Domů     Příroda
Mamuti a diamanty
21.stoleti 7.1.2009

Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Drobounké diamanty o velikosti několika málo nanometrů vznikají za obrovských teplot a tlaků. Právě takové pekelné podmínky se vyskytnou, když do Země narazí cizí vesmírné těleso letící obrovskou rychlostí. Takové těleso však neroztaví jen horninu, na kterou dopadne, ale jeho dopad má většinou mnohem dalekosáhlejší důsledky – ve větším množství dokáží dokonce slušně zamávat i s podnebím. Stopy po takové srážce našli vědci roztroušené po mnoha místech Severní Ameriky od Arizony až po kanadskou Albertu. Nechme ale mluvit jednoho ze spoluautorů rozsáhlé studie, na níž se podílelo 26 vědců z USA a Kanady Douglase Kennetta: Nanodiamanty, ktere jsme našli na všech šesti lokalitách, existují pouze v sedimentech na dranici „mladšího dryasu“. Tyto objevy poskytují pádné důkazy pro to, že před 12 900 lety mohlo dojít ke kosmickému střetu s nedozírnými  důsledky pro rostliny, živočichy i lidi po celé Severní Americe. A co že je ten „mladší dryas“, o kterém se Kennet zmiňuje? Bylo to asi 1 200 let trvající období, během něhož došlo k výraznému ochlazení Země, což měla za následek definitivní vymizení velkých forem čtvrtohorních savců jako byli mamuti či srstnatí nosorožci. Období hypotetické srážky s meteoritem do něj přesně zapadá.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz