Bojíte se jich? 10 pavouků, kteří žijí s námi

Na pavouky má většina z nás jasný názor. Jsou to ošklivá stvoření, která mohou být navíc i nebezpečná. Nejlepší by bylo vzít botu a nebožáka co nejrychleji rozplácnout. Odborníci na pavouky, arachnologové, však na své miláčky nedají dopustit. 21. STOLETÍ vás nyní provede světem těch nejzajímavějších, které můžete u nás potkat. Třeba doma za skříní.Na pavouky má většina z nás jasný názor. Jsou to ošklivá stvoření, která mohou být navíc i nebezpečná. Nejlepší by bylo vzít botu a nebožáka co nejrychleji rozplácnout. Odborníci na pavouky, arachnologové, však na své miláčky nedají dopustit. 21. STOLETÍ vás nyní provede světem těch nejzajímavějších, které můžete u nás potkat. Třeba doma za skříní.

 
Pavouci jsou dalšími ze známých zástupců nejpočetnějšího kmene ze všech živočichů – členovců. I když největší kus koláče z druhového bohatství si ukrajuje hmyz, ani pavouci se nemají za co stydět. Z celého světa jich vědci popsali více než 40 000 druhů a toto číslo se stále zvětšuje tempem asi 200 nových druhů za rok. Většina druhů žije přirozeně v tropech, počet druhů našich pavouků ale také není zanedbatelný. Žije jich u nás přes 800 druhů, čímž například dvojnásobně přesahují počet všech u nás žijících obratlovců (tedy ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců dohromady). Zdaleka ne všechny ale najdete snadno. Zhruba polovina z nich patří mezi druhy velmi vzácné, které se vyskytují pouze na výjimečně dobře zachovaných biotopech. V nedávné době byl ale nový druh pavouka objeven i u nás na jižní Moravě.

Osminozí predátoři

Pavouci (Araneae) jsou stejně jako většina jejich příbuzných z třídy pavoukovců (Arachnida), jako například štíři, bičovci či solifugy, nesmiřitelnými predátory. Od svých příbuzných se liší zejména díky jedné schopnosti, kterou dala příroda pouze jim – umějí tkát pavučiny, které jim pomáhají jak při lovu, tak třeba při budování obydlí či péči o potomstvo. Díky svému nestálému hladu jsou ale významnými členy společenství, v nichž žijí. Dokáží totiž držet na uzdě populace býložravců, kteří by jinak dokázali zdevastovat vše, na co přijdou. Jejich dravost jim ale také dokáže pěkně znepříjemnit život. Sameček si totiž nemůže být nikdy jistý, jestli s ním chce samička milostně polaškovat, nebo jestli v něm spíše vidí chutné sousto. Pro nás, lidi, je štěstím, že se hladu pavouků bát nemusíme. Drtivá většina našich druhů totiž neměří více než 5 milimetrů, a postrach tedy vzbuzují spíše mezi tvory, kteří žijí v lesní hrabance, pod kůrou či na podmáčených loukách a v okolí rybníků. Řada z nich ale také objevila, že umělá obydlí, která si staví člověk, jsou vítaným úkrytem před dravci, kteří by si chtěli smlsnout pro změnu na nich, a stali se z nich takzvaní synantropové.

1. Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis)
Systematické zařazení: slíďákovití (Lycosidae)

Kde je v Čechách k vidění: vzácně v teplých oblastech jižní Moravy v okolí řeky Moravy

Kde ho u vás najdete: obývá zejména suché stepní oblasti s chudou vegetací

Čím se živí: hmyzem a jinými pavoukovci

Velikost (bez nohou): samice může dosáhnout velikosti až 40 mm

Slíďák tatarský patří nejzajímavějším ozdobám naší přírody. Je to nejen největší z našich slíďáků, ale zároveň i největší z našich i evropských pavouků. Hlavní oblastí jeho výskytu je východní Evropa, zejména jižní Rusko, Ukrajina a země balkánského poloostrova. U nás se vyskytuje vzácně v teplých oblastech jižní Moravy. Dlouhou dobu byl dokonce považován za druh, který na našem území již vyhynul, ale před několika lety bylo objeveno několik silných a bohatých populací. Slíďáci si hloubí až 30 cm hluboké nory, které zpevňují stébly trávy či úlomky dřeva a zevnitř je vystýlají pavučinou. Někdy dokonce osidlují nory, které před tím vyhloubili drobní hlodavci. V norách se pavouci schovávají přes den. V noci vyrážejí na lov, během něhož jim za kořist padne řada druhů hmyzu i jiných pavouků. Svou kořist však nechytají do pavučinových pastí, ale napadají ji přímo. Pro člověka je však tento pavoučí obr naprosto neškodný.

