PANORAMA

Nedaleko Nazcy došlo k dalšímu velkému objevu: V Peru nalezeno nejstarší „město“ celé Jižní Ameriky: Spojení sil peruánských a německých archeologů přineslo sladké ovoce. Nedaleko města Nazca v jižním Peru došlo k objevu 19 hrobů z archaického období kolo roku 3500 před n. l.

V některých hrobech byly nalezeny schránky plžů, jelení rohy a také náramky a náhrdelníky z nich vyrobené. Zdá se dokonce, že sotva roční dítě, nalezené v jednom z hrobů, nese i stopy mumifikace. Díky tomuto nálezu se dozvídáme, že městům podobná sídla vznikala v Jižní Americe zhruba ve stejné době, kdy se první města začala formovat v civilizacích Předního východu v oblasti Mezopotámie.

Novinka v kosmetické chirurgii

Dětskou předkožkou k lepší pokožce
V honbě za „elixírem mládí“ už alchymisty a čaroděje dávno vystřídaly kosmetické firmy. Přísady dnešních tajemných lektvarů si s těmi dávnými ale příliš nezadají. Nejnovějším šlágrem je využívání buněk z předkožky novorozených chlapců. Obsahuje totiž vysoké množství fibroblastů – vazivových buněk, které syntetizují mezibuněčnou hmotu a zejména kolagen. Vzácná tkáň tak nachází široké uplatnění v plastické chirurgii.

Elektrizovaná láska
Africké rybky si píší „morseovkou“

Jednotlivé africké noční rybky z rodu rypounů nebo sloních ryb jsou si vzájemně velmi podobné. Aby také ne – jsou si také blízce příbuzné. Nedávná studie ukázala, že pomyslný „Amorův šíp“ má u nich podobu druhově specifického elektrického výboje. Tyto podivné rybky žijí nočním životem v kalných vodách řeky Konga a nesplést si partnera pro spáření s jiným druhem je pro ně velmi důležité. Jelikož si však nemohou svého milého spolehlivě prohlédnout ani očichat, vsadily na poněkud zvláštní typ námluv pomocí elektřiny. Důležité je, že ačkoliv jednotlivé druhy vypadají velmi podobně, signály, které si mezi sebou jejich pohlaví předávají, jsou velmi odlišné. O tom, zda je rozdílnost elektrických signálů příčinou či důsledkem druhového rozrůznění, však vědci zatím pouze spekulují.

Matematikové radí rybářům:
Velké ryby musí zůstat ve vodě!
Představte si, že sedíte u vody a zabere vám metrová štika. Po dalším rybářském boji se vám ji podaří vytáhnout na břeh a… Podle závěrů vědců z kanadské Univerzity of Toronto byste ji měli ihned pustit zpět do vody. Jen tak totiž sami sobě zaručíte, že budete moci jít na ryby i v budoucnu. Ryby se totiž snadněji a efektivněji množí, když se jejich populace skládá z velkých a silných jedinců. Heslem trvale udržitelného rybářství by tedy mělo být „ponech si malou rybu a velkou pusť“. O tom, jak přinutit rybáře k takto bohulibému chování, však již jejich studie nehovoří.

Nálady lze převést do řeči matematiky
Program na „výrobu“ emocí

Vytváření umělých světů nám může objasnit mnoho z našeho světa. Platí to i pro tvorbu animovaných počítačových her. Každému z vnitřních stavů člověka lze na pozadí jeho osobnosti přiřadit výraz tváře a definovat jej promocí matematického algoritmu. Vědci navíc došli k několika dalším závěrům, které napomáhají porozumění podstatě lidské komunikace. Například rozdíl mezi gestem značícím „překvapení“ a gestem pro „strach“ není patrný z pouhého výrazu tváře. Pro jejich rozlišení je třeba přihlédnout k širšímu kontextu celého lidského těla, které svými doprovodnými gesty udá gestům tváře správný význam. Vědci doufají, že jejich objevy se uplatní jak v oblasti klinické psychologie, tak v oblasti dalšího vývoje počítačových her.


Další objev z mořských hlubin
Po mořském dně se kutálejí gigantické améby

Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili o tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem. Podmořská expedice do východní části bahamského souostroví objevila něco skutečně zvláštního. Po pustém bahnitém dně v hloubce okolo 800 metrů se kutálela řada podivných tvorů, kteří tvarem i velikostí připomínali větší bobuli hroznového vína. Genetické testy potvrdily, že jde skutečně o amébu, jejíž nejbližší příbuzní žijí ve Středozemním moři a v Ománském zálivu.


Řešení problémů pohybu na vzdálených planetách je na dosah
Roboti, kteří umějí skákat jako kobylky

Průzkum cizích planet rozhodně není procházka růžovou zahradou. Když se podaří průzkumný modul na cizí těleso dopravit, ještě pořád není vyhráno. Na sběrače vzorků čeká velká řada problémů, spojených s rozdílnou gravitací a nerovným terénem. Rhodi Armour, doktorand z univerzity v britském Bathu, přišel s geniálním nápadem, jak na tyto problémy vyzrát. Rozhodl se pro kombinaci dvou typů pohybů, které představují jednoduché řešení pro přesunování v nerovném a těžko předvídatelném terénu. Jeho robot spojuje dvě funkce, které dosud konstruktéři řešili odděleně – dokáže se koulet jako míč a zároveň skákat jako kobylka. Mladý vědec nyní testuje, jak se bude jeho robot chovat v prostředí s nižší gravitací.

Z člověka nemusí zůstat jen kosti
Britští archeologové objevili nejstarší zachovaný mozek

Při hloubení základů pro nový kampus univerzity v severoanglickém Yorku došlo k zajímavému objevu. Během odkrývání zeminy byla nalezena lebka, jejíž původ kladou archeologové přinejmenším do třetího století př. n. l. Při bližším ohledávání se zjistilo, že pod vrstvou hlíny byla v její mozkovně ukryta žlutá rosolovitá tkáň. Po prvním laboratorním rozboru vyšlo najevo, že se skutečně jednalo o zbytek mozkové tkáně.

Nová pohonná látka na světě
Biopalivo z kávového lógru

Zbytky kávových bobů po přípravě kávy obsahují stejné množství oleje jako řepka či palmová semena. Tým vědců z americké Nevady se proto zaměřil na hledání cesty, jak surovinu, která dříve končila v odpadkových kontejnerech nebo přinejlepším na polích jako hnojivo, co nejlépe zužitkovat. Vyvinuli jednoduchý chemický proces, jak z kávové sedliny získat takřka 100 % oleje, který obsahuje. Výsledný produkt je nejen levný, ale diky vysokému procentu antioxidantů v kávových bobech také stabilnější.

Astronomové ve službách biologů
Vzdálené „super-Země“ mohou nést život

Život v podobě, v níž jej známe z naší matičky Země, vznikl ve vodě a bez vody stále nemůže existovat. Astronomové pátrající po planetě, na které by mohl být život, se proto musí poohlížet po takových, na nichž voda nechybí. Obrovské planety nazývané „super-Země“ tuto podmínku splňují. Ve srovnání s obřími planetami tvořenými plynem (jako je např. Jupiter) jsou však stále poměrně malé. „Super-Země“ jsou tvořeny látkami v pevném skupenství, mezi nimiž nechybí ani led, tedy forma životadárné vody. Pod ledovými příkrovy může vlivem vnitřního tepla planety led roztát a vytvořit tak příhodné podmínky pro vznik života.


Ženy na pokraji sexuálního zhroucení
Další záhada lidského těla vyřešena

Lidské tělo má mnoho tajemství, po nichž medicína dosud bezvýsledně pátrala. Jedním z podivných onemocnění, které bylo vědecky popsáno až v roce 2001, je „syndrom permanentního sexuálního vzrušení“ (PSAS) – vzácné postižení, které se vyskytuje výhradně u žen. Podle Dr. Waldingera z univerzity v holandském Haagu je PSAS variantou „syndromu nepokojných nohou“, jehož příčinu kladou vědci do mozku, konkrétně do hospodaření s neurotransmiterem dopaminem. Aby zdůraznil blízkost obou postižení, navrhnul Waldinger i přejmenování tohoto postižení na „syndrom nepokojných genitálií“.

Jsme tím, co jíme
Přejídání dokáže rozhodit naše „vnitřní hodiny“

Všichni víme, že vysoce kalorická strava je nezdravá. Kromě zvýšeného příjmu energie, která nás dokáže obalit tukovým polštářem, však podle nejnovějších výzkumů může hrozit ještě další nebezpečí. Těžká jídla mohou totiž „přenastavit“ naše vnitřní hodiny – tzv. cirkadiální rytmy. Cirkadiální rytmy vznikají díky komplikované síti biochemických pochodů, která je regulována hormony. Při jejím špatném fungování se dostaví různé typy poruch – například psychické poruchy, poruchy spánku, rakovina a dokonce právě i obezita. Vědci měli dlouho za to, že tím hlavním „hodinářem“, který nastavuje naše vnitřní hodinky, je Slunce. Podle nedávno publikované studie izraelských vědců není světlo a délka světelné periody jediným vnějším faktorem, který ovlivňuje naše vnitřní rytmy. Významnou roli v něm podle nich sehrává právě i strava a zejména obsah tuků. Právě chyby v dietě dokáží roztočit začarovaný kruh – takto postižení lidé trpí depresemi, špatně spí a na noc se přejídají. Není divu, že nejvíce lidí trpících depresemi a obezitou žije v zemích, kde k národním jídlům patří vysoce kalorická potrava, jako jsou např. hamburgery či jiná smažená jídla.

I Američané se bojí rozmarů počasí
Americká „mapa smrti“ odhalena

Smrt způsobená přírodními katastrofami se rozhodně nevyhýbá ani Američanům. Podle mapy, kterou nedávno uveřejnili vědci z univerzity v Columbii v americké Jižní Karolíně, to skutečně nevypadá, že by Spojené státy byly příliš bezpečným místem k životu. Největší riziko přestavuje život na jihu, a to zejména v Texasu, Arizoně a Utahu a také v oblasti „Velkých planin“, tedy v oblasti táhnoucí se od jihu až ke kanadským hranicím mezi Skalistými horami a řekou Mississippi. V těchto oblastech zabíjejí nejčastěji vedra nebo naopak kruté zimy.

Vědci objevili nový společný rys ptáků a dinosaurů
Dinosauří supertatínkové

Dinosauři byli nejspíš mnohem pečlivějšími otci, než by nás napadlo. Američtí vědci zkoumali fosilní zbytky obřích dinosauřích samců ze skupiny masožravých theropodů společně se zkamenělými hnízdy s nakladenými vejci. Podle velikosti hnízda se vědci domnívají, že v něm dokonce byla vejce od více než jedné samice – dinosauří „supertatínkové“ měli tedy nasazenou menší mateřskou školku! U jejich nejbližších dnešních příbuzných, ptáků, se na výchově mláďat podílejí samci asi 90 % druhů. Ve srovnání se savci, kde je to pouze zhruba 5 %, je to slušné číslo. Zvyk sedět na vajíčkách a pomáhat samicím s krmením zdědili ptáci pravděpodobně právě po svých dinosauřích předcích.

Morálka a umyté ruce
Čistí lidé mají čistší duše

Viděli jste někoho, jak ukradl peněženku? Podle vědců bude to, zda takového člověka odsoudíte nebo nad ním mávnete rukou, do značné míry záviset na tom, jestli máte umyté ruce. Pocit vlastní čistoty nás ovlivňuje tak, že druhé soudíme méně přísně. Jsme-li naopak sami „špinaví“, pak máme tendenci vidět i ostatní o mnoho špinavější. Chcete-li tedy být k lidem shovívavější, nezapomínejte na důkladnou ranní hygienu!

Vědci studují mechanismy spolupráce mezi zvířaty
I psi dokážou závidět!

Proč vlastně nějakého vědce napadne zkoumat, jestli si psi závidí? Závist či žárlivost je životě společenství mnohem důležitější, než by se první pohled mohlo zdát. Když nás totiž ovládá závist, dokážeme se také vybičovat k lepším výkonům, aby si nás druzí všimli, a tak zlepšit své šance na to, že budeme oblíbení. Mezi velmi společenská zvířata patří i psovité šelmy (vlci, šakalové a další) a rakouského vědce Frederika Range proto zajímalo, jak jsou na tom se žárlením a závistí nejbližší příbuzní vlků – psi. Nechal tedy mezi sebou soutěžit psí dvojice o to, který bude lépe dávat pac a plnit i další úkoly, které jim předepsal. Když byl jeden ze psů lépe oceněn (například pamlskem), bylo to na druhém vidět – začal zívat, ošívat se, jeho pozornost prostě klesala – prostě záviděl. Rangeova studie tedy definitivně potvrdila, že závist není vlastností pouze nás – primátů.

Cesta za nejstarším předkem všeho živého
RNA byla zřejmě na počátku života

Podle Darwinovy teorie se každý organismus vyvinul ze svého předka. Jak ale vypadal úplně nejstarší předek, z něhož se před miliardami let vyvinulo všechno ostatní? Vědci pro něj mají něžné jméno LUCA (Last Universal Common Ancestor) a prostřednictvím nejmodernějších metod se snaží vypátrat, jak asi vypadal. Podle nové studie, na níž se podíleli vědci z Francie a kanadského Quebecu, LUCA spatřila světlo světa před asi 3,8 miliardy let. Archebakteriím, které žijí v horkém prostředí v blízkosti oceánských zlomů na mořském dně, se ale přece jen asi nepodobala, i když se tak dlouho soudilo. Lucinčin svět byl totiž založen na RNA, tedy typu ribonukleové kyseliny, která hraje ve všech organismech zásadní roli dodnes. RNA je však velmi citlivá vůči teplotě okolí a při teplotě nad 50 0C se rozpadá. Podle této studie se život musel vyvinout v chladnějším prostředí, a teprve poté přestoupil na kódování prostřednictvím stabilnější DNA.

Entomologové zkoumají mechanismy vedoucí k závislostem
Včely mají rády kokain

O včelách je známo, že za odměnu udělají mnohé. Stačí kapka sladké šťávy a včely začnou tančit radostné tanečky. Tým vědců z různých australských univerzit zajímalo, jak chování včel ovlivní dávka stimulující drogy. A nastal skutečný tanec! Omámené včely začaly tančit s mnohem větším elánem než ty, kterým byla dávka drogy odepřena. Vědci doufají, že pokusy se včelami napomohou v odhalení skrytých mechanismů drogových závislostí.

Koperník měl pravdu!
Země skutečně není ve středu vesmíru

Představa, že Země tvoří přirozený střed vesmíru, je stará jako lidstvo samo. Takzvaný „koperníkovský princip“ tvrdí, že pozice Země v celku vesmíru není ničím zvláštní. Důkaz pro to, že Země skutečně nemá ve vesmíru privilegované postavení, se však neshání úplně snadno. Někteří současní vědci proto zastávali zvláštní teorii. Podle nich se Země nachází nedaleko středu vesmíru, který tvoří jakási „bublina“ prázdnoty. Podle studie, kterou nedávno zveřejnili Američané Jim Zibin, Adam Moss a Douglass Sčoty (?), se ale zdá, že tato teorie neplatí. Tým využil přesná data ze satelitu, který měří intenzitu pozaďového záření, o němž se vědci domnívají, že je ozvěnou „velkého třesku“, jímž se zrodil dnešní vesmír. Následně je zkombinovali s daty, která popisují distribuci hmoty na velkých škálách. Zjistili, že teorie, která spočívá na představě, že Země leží v blízkosti centra vesmíru, je v interpretaci těchto dat naprosto slabá. „Výpočty týmu tedy ještě posílily tradiční pohled, že vesmír je vyplněn záhadnou temnou energií, která je zodpovědná za rozpínání Univerza,“ shrnuje výsledky dlouhodobého projektu Jim Zibin.

Stalo se:
před 652 lety:

27. 3. 1357 byl za účasti Karla IV. oficiálně otevřen hrad Karlštejn. Jeho stavba byla dokončena po necelých devíti letech. Karel dal tento hrad zbudovat zejména kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých, později zde byly uloženy i korunovační klenoty české. Karlštejn se nachází asi 30 km jihovýchodně od dnešních hranic Prahy v okrese Beroun.
před 417 lety:
28. 3. 1592 se narodil český filosof, teolog, jazykovědec a pedagog Jan Ámos Komenský. Jako poslední biskup utrakvistické Jednoty bratrské byl po bitvě na Bílé hoře pronásledován a nakonec v roce 1628 odchází do exilu. Postupně působil na mnoha místech Evropy, až se ke konci života usazuje v Holandsku, kde v Naardenu roku 1670 umírá.
před 199 lety:
1. 3. 1810 se narodil polský hudební skladatel Frederik Chopin. Pocházel ze smíšeného francouzsko-polského manželství. Ačkoliv měl poměr s francouzskou  spisovatelkou George Sandovou, nikdy se neoženil s ní ani s jinou ženou. Zemřel v pouhých 39 letech v Paříži na tuberkulózu.
před 133 lety:
7. 3. 1876 obdržel Alexander Graham Bell patent na vynález, který měl změnit svět – telefon! Ačkoliv se později potvrdilo, že princip, na němž je klasický telefon založen, odhalil již v roce 1849 Antonio Meucci, stalo se symbolem tohoto převratného vynálezu právě Bellovo jméno.
před 105 lety:
4. 3. 1904 se narodil americký fyzik ukrajinského původu George Gamow. Svým vizionářským myšlením přispěl k formování teorie „velkého třesku“. Zabýval se i biologií a přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Byl také dobrým spisovatelem a autorem několika knížek pro děti.
před 31 lety:
10. 3. 1978 skončil let prvního a doposud jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka. Remek byl celkově 87. člověkem, který vzlétl do vesmíru. Byl ovšem prvním kosmonautem z jiné země než USA či SSSR. Celková délka jeho letu na palubě vesmírné lodi Sojuz 28 činila 190 hodin a 18 minut.

Malé velké informace:
Radost je skutečně nakažlivá. Potvrdila to studie vědců z Harvard Medical School a Kalifornské univerzity v San Diegu. Američané mapovali život více než 5000členného vzorku. Zjistili, že šťastní lidé ovlivňují svým štěstím ostatní lidi. Má-li váš přítel kamaráda, který má kamaráda, který je šťastný, jeho štěstí vás stále ještě dokáže zasáhnout. Šťastní lidé mají tendenci se sdružovat a vytvářet tak rozsáhlé sítě šťastlivců.
Studium drobného červíka z kmene hlístic druhu Caenorhabditis elegans přeneslo v nedávné době další nečekaný výsledek. Tito červíci se během nepříznivých období dokážou „zapouzdřit“ a zpomalit své metabolické pochody. Vzácná mutace však způsobuje, že červíci své zásoby tuku spotřebují dříve a během zapouzdření zahynou hlady. Studium podobných metabolických drah u lidí by mohlo napomoci vylepšení spalování tuku u obézních lidí.
Sovice sněžní (Bubo scandiacus) je typický pták severských ledových plání. Kanadští vědci na ně nedávno zaměřili své satelity určené ke sčítání divokých zvířat a zjistili, že během polární noci řada z nich netráví čas nad pevninou, ale nad mořem. S největší pravděpodobností zde loví severské kachny kajky.
Velikost nemusí ve světě zvířat nutně znamenat větší úspěšnost. Michael Kasumovic z New South Wales University v Sydney zkoumal australského pavouka, snovačku druhu Latrodectus hasselti. Ve světě těchto pavouků vládnou nerovné pořádky. Ti největší z nich sice zvítězí v mnoha bitvách, potomky však zanechají jejich subtilnější kolegové. Ti totiž dospívají dříve, a stačí se proto spářit se samicemi ještě před tím, než k nim dorazí větší samci.
Kostrám lidí, kteří žili v oblasti dnešního Peru před asi 8000 lety, se doslova „na zoubek“ podívali peruánští archeologové ve spolupráci s americkými kolegy. Ze škrobových zrn seškrábaných z jejich zubů vědci zjistili, že strava dávných Peruánců byla velmi pestrá. Hodovali už na dýních, fazolích, burských oříšcích i papáje. Tento nález posunuje naše představy o zdomácnění těchto plodin o celé 2000 let dále do historie.
I archeologové občas přestřelí. Číňané, kteří nedávno zkoumali hrobku z dynastie Ming nedaleko města Shang-si v jihočínské provincii Kuang-si, měli za to, že hrob po dobu 400 let od jeho vzniku žádný návštěvník svou návštěvou nepoctil. Jaké bylo jejich překvapení, když uvnitř hrobky nalezli švýcarské hodinky! Ve kterém roce se návštěva konala, nevíme – rozhodně to ale nebylo před 10:06, kdy se hodinky zastavily.
Historii lidstva lze stopovat nejrůznějšími metodami. K nejmodernějším z nich patří genetika. Pohledem do buněčného jádra dokážou vědci zjistit, jak jednotlivé lidské populace migrovaly a jak se mezi sebou křížily. Vědci z britské University of Leichester se zaměřili na zkoumání genů obyvatel Iberského poloostrova. Zjistili, že původně oddělené skupiny Arabů, sefardských Židů a křesťanů se v minulosti často propojovaly. Za tímto spojováním stály náboženské konverze, k nimž byly národností menšiny často dotlačeny násilím.
Globální oteplování znepříjemňuje život nejen lidem. Největší predátoři severu, lední medvědi, přicházejí díky ztenčování ledové pokrývky o možnost lovit svou tradiční potravu – tuleně. Zdá se však, že medvědi jsou vynalézaví a umějí si najít nové zdroje potravy. Podle studie vědců z City University of New York si medvědi v poslední době oblíbili nový kalorický zákusek – vejce severských hus sněžných.
Odkládat otcovství na pozdější věk se nemusí nutně vyplácet. Studie izraelských vědců v nedávné době ukázala, že děti otců starších než 45 let jsou náchylnější k onemocnění psychickými chorobami, jako je autismus či schizofrenie. Zřetelně nižší je i schopnost takových dětí stát se středem kolektivu. Porozumění tomuto zvláštnímu jevu vědcům však zatím uniká.
Australské ženy asi nemají veselý život. Ze všech léků, které jim australští lékaři předepisují, totiž vedou antidepresiva. Jejich spotřeba se zvyšuje spolu s věkem. Mezi mladými děvčaty bere tyto léky 8 % z nich, ve středním věku je to již 14 % a každodenní dávku antidepresiv potřebuje dokonce 18 % starších Australanek.
Reklama funguje nejlépe, když se jí podaří v našich hlavách zahnízdit bez našeho vědomí. Čím vícekrát nám reklama nabídne obrázek daného předmětu, tím snadněji si pomyslíme, že je snadno dostupný, a méně se bráníme tomu, když se nám jej někdo pokouší vnutit. K takovému závěru alespoň došel kognitivní vědec Mark Changizi z Polytechnického institutu v New Yorku.
Socha faraona Ramsese II. si musela na své vyzvednutí z egyptského prachu a písku počkat asi 3200 let. Archeologové ji na místě ležícím 476 km jižně od Káhiry sice objevili už před 15 lety, byla však pokryta sutí a práce na vyprošťování začaly pod vedením egyptského archeologa Zahio Hawasse teprve nedávno. Starší mrtvý musel totiž počkat, až budou přemístěni mladší mrtví z muslimského hřbitova, který vyproštění sochy bránil.
Který živočich dokáže nejvíce kousnout? Podle vědců z Smithsonova tropického výzkumného ústavu v Panamě jsou to termiti druhu Termes panamensis. Při zkoumání hlav jejich vojáků užili ultrarychlou kameru a změřili, že tento termit dokáže stisknout své čelisti s rychlostí 70 metrů za sekundu. Kousnutí, které lidské oko vůbec nedokáže zaregistrovat, je velmi efektivní při obraně v úzkých chodbičkách termitiště.
Kdy roztaje ledová pokrývka severního pólu? Ačkoliv víme jistě, že z oblasti Arktidy se od roku 1979 ztrácí, vědci se zatím neshodli na datu, kdy podle nich zmizí úplně. Podle Marca  Serreze z Národního centra pro sledování sněhu a ledu v Boulderu v americkém Coloradu jsme již dosáhli bodu, z něhož není cesty zpět, a v roce 2030 nás čeká první léto, kdy budou severské vody již zcela bez ledu.
Být hloupý se nejvíc vyplácí, když jde o život. Vyplývá to ze studie, kterou nedávno uveřejnili skotští psychologové. Podle záznamů měření IQ skotských vojáků, kteří bojovali ve 2. světové válce, umírali častěji ti, kteří dosáhli v testech inteligence lepších výsledků. Jedním z možných vysvětlení je, že inteligentnější vojáci byli nasazováni častěji do přední frontové linie.
Pusťte do bufetu psychologa, a hned máte studii! Jednu takovou vypracoval Brian Wansink z americké Cornellovy univerzity. Zajímalo ho, jak se v situaci, kdy si může strávník nabrat na talířek, cokoliv sní, chovají lidé s různou váhou. Dospěl k závěru, který mnoho lidí nepřekvapí – nejvíce se cpali lidé, kteří již nadváhou trpěli!
Na vítězné tažení Evropu se vydává supermravenec Lasius neglectus. Tento druh, který se původně vyvinul v okolí Černého moře, je typickým invazním druhem – rychle se šíří a cestou likviduje místní starousedlíky. Nebude-li jeho řádění učiněna přítrž, rozšíří se možná brzy do severního Německa a i do Skandinávie. Velkou část asijského kontinentu již dobyl.
Zubní kaz je nejrozšířenějším onemocněním vůbec. Když si ale budete čistit zuby pastou obsahující křemíkové nanočástice 100 000x menší než zrnko písku, budou vaše zuby tak hladké, že po nich bakterie zubního kazu „uklouznou“ a své zhoubné dílo nestihnou ani započít. Tvrdí to alespoň studie amerických vědců Igora Sokolova a Ravi M. Gaikwada.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
NASA hlásí objev obrovské zásobárny vody na Marsu

NASA hlásí objev obrovské...

Američtí vědci objevili masivní ložisko vodního ledu ukryté těsně pod...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Astrofotografie měsíce září: závěrečné stádium vývoje hvězdy

Astrofotografie měsíce září:...

Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil Ferdinand II. Lužici za 72 tun zlata?

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil...

„Já s těmi kacíři nemohu uzavřít mír! Je mou...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky? (2.díl)

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho z Caldas da...
Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství komunistů korupce?

Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství...

„To nevypadá dobře!“ Čankajšek krátce vykoukne z okna a...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.