Jak jsou na tom praváci a leváci mezi koňmi?

My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“. My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“.

Rozpoznat to, zda se jedná o praváka nebo leváka, je ale stále prvním úkolem pro trenéry velké řady sportů. V tenise, hokeji nebo fotbale může být levorukost či levonohost dokonce výhodou. Stejný problém však musí řešit i trenéři koní. Pro sporty, jako jsou dostihy či parkurové skákání, také platí, že k levonohým koním je třeba přistupovat jinak než ke koním pravonohým. Irští vědci přišli v nedávné době s objevem, který by mohl trenérům i žokejům výrazně ulehčit práci.

Leváci, kam se podíváš

 Leváctví (odborně sinistralita z lat. sinister = levý) je jev, který najdeme v přírodě ledaskde. Jistě nikoho nepřekvapí, že neodbytná preference jedné ze stran má jasné spojení s vývojem mozku – odráží nadřazené postavení jedné z mozkových polokoulí neboli hemisfér. Svou náklonnost k jedné ze stran projevují takřka všichni obratlovci, počínaje rybami přes ptáky až po savce. Žádný ze živých tvorů však není vyhraněn tak jednoznačně jako člověk. Důvod není ale nikterak komplikovaný – člověk je totiž jediným ze zvířat, kterému evoluce nadělila „ruce“. Preference pro jednu stranu se proto může projevit snáze a také častěji, než je tomu v případě organismů, kteří se zmohly sotva na ploutve nebo nohy. Některé vědecké studie také naznačují, že leváctví či praváctví má také spojitost s postupným vývojem lidského jazyka a inteligence. Ať už je tomu jakkoliv, jedno je jisté – levák se levákem narodí, neboť má tuto preferenci zakódovanou v genech, ať už je člověkem nebo třeba koněm.

Leváctví a koňská čupřina

 Veterináři z irské University of Limerick Jack Murphy a Sean Arkins se věnují vědeckému popisu chování koní již dlouhou dobu. Zajímají se zejména o ty vlastnosti koní, které mohou měnit jejich vztah k trenérům a žokejům a ovlivňovat tak výkon koňských profesionálů na sportovních kolbištích. Mezi takové vlastnosti jistě patří i to, jestli daný kůň preferuje spíše pravou nebo spíše levou stranu. Koně trénovaní na parkurové skákání přistupují k překážkám z určité strany, dostihoví koně zase běhají jinak vpravo nebo levotočivých zatáčkách. Směr zatáček dostihové dráhy mohou ovlivnit výsledky dostihů stejně, jako kdyby měl kůň o deset kilo navíc, odhaduje Murphy. A jaký je tedy podle irských biologů klíč k rozpoznání, kterou stranu koně preferují? Zaměřili se na rys, který „koňáci“ tradičně užívají k rozpoznání koní – kresbě na čelní straně hlavy a směru růstu chlupů. Některým rostou totiž po směru hodinových ručiček a některým naopak. Podle zjištění Irů více než třem čtvrtinám levonohých koní se chlupy na hlavě stáčejí proti směru hodinových ručiček, takřka stejná pravděpodobnost je u koní pravonohých (?? – tam obráceně, ne??). Ačkoliv tedy tento klíč nefunguje stoprocentně, může být podle Irů prvním a významným krokem k určení této významné vlastnosti.

Jak přišel kůň ke svým kopytům?

Od raného paleocénu, tedy období asi před 65 miliony let, kdy se jejich předkové poprvé objevili na Zemi, ušli koně dlouhou a notně zašmodrchanou evoluční cestu. Nejstarším známým členem evoluční rodiny lichokopytníků bylo drobné, asi jen 20 centimetrů měřící hyracotherium, které v průběhu první poloviny třetihor pobíhalo po pralesích takřka celé severní polokoule. Tato zvířata měla sice lichý počet prstů, zato jich měla výrazně víc – celých pět! Další potomkové hyracotherií v linii vedoucí ke koním postupně rostli a díky přechodu na život v otevřených savanách také ztráceli postranní prsty, až se jejich počet ustavil na nejmenším lichém čísle, jedničce. Předkové všech domácích koní, nyní již vyhubený evropský kůň tarpan (Equus caballus) a kůň Převalského (Equus przewalskii), se tedy stejně jako dnešní domácí koně opírají pouze o jeden prst – prostředníček, kterému říkáme kopyto. 

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Jaké jsou důvody hromadných vymírání druhů?

Jaké jsou důvody hromadných...

Život na naší planetě je křehký i odolný zároveň. Důkazem tohoto tvrzení...
Útěk na vesnici už není nesmyslným romantismem

Útěk na vesnici už není...

Ještě před několika lety byl odchod z města na vzdálenější a klidnou vesnici,...
Jak Darwin předpověděl existenci věrného opylovače?

Jak Darwin předpověděl existenci...

Ideální opylovač je takový, který je věrný a poletuje pouze mezi květy jednoho...
Jakým způsobem psi vnímají zemské magnetické pole?

Jakým způsobem psi vnímají zemské...

Netradiční předmět výzkumu zvolili badatelé z České zemědělské...
Čeští vědci zkoumají mimořádně důležitého mořského prvoka

Čeští vědci zkoumají mimořádně...

Českobudějovičtí parazitologové získali další americký grant na výzkum mořského...
Jak se těží český granát?

Jak se těží český granát?

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich...
České středohoří nabízí díky vulkanické činnosti ojedinělý ráz krajiny

České středohoří nabízí díky...

Můžeme být v klidu, všechny sopky na našem území jsou naštěstí již neaktivní....
Jak se utvářel povrch naší země?

Jak se utvářel povrch naší země?

Česká a moravská krajina rozhodně nejsou jednotvárné. Zemský ráj to...
Vědci zkoumali, jak přežívají plži v trávicím traktu ptáků

Vědci zkoumali, jak přežívají plži v...

Jeden ryze český výzkum ukázal, že se ptáky nechávají v trávicím traktu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Strašliví naguálové: Dovedli se indiánští šamani proměňovat v jaguáry?

Strašliví naguálové: Dovedli se...

Španěl následuje domorodého průvodce. Potomek Aztéků mu slíbil ukázat cestu ke...
Objevené bohatství: Nejznámější zlaté poklady všech dob

Objevené bohatství: Nejznámější...

Potopené lodě, zakopané truhly nebo hroby plné cenných...
Historie příborů: V 11. století mluví církev o vidličce jako o ďáblově nástroji!

Historie příborů: V 11. století mluví...

Podle odhadu odborníků používá svatou trojici lžička–vidlička–nůž denně asi...
Děsivé jihlavské popraviště: Bloudí zde duchové odsouzených?

Děsivé jihlavské popraviště:...

Na okraji Jihlavy se nachází kopec přezdívaný Krkavčí vrch. Jihlavané toto místo...
Fascinující zvířata: Proč se pandy naučily žrát bambus?

Fascinující zvířata: Proč se pandy...

Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého...
Civilizační nemoci: Proč jsme proti nim bezradní?

Civilizační nemoci: Proč jsme...

Rakovina, cukrovka nebo obezita. To je jen malý výčet nemocí, kterými...
Příběh prvního anglického mafiána: Potopí ho až obyčejná krajka!

Příběh prvního anglického mafiána:...

Stal se prvním, komu se podařilo jako prvnímu ovládnout takřka celé...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.