Mexičané značkují žraloky!

Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.Že biologové a vědci čas od časů značkují některé živočichy, je všeobecně známá věc. Kroužkují se ptáci, značkují se ohrožené šelmy, surikaty běhají po Kalahari s vysílačkou na krku. Ale značkování jednoho z nejděsivějších tvorů, který plave v oceánech? To je novinka, kterou se nyní mohou pochlubit Mexičané.

Ono „chlubení“ je samozřejmě myšleno s velkou nadsázkou. Mexická úřední místa by jistě byla raději, kdyby k podobnému kroku nebyla nucena přistoupit. Mexické pacifické pobřeží se v poslední době stalo místem, kde se v reálu odehrává další pokračování snímku Čelisti. Třicet let zde žraloci neútočili, ale letošní květen vše změnil. Za oběť padli žralokům dva surfaři, třetí pak s těžkými zraněními dlouho ležel v nemocnici.

I rybáři jsou překvapeni

Mexičané žijící na západním pobřeží země jsou v šoku. „Žraloci tu byli, čas od času se dostali i do konfliktu s lidmi, ale spíše se jim vyhýbali. Ale to, co se děje letos, to nemá obdoby,“ prohlásil šestapadesátiletý rybář Felix Sanchéz.

Zatím poslední obětí byl americký surfař Bruce Grimas. Jeho anděl strážný však byl v té chvíli poblíž. Žralok se Grimasovi sice zakousl do paže, ale surfaři se zázrakem podařilo z jeho smrtícího sevření vyváznout a doškrábat se na břeh. „Ani jsem neměl čas zpanikařit,“ vykládal později. „Pomyslel jsem si: Nechci umřít. Nechci přijít o ruku.“

Rána pro turismus

Grimas netušil, že ani ne kilometr od místa, kde se predátorem setkal, zahynul při podobném „rande-vous“ devětačtyřicetiletý Mexičan. Měsíc před tím se dostaveníčko se žralokem stalo osudné jinému americkému surfaři. Vodymilovní Mexičané najednou odmítali si v Pacifiku smočit byť jen prst a vyděšení turisté svými dalekohledy pozorovali oceán, zda se někde neobjeví charakteristická trojhranná ploutev.

Příjmy z turistického ruchu jsou pro Mexiko důležité, takže místní úřady se daly do práce. Na místo byl povolán mimo jiné proslulý odborník na žraloky George Burgess z Floridské univerzity. I on zkoumá, čím to je, že se žraločí útoky na člověka v této oblasti množí.

Vysílačky pro žraloky

Vlna útoků nebezpečných predátorů vedla mexické vědce k neobvyklému kroku. Mexičtí biologové se odhodlali některé žraloky označkovat, či lépe umístit na ně elektronické zařízení, které bude přenášet informace o jejich pohybu. Výsledky šetření by měly pomoci vysvětlit záhadu, proč se v poslední době žraloci u západního pobřeží Mexika vyskytují oproti minulosti v tak hojném počtu.

„Malá skupina žraloků dostala elektronické zařízení, které přenáší údaje o jejich pohybu a chování prostřednictvím rádiových frekvencí,“ řekl ministr životního prostředí mexického státu Guerrero Sabas Arturo de la Rosa. Žraloci budou sledováni dva měsíce a poté bude následovat roční rozbor jejich pohybu a možností, které by opakovaným útokům měly zabránit.

Čtyři lidé ročně…

Značkování žraloků bude docela nebezpečným adrenalinovým sportem. Tyto paryby budou odchyceny do speciálních sítí, označkovány a poté vypuštěny zpět do moře. Projektu se mohou účastnit i místní rybáři. Ten z nich, který narazí na označkovaného žraloka, dostane odměnu. Rybáři si tedy téměř jistě pořídí do svých lodí i fotoaparáty, aby poté mohli podat příslušný důkaz a nedocházelo k podvodům.

Zemi Aztéků se přitom žraločí útoky v posledních letech úspěšně vyhýbaly. Podle statistik organizace International Shark Attack File, která monitoruje žraločí útoky po celém světě, poslední smrtelný případ byl v Mexiku zaznamenán v roce 1997. Při pacifickém pobřeží pak dokonce v roce 1978. Mezi roky 1880 až 2007 zde bylo zaznamenáno celkem 37 napadení, z čehož 20 skončilo fatálně. Pro srovnání, mezi roky 1700 až 2007 bylo v Austrálii zaznamenáno 344 útoků, z nichž 136 si vyžádalo cenu nejvyšší – lidský život. Ročně si žraločí ataky vyžádají průměrně čtyři oběti.

Zvláštní žraločí smysly

Každý tvor potřebuje k orientaci v okolním prostředí smysly. Člověk jich má pět – zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Příroda si ovšem se smysly umí docela pohrát. Žralok má dva zvláštní smyslové orgány, které jsou v živočišné říši zcela ojedinělé.

Postranní čára

Postranní čára funguje na způsob detektoru změny polohy tím, že registruje sebemenší záchvěv vodního proudu a tedy i vibrace, které z něho pramení. Kromě toho má navíc rozhodující roli v udržování rovnováhy. Často je srovnávána se sonarem.
Jedná se o kanálek probíhající pod kůží téměř po celé délce obou stran trupu, který je s kožním povrchem spojen pomocí dalších menších kanálků. Další podobné kanálky jsou také umístěny na hlavě, kde obkružují oči a sledují okraj čelistí. Uvnitř kanálků jsou smyslové buňky zvané neuromasty, které registrují tlaky, jež se na ně přenášejí z tekutiny (tzv. lymfy), v níž se vznášejí. Takto získané informace jsou pak předávány do mozku.

Lorenziniho ampule

Lorenziniho ampule, které jsou umístěny pod rypcem žraloka, jsou detektory teplotních a vibračních změn a zaznamenávají také změny slanosti, kontaktního tlaku i zcela nepatrné změny elektrického pole. Nesčetné pokusy dokázaly, že i ve zcela kalné vodě dokáží žraloci lokalizovat svou kořist, a to i tehdy je-li třeba nehybná nebo dokonce zahrabaná v písku (všichni živočichové včetně člověka vytvářejí slabé elektromagnetické pole). Tento orgán také velmi pravděpodobně nahrazuje zrak, když má žralok při útoku zakryto oko mžurkou nebo ho pootočí dozadu.
Štěstí v neštěstí

Pořádnou kliku měl jedenatřicetiletý Aaron Seare. Tento Australan surfoval o letošních prázdninách poblíž pláže u města Warrnambool ve státě Victoria. Při jedné z figur zaregistroval ve vodě podezřelý pohyb, a než se stačil vzpamatovat, téměř třímetrový žralok měl v tlamě provaz, kterým měl Seare přivázán surf k noze. Už už se zdálo, že žraločí zuby budou to poslední, co mladý muž ve svém životě spatřil. Jakoby zázrakem se v tu chvíli objevila mohutná vlna, která surfaře odhodila až na břeh. Seare si po vzpamatování se ze šoku všiml, že provaz je překousnutý pouze pět centimetrů od jeho nohy.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Sucho je problematikou, která se v poslední době objevuje čím dál víc. Lesnická...
Posypové soli ovlivňují lesy také během léta

Posypové soli ovlivňují lesy také...

Automobilová doprava zaznamenává každoročně nárůst. Navíc je významným zdrojem hluku,...
K návratu divokých včel přispívají i hmyzí hotely

K návratu divokých včel...

Do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrací další...
Průzkum lipenské nádrže

Průzkum lipenské nádrže

Odborníci z Biologického centra AV ČR provedou v posledních týdnech v srpnu...
Do dvorské zoo se vracejí fosy

Do dvorské zoo se vracejí fosy

Návštěvníci ZOO Dvůr Králové mohou po sedmi letech znovu pozorovat...
Nedostatek úrodné půdy v Africe

Nedostatek úrodné půdy v Africe

Je zcela bez pochyb, že růst populace, degradace půdy, eroze, klimatické...
Nebezpečné moře u Kanárských ostrovů?

Nebezpečné moře u Kanárských...

Pokud se chystáte na dovolenou na Kanárské ostrovy, mohla by vás nepříjemně...
Zástupci nepůvodní flóry se šíří po celém světě

Zástupci nepůvodní flóry se šíří po...

Skočec obecný, šťavel růžkatý, šrucha zelná nebo kalužnice indická. Pod těmito...
Čeští vědci řeší, jak ušetřit vodu

Čeští vědci řeší, jak ušetřit vodu

Byť Česká republika není subsaharskou zemí, i jí začíná trápit nedostatek...
Smečka na Dokesku se i letos rozrostla o čtyři vlčata

Smečka na Dokesku se i letos...

První novodobá česká vlčí smečka se stejně jako v předchozích třech letech dočkala...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Z deníku hypochondra: Co dohnalo rakouského spisovatele Adalberta Stiftera k sebevraždě?

Z deníku hypochondra: Co dohnalo...

„Protože mi koncem měsíce října končí dovolená, přikládám lékařské...
Jen pro chytré: Mohli spolu Hitler s Leninem hrát šachy?

Jen pro chytré: Mohli spolu Hitler...

Že bílá má výhodu, pozná už poslední incký vládce Atahualpa....
Český vzdorokrál: Uchvátil Karel III. trůn díky proradné šlechtě?

Český vzdorokrál: Uchvátil Karel III....

Honosný svatební obřad se 5. října 1722 koná ve Vídni. Císař Karel VI. vdává svoji...
Zkáza Pompejí: Ryby boha nejspíš neuspokojily

Zkáza Pompejí: Ryby boha nejspíš...

Kněží postupně přistupují k obětnímu ohni a vhazují do plamenů ryby. Pak následují...
3x letecké katastrofy: Může za ně armádní omyl i láhev alkoholu

3x letecké katastrofy: Může za ně...

Slyšeli jste o černém víkendu v Biggin Hill? Během jedné...
Pruský král Fridrich II. Veliký: Omdléval hrdina bitev při pohledu na umírající?

Pruský král Fridrich II. Veliký:...

Popravčí koná svoji práci. Hlavu mladého poručíka jednou ranou oddělí od...
Tajemství mysli: Existuje dědičná paměť?

Tajemství mysli: Existuje dědičná...

Uričté věci, jako bychom instinktivně tušili, aniž by nás je někdo učil. Už od...
Krimi z Kanady: Sestra smrt kosí lidi bez slitování

Krimi z Kanady: Sestra smrt kosí...

Žena pokorně sklání hlavu. „Pastore, chci ulehčit svému svědomí,“ říká...
Objev v Moskvě! Jak se odposlouchávali Tataři?

Objev v Moskvě! Jak se...

Co má nepřítel za lubem? To si přeje vědět každý vojevůdce a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.