10 nezvaných hostů, kteří se u nás začali chovat jako doma

Žijí tu s námi. Někteří přišli na naše pozvání, jiní se pozvali sami. Všem těmto návštěvníkům je společné to, že dobu své návštěvy malinko „přetáhli“ a začínají zabírat místo původním obyvatelům. Někteří pozvolna, jiní s rychlostí uragánu. My, lidé, se často nestačíme divit, někteří z nás se dokonce snaží uragánu čelit. Teprve čas ukáže, zda šlo o snahu donkichotskou. Je tedy na čase se s nimi seznámit – vítejte ve světě invazních druhů. V tomto vydání si 21. STOLETÍ posvítí na invazní živočichy. Žijí tu s námi. Někteří přišli na naše pozvání, jiní se pozvali sami. Všem těmto návštěvníkům je společné to, že dobu své návštěvy malinko „přetáhli“ a začínají zabírat místo původním obyvatelům. Někteří pozvolna, jiní s rychlostí uragánu. My, lidé, se často nestačíme divit, někteří z nás se dokonce snaží uragánu čelit. Teprve čas ukáže, zda šlo o snahu  donkichotskou. Je tedy na čase se s nimi seznámit – vítejte ve světě invazních druhů. V tomto vydání si 21. STOLETÍ posvítí na invazní živočichy.

Zvýšený počet invazních druhů je zcela přímým následkem globalizace světa. Zatímco bez přispění člověka by řada z nich musela přeplavat oceány, přeletět tisíce kilometrů nebo je dokonce přeběhnout na svých malých nožkách po souši, člověk jim slouží jako pohodlná taxislužba. Řada druhů ale také skutečně zvětšuje svoje teritorium po svých. Neměli bychom však podléhat zjednodušujícímu klamu – na Zemi dnes již není jediný proces, který by tak či onak nesouvisel s činností člověka. „Spontánní“ šíření může tedy souviset s klimatickými změnami, zdroji potravy vzniklými v důsledku zemědělské činnosti lidí či s přetvářením krajiny, jejíž celkový ráz je také již do značné míry určen lidskou činností. Za vším hledej člověka!

Zůstaň raději doma!
Takovým druhům živočichů, rostlin či příslušníkům jiných, ještě titěrnějších říší, které se z nějakého důvodu rozšířily za hranice svého původního areálu, říkáme druhy nepůvodní. V příhodných podmínkách se pak může stát, že tito zavlečení návštěvníci získají nečekané sebevědomí, jejich populace zmohutní a vezmou zdejší biotopy útokem. Proniknutí takového nového druhu do míst, kde se dříve nevyskytoval, může mít pro místní ekosystémy katastrofální důsledky. Příkladem mohou být dva druhy raků, rak pruhovaný a rak signální, zavlečených z Ameriky, kteří systematicky likvidují naši domácí populaci raka kamenáče Další druhy mohou také vymírat díky novým parazitům, které s sebou vetřelci zavlékají. Sečteno podtrženo existuje dost důvodů, proč se nevítaným vetřelcům bránit ze všech sil.


21. STOLETÍ
Požírači vetřelců

 Na velkém množství šířících se jedinců invazního druhu by si jistě řada masožroutů   ráda pochutnala. Co když ale původní predátor zůstane narozdíl od své kořisti za pomyslnou „velkou louží“? Lidem pak nezbývá nic jiného, než přírodě napomoci a přivést lovce až ke kořisti. Stejně tak lze na nevítaného hosta vypustit i nějakého parazita, který jeho běsnění zpomalí či úplně zastaví. Tato metoda se však může snadno vymknout z rukou. Nově uvedený predátor se po jisté době začne ohlížet i po jiné kořisti a ekologický experiment pak skončí příslovečným Pyrrhovým vítězstvím. Podobných případů známe řadu. Malé cibetky – mungové, vypuštění na Havaji za účelem požírání krys, si zamilovali chuť místních ptáků. Africké ropuchy Bufo marinus, vysazené v Austrálii jako obrana proti škůdci cukrové třtiny – broukovi Dermolepida albohirtum, otrávily svým jedem řadu místních živočichů, kteří je nic zlého netuše považovali za chutné sousto. Cílené zavádění nových druhů do nepůvodních ekosystémů vyžaduje proto koordinaci práce mnoha vysoce kvalifikovaných odborníků.  


Plzák španělský  (Arion lusitanicus)
Systematické zařazení: plzákovití, plži
Kde je v Čechách k vidění: takřka všude, místy dochází ke kalamitnímu přemnožení
Kde ho u vás najdete: takřka všude v kulturní krajině, v oblibě má blízkost lidských sídlišť, zejména zahrad a polí

Plzák španělský je asi nejznámějším invazním živočišným druhem nejen v Čechách, ale v celé Evropě. O svou malou popularitu se nepřičinil ani tak svým nevábným zjevem, ale v první řadě vážnými škodami, které je schopen napáchat na úrodách velkopěstitelů, ale i drobných zahrádkářů. Tento nevítaný vetřelec dorůstá v dospělosti délky až 12 cm. Oproti našemu domácímu plzákovi lesnímu (Arion rufus) je tedy v dospělosti o něco menší a liší se i světlou barvou, která je výrazná zejména u nedospělých jedinců. Jeho původní vlastí je Pyrenejský poloostrov a západní část Francie. Poprvé byl na našem území doložen v roce 1991 a od té doby se lavinovitě šíří z míst svého původního zavlečení.


Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
Rak signální (Pacifastacus leniusculus)
Systematické zařazení: desetinožci, rakovci
Kde jsou v Čechách k vidění: rak pruhovaný – značná část toku Labe a Vltavy a spodní část jejich přítoků, rak signální – ostrůvkovitý výskyt v povodí Sázavy, Dyje a Vltavy
Kde je u vás najdete: proudící vody

Oba invazní druhy raků vytlačují naše původní druhy, raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) a raka říčního (Astacus astacus). Když už se zdálo, že se díky zlepšování kvality vody populace našich raků vzpamatují, přišla rána v podobě jejich amerických příbuzných. Nejen že se rychleji množí, ale především na naše raky přenášejí parazita afanomyces račí
(Aphanomyces astaci), který je známý spíše pod názvem račí mor. Zatímco přenašeči sami jsou vůči tomuto parazitovi takřka imunní, populace domácích raků jsou díky němu postupně decimovány. Oba tyto druhy raků k nám byly zavlečeny ze Severní Ameriky díky činnosti akvaristů. První z nich, rak pruhovaný, je menší, dospělý dorůstá délky okolo 11 cm. Jedná se o zcela nejhojnější druh raka v České republice. Rak signální je mohutnější, může dorůst délky až 15 cm.


Norek americký (Mustela vison)
Systematické zařazení: lasicovití, savci
Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv
Kde ho u vás najdete: obývá biotopy v blízkosti vod

Norek americký neboli mink, jehož původní domovinou je jihozápad Spojených států, byl u nás původně chován jako kožešinové zvíře. Tento blízký příbuzný tchořů se šířil postupně z míst bývalých kožešinářských farem díky radikálním „ochráncům zvířat“, kteří jejich chovy masově vypouštěli na svobodu. Nyní už obývá takřka plošně celé území republiky. Jedná se o mrštnou malou šelmu, dorůstající délky kolem půl metru. Rád loví jak na souši, kde mu v tlamičce skončí nejčastěji drobní hlodavci či ptáci, tak i v mělké vodě. Tam si smlsne na žábách, vodních plžích a nepohrdne ani rakem. Je zdatným plavcem i potápěčem. Je velkým potravním konkurentem původních druhů lasicovitých šelem – tchoře tmavého a lasice hranostaje.


Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonaides)
Systematické zařazení: psovití, savci
Kde je v Čechách k vidění: sporadicky takřka na celém území ČR
Kde ho u vás najdete: obývá lesnaté plochy, s oblibou se vyskytuje vodních ploch a toků

Tato zvláštně vyhlížející psovitá šelma na první pohled připomíná spíše jezevce nebo rosomáka. Dorůstá délky až 70 cm. Svou původní vlast má psík mývalovitý v Asii, kde původně obýval rozsáhlý areál od Amuru po Vietnam. Jakožto kožešinové zvíře byl vysazován po celém Rusku a díky postupným únikům se rozšiřoval dále na východ, takže v současné době je rozšířen až k francouzsko-německé hranici. V Česku se šíří postupně od východu a nyní se vyskytuje takřka na celém území.

Nutrie (Myocastor coypus)
Systematické zařazení: nutriovití, savci
Kde je v Čechách k vidění: centrum jejího rozšíření je ve středních a východních Čechách
Kde ji u vás najdete: břehy potoků a řek, bažiny či hradní příkopy

Zatímco ve své původní vlasti, v subtropické Jižní Americe, je nutrie již poměrně vzácná, daří se jí dobře na všech kontinentech mimo Antarktidy, kam byla zavlečena jako kožešinové a masné zvíře. Je menší než její příbuzný bobr, dorůstat může ale i délky 80 cm. Je vegetariánkou, která se živí přímo v okolí vodních toků, které často doslova zdevastuje. Nevítaným hostem je také proto, že na ní může parazitovat červovitá hlístice Strongyloides myopatami, která může přeskočit i na člověka. Ve všech zemích, kde přešla do volné přírody, je považována za nepříjemný invazní druh. Ve Velké Británii ji lidé z tohoto důvodu programově vyhubili.


Krysa potkan (Rattus norvegicus)
Systematické zařazení: myšovití, savci
Kde je v Čechách k vidění: kdekoliv, zejména v blízkosti lidských sídlišť
Kde ho u vás najdete: kdekoliv ve městech i na venkově

Potkan je tak patří k tak běžným souputníkům člověka, že si většina z nás ani neuvědomuje, že se původně jedná o invazní druh. Jeho původní pravlastí je východní Asie, odkud se spolu s člověkem rozšířil prakticky do celého světa. Přesto, že je podobný své sestřenici kryse (Rattus adustus), žije poněkud odlišným způsobem života a krysu z našeho území prakticky vytlačil. Jeho nepříjemnou vlastností je, že může být zdrojem infekčních nákaz.

Holub domácí (Columba livia f. domestica)
Systematické zařazení: holubovití, ptáci
Kde je v Čechách k vidění: kdekoliv, zejména v blízkosti lidských sídlišť
Kde ho u vás najdete: kdekoliv ve městech i na venkově

Podobně jako potkan je i holub neodmyslitelným průvodcem člověka takřka po celém světě. Jedná se o druhotně zdivočelou formu domestikovaného holuba skalního (Columba livia). Svým klouzavým letem města sice zkrášlují, zároveň je však znečišťují svým trusem a mrtvolkami. Stejně jako krysy a potkani mohou být zdrojem různých nákaz, jako je salmonelóza, chlamydióza či toxoplazmóza.  Proti obávané ptačí chřipce jsou však kupodivu odolní a nákaza od nich pravděpodobně nehrozí.


Karas stříbřitý (Carassius auratus)
Systematické zařazení: kaprovití, paprskoploutví
Kde je v Čechách k vidění: prakticky po celém území ČR
Kde ho u Vás najdete: zejména stojaté vody, šíří se však pomalu i do řek

Původní pravlastí této rybky, která připomíná malého kapra, je nejspíše Čína. Z původní divoké formy bylo vyšlechtěna řada akvarijních rybek závojnatek, divoká forma se lavinovitě šíří po celém světě. U nás je již hojnější než náš původní karas obecný, kterého pomalu vytlačuje. Přerůstá našeho karase délkou a rychleji se i množí.


Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)
Systematické zařazení: křižákovití, pavoukovci
Kde je v Čechách k vidění: prakticky celé území ČR, dává přednost nižším polohám
Kde ho u vás najdete: slunné louky a stepi

Tento pavouk si k nám v poslední době namířil z jihu z okolí Středozemního moře. Jeho nápadné pestré zbarvení, které připomíná vosy, jej velmi dobře odlišuje od našeho původního křižáka obecného. Žije zejména ve vysoké trávě, kde mu za potravu slouží zejména kobylky. Přestože kořist zabíjí svým jedem, není pro zdravého člověka nebezpečný. Na pozoru před ním však musí být alergici.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Astrofotografie měsíce září: závěrečné stádium vývoje hvězdy

Astrofotografie měsíce září:...

Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Čeští vědci zjistili, jak zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci zjistili, jak zvířata...

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že se zvířata dokáží...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...
Jak rostliny dobývají svět?

Jak rostliny dobývají svět?

Studie pod vedením ekologů z University v Konstanci, Mialy Razanajatovo a...
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...

Nenechte si ujít další zajímavé články

3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Netradiční filmové hvězdy: Takhle vypadají královny vřískotu!

Netradiční filmové hvězdy: Takhle...

Vyděšená dívka klopýtavě couvá. Děsivý pronásledovatel se...
A tohle jste věděli? „A přece se točí!“ nikdy nezaznělo!

A tohle jste věděli? „A přece se...

Řadu staletí, kdy církev měla vždy pravdu, byl její...
Nespavost? Zkuste mléko s medem nebo čokoládu!

Nespavost? Zkuste mléko s medem...

Jsou dny, kdy vstupenku do říše snů nedostanete, ať...
Mocná šalvěj: Ochrání nás před zlými silami?

Mocná šalvěj: Ochrání nás před...

Bylinu, jejíž jméno je odvozeno od slova salvare...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.