2. Třesavka velká (Pholcus phalangioides)
Systematické zařazení: třesavkovití (Pholcidae)

Kde je v Čechách k vidění: synantropní druh běžný po celém území

Kde ho u vás najdete: je to typický obyvatel lidských stavení – sklepů, skleníků či venkovních záchodů

Čím se živí: hmyzem a jinými pavoukovci

Velikost (bez nohou): až 12 mm
Třesavky jsou pavouci velmi podivného vzezření: Jejich drobná tělíčka stojí na nezvykle dlouhých nohách, takže spíše než pavouky připomínají jejich příbuzné – sekáče. V našich krajích ji na rozdíl od jiných třesavek najdeme takřka výhradně v lidských stavbách, které ji zajišťují, že nebude trpět přílišnou zimou. V zemích jižní Evropy, kde se třasavky nemusí třást zimou, žijí i ve volné přírodě. Samice klade asi 30 vajíček, která pak obalí řídkou pavučinou. Takto vzniklý „kokon“ nosí samička nějakou dobu na sobě. Po vylíhnutí se malé třesavky drží jako u mnoha jiných pavouků na těle matky.

3. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)
Systematické zařazení: stínomilovití (Cybaeidae)

Kde je v Čechách k vidění: sporadicky po celém území republiky

Kde ho u Vás najdete: tůňky, bažiny, stojaté příkopy, vzácně i rybníky

Čím se živí: vodním hmyzem, rybím plůdkem a pulci

Velikost (bez nohou): samečci 10–15mm, samičky 8–9 mm

Vodouch stříbřitý je jediným druhem naší arachnofauny, který žije trvale ve vodě. Vyhledává výhradně stojaté vody hojně zarostlé vegetací, kde je pro něj dostatek potravy a vodní proud neruší jeho podvodní stavby. Vodouch totiž nedokáže dýchat kyslík, který je rozpuštěný ve vodě, a musí proto čas od času vždy vyplavat na hladinu pro další zásobu kyslíku. Díky speciálním brvám se jeho zadeček u hladiny „obalí“ vzduchovou bublinou, kterou ale pečlivý vodouch úplně nespotřebuje. Zanese si ji do svého zvláštního podzemního „obydlí“, kterému arachnologové říkají zvon. Je to vlastně pavučina naplněná vzduchem, která má nakonec zhruba vejčitý tvar. Tento podvodní „obývák“ vydrží vodouchům po několik týdnů až měsíců, jeho vzduchovou „výplň“ musí však pavouci neustále obnovovat. Ve svém vodním obydlí dělají vodouchové prakticky všechno – pojídají svou kořist, páří se i svlékají. Zdaleka ne všichni ale investují do tak náročného obydlí. Pokud mají pro ruce prázdnou ulitu plně (???), neváhají a zabydlí se v ní. Samci vodouchů, jsou nápadně větší než samičky, což je u pavouků spíše vzácnost.

4. Sklípkánek černý (Atypus piceus)
Systematické zařazení: sklípkánkovití (Atypidae)

Kde je v Čechách k vidění: vzácně na Moravě (Vsetínsko, Bílé Karpaty), několik lokalit ve středních Čechách

Kde ho u vás najdete: suchá a teplá místa – jižní stráně či okraje lesů

Čím se živí: drobný hmyz či jiní bezobratlí

Velikost (bez nohou): 4–6 mm


Tři druhy u nás žijících sklípkánků patří mezi naše nejkrásnější pavoučky. Stejně jako jejich příbuzní sklípkani si i sklípkánci staví dlouhé podzemní nory, kterým říkáme rourky. Taková rourka může být i 30 cm hluboká. Na vnějším konci přečnívá její pavučinová výstelka malinko nad zem, takže když o ni kořist zavadí, sklípkánek rychle vyběhne a nic netušícího nebožáka se prudce zmocní a stiskem silných klepítek si z něj připraví svačinu. Zdá se, že sklípkánci milují společnost. Často totiž můžeme najít velké množství jejich rourek pohromadě, takže skoro vytvářejí dojem pavoučí „kolonie“. Zatímco samičky dávají přednost poklidnému životu uvnitř své rourky, samečkové jsou aktivnější a častěji se vydávají na výlety mimo bezpečí svého úkrytu. Musí se totiž vypravit za samičkami, s nimiž se potom uvnitř jejich nor páří. Sklípkánkům patří mezi našimi pavouky jedno zajímavé prvenství. Jako jedni z mála druhů jsou víceletí, samičky se mohou dožít až deseti let.

5. Skákavka rudopásá (Philaeus chrysops)
Systematické zařazení: skákavkovití (Salticidae)

Kde je v Čechách k vidění: spíše vzácně v teplých krasových oblastech Čech a Moravy

Kde ho u Vás najdete: vyhřáté skály a zdi

Čím se živí: drobným hmyzem

Velikost (bez nohou): samice 4–7 mm, samci 3–5 mm

Skákavka rudopásá je naší největší zástupkyní druhově bohaté čeledi skákavkovitých. Některé z těchto pavoučků už mnozí z nás jistě viděli. Skákavka běží rovně, a pink – najednou uskočí jako opička ve směru, který by nikdo nečekal. Tento zvláštní typ pohybu jim umožňuje vyhýbat se dobře svým nepřátelům a také velmi dobře pronásledovat kořist. Skákavky totiž také nepatří mezi pavouky, kteří by lovili pomocí sítí, ale zmocňují se své kořisti přímo ze země. Typickým znakem tohoto druhu je pohlavní dvojtvárnost neboli dimorfismus. Zatímco menší samečkové mají krásně červeně zbarvený zadeček, větší samičky jsou zbarveny spíše do šeda, aby příliš nebudily nevítanou pozornost predátorů. Samečkové se také dokážou o své vyvolené pěkně porvat. Potkají-li se dva takoví pavoučí rytíři v milostné náladě, jen velmi málokdy nedojde k otevřenému souboji.

6. Plachetnatka velká (Neriene montana)
Systematické zařazení: plachetnatovití (Linyphiidae)

Kde je v Čechách k vidění: běžně po prakticky celém území s výjimkou hor

Kde ho u vás najdete: obývá širokou škálu biotopů – lesy, louky i břehy rybníků

Čím se živí: drobounkým hmyzem

Velikost (bez nohou): až 4 mm

Plachetnatky jsou mimo vší pochybnost druhově nejpočetnější čeledi pavouků na našem území. K vidění je jich u nás asi 303 druhů, na celém světě jich žije okolo 4300. Plachetnatkám patří zároveň i další prvenství – najdeme mezi nimi ty úplně nejmenší pavoučky. Úplně nejmenší z nich je plachetnatka nepatrná (Maro sublestus), jejíž tělíčko nedosahuje velkosti ani jednoho milimetru. Plachetnatka velká je naopak nevětší z našich plachetnatek – měří celé 4 milimetry! Název dala plachetnatkám zvláštní síť (plachetka), do níž chytají drobný hmyz. Jejich mláďata cestují zavěšená na dlouhých vláknech, kterým říkáme „babí léto“.

7. Běžník skvostný (Synema globosum)
Systematické zařazení: běžníkovití (Thomisidae)

Kde je v Čechách k vidění: vzácně v teplých oblastech jižní Moravy a Polabí

Kde ho u vás najdete: na suchých loukách a okrajích lesů

Čím se živí: hmyzem, který se přilétá nakrmit na květy rostlin

Velikost (bez nohou): až 8 mm, samice jsou mírně větší

Běžník skvostný je jedním z našich nejkrásnějších a nejzajímavějších zástupců čeledi běžníkovitých. Specialitou těchto pavouků, které poznáme na první pohled podle výrazně prodloužených prvních dvou párů nohou, je lov hmyzu na květech rostlin. Běžníci jsou na květech skutečným postrachem. Číhají většinou na jejich spodní straně a v nestřeženém okamžiku přepadnou kořist, která je často mnohem větší, než oni sami.

8. Snovačka půdní (Steatoda triangulosa)
Systematické zařazení: snovačkovití (Theridiidae)

Kde je v Čechách k vidění: dříve velmi vzácná, začíná se postupně stávat synytropním druhem a šířit se po celém území

Kde ho u Vás najdete: výhradně v lidských budovách, v jižních zemích se vyskytuje i volné přírodě

Čím se živí: drobným hmyzem

Velikost (bez nohou): samice 4–5 mm, samci 3,5–4 mm

Snovačka půdní je jedním ze zástupců druhově bohaté čeledi snovačkovitých, z nichž u nás žije asi kolem 60 druhů. Mezi snovačky patří i velmi jedovatí pavouci, známí jako „černé vdovy“, které však v našich končinách nežijí. Všechny naše snovačky jsou pro člověka neškodné. To však už neplatí pro drobný hmyz, který chytají do velmi zručně připravených sítí. Snovačka půdní je spíše teplomilný druh, který byl dříve velmi vzácný. Od roku 2004 se však postupně šíří po celém území republiky a místy se stává i poměrně hojným. Za vším však stojíme my lidé – v našich příbytcích se těmto drobným pavoučkům vysloveně daří.

9. Stepník moravský (Eresus moravicus)

Systematické zařazení: stepníkovití (Eresidae)

Kde je v Čechách k vidění: vzácně v teplých oblastech jižní Moravy

Kde ho u vás najdete: skalní nebo písčité stepi

Čím se živí: hmyzem

Velikost (bez nohou): samice 20 mm, samci až 11 mm

Stepník moravský je znamenitým důkazem toho, že ani naše fauna není ještě dokonale prozkoumána. Vždyť tento nápadný a velký druh objevil a popsal pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Milan Řezáč teprve v minulém roce! Jak již název napovídá, jsou stepníci, jichž u nás žijí tři druhy, obyvateli suchých stepních oblastí. I na místech, kde se vyskytuje relativně hojně, je však těžké jej objevit. Žijí totiž většinou ve svých asi 10 cm hlubokých norách, které zvenčí maskují tak dobře, že je těžké je objevit. Tento druh má ještě jedno významné prvenství – je to zřejmě náš nejjedovatější pavouk. Jeho kousnutí se však nemusíte příliš obávat. Jsou to pavouci tak vzácní a plaší, že pravděpodobnost, že by vás tento pavouk kousnul, je menší, než že budete zasaženi meteoritem přímo do hlavy.

10. Křižák mostní (Larinioides sclopetarius)

Systematické zařazení: křižákovití (Araneidae)

Kde je v Čechách k vidění: hojně takřka po celém území republiky

Kde ho u vás najdete: hojný je ve městech, obzvláště si oblíbil mostní konstrukce

Čím se živí: hmyzem

Velikost (bez nohou): až 15 mm

Křižák mostní je zajímavým zástupcem čeledi křižákovitých, kterých na našem území najdeme 43 druhů. Jedná se o poměrně velké a nápadné pavouky, s nimiž většina z nás už někdy přišla do styku. Křižák mostní si díky lidem našel zvláštní místo k životu. Své velké sítě velmi rád splétá v nejrůznějších zákrutách železničních mostů. A proč zrovna tam? Vysvětlení je velmi prosté. Mosty bývají osvětleny i v noci a světlo lamp láká velké množství poletujícího hmyzu. Pro číhajícího pavouka je to přímo prostřený stůl!

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zelený benzín

Zelený benzín

Stejně jako všichni lidé i George Huber, chemický inženýr z Amherstu...
V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

V Milovicích se začínají objevovat...

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající, parcela na okraji...
Jak se pletou zlaté řetízky?

Jak se pletou zlaté řetízky?

Jedny z prvních zlatých řetězů se objevily již ve starověkém Iráku či Řecku....
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Čeští vědci zjistili, jak zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci zjistili, jak zvířata...

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že se zvířata dokáží...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Fascinující hygiena starých Egypťanů: Geniální novátorské nápady!

Fascinující hygiena starých Egypťanů:...

Egypťané postavili více než 130 pyramid, dali světu...
Eurotunel: Suchou nohou na Britské ostrovy!

Eurotunel: Suchou nohou na...

Velká Británie je sice evropská země, ale...
Děsivé příběhy: Co mělo zůstat utajeno po katastrofě raketoplánu Challenger?

Děsivé příběhy: Co mělo zůstat...

Tři sekundy před výbuchem Challengeru hlásí velitel...
Nostradamovo proroctví: Zaplaví Evropu islámští bojovníci?

Nostradamovo proroctví: Zaplaví...

Nostradamus byl mystik a měl vize, jenže svá...
VIDEO: Nebuďte nevšímaví, nabádá virální klip

VIDEO: Nebuďte nevšímaví, nabádá...

O tomhle videu nemůžeme prozradit moc, abychom...
Znepokojivá encyklika papeže Pavla VI.: Naplňují se jeho obavy?

Znepokojivá encyklika papeže Pavla...

Veškeré prostředky k zabránění početí jsou katolickou...
Tajemství genů: Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?

Tajemství genů: Po kom měl Přemysl...

Když v roce 1278 zemře v bitvě na Moravském poli...
Rover Opportunity: Co se chystá zkoumat na Marsu?

Rover Opportunity: Co se chystá...

Ten příběh, který se začal psát v roce 2004, měl...
Masová lahůdka: Do Vídně přivezl řízek labužník Radecký!

Masová lahůdka: Do Vídně přivezl...

Roku 1792 vyhlašuje Francie válku habsburskému císaři...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.