10 nejpozoruhodnějších botanických lokalit v Čechách

S postupem civilizace jsou zajímavé a krásné rostliny stále více obírány o své přirozené životní prostředí. Řada lokalit byla nenávratně zničena těžbou, melioracemi nebo jen prostým rozoráním mezí.S postupem civilizace jsou zajímavé a krásné rostliny stále více obírány o své přirozené životní prostředí. Řada lokalit byla nenávratně zničena těžbou, melioracemi nebo jen prostým rozoráním mezí.

Jen díky vysokému nasazení zanícených ochranářů se podařilo některé lokality zachovat příštím generacím. 21. STOLETÍ vás nyní provede těmi nejzajímavějšími místy, kde můžete s fotoaparátem obdivovat něžnou krásu vzácných rostlin.

Aby se rostlinkám dobře dařilo, musí být splněna řada podmínek. Svou nezastupitelnou roli hrají například podklad, na němž rostliny rostou, nadmořská výška, světová strana, na niž na ní dopadají sluneční paprsky, nebo třeba množství vody, díky níž rostliny svými kořeny přijímají i rozpuštěné živiny. Některým se daří na půdách suchých, jiné vyžadují bažiny, některé dusí sůl rozpuštěná v půdě, jiné si v zasoleném prostředí přímo libují. Jsou také místa, na která se vyplatí zajít v brzkém jaru, jiná jsou nejatraktivnější v parném létě a jiná zase na podzim. 21. STOLETÍ vás poinformuje o nejrůznějších typech rostlinných společenství, na která můžete v Česku narazit.

1. Rezervace Peliny

Kde ji najdete: ve východních Čechách nedaleko města Choceň v podhůří Orlických hor

Jaký typ společenství převažuje: listnatý vápnomilný les s převahou buků a habrů
Stupeň ochrany: státní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: zásadité opuky, které nad řekou Orlicí ční v podobě skalních masivů

Město Choceň se rozkládá na konci údolí, které řeka tichá Orlice vyhloubila v opukovém podkladu počínaje Ústím nad Orlicí. Pro botanika je nejzajímavější především oblast mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí, která bezprostředně navazuje na park Peliny. Ty představují skutečně jedinečnou botanickou, ale i zoologickou lokalitu. Až 100 m vysoké zvětralé opukové masivy jsou porostlé vápnomilným lesem s převahou buků a habrů a také vápnomilným spodním bylinným patrem. Šikovnému návštěvníkovi nebude trvat dlouho a objeví rozsáhlé porosty překrásné lilie zlatohlávek (Lilium martagon), konvalinek vonných (Convallaria majalis) či pstročků dvoulistých (Maianthemum bifolium). Na okrajích lesa se lze potkat se vzácným keřem klokočem zpeřeným (Staphyllea pinnata), jehož černé plody navlékaly naše babičky jako korále, či jedovatým rulíkem zlomocným (Atropa bella-donna). Nepřístupné špičky skal jsou v pozdním jaru porostlé do dáli svítícími žlutými trsy tařic skalních (Alyssum saxatile).

2. Pouzdřanská step

Kde ji najdete: na jižní Moravě, nedaleko Hustopečí a vodní nádrže Nové Mlýny

Jaký typ společenství převažuje: tzv. kavylová step a navazující teplomilné dubohabrové lesy
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: podloží je jílovcové a pískovcové, povrch tvoří naváté sprašové písky

Pouzdřanská step, kterou najdeme asi 1 km od vlakové zastávky v Pouzdřanech v jihomoravském okrese Břeclav, je pro botaniky učiněným eldorádem. Jedná se o jednu z nejlépe zachovaných jižních stepí, doprovázených teplomilnou stepní faunou i flórou. Na stepi se setkáme s mnoha druhy vzácných travin, např. kavylem sličným (Stipa pulcherrima), kostřavou walleskou (Festuca valesiaca), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) či válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Nemyslete si ale, že v Pouzdřanech narazíte jen na trávu! Uprostřed travnatých porostů lze najít například nápadné rostliny, jako je např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) či violka obojetná (Viola ambigua). V lesních porostech se setkáváme s habrem, babykou, v podrostu s dymnivkou nízkou (Corydalis pumila) či lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Už pro jejich druhovou bohatost by si milovníci rostlin rozhodně neměli nechat Pouzdřany ujít!

