10 nezvaných hostů, kteří se u nás začali chovat jako doma

Žijí tu s námi. Někteří přišli na naše pozvání, jiní se pozvali sami. Všem těmto návštěvníkům je společné to, že dobu své návštěvy malinko „přetáhli“ a začínají zabírat místo původním obyvatelům. Někteří pozvolna, jiní s rychlostí uragánu. My, lidé, se často nestačíme divit, někteří z nás se dokonce snaží uragánu čelit. Teprve čas ukáže, zda šlo o snahu donkichotskou. Je tedy na čase se s nimi seznámit – vítejte ve světě invazních druhů. V tomto vydání si 21. STOLETÍ posvítí na invazní živočichy. Žijí tu s námi. Někteří přišli na naše pozvání, jiní se pozvali sami. Všem těmto návštěvníkům je společné to, že dobu své návštěvy malinko „přetáhli“ a začínají zabírat místo původním obyvatelům. Někteří pozvolna, jiní s rychlostí uragánu. My, lidé, se často nestačíme divit, někteří z nás se dokonce snaží uragánu čelit. Teprve čas ukáže, zda šlo o snahu  donkichotskou. Je tedy na čase se s nimi seznámit – vítejte ve světě invazních druhů. V tomto vydání si 21. STOLETÍ posvítí na invazní živočichy.

Zvýšený počet invazních druhů je zcela přímým následkem globalizace světa. Zatímco bez přispění člověka by řada z nich musela přeplavat oceány, přeletět tisíce kilometrů nebo je dokonce přeběhnout na svých malých nožkách po souši, člověk jim slouží jako pohodlná taxislužba. Řada druhů ale také skutečně zvětšuje svoje teritorium po svých. Neměli bychom však podléhat zjednodušujícímu klamu – na Zemi dnes již není jediný proces, který by tak či onak nesouvisel s činností člověka. „Spontánní“ šíření může tedy souviset s klimatickými změnami, zdroji potravy vzniklými v důsledku zemědělské činnosti lidí či s přetvářením krajiny, jejíž celkový ráz je také již do značné míry určen lidskou činností. Za vším hledej člověka!

Zůstaň raději doma!

Takovým druhům živočichů, rostlin či příslušníkům jiných, ještě titěrnějších říší, které se z nějakého důvodu rozšířily za hranice svého původního areálu, říkáme druhy nepůvodní. V příhodných podmínkách se pak může stát, že tito zavlečení návštěvníci získají nečekané sebevědomí, jejich populace zmohutní a vezmou zdejší biotopy útokem. Proniknutí takového nového druhu do míst, kde se dříve nevyskytoval, může mít pro místní ekosystémy katastrofální důsledky. Příkladem mohou být dva druhy raků, rak pruhovaný a rak signální, zavlečených z Ameriky, kteří systematicky likvidují naši domácí populaci raka kamenáče Další druhy mohou také vymírat díky novým parazitům, které s sebou vetřelci zavlékají. Sečteno podtrženo existuje dost důvodů, proč se nevítaným vetřelcům bránit ze všech sil.

21. STOLETÍ
Požírači vetřelců

 Na velkém množství šířících se jedinců invazního druhu by si jistě řada masožroutů   ráda pochutnala. Co když ale původní predátor zůstane narozdíl od své kořisti za pomyslnou „velkou louží“? Lidem pak nezbývá nic jiného, než přírodě napomoci a přivést lovce až ke kořisti. Stejně tak lze na nevítaného hosta vypustit i nějakého parazita, který jeho běsnění zpomalí či úplně zastaví. Tato metoda se však může snadno vymknout z rukou. Nově uvedený predátor se po jisté době začne ohlížet i po jiné kořisti a ekologický experiment pak skončí příslovečným Pyrrhovým vítězstvím. Podobných případů známe řadu. Malé cibetky – mungové, vypuštění na Havaji za účelem požírání krys, si zamilovali chuť místních ptáků. Africké ropuchy Bufo marinus, vysazené v Austrálii jako obrana proti škůdci cukrové třtiny – broukovi Dermolepida albohirtum, otrávily svým jedem řadu místních živočichů, kteří je nic zlého netuše považovali za chutné sousto. Cílené zavádění nových druhů do nepůvodních ekosystémů vyžaduje proto koordinaci práce mnoha vysoce kvalifikovaných odborníků.  

Plzák španělský  (Arion lusitanicus)
Systematické zařazení: plzákovití, plži

Kde je v Čechách k vidění: takřka všude, místy dochází ke kalamitnímu přemnožení
Kde ho u vás najdete: takřka všude v kulturní krajině, v oblibě má blízkost lidských sídlišť, zejména zahrad a polí

Plzák španělský je asi nejznámějším invazním živočišným druhem nejen v Čechách, ale v celé Evropě. O svou malou popularitu se nepřičinil ani tak svým nevábným zjevem, ale v první řadě vážnými škodami, které je schopen napáchat na úrodách velkopěstitelů, ale i drobných zahrádkářů. Tento nevítaný vetřelec dorůstá v dospělosti délky až 12 cm. Oproti našemu domácímu plzákovi lesnímu (Arion rufus) je tedy v dospělosti o něco menší a liší se i světlou barvou, která je výrazná zejména u nedospělých jedinců. Jeho původní vlastí je Pyrenejský poloostrov a západní část Francie. Poprvé byl na našem území doložen v roce 1991 a od té doby se lavinovitě šíří z míst svého původního zavlečení.

Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
Rak signální (Pacifastacus leniusculus)

Systematické zařazení: desetinožci, rakovci
Kde jsou v Čechách k vidění: rak pruhovaný – značná část toku Labe a Vltavy a spodní část jejich přítoků, rak signální – ostrůvkovitý výskyt v povodí Sázavy, Dyje a Vltavy

Kde je u vás najdete: proudící vody

Oba invazní druhy raků vytlačují naše původní druhy, raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) a raka říčního (Astacus astacus). Když už se zdálo, že se díky zlepšování kvality vody populace našich raků vzpamatují, přišla rána v podobě jejich amerických příbuzných. Nejen že se rychleji množí, ale především na naše raky přenášejí parazita afanomyces račí

(Aphanomyces astaci), který je známý spíše pod názvem račí mor. Zatímco přenašeči sami jsou vůči tomuto parazitovi takřka imunní, populace domácích raků jsou díky němu postupně decimovány. Oba tyto druhy raků k nám byly zavlečeny ze Severní Ameriky díky činnosti akvaristů. První z nich, rak pruhovaný, je menší, dospělý dorůstá délky okolo 11 cm. Jedná se o zcela nejhojnější druh raka v České republice. Rak signální je mohutnější, může dorůst délky až 15 cm.

Norek americký (Mustela vison)
Systematické zařazení: lasicovití, savci

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv
Kde ho u vás najdete: obývá biotopy v blízkosti vod

Norek americký neboli mink, jehož původní domovinou je jihozápad Spojených států, byl u nás původně chován jako kožešinové zvíře. Tento blízký příbuzný tchořů se šířil postupně z míst bývalých kožešinářských farem díky radikálním „ochráncům zvířat“, kteří jejich chovy masově vypouštěli na svobodu. Nyní už obývá takřka plošně celé území republiky. Jedná se o mrštnou malou šelmu, dorůstající délky kolem půl metru. Rád loví jak na souši, kde mu v tlamičce skončí nejčastěji drobní hlodavci či ptáci, tak i v mělké vodě. Tam si smlsne na žábách, vodních plžích a nepohrdne ani rakem. Je zdatným plavcem i potápěčem. Je velkým potravním konkurentem původních druhů lasicovitých šelem – tchoře tmavého a lasice hranostaje.

Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonaides)
Systematické zařazení: psovití, savci

Kde je v Čechách k vidění: sporadicky takřka na celém území ČR
Kde ho u vás najdete: obývá lesnaté plochy, s oblibou se vyskytuje vodních ploch a toků

Tato zvláštně vyhlížející psovitá šelma na první pohled připomíná spíše jezevce nebo rosomáka. Dorůstá délky až 70 cm. Svou původní vlast má psík mývalovitý v Asii, kde původně obýval rozsáhlý areál od Amuru po Vietnam. Jakožto kožešinové zvíře byl vysazován po celém Rusku a díky postupným únikům se rozšiřoval dále na východ, takže v současné době je rozšířen až k francouzsko-německé hranici. V Česku se šíří postupně od východu a nyní se vyskytuje takřka na celém území.

Nutrie (Myocastor coypus)

Systematické zařazení: nutriovití, savci
Kde je v Čechách k vidění: centrum jejího rozšíření je ve středních a východních Čechách

Kde ji u vás najdete: břehy potoků a řek, bažiny či hradní příkopy

Zatímco ve své původní vlasti, v subtropické Jižní Americe, je nutrie již poměrně vzácná, daří se jí dobře na všech kontinentech mimo Antarktidy, kam byla zavlečena jako kožešinové a masné zvíře. Je menší než její příbuzný bobr, dorůstat může ale i délky 80 cm. Je vegetariánkou, která se živí přímo v okolí vodních toků, které často doslova zdevastuje. Nevítaným hostem je také proto, že na ní může parazitovat červovitá hlístice Strongyloides myopatami, která může přeskočit i na člověka. Ve všech zemích, kde přešla do volné přírody, je považována za nepříjemný invazní druh. Ve Velké Británii ji lidé z tohoto důvodu programově vyhubili.

Krysa potkan (Rattus norvegicus)
Systematické zařazení: myšovití, savci

Kde je v Čechách k vidění: kdekoliv, zejména v blízkosti lidských sídlišť
Kde ho u vás najdete: kdekoliv ve městech i na venkově

Potkan je tak patří k tak běžným souputníkům člověka, že si většina z nás ani neuvědomuje, že se původně jedná o invazní druh. Jeho původní pravlastí je východní Asie, odkud se spolu s člověkem rozšířil prakticky do celého světa. Přesto, že je podobný své sestřenici kryse (Rattus adustus), žije poněkud odlišným způsobem života a krysu z našeho území prakticky vytlačil. Jeho nepříjemnou vlastností je, že může být zdrojem infekčních nákaz.

Holub domácí (Columba livia f. domestica)

Systematické zařazení: holubovití, ptáci
Kde je v Čechách k vidění: kdekoliv, zejména v blízkosti lidských sídlišť

Kde ho u vás najdete: kdekoliv ve městech i na venkově

Podobně jako potkan je i holub neodmyslitelným průvodcem člověka takřka po celém světě. Jedná se o druhotně zdivočelou formu domestikovaného holuba skalního (Columba livia). Svým klouzavým letem města sice zkrášlují, zároveň je však znečišťují svým trusem a mrtvolkami. Stejně jako krysy a potkani mohou být zdrojem různých nákaz, jako je salmonelóza, chlamydióza či toxoplazmóza.  Proti obávané ptačí chřipce jsou však kupodivu odolní a nákaza od nich pravděpodobně nehrozí.

Karas stříbřitý (Carassius auratus)
Systematické zařazení: kaprovití, paprskoploutví

Kde je v Čechách k vidění: prakticky po celém území ČR
Kde ho u Vás najdete: zejména stojaté vody, šíří se však pomalu i do řek

Původní pravlastí této rybky, která připomíná malého kapra, je nejspíše Čína. Z původní divoké formy bylo vyšlechtěna řada akvarijních rybek závojnatek, divoká forma se lavinovitě šíří po celém světě. U nás je již hojnější než náš původní karas obecný, kterého pomalu vytlačuje. Přerůstá našeho karase délkou a rychleji se i množí.

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)
Systematické zařazení: křižákovití, pavoukovci

Kde je v Čechách k vidění: prakticky celé území ČR, dává přednost nižším polohám
Kde ho u vás najdete: slunné louky a stepi

Tento pavouk si k nám v poslední době namířil z jihu z okolí Středozemního moře. Jeho nápadné pestré zbarvení, které připomíná vosy, jej velmi dobře odlišuje od našeho původního křižáka obecného. Žije zejména ve vysoké trávě, kde mu za potravu slouží zejména kobylky. Přestože kořist zabíjí svým jedem, není pro zdravého člověka nebezpečný. Na pozoru před ním však musí být alergici.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Mapování ptáků pokračuje. Sovy rozšířily areál svého výskytu

Mapování ptáků pokračuje. Sovy...

Průběžné výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků dávají vědět, že kulíšek...
Britským vědcům se dostala do rukou obří žížala

Britským vědcům se dostala do rukou...

Obří žížala obecná (Lumbricus terrestris) byla nalezena na zahrádce nedaleko...
Jak čistota ovzduší ovlivňuje zdraví dětí?

Jak čistota ovzduší ovlivňuje...

Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu...
Karibská homolice zatočí s chronickou bolestí

Karibská homolice zatočí s...

Jed, který mořský plž homolice korunová (Conus regius regius) používá k...
Globalizace v biologii aneb nepůvodních druhů přibývá po celém světě

Globalizace v biologii aneb nepůvodních...

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal...
Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc let staré mikroby

Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc...

Američtí vědci objevili v mexickém jeskynním systému Naica, kterému se...
Deset let českého výzkumu Antarktidy

Deset let českého výzkumu...

Česká republika sice nepatří mezi velmoci polárního výzkumu, přesto ani...
Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny se dokázaly adaptovat na drsné podmínky polárních oblastí. Kromě...
Nebezpečné chemikálie jsou už i v hlubokomořských příkopech

Nebezpečné chemikálie jsou už i v...

Působením člověka se ze světového oceánu stává stále více jedna velká skládka....
V milovické rezervaci bylo pokřtěno první zubří mládě

V milovické rezervaci bylo pokřtěno...

V rezervaci nacházející se v prostorách bývalého vojenského prostoru...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.