Domů     Objevy
Nový objev: Bílkovinný policista
21.stoleti 19.8.2008

Američtí, němečtí a čeští vědci přišli nedávno na kloub jedné ze záhad rostlinné biologie. Objevili totiž bílkovinný komplex, který ovládá růst rostlinných buněk. Tento objev by mohl vědcům pomoci lépe pochopit nejen princip, kterým se rostlinné buňky utvářejí a orientují se v prostoru, ale díky němu by se řada rostlin mohla lépe chránit před některými chorobami.Američtí, němečtí a čeští vědci přišli nedávno na kloub jedné ze záhad rostlinné biologie. Objevili totiž bílkovinný komplex, který ovládá růst rostