Když se medúzy zblázní

Tiše se vznášející mořské medúzy spíše než živočichy připomínají zapomenuté závoje mořských víl. Jejich tichá důstojnost však v poslední době zavdává čím dál více příležitostí k panice než k obdivu. Vypadá to totiž, že se populace medúz v řadě moří a oceánů „zbláznily“ a začaly se nápadně přemnožovat. Ztrpčují tak život nejen rybářům a turistům, ale mění i charakter oceánských ekosystémů. Tiše se vznášející mořské medúzy spíše než živočichy připomínají zapomenuté závoje mořských víl. Jejich tichá důstojnost však v poslední době zavdává čím dál více příležitostí k panice než k obdivu. Vypadá to totiž, že se populace medúz v řadě moří a oceánů „zbláznily“ a začaly se nápadně přemnožovat. Ztrpčují tak život nejen rybářům a turistům, ale mění i charakter oceánských ekosystémů.

Medúzy patří k nejstarším ze všech organismů, které lze v současné na Zemi najít. V nedávné době byly objeveny fosilní pozůstatky medúz, které dokazují, že na Zemi žily již před 500 miliony let. A nejen to. V té době se již vyskytovala velká řada druhů, což naznačuje, že celá skupina měla za sebou již velmi dlouhé období vývoje. Připočteme-li navíc fakt, že rosolovitá těla medúz nejsou ideálním materiálem ke zkamenění, vyjde nám, že nejstarší medúzy se musely objevit na Zemi ještě výrazně dříve. Dost možná se tak stalo dlouho před začátkem prvního geologického období prvohor, kambria, během takzvaného ediakarského období (před 630–540 miliony let). Takové tvory už lze skutečně považovat za živoucí posly minulosti!

V jednoduchosti je síla

 O pradávném původu medúz vypovídá také jejich jednoduchá stavba těla. Jedná se o nejjednodušší organismy, které se dokážou alespoň částečně samy pohybovat. Medúza je ve své podstatě jen jakými „pytlíčkem“, uvnitř něhož dochází k trávení potravy. Jako všichni příslušníci kmene žahavců (Cnidaria), do kterého patří medúzy společně s korály, sasankami a nezmary, se tělo medúz skládá pouze ze dvou zárodečných listů (většina živočichů má tři). Chybí jim proto také většina orgánů, bez kterých si živočichy většinou nedovedeme představit – nemají kosti, srdce ani mozek. Do tělní dutiny vede pouze jeden otvor, blatopór, který slouží zároveň jako ústní i řitní otvor. Celé její rosolovité tělo je tvořeno z 95 % vodou, což vysvětluje, proč se po vytažení z vody znění v beztvarou rosolovitou hmotu. (Pro srovnání – my suchozemští lidé jsme oproti medúzám výrazně pevnější – voda nás tvoří jen ze 65 %). To, že takto jednoduché organismy přežily až do dnešních dnů, je pro evoluční biology důležitým svědectvím. Dokazují, že evoluce se nemusí ubírat pouze jenom směrem ke vzrůstající komplexitě.

Od vajíčka k plovoucímu zvonu

 Klíčem ke schopnosti medúz zaplavit svými těly oceány je jejich nebývalá schopnost reprodukce. Většina z nich prochází během svého vývoje cyklem, který odborně označujeme jako rodozměnu neboli metagenezi. V praxi to znamená, že cesta od vajíčka k dospělé medúze nevede přímo. První fáze vývoje jde ještě tradiční cestou. Aby vznikla drobná larvička, zvaná planula, musí se spojit vajíčko a spermie, které pocházejí od rodičů různého pohlaví. Každá dospělá medúza dokáže produkovat pohlavní buňky v obrovském množství – u některých druhů je to i 40 000 vajíček denně. Vzniklá larvička se přichytí na pevném podkladu na oceánském dně a tak dlouho se krmí, dokud nevzroste do podoby polypa (podobného například našim nezmarům), nepohlavní fáze vývojového cyklu. Polypi medúz jsou pro vědu často záhadní – zdaleka ne u všech druhů dokázali vědci toto stádium objevit a velmi málo víme i o jejich způsobu života. V této podobě může organismus přečkat velmi dlouhou dobu a čekat na příznivé podmínky, kdy dojde k náhlé „explozi“ a z polypů se začnou raketovým tempem odškrcovat malé medúzky (odborně říkáme tomuto procesu strobilace). Poté, co tito caparti dorostou do dospělých jedinců, se mohou opět začít pohlavně rozmnožovat a celý cyklus se uzavírá. Zvon největší medúzy talířovky obrovské (Cyanea capillata arctica) dorůstá až průměru dvou metrů.

