PANORAMA

Vyhubená obří želva má naději na zmrtvýchvstání: Genetika dává želvám druhou šanci: Želva sloní, Geochelone elephantopus, je největší z druhů obrovských želv, které lze potkat na několika ostrovech ve světových oceánech (Seychelách, Mauritiu a Réunionu, Sulawesi, Timoru, Jávě, Galapágách).

Výzkumy genetické variability želv na galapážském souostroví však dává vyhynulému poddruhu jistou naději na návrat do přírody. Ukázalo se, že na největším z galapážských ostrovů Isabele, který leží severovýchodně od Floreany, žije populace želv, geneticky velmi blízká vyhynulému poddruhu. K tomuto závěru došla Gisella Cacconeová z Yaleské univerzity v USA, když srovnávala DNA z muzejních exemplářů vyhynulé želvy s genotypy současných isabelských populací. Cacconeová předpokládá, že vhodným křížením by bylo možno vyšlechtit původní poddruh zpět a vrátit tak přírodě to, co jí člověk kdysi vzal.


V Amazonii byl objeven pravděpodobně nejbližší příbuzný „pramravenců“
Podivný „mravenec z Marsu“

Mravenci jsou jedním z nejrozšířenějších a pro člověka nejvýznamnějších skupin hmyzu a porozumění jejich evoluci je pro nás proto důležitější, než by se mohlo na poprvé pohled zdát. Díky objevu Christiana Rabelinga z univerzity v texaském Austinu se entomologům doplňuje další střípek do skládačky. Druh, který byl pojmenován Martialis heureka (tedy doslova „mravenec z Marsu“) je skutečně podivný. Je to půdní druh o velikosti necelé tři milimetry. Nemá žádné oči, zato vlastní obrovská kusadla, která mu slouží k uchopování kořisti. Pro své jedinečné rysy byl zařazen do samostatné podčeledi mravenců, jejímž je v současné době jediným známým zástupcem. Analýzy DNA potvrdily, že se jedná o druh, který leží takřka v samotném základě evolučního stromu mravenců, je tedy nejbližším žijícím příbuzným vosám podobných „pramravenců“, kteří žili na Zemi před 120 miliony let.


I rostliny mají svůj „budíček“
Gen pro aktivaci objeven

Tým vědců z kalifornského Salk Institute nedávno objevil gen, který v rostlinném organismu funguje jako „budíček“, který uvádí do chodu proces regulující rytmy uvnitř rostlin. Vědci doufají, že když se jim podaří zvýšit množství produktu tohoto genu v rostlině, dokážou ji přinutit, aby byla aktivnější déle a díky tomu také lépe rostla. Že tento objev může mít obrovské důsledky v zemědělství, si již každý jistě dokáže představit. 


Astronomové jsou na stopě planetě ve vzdáleném vesmíru
Planety už nejsou jen ve sluneční soustavě

Při pozorování mladé hvězdy velikosti našeho Slunce, ležící ve vzdálenosti asi 500 světelných let od Země v souhvězdí Štíra, narazili vědci z kanadské Torontské univerzity na zvláštní objekt, který považují za kandidáta na planetu obíhající kolem této hvězdy. Ve vědeckém světě zavládlo vzrušení, neboť takový objev se astronomům doposud nikdy nepodařil! S použitím teleskopu Gemini na havajském ostrově Mauna Kea se zaměřili na pozorování mladých hvězd, jejichž planetární satelity doposud nevychladly, a jsou tedy pozemské pozorovací technice snadněji přístupné. Člen výzkumného týmu David Lafreniere je v hodnocení objevu zatím zdrželivý, neboť se nepodařilo prokázat, že nová „planeta“ je skutečně gravitačně svázána s mateřskou hvězdou. Jisté však je, že se hvězdářské teleskopy na tento objekt budou v budoucnu zaměřovat čím dál častěji!

Alexandrovo rodiště vydává cenná archeologická svědectví
Byly objeveny hroby makedonských válečníků

V blízkosti severořeckého městečka Pella, ležícího východně od Soluně, došlo v nedávné době k sérii převratných archeologických nálezů. Pella, která je známá jak rodiště největšího vojevůdce světa, Alexandra III. Makedonského, nám přináší cenná svědectví o vývoji makedonské společnosti. Tým archeologů, který vedl Pavlos Chrysostomou, podnikal výzkumy v okolí Pelly v průběhu minulých osmi let. V nedávné době se týmu podařilo objevit rozsáhlé pohřebiště čítající 43 hrobů, které archeologové datují do rozsáhlého období mezi roky 650-279 před Kristem. Podle Chrysostomoua potvrzuje nález teorii o tom, že makedonská společnost byla organizovaná výrazně militantně a byla významnou tržní velmocí již v první polovině sedmého století před Kristem (př. n. l.?).


Chrápání je nebezpečnější, než jsme si mysleli
Chrápání může vést i k cukrovce!

O nepříznivých dopadech chrápání ví lékařská věda už řadu let. Rizika však dříve viděla výhradně u lidí, u nichž v důsledku chrápání docházelo k zástavám dechu (apnoe) nebo přerušování spánku. Nedávná studie švédských lékařů, kteří zkoumali 400 člennou skupinu žen ve věku mezi 20 a 70 lety, však ukázala, že zdravotní rizika sebou nese i běžná úroveň chrápání, kterou známe ze svých ložnic asi všichni. I takové nevinné pochrupování může kromě běžné únavy vést i k problémům typu zvýšení krevního tlaku či zvýšení rizika onemocnění cukrovkou.

Australský Velký bariérový útes vydal biologům stovky nových druhů
Podmořský „deštný prales

Biologové z australského Institutu pro mořskou biologii již čtyři roky zkoumají faunu australského Velkého bariérového útesu, který je považován za druhově nejbohatší biotop všech moří. Projekt potrvá až do roku 2010. Jeho úkolem je zjistit, jaký počet druhů žijících v této oblasti žije, aby bylo později možno přesně určit, zda a jakým tempem druhy postupně vymírají. V nedávné době přinesl výzkum první výsledky. Ačkoliv nejsou všechny vzorky ještě precizně utříděny a určeny, biologové odhadují, že počet nově popsaných druhů půjde přinejmenším do stovek. Mezi nejpočetnější skupiny patří korýši stejnonožci (příbuzní našich stinek, které můžeme najít pod kameny), koráli z řádu laločníků a také červovití mnohoštětinatí kroužkovci, vzdálení příbuzní našich žížal a nitěnek. Výzkum však není pouhou hříčkou biologů. Ronald O´Dor z kalifornské El Camino College, který celý výzkum vede, říká: Znalost oceánské diverzity se týká mnoha úrovní lidského života včetně péče o zdraví. Jeden z těchto tvorů může mít vlastnosti, které budou mít v budoucnu pro lidstvo obrovský význam. 


Potravinářské firmy protestují
Budeme jíst klonovaná zvířata?

Využívání masa z naklonovaných zvířat se zdá být velmi lukrativní a potravinářské firmy se jej nehodlají vzdát snadno. Jaké má však zákazník možnosti bránit se konzumování jídla z naklonovaných zvířat? Vlajkovou lodí odpůrců potravy z klonovaných organismů, je americké Centrum pro zdravé jídlo (Cetrum for Food Safety). Americký Úřad pro jídlo a omamné látky  (FDA) dal však v lednu 2008 masu z klonovaných zvířat zelenou. Již v září 2008 se však se však k petici vydanou Centrem pro zdravé jídlo připojilo 20 největších potravinářských firem Spojených států. Bude zbytek světa následovat americký příklad? Zdravý rozum by jistě říkal ano.

Rozdílné zvířecí „jazyky“
Naučí se spolu psi a kočky žít?

Výzkumy izraelských zoologů ukazují, že cesta k mírovému soužití psů a koček nemusí být nutně úplně zavřená. Základním problémem v porozumění mezi oběma domestikovanými šelmami spočívá v tom, že oba druhy používají jinou „znakovou řeč“ a jednotlivá „slova“ svých jazyků mohou vzájemně zaměnit. Zatímco švihání vztyčeným ocasem znamená v řeči koček nervozitu a varování, stejné „slovo“ znamená v psí řeči radost. Odvracením hlavy dává kočka najevo agresi, zatímco pes projevuje tímto signálem přijetí podřízeného postavení. Ukázalo se však, že v životě obou zvířecích druhů existuje období, kdy jsou jedinci ještě natolik pružní, že se své jazyky dokážou vzájemně naučit. Jestliže bude kočičce méně než šest měsíců a přivedete si ji domů dříve než pejska, pak už jen stačí, aby pes nebyl pes, ale štěně nejvýše jeden rok staré. Takový pejsek s kočičkou si pak spolu mohou po celý život hrát, spát na jednom místě a vzájemně si čistit srst.

Opice malpy dobře vědí, koho obdarovat
Potěšení z dávání

V nedávné době zkoumali  vědci z Emory University v americké Georgii altruistické chování jihoamerických opic malp  (rod Cebus). Jednu malpu spárovali vždy buď s její příbuznou opicí nebo s opicí známou, ale nikoliv příbuznou a nebo s úplně neznámým jedincem. Poté jim dali vybrat ze dvou značek, z nichž jedna měla za následek odměnu v podobě jablka jen pro jednu z nich, zatímco druhá podělila obě opice stejnou měrou. Zjistilo se, že se malpy dělily o potravu tím raději, čím si byly příbuznější. Nepřipomíná vám to něco?

Neandertálci hodovali na tuleních a delfínech
Šikovní neohrabanci

Při průzkumu jeskyní v okolí Gibraltaru, v nichž před 40 000 lety sídlili neandertálci, objevil tým antropologů kosti tuleňů a dvou druhů delfínů. Neandertálci jistě nebyli hlupáci, říká Clive Finlayson, jeden z pracovníků Gibraltarského muzea, který se na výzkumech podílel. Museli mít přinejmenším slušnou znalost ročních období a podle nich si plánovali lov. Výzkum sice ukázal, že neandertálci tato zvířata skutečně jedli, přinesl však zároveň několik nevyřešených otázek. Známky řeznických praktik totiž vykazují pouze kosti tuleňů, zatímco delfíní kosti jsou jakoby netknuté. Vědci předpokládají, že z delfínů konzumovali neandertálci především tuk. Ještě větší záhadou jsou jejich lovecké techniky, nad nimiž však vědci mohou už skutečně jen spekulovat.

V Lesothu nalezen jeden z největších diamantů světa
Jižní Afrika stále zemí zaslíbenou diamantům

Mluvčí společnosti Gem Diamonds, která provozuje diamantové doly v království Lesotho na  jihu Afriky, před nedávnem oznámil, že v dole Letseng Mine došlo opět k nálezu obrovského diamantu.  Nově nalezený surový diamant má podle odborníků z holandských Antwerp hmotnost 478 karátů, tedy 95,6 gramu. Tato velikost jej umísťuje na 13. místo v historických tabulkách největších nalezených diamantů.

Austrálie vydává první licence ke klonování lidských embryí
Lidské kmenové buňky „na prodej“

Australská vláda vydala první licence, které by měly vědcům umožnit klonovat lidská embrya za účelem získávání lidských kmenových buněk. Firma Sydney IVF, která licenci získala, má mít přístup k 7200 lidským vajíčkům, která bude užívat k výzkumným účelům. Předseda australského Národního úřadu pro zdraví a lékařský výzkum (NHMRC), který licenci udělil, dr. John Findlay však důrazně připomíná, že výzkum bude ostře sledován. Pro lékařské účely povoluje růst klonovaných embryí pouze do velmi raného stadia, takzvané blastocysty, která je pouhým drobným shlukem buněk. NHMRC se tak snaží zabránit vytváření celých embryí za účelem „výroby“ orgánů pro transplantace. Ovládnou-li však lidé umění klonování, pak je možná otázkou času, kdy se něco podobného začne dít jinde na světě za méně střežených podmínek.

Vědci „zvážili“ zatím největší známou hvězdu naší galaxie
První planeta (více než) 100x těžší než Slunce

Ačkoliv teoretické modely předpovídají existenci hvězd i 150krát těžších, než je naše Slunce, až do dnešní doby nenašli hvězdáři takovou, která by dosahovala hmotnosti více než 83 Sluncí. Nově „zvážená“ hvězda překročila magickou hranici stonásobku váhy Slunce dokonce 16krát! Vážným kandidátem na místo, kde lze v naší galaxii najít nejtěžší hvězdy, je po dlouhou dobu mlhovina Carina, vzdálená od Slunce asi 20 000 světelných let.  Nachází se v ní i hvězdokupa známá pod označením NGC 3603 nebo také A1. Tým z univerzity v kanadském Quebecu pod vedením profesorů A. Moffata a N. St-Louise využil data ke „zvážení“ hvězdy kombinaci dat poskytnutých Hubbleovým teleskopem a integrálním polním spektrografem SINFONI, umístěném v jihoamerickém Chile.

I čokoládu s mírou
Zdravé mlsání

Čokoláda se vyrábí ze směsi mléka, cukru a prášku z rozemletých kakaových bobů. A právě poslední z přísad má podle vědců z  Katolické univerzity v italském Campobassu pravděpodobně pozitivní účinky na lidské zdraví, konkrétně jako prevence zánětlivých onemocnění. Tento závěr je prvním z objevů, které přinesl rozsáhlý výzkum, který prováděli lékaři specializující se na epidemie a civilizační choroby v jihoitalské oblasti Molise, v níž Campobasso leží. Na milovníky čokolády však čeká zklamání.  Romina di Giuseppe, která je hlavní autorkou studie, říká, že nad jisté množství se mají příznivé účinky čokolády tendenci se vytrácet. Doporučená dávka je asi 6,7 gramu čokolády denně, což odpovídá malé tabulce čokolády asi dvakrát týdně. Vzpomeňte si na to, až bude příště jíst svoji třetí čokoládu za den!

Stalo se
Před 79 lety
, 1. prosince 1929, objevil profesor Pej Wen-Chung v čínské lokalitě Čou-kchou-tien nedaleko od Pekingu první lebku jednoho z vymřelých hominidů, který získal pojmenování „čínský člověk z Pekingu“, tedy Sinantropus pekinensis.
Před 12 lety, 4. prosince 1996, byla agenturou NASA vypuštěna planetární sonda Mars Pathfinder, která dopravila na povrch Marsu malé vozítko Sojourner. Toto drobné mobilní zařízení fotografovalo povrch Marsu a předávalo informace o chemickém složení povrchu.
Před 36 lety, 11. prosince 1972, přistálo na Měsíci Apollo 17, poslední kosmická loď, která se vypravila k Měsíci. Její velitel Eugene A. Cernan je stále posledním člověkem, který zanechal na Měsíci své stopy. Během své procházky měl v ruce i československou vlajku jako symbol země, z níž pocházeli jeho předkové.
Před 235 lety, 16. prosince 1773, došlo ke slavnému incidentu, tzv. „Bostonskému čajovému dýchánku“ (Boston Tea Party). Tento čin byl jedním z prvních rebelií, které postupně vedly k vyhlášení nezávislosti Spojených států na britském impériu, které se uskutečnilo 4. července 1776.
Před 118 lety, 20. prosince 1890, se narodil český chemik Jaroslav Heyrovský, jediný český vědec, který získal neprestižnější vědecké ocenění – Nobelovu cenu. Cenu získal v roce 1959 za objev polarografie – analytické chemické metody, díky níž lze zjišťovat přítomnost a koncentraci neznámých látek v roztoku. 
Před 113 lety, 28. prosince 1895, uskutečnili bratři Auguste Marie a Luis Jean Lumiérové v pařížském Grand Café první veřejné a placené promítání filmu na plátno. Jednalo se o 45 sekund dlouhý „dokumentární film“, který zachycoval dělníky na odchodu z Lumiérovy továrny.

Malé velké informace
Zabijácká chilli paprička – 33letý muž z Edlingtonu v britském hrabství Doncaster zjevně nyní asi pěkně zpytuje svědomí. Nedávno totiž sázkou vyprovokoval bratra své přítelkyně, aby snědl celý talíř omáčky vyrobené z doma vypěstovaných chilli papriček. Mladík však během noci zemřel na infarkt. Ačkoliv souvislost nebyla ještě prokázána, vypadá to, že za infarktem stála papričková nálož.
Dinosauři dýchali podobně jako dnešní ptáci – paleontologové nedávno vykopali zbytky velkého masožravého dinosaura, které potvrzují, že dinosauři dýchali podobně jako dnešní ptáci. Tento nález opět jen potvrzuje teorii, že první ptáci byli nejbližšími příbuznými dinosaurů. 
Pasivní kouření – studie kanadských lékařů definitivně potvrdila to, co většina lidí asi intuitivně tušila. U dětí, které byly díky svým rodičům vystaveny pasivnímu kouření, propuká závislost na nikotinu mnohem snadněji. Stejně jako aktivní kuřáci tyto děti také vykazovaly abstinenční příznaky – depresi, problémy se spaním, úzkosti a problémy se soustředěním.
Zkoumání úhořům podobných hlubokomořských ryb z řádu hrujovců (Ophidiidae) přineslo vědcům několik nečekaných překvapení. Zjistili totiž, že u těchto rybek hraje značnou roli akustická komunikace. Tyto ryby si v hlubinách moří doslova „povídají“.
V hlubinách římských katakomb byl objeven nový život. V katakombách sv. Kalixta je pohřbeno na třicet papežů a mučedníků. Zvláštní podzemní prostřední umožnilo evoluci dvou nově objevených druhů bakterií rodu  Kribbella, o nichž prof. Urzi z univerzity v Messině tvrdí, že by mohly mít potenciál produkovat lidem užitečné enzymy a antibiotika. 
Přírodní afrodiziakum z čínského plevele, lidově zvaného „plevel nadržených kozlů“, objevili možná italští vědci. Nejde jen o to, že jde o látku přírodní, ale hlavně o to, že nemá nepříjemné vedlejší účinky Viagry, tedy bolest hlavy, zarudnutí v obličeji či žaludeční nevolnosti.
Pistáciové oříšky mohou přispívat ke snižování hladiny cholesterolu, a tím pádem působit jako prevence proti kardiovaskulárním onemocněním, oznámili vědci z univerzity Penn State v americké Pensylvánii. Pistácie obsahují i důležité antioxidanty, a není tedy pochyb, že jejich mlsání je zdraví prospěšné.
Téměř třetina ze sedmi milionů těhotných žen v subsaharské Africe je napadena parazitickou hlísticí měchovcem lidským (Ancylostoma duodenale), který napadá tenké střevo několika savců včetně člověka. Jeho přítomnost v organismu může být příčinou chudokrevnosti. „Odčervování“ těhotných žen je však v rozvojových zemích stále nedostatečné.
Ačkoliv vědci dříve považovali za pravlast lymeské borreliózy Severní Ameriku, ukazuje se nyní, že původní pravlastí jejího bakteriálního původce Borrelia burgdorferi je nejspíše náš starý kontinent. Tým z univerzity v britském Bathu situuje její vznik (rozšíření?) do období těsně předcházejícího poslední době ledové. Do Ameriky se bakterie dostaly díky rozšíření svého přenašeče – klíštěte (Ixodes pacificus).

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

V Milovicích se začínají objevovat...

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající, parcela na okraji...
Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Princip laseru (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation,...
Jehličnany jsou u nás více doma, než se myslelo

Jehličnany jsou u nás více doma,...

Jaká byla původní podoba českých lesů před tím, než do jejich...
Standardní model částicové fyziky

Standardní model částicové fyziky

Za standardní model částicové fyziky je považována teorie popisující...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách, místo toho se stal slavným umělcem!

VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách,...

Vypadalo to, že jeho osud je zpečetěn....
Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli čokoládu už před 1200 roky!

Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli...

Zdá se, že o celá staletí dřív než jim „bledé...
Novinář nedbal na předpovědi věštkyň: Zaplatil za to životem?

Novinář nedbal na předpovědi...

Nic nechápající pasažéři se shromažďují na palubě lodi....
Altamira: Takhle vypadá galerie z pravěké doby!

Altamira: Takhle vypadá galerie z...

Jednou z nejznámějších pravěkých galerií je...
Doplněk stravy Penoxal: Jaké zkušenosti s ním má český pacient?

Doplněk stravy Penoxal: Jaké...

Chemoterapie a léčba rakoviny tlustého střeva...
Neuvěřitelné: Další oceán ve sluneční soustavě!

Neuvěřitelné: Další oceán ve...

Lidstvo už nějakou dobu ví, že voda v kapalném...
Poněkud netradiční mobilní aplikace: Měří kvalitu mužského spermatu!

Poněkud netradiční mobilní aplikace:...

Aplikace pro chytré telefony pronikly snad do...
Největší spor české vědecké historie: Byly Rukopisy pravé?

Největší spor české vědecké...

19. století bylo obdobím, kdy si český národ...
Slavný Alcatraz: Zabydleli se v něm duchové vězňů?

Slavný Alcatraz: Zabydleli se v něm...

Alcatraz. Bezesporu nejslavnější věznice světa ležící na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.