Na sníh budeme brzy jen vzpomínat

Oblíbenému zaklínadlu ekologických organizací jménem globální oteplení se dostává nové podpory od německých vědců z ústavu Maxe Plancka pro meteorologii. Podle nich budou během pár desetiletí české hory v zimě zcela bez sněhu. Oblíbenému zaklínadlu ekologických organizací jménem globální oteplení se dostává nové podpory od německých vědců z ústavu Maxe Plancka pro meteorologii. Podle nich budou během pár desetiletí české hory v zimě zcela bez sněhu.

Koncem tohoto století by se měl sníh vyskytovat pouze ve výškách nad 1500 metrů a na to jsou naše hory příliš nízké. Problémy čekají i většinu alpských středisek v Německu, Itálii, Rakousku, Francii a Švýcarsku. I tam totiž leží většina lyžařských areálů pod touto hranicí. Od roku 1850 už se zvedla průměrná teplota o dva stupně Celsia a v příštích 50 letech stoupnou průměrné zimní teploty v Alpách o dalších čtyři až pět stupňů.

Na vině je globální oteplení, ale ne člověk

Od poloviny 19. století se neustále zmenšují i alpské ledovce. Do roku 2050 podle vědců zmizí 70 až 80 procent plochy věčného ledu. O tom, že globální oteplování probíhá, není sporu. Přesto, že se tento stav klade většinou za vinu člověku, mnozí odborníci vidí příčiny jinde. Jedna z nejuznávanějších teorií hovoří o globálním oteplování jako o zcela běžném klimatickém jevu, jaký se v historii naší planety periodicky opakuje od jejího zrodu. Teorie je založena především na výzkumech paleoklimatologů a na počítačových modelech, kopírujících vývoj podnebí na naší planetě. Právě paleoklimatologové tvrdí, že konkrétně nyní se naše planeta nachází na konci malé doby ledové, po níž musí oteplení zákonitě následovat. Jejich výzkumy potvrzují i radiokarbonové analýzy usazenin organických materiálů v různých vrstvách zemského povrchu.

Příroda si umí poradit

Už dnes se mnozí odborníci stavějí negativně ke snahám ekologů omezovat skleníkové plyny například krmením spalovacích motorů biopalivy, vyrobenými především z užitkových rostlin potravinářského charakteru. Mnozí to dokonce považují za naprostý nesmysl a cestu ke hladomoru a do pekel. Na výrobu těchto biopaliv padne totiž mnohem více energie, při které se vytvářejí nebezpečné zplodiny, než při běžném provozu automobilů na fosilní paliva. Navíc, aby se pokryla rostoucí poptávka po biopalivech, jsou horečně káceny obrovské plochy deštných pralesů a místo nich se osazují kulturní plodiny. To může mít jej jediný důsledek – zvýšení oxidu uhličitého v atmosféře. Například vědci z Kalifornského přírodovědného institutu jsou toho názoru, že proces oteplování je lidským snažením jen těžko ovlivnitelný a naše planeta se dokáže s tímto stavem vyrovnat sama.

Jak se s tím vyrovnáme my?

Budeme se muset přizpůsobit. Stejně jako naši předkové, kteří se také dokázali se střídáním teplých a chladných period na planetě vyrovnat. Provozovatelé alpských horských středisek už myslí na zadní kolečka a vědí, že bez sněžných děl se dnes už neobejdou a zakrátko je nespasí ani tato technika. Proto začínají provozovat v těchto střediscích celou řadu alternativních aktivit, které jim mají nahradit úbytek vyznavačů zimních radovánek. Podobně se s nastávajícím oteplením budou muset vyrovnat i v zimních střediscích v Čechách a na Moravě.

Nad Zemí sněží neustále

Horní část oblaků vysoko nad Zemí je složena z drobných ledových krystalků. Sublimací vodní páry tyto krystalky narůstají a v okamžiku, kdy překročí určitou hmotnost, začnou padat k zemi. Z oblaku se pak snášejí krystalky v závislosti na teplotě v podobě sněhových vloček nebo dešťových kapek.

Proč prší více o víkendech?

Podle německých vědců prý za to může provoz automobilů. Němečtí meteorologové probádali záznamy z období mezi roky 1991 a 2005 a zjistili, že nejteplejší den v týdnu je středa a nejsušší pondělí. V sobotu pak nejvíce prší. Během týdne způsobují výfukové plyny hromadění drobného prachu, který zakrývá Slunce a rovněž se podílí na vytváření mraků. Koncem týdne je tento stav nejkritičtější a mraky, nasycené vlhkostí, si uleví nejčastěji právě v sobotu.

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědci vystavili les hladinám CO2, které se očekávají v roce 2050.

Vědci vystavili les hladinám CO2,...

Unikátní výzkum provádí vědci v jednom z britských lesů. Ten doslova proměnili...
Změny klimatu útočí i na lesy

Změny klimatu útočí i na lesy

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní...
Čína chce zachytit co nejvíce uhlíku

Čína chce zachytit co nejvíce...

Že se Čína snaží poslední dobou z hlediska ochrany životního prostředí vyvinout...
Ohrozí nás velká laguna roztaveného uhlíku?

Ohrozí nás velká laguna...

V USA objevili britští vědci velkou lagunu pod povrchem Země, která je...
Olympijské hry v ohrožení kvůli změnám klimatu?

Olympijské hry v ohrožení kvůli...

Letní olympijské hry jsou největším světovým sportovním svátkem. Každé čtyři...
Kluzák Perlan míří k okraji vesmíru

Kluzák Perlan míří k okraji vesmíru

Hranice vesmíru, to je cíl mise, ve které hlavní úlohu hraje kluzák...
Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Výzkum vesmíru není jen čistě vědeckou prací, ale má i své praktické...
Jak měl člověk najednou o „kolečko víc“

Jak měl člověk najednou o „kolečko...

Kolo je plochá součást kruhového tvaru, která se může otáčet kolem svého...
Velký bariérový útes rychle hyne

Velký bariérový útes rychle hyne

Velký bariérový útes ztrácí své pestré barvy. Ty jim dodávají řasy, které...
12. dubna 1961 lidstvo pootevřelo vesmírnou bránu

12. dubna 1961 lidstvo pootevřelo...

12. dubna 1961 vzlétl první člověk do vesmíru. Stal se jím...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Stěstcem se v rukou umělce může stát cokoliv: Třeba kávový šálek!

Stěstcem se v rukou umělce může stát...

Už se vám někdy stalo, že jste omylem položili...
Proč se Ludvík XIV. na hostinách přežíral?

Proč se Ludvík XIV. na hostinách...

„Ještě nemá dost?“ špitne jedna dvorní dáma druhé. Ta...
Britští vědci: Poznáme, kdo bude jednou vraždit!

Britští vědci: Poznáme, kdo bude...

Představte si, že víte, kdo bude jednou...
Nejdražší zvířata světa: A jakou cenu má váš pes? 

Nejdražší zvířata světa: A jakou...

Zvířata, ať už domácí nebo divoká, se čím dál tím více...
Babylónské zmatení jazyků: Skutečná událost?

Babylónské zmatení jazyků:...

Zpupní Babylóňané se rozhodli, že postaví...
Rychlejší než blesk: Co jde možná nevěděli o oku

Rychlejší než blesk: Co jde možná...

Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů....
Tajemství Olméků: Co nám prozradí jejich obří sochy?

Tajemství Olméků: Co nám prozradí...

V Mexiku se tyčí gigantické kamenné hlavy. Jejich...
Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední večeře ještě neznáte?

Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední...

Onen moment zná každý, i ten, kdo Bibli viděl jen z...
Chcete být dlouhodobě šťastní? Kupujte zážitky, nikoli věci!

Chcete být dlouhodobě šťastní?...

Výzkumy ukazují, že důležitější než si koupit štěstí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.