21. STOLETÍ dodává:

Medúzy v akváriu
 Ačkoliv se to zdá překvapivé, můžeme najít medúzy i u nás, případně si pěstovat doma v akváriu ve sladké vodě. Jedná se o medúzku sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi). Abychom však byli přesní: nejedná se o pravou medúzu, ale o medúzovité stadium nezmarům příbuzného žahavce.

Líní plavci
 Většina z nás by za medúzu považovala jen poslední popsané stadium, které se tu líně, tu nečekaně hbitě pohybuje oceány, od největších hlubin po povrchové vrstvy. Medúzy skutečně nejsou nijak zdatnými plavci, a jsou proto často unášeny oceánskými proudy. Pohybovat se dokážou víceméně pouze ve směru nahoru a dolů ve vodním sloupci. Jejich svalová vlákna mají totiž tloušťku pouze jedné buňky. Takové svaly prostě nejsou dostatečně silné na to, aby si se silou mořských proudů dokázaly poradit. Existují vpodstatě dva způsoby, jimiž se medúzy dokážou pohybovat. První z nich bychom mohli označit jako „tryskový pohon“, který je k vidění zejména u malých medúzek. Do svého zvonu nasají vodu, a poté ji stahem svalů prudce vystříknou a dokážou tak bleskurychle uniknout dravcům. Druhý způsob je typický pro druhy s větším průměrem zvonu, jejichž svaly jsou už příliš slabé na to, aby dokázaly celý zvon prudce stlačit. Tyto medúzy tedy spíše „veslují“ tak, že vypuzují vodu stahování pouze lemu zvonu. Snadněji se tak dostanou ke kořisti, která není vyplašena proudy vody, které vznikají při „tryskovém“ způsobu pohonu.

Podmořští bumbrlíčci

 Za miliony let, po které se medúzy vznášejí po světových oceánech, se staly jejich nedílnou součástí a dobře zapadají do skládačky ekologických vztahů. Různá jejich vývojová stadia slouží za potravu širokému spektru mořských živočichů – mořským ptákům, dravým rybám, jako jsou lososi, tuňáci či mečouni, želvám nebo i jiným medúzám. Medúzy samy jsou však také predátoři a navíc predátoři velmi nenasytní. K lovu své kořisti jsou vybaveny kvalitní zbraní – žahavými chapadly, které u největších druhů mohou dosahovat až délky desítek metrů! Malé medúzky se živí planktonem nebo rybími vajíčky, větší mohou ohrožovat různé mořské bezobratlé živočichy, rybky a často i jiné medúzy. Protože jim chybí rozvinutá nervová soustava, nemohou se medúzy zacílit na pronásledování kořisti a jsou tak odsouzeny k neustálému „veslování“ mořem. Tento způsob je však poměrně neefektivní a tak, aby vůbec udržely svá těla při životě, nemůže jejich „veslování“ prakticky nikdy ustat. Při přemnožení pak dokážou takto žraví živočichové oceán prakticky zbavit veškerého života podobně jako nálety kobylek na souši.

Medúzy ohrožují turisty i rybáře

 V posledních letech se začala objevovat obrovská hejna různých druhů medúz na mnoha místech, kde byly jejich populace dříve spíše řídké. Jedná se zejména o místa ležící blízkostech mořských pobřeží, kam vyrážejí za svým úlovkem rybářské lodi a kam se jezdí mnoho lidí rekreovat. Rybáři si pak stěžují na menší úlovky i na to, že jim těla medúz ucpávají sítě i motory lodí, turisté musí zase prchat před nebezpečným žahnutím. K masovým výskytům medúz začalo najednou docházet na různých místech. V Beringově moři mezi Aljaškou a Čukotkou, v Černém i Kaspickém moři, u pobřeží Kypru, u pobřeží Číny a Japonska, v okolí Azovských a Britských ostrovů, v Tichém oceánu u pobřeží Kalifornie, na Filipínách a na Havaji. S nájezdy medúz zápasí v poslední době čím dál tím více i oblíbená letoviska na Jadranu a na pobřeží Středozemního moře.
Vědci nyní stojí před otázkou jak tyto náhlé „nálety“ medúz vysvětlit. Díky nedostatku informací o biologických cyklech medúz však mezi nimi nevládne jednoznačná shoda. Jedná se zřejmě o velmi komplexní jev, který může, ale také nemusí souviset s lidskou činností. Nárůst populací medúz může být ovlivněn tím, že rybolov snižuje v moři počty jejich přirozených predátorů. Na vině může být také pozvolné oteplování oceánů či jejich znečišťování, zejména splašky v pobřežních oblastech. Claudia Millsová z univerzity v americkém Washingtonu však nabádá k opatrnosti ohledně svalování viny na člověka: „O populacích a ekologických datech medúz a žebernatek víme zatím tak málo, že nejsme schopni rozlišit mezi přirozenou fluktuací populací a dlouhodobými a možná nevratnými změnami.“

21. STOLETÍ dodává:
Obří medúzy terorizují Japonsko

Vody v okolí Japonska začaly v posledních letech terorizovat obrovité medúzy Nemopilema nomurai, japonsky echizen kurage. Tito obři mezi medúzami mohou dosahovat váhy přes 200 kilogramů, tedy váhy lvího samce. Počet těchto tvorů, kteří běžně žijí blízkosti pobřeží Číny a Severní Koreje, stoupl v posledních letech až stonásobně. Jejich jed už stál život devět lidí. Rybáři pracující v této oblasti, jimž se tito tvorové často zachytí do sítí, musí nosit speciální ochranné obleky a brýle. Problém s medúzami přinutil japonskou vládu k založení speciálního výboru pro boj s těmito planktonožravými žahavci. Ten nechal zřídit systém speciálních sítí, do nichž jsou medúzy preventivně lapány.

Když medúzy léčí         

Obrovský populační boom medúz přinutil vědce, aby se více věnovali studiu ustrojení medúz. Jejich přemnožení by pak nemuselo mít pouze negativní stránky. Z některých medúz je možno získávat kolagen, který lze využívat mimo jiné k léčbě revmatické artritidy. Nedávná studie japonských vědců pod vedením Kiminori Ushidy z Institutu pro fyzikální a chemický výzkum v japonské Hirosawě ukázala, že z těl medúz je možno získávat protein mucin, který je možno využívat ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Z těla medúzy Aequorea victoria lze izolovat látku, která je známá jako „zelený fluorescenční protein“. Ten vyniká vlastností, které se odborně říká bioluminiscence. Laicky řečeno takové medúzy „svítí“. Za pomoci bioluminiscenčních látek je možno studovat nejrůznější procesy v živých tkáních. Za objev těchto vlastností byla v roce 2008 dokonce udělena Nobelova cena za chemii třem vědců: Japonci Osamu Shinomurovi a Američanům Martinovi Chalfiemu a Rogeru Tsienovi.

Jak medúzy zabíjejí
Všichni příslušníci kmene žahavců se vyznačují nebezpečnou zbraní, která jim slouží k omračování či zabíjení kořisti. Jsou to buňky nematocysty, které obsahují žahavé cnidocyty. Jsou to přeměněné buňky krycí tkáně, epitelu, a nacházejí se tak na vnější straně těla. Uvnitř cnidocytu je uloženo svinuté vlákénko, které čeká na své vystřelení, aby tak dopravilo do těla kořisti jed. U žahavých medúz jsou cnidocyty umístěny většinou na dlouhých chapadlech a umožňují jim tak omráčit či usmrtit kořist i ve velké vzdálenosti od jejich centra, „zvonu“. Řada medúz je přirozeně nebezpečná i lidem. Za nejjedovatější jsou považovány některé čtyřhranky, zejména čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri) zvaná mořská vosa a čtyřhranka Barnesova (Carukia barnesi), známá také jako  irukandži. Žahnutí druhé z nich nebývá smrtelné, bývá však popisováno jako nejhorší bolest, kterou může člověk zažít.

Medúzy a jich příbuzní

 Řekne-li se medúza, všichni zhruba vědí, co si představit. Je to přece ten průhledný, volně se vznášející tvor, kterého zná prakticky každý ze svých návštěv v přímořských letoviscích. Biolog se však jako každý musí vyjadřovat přesně. V biologické hantýrce znamená slovo „medúza“ pohlavní stadium ve vývoji některých skupin kmene žahavců (Cnidaria). V rámci této velké skupiny však toto stadium vytvářejí příslušníci různých skupin neboli tříd. Typicky jej nalézáme u zástupců třídy medúzovců neboli pravých medúz (Scyphozoa) a u čtyřhranek (Cubozoa). Medúzovité stadium však vytvářejí i někteří zástupci třídy polypovců (Hydrozoa), mezi které patří například naši nezmaři nebo medúzky sladkovodní. Mezi polypovce patří i podivní splývaví trubýši, jako třeba smrtelná nebezpečná měchýřovka portugalská. Medúzovité stádium naopak nenacházíme u třídy korálnatců (Anthozoa), kam patří například mořští koráli a sasanky. Do příbuzenstva žahavců patří i medúzám podobné žebernatky (Ctenophora).

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak čistota ovzduší ovlivňuje zdraví dětí?

Jak čistota ovzduší ovlivňuje...

Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu...
Karibská homolice zatočí s chronickou bolestí

Karibská homolice zatočí s...

Jed, který mořský plž homolice korunová (Conus regius regius) používá k...
Globalizace v biologii aneb nepůvodních druhů přibývá po celém světě

Globalizace v biologii aneb nepůvodních...

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal...
Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc let staré mikroby

Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc...

Američtí vědci objevili v mexickém jeskynním systému Naica, kterému se...
Deset let českého výzkumu Antarktidy

Deset let českého výzkumu...

Česká republika sice nepatří mezi velmoci polárního výzkumu, přesto ani...
Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny se dokázaly adaptovat na drsné podmínky polárních oblastí. Kromě...
Nebezpečné chemikálie jsou už i v hlubokomořských příkopech

Nebezpečné chemikálie jsou už i v...

Působením člověka se ze světového oceánu stává stále více jedna velká skládka....
V milovické rezervaci bylo pokřtěno první zubří mládě

V milovické rezervaci bylo pokřtěno...

V rezervaci nacházející se v prostorách bývalého vojenského prostoru...
Boj o Šumavu pokračuje

Boj o Šumavu pokračuje

Úpravy, které schválil Senát u pravidel pro fungování národních parků, by...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají: Postará se o ně robotická taška!

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají:...

Spíš než tašku připomíná buben na kolečkách, je ale...
Fantastický výzkum: Blížíme se uskutečnění snu o neviditelnosti?

Fantastický výzkum: Blížíme se...

Čaroděj luskne prsty a jeho postavu zahalí oblak...
VIDEO: Mistryně bodypaintingu ukazuje svá kouzla

VIDEO: Mistryně bodypaintingu...

Srbská umělkyně Mirjana Kika Milosevic se proslavila...
5 záludných otázek z české historie: Kde leží Tetín a co bylo před Sámem?

5 záludných otázek z české historie:...

V české historii najdeme spoustu momentů, nad...
Létající auta doplachtila z fikce do reality: Můžete si klidně jedno koupit!

Létající auta doplachtila z fikce...

Doposud to byly dopravní prostředky, které se...
VIDEO: Orli ve službách armády ničí špionážní drony!

VIDEO: Orli ve službách armády ničí...

Využívání zvířat pro armádní účely není ničím novým...
Neuvěřitelné: Našel se prsten Robina Hooda?

Neuvěřitelné: Našel se prsten...

Byla to jedna z nejúžasnějších chvil britského...
Černé dějiny USA: Lynč, na který by se nejraději zapomnělo

Černé dějiny USA: Lynč, na který...

Z mohutného kmene vyráží k nebi spleť větví. Na dvou...
Fotograf Gregory Crewdson: Nechá strhnout dům, když mu překáží v záběru!

Fotograf Gregory Crewdson: Nechá...

Technik vypíná stroj na mlhu. Maskérky provádí poslední...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.