3. Prales Bukačka

Kde jej najdete: v Orlických horách na horském hřebeni nedaleko Masarykovy chaty na Šerlichu

Jaký typ společenství převažuje: smíšené bukosmrkové lesy s jeřábem a javorem klenem
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: ruly a svory s občasnými balvany, kyselé, místy rašeliništní půdy

Prales Bukačka znají pravidelní návštěvníci Orlických hor jistě velmi dobře. Nachází se totiž v těsné blízkosti známé Masarykovy chaty na Šerlichu, tedy ve slušné nadmořské výšce kolem 1000 m. n. m. Nalezneme zde původní smíšený horský les s převahou buků a dalších listnáčů (klen, jeřáb) a lehkou příměsí smrku. Bukačce se přezdívá „botanická zahrada Orlických hor“ a jistě to není náhoda. Roste zde 294 druhů vyšších rostlin, z nichž 23 patří mezi rostliny chráněné. Mezi nejkrásnější z nich patří např. kýchavice bílá (Veratrum album), běloprstka horská (Leucorchis albida), bledule jarní (Leucojum vernum), oměj pestrý (Aconitum variegatum), oměj šalamounek (A. callibotryon) či prha arnika (Arnica montana). Na vlhkých orchidejových loukách lze na jaře zastihnout kvetoucí prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) či prstnatec Fuchsův (D. fuchsii). Při troše štěstí narazíte na rašeliništích i na masožravou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia).

4. Rašeliniště Rejvíz

Kde je najdete: na severní Moravě v masivu Hrubého Jeseníku mezi městy Jeseník a Zlaté Hory

Jaký typ společenství převažuje: jedná se o vrchovištní rašeliniště s přilehlými borovými lesy
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: rašelina a kyselé horské borové půdy

Rezervace Rejvíz v Jeseníkách patří mezi naše nejvýznamnější původní zachovaná rašeliniště. Nachází se na ploché pánvi ve výšce mezi 731–804 m. n. m. Základ tvoří porosty různých druhů mechů rašeliníků, které místy vytvářejí vrstvy o tloušťce přes 6 metrů! V okolí rašelinišť a rašelinných jezírek rostou borové lesy tvořené zejména borovicí blatkou (Pinus rotundata), mezi níž lze také najít vzácnou břízu karpatskou (Betula carpatica). Nalezneme zde typické rašeliništní byliny, jako jsou např. rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) či klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Z orchidejí jsou tu k vidění prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vzácná korálice trojklanná (Coralorhiza trifida). Pro milovníky bažin je prostě Rejvíz ekvivalentem ráje!

5. Rezervace Karlštejn

Kde ji najdete: ve středních Čechách na Berounsku, asi 30 km jižně od Prahy

Jaký typ společenství převažuje: nejčastěji dubohabrové lesy a bučiny
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: vápenité, tedy zásadité podloží

Výlet na Karlštejn již jistě absolvovala řada z nás. Ne všichni však vědí, že Karlštejnsko, které je součástí CHKO Česká kras, patří k velmi významným lokalitám nejen pro botaniky, ale i pro zoology a zejména pro geology. Na příkrých vápencových svazích Českého krasu lze potkat nejrůznější typy lesního porostu, od vysloveně teplých lesů jižních strání až po chladnější a vlhčí společenství strání severních. Na slunných stráních se setkáme i s teplomilnými travnatými společenstvími, kde roste např. i vzácná tráva kavyl I(?)vanův (Stipa pennata). V podrostu teplomilných lesů, které jsou tvořeny především dubem pýřitým (Quercus pubescens) a dřínem (Cornus mas), se lze setkat např. s hrachorem panonským chlumním (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), hlaváčkem jarním (Adonanthe vernalis) či zvonovcem liliolistým (Adenophora liliifolia). Vzácně se zde vyskytuje i jeřáb krasový (Sorbus eximia), který roste pouze v na území Českého krasu. Z orchidejí vyhovuje vápencové podloží například vstavači nachovému (Orchis purpurea) nebo okrotici bílé (Cephalanthera damasonium).

6. Petrovy kameny

Kde je najdete: v Hrubém Jeseníku nedaleko Karlovy Studánky u chaty Ovčárna

Jaký typ společenství převažuje: subalpinská vrcholová louka
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: kyselé metamorfované horniny, např. fylity a ruly

Na třetím nejvyšším vrcholu Hrubého Jeseníku (1438 m.n.m.) stojí tři rozeklaná skaliska o výši až sedmi metrů, která mají od 17. století pověst místa čarodějnických sletů – sabatů. Mezi botaniky mají jesenické Petrovy kameny podobnou pověst, jako má Modrý Mauricius mezi filatelisty. Zachovalo se zde velmi vzácné rostlinné společenství, kterému říkáme odborně glaciální relikt neboli pozůstatek doby ledové. Dva druhy rostlin rostou pouze tady a nikde jinde na světě: je to zvonek jesenický (Campanula gelida) a tráva lipnice jesenická (Poa riphaea). Dalšími vzácnými zvonky jsou zvonek vousatý (Campanula barbata) a zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica). Lze zde také spatřit krásnou sasanku narcisokvětou (Anemonastrum narcissiflorum), oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) nebo kamzičník rakouský (Doronicum austriacum).

7. Polanská niva

Kde ji najdete: na březích řeky Odry asi 10 km jihozápadně od Ostravy

Jaký typ společenství převažuje: lužní lesy s velkým podílem mokřad a slepých ramen
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: kyselé metamorfované horniny a štěrky a písky z doby ledové

Rezervace Polanská niva, která leží u Polanky nad Odrou v těsné blízkosti průmyslové Ostravy, potěší zejména milovníky bažin a močálů nižších nadmořských výšek. Větší část tvoří listnaté lužní lesy, v nichž převažuje jasan (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur), z keřů pak brslen evropský (Euonymus europaeus) a střemcha obecná (Prunus padus). Nejkrásněji zde kvetou jarní byliny, za všechny jmenujme alespoň sněženku předjarní (Galanthus nivalis) a česnek medvědí (Allium ursinum). Bohaté mělké vody jsou ideálním útočištěm pro řadu vodních rostlin, jako je např. kotvice plovoucí (Trapa natans), nepukalka plovoucí (Salvinia natans) či rdest světlý (Potamogeton lucens). Milovníci bažin, vzhůru do Polanky!

8. Boubínský prales

Kde jej najdete: v jižních Čechách nedaleko Šumavských Hoštic

Jaký typ společenství převažuje: původní prales složený z bučin a smrčin
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: ruly a nebulity, podzolová lesní půda

Boubínský prales v jihočeském okrese Prachatice je nejstarším chráněným územím v Česku – rezervace byla vyhlášena již v roce 1858. Celý prales se rozkládá na úpatí vrchu Boubín a zasahuje do širokého spektra nadmořských výšek. Nižší polohy jsou porostlé buky, ve vyšších buky pomalu ustupují smrkům, mezi které se tu a tam vtrousí jilm horský (Ulmus glabra) nebo javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném patře nalezneme například vzácné plavuně vranec jedlový (Huperzia selago) nebo plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Z příbuzných kapraďorostů je zde k vidění např. vzácná papratka horská (Athyrium distentifolium). Velmi nenápadné, ale úžasně vzácné jsou například orchidej bradáček srdčitý (Listera cordata) nebo fialově kvetoucí vrbovka ptačincolistá (Epilobium alsinifolium) z příbuzenstva pokojově pěstovaných fuchsií.

9. Rašeliniště Jizery

Kde je najdete: v severních Čechách nedaleko Tanvaldu

Jaký typ společenství převažuje: horská rašelinná louka
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: jizerské žuly, svory a rašelina

Velká jizerská louka, jak zní starší název tohoto jedinečného místa, je největším rašeliništěm Jizerských hor. Spolu s krkonošskou Labskou loukou patří k největším a druhově nejbohatším lokalitám tohoto typu u nás. Středem louky protéká řeka Jizera, která tvoří státní hranici. Právě díky často se stáčející řece je louka podmáčená a poskytuje tak vynikající prostředí pro růst rašeliny, jejíž vrstva je až 3 metry silná. Stromové patro je tvořeno borovicí klečí a podmáčenými smrčinami. Ze vzácných druhů rostlin stojí za zmínku například kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album ssp. lobelianum), prha arnika (Arnica montana), krásně modrý hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), všivec ladní (Pedicularis sylvatica) nebo suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Nalezneme zde i dva druhy masožravek: rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a rosnatky prostřední (Drosera intermedia). Velmi zvláštní je i drobný strom bříza zakrslá (Betula nana).

10. Karlovské bučiny

Kde je najdete: v severních Čechách nedaleko Liberce

Jaký typ společenství převažuje: horské bučiny s vápencomilnou flórou
Stupeň ochrany: národní přírodní rezervace

Jaký podklad převažuje: zásadité krystalické vápence

Karlovské bučiny, které najdeme nedaleko stanice Karlov na železniční trati Liberec – Česká Lípa, jsou učiněným rájem pro milovníky orchidejí. Na zdejších vápenatých půdách je k nalezení například okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (C. damasonium), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) nebo jedinečný kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla). K dalším jedinečným a krásným bylinám této lokality patří například měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) či podivný áron plamatý (Arum maculatum).

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Počty hrdliček divokých se dramaticky snižují

Počty hrdliček divokých se...

Hlas hrdličky divoké (Streptopelia turtur), který v Máji Karla Hynka Máchy láká...
V dvorské zoo se narodilo první mládě hrabáče kapského

V dvorské zoo se narodilo první...

V ZOO Dvůr Králové se narodilo historicky první mládě hrabáče kapského...
Vědci objevili první exemplář podivného měkkýše

Vědci objevili první exemplář...

První živý exemplář dosud nepolapeného měkkýše odchytili vědci v bahně v mělkých vodách...
V Austrálii objeveno na pět desítek nových druhů pavouků

V Austrálii objeveno na pět desítek...

Australští biologové z Queensland Museum a Macquarie University objevili na...
V Českém Švýcarsku je možné navštívit výstavu čapích fotografií

V Českém Švýcarsku je možné...

Výstavu nejlepších čapích fotografií zaslaných do fotosoutěže pořádané ke kampani Pták...
Pestré mimikry rostlin

Pestré mimikry rostlin

Mimikry lze pozorovat nejen u živočichů, ale i v říši rostlin. Některé...
Čím to, že ptáci vydrží hladovět?

Čím to, že ptáci vydrží hladovět?

Vědci zřejmě našli odpověď na otázku, jak mohou ptáci během svého...
V Zoo Praha se uskuteční den chovatelů želv

V Zoo Praha se uskuteční den...

Tuto neděli (9. dubna) se v Zoologické zahradě hl. m. Prahy v Troji uskuteční...
Počet zubrů chovaných u nás atakuje stovku

Počet zubrů chovaných u nás...

Výsledky druhého celostátního sčítání zubrů chovaných v České...
Slůně Maxmilián z pražské zoo slaví první narozeniny

Slůně Maxmilián z pražské zoo...

Od narození prvního slůněte v Zoo Praha, které zde bylo...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhady kostela v Klášterci: Je nestarší v Česku?

Záhady kostela v Klášterci: Je...

V podhůří Orlických hor se nachází vesnice s kostelem,...
Existují strašliví ohniví muži?

Existují strašliví ohniví muži?

Pověsti jsou plné přízraků, které se zjevují ověnčeny...
Kdy je ještě hygienické sníst jídlo spadlé na zem?

Kdy je ještě hygienické sníst...

Pět vteřin, během nichž je v pohodě strčit na...
Opuštěné vodní parky: Pohnuté osudy vodních království

Opuštěné vodní parky: Pohnuté osudy...

V soudní síni se zraky všech upírají k soudci. Muž...
Bartolomějská noc: Odstartoval krveprolití zabiják z Čech?

Bartolomějská noc: Odstartoval...

Karel IX. se nervózně kousne do rtu. Za okny...
3 x děsivé pohřby zaživa: Z tohoto článku vás bude mrazit! (2. díl)

3 x děsivé pohřby zaživa: Z tohoto...

„Být pohřben zaživa patří nesporně k těm...
Mikropůjčku využije každý třetí Čech

Mikropůjčku využije každý třetí...

Každý třetí Čech sáhne po rychlé půjčce před...
Jak bojovat s klokany hopsajícími na střeše parlamentu?

Jak bojovat s klokany hopsajícími...

Klokan je sice australské národní zvíře, ale místní...
Arktické moře: Proč je to tikající atomová bomba?

Arktické moře: Proč je to...

Letos v lednu naměří stanice v některých evropských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.