Domů     Příroda
Za barvu ptačího peří mohou „nanobublinky“
21.stoleti 10.4.2009

Nádherně zbarvení kolibříci bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček. Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!Nádherně zbarvení kolibříci  bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček. Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!

Prestižní americká Yale University má prakticky v každém z vědeckých oborů k dispozici špičkové pracovníky. Spojený tým vědců z oblastí teoretické a  aplikované fyziky a evoluční biologie se v nedávné době pokusil o vysvětlení nádherných barev ptačího peří. A proč tolik odborníků najednou? Vědce totiž nezajímalo pouze to, jak barvy vznikají, ale také to, k čemu vlastně mohou být jejich nositelům dobré. A jak vlastně vznikají barvy na povrchu organismů? Nejběžnější způsob je ten, že organismus si vyrobí barevný pigment a umístí jej na povrch svého těla. Podle amerických inženýrů se však peří ptáků barví jinak. Jeho barva je způsobena velmi zvláštní trojrozměrnou strukturou o rozměrech v řádu nanometrů, která pod elektronovým mikroskopem silně připomíná strukturu houby či pivní pěny.  Způsob jejich vzniku označují chemikové jako fázovou separaci. Tu známe z těch situací, kdy se dvě odlišné substance oddělují od sebe, podobně jako například bublinky v limonádě.  Původ nanostruktur v ptačím peří je třeba hledat v drobných bublinkách vody, obsažených v husté proteinové polévce uvnitř buněk. Jak peří roste, jsou bublinky vodu postupně nahrazovány komůrkami vzduchu. Výsledná barva peří je pak závislá pouze na jediném faktoru – na velikosti a tvaru těchto nanostruktur. Pro nanoinženýry jsou optické efekty způsobované těmito strukturami již dostatečně zajímavou výzvou. Pro biology však takový mechanismus vzniku zbarvení znamená jistou komplikaci pro jejich teorii, že nejbarevnější samec musí nutně nést ty nejlepší geny. Dejme však slovo Richardu Prumovi, vedoucímu Katedry ekologie a evoluční biologie na Yaleově Univerzitě: Mnoho biologů má za to, že zbarvení peří v sobě může kódovat informaci o kvalitě, tedy že například modřejší samec je lepší samec. Taková informace by však musela být zakódována přímo v peří při růstu bublinek. Myslím, že naše hypotéza, která říká, že vznikem barvy stojí fázová separace poskytuje, mnohem menší možnost zakódování informace o kvalitě přímo do peří, než si biologové doposud mysleli. Výzkum tak zvláštní věci, jako je struktura ptačího peří, může tedy přinést řadu velmi zajímavých poznatků nejrůznějším vědeckým odvětvím.

 

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz