Domů     Příroda
Hladina oceánů může stoupnout až o 1 metr za 100 let
21.stoleti 13.1.2009

O tom, jak moc ovlivní globální oteplování ovlivní budoucnost světa, se vedou mezi učenci dlouhé spory. Jako jisté se zdá snad jen to, že oteplování neponechá naši Zemi ve stavu, ve kterém je dnes. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo. O tom, jak moc ovlivní globální oteplování ovlivní budoucnost světa, se vedou mezi učenci dlouhé spory. Jako jisté se zdá snad jen to, že oteplování neponechá naši Zemi ve stavu, ve kterém je dnes. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo. Největší podíl na nejistotě, v jakém tempu se změny budou projevovat, mají odhady rychlosti tání ledovcových polí v blízkosti pólů. Široký vědecký tým pod vedení Aslaka Grinsteda z Kodaňské univerzity zvolil velmi komplexní metodu. Namísto toho, abychom se snažili vypočítat to, co se s tajícími ledovými pokrývkami podle nějaké naší víry stane, jsme se snažili provést výpočty založené na tom, co se v minulosti skutečně stalo. Prozkoumávali jsme proto přímé vztahy mezi globální teplotou a úrovní hladiny oceánů na 2 000 let dozadu, charakterizuje přístup týmu Grinsted. Kombinací historických záznamů o výšce hladiny moře, dat zjištěných z letokruhů stromů či analýzy současné struktury ledovců došli vědci k mnoha překvapivým závěrům. Podle nich nastalo v době kolem 12 stol. krátké oteplení, které zapříčinilo, že hladina oceánů byla o 20 cm nad dnešním průměrem. Opakem byla zase „malá doba ledová“ v 18. století, kdy voda uskladněná v ledovcích způsobila, že hladina oceánů byla oproti dnešnímu průměru naopak o 25 cm níže. A jak se podle modelu, ke kterému tým dospěl, bude chovat hladina moří v následujících sto letech? Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Naopak –  jsou ještě pesimističtější, než by jaké předpovídaly modely dřívější. Vědci nyní odhadují, že ledová pokrývka pólů bude tát rychlostí, která zvýší hladinu světových oceánů zhruba o 11 mm za rok. Tato rychlost zhruba odpovídá rychlosti, s níž tály ledovce na sklonku poslední velké doby ledové před 11 700 lety. Prostým znásobením zjistíme, že toto tempo zvedne hladinu oceánů a více než 1 m za sto let. Takový výsledek už znamená  pro přímořské regiony skutečně vážnou hrozbu!

Další článek
Související články
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz