Kerouac, spisovatel
Edith Piaf, zpěvačka
Matti Nykänen, skokan na lyžích
George Best, fotbalista
Garrincha, fotbalista
František Hrubín, básník
Klement Gottwald, politik
Vladimír Menšík, herec
Martin Frič, režisér
František Vláčil, režisér

Čtyři stupně k závislosti

1)Iniciální fáze: Popíjení alkoholu vede ke příjemným stavům, není nutná těžká opilost.
2)Varovná fáze: Alkohol je již součástí života. Objevují se první „okna“, občas dochází ke ztrátě sebeovládání. Zde si ještě člověk může pomoci vlastními silami.
3)Kruciální fáze: Ztráta sebekontroly je již patrná, život bez alkoholu si postižený neumí představit. Vinu za pití si nepřipouští, naopak obviňuje své okolí.
4)Konečná fáze: Objevují se abstinenční příznaky, postižený dokáže pít několik dní v kuse.              

6 stupňů k dokonalé opilosti

1. do 0,99 ‰ – excitační opilost
    Alkohol požívající člověk je upovídaný, od 0,50 ‰ výše není jako řidič schopen bezpečně řídit vozidlo.

2. 1,00–1,49 ‰ – mírná opilost
    Znovu upovídanost, euforie, hloupé vtípky, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Horší koordinace pohybů, reakční čas je delší.

3. 1,50–1,99 ‰ – střední opilost
    Postižený se již slušně motá, je nepozorný. Jeho nálady jsou vyhrocené, může se objevit i agresivita.

4. 2,00–2,99 ‰ – těžká opilost
    Nesrozumitelné vyjadřování, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování, zvracení.

5. 3,00–3,99 ‰ – vážná otrava alkoholem
    Strnulost, obluzení, dýchání je pomalé a mělké, mohou se objevit poruchy srdečního rytmu. Hrozí zástava dechu a oběhu.

6. 4,00 ≤ ‰ riziko smrtelné otravy alkoholem
    Komatózní stav, smrtelná dávka (u 50 % pacientů) je 5 ‰ alkoholu v krvi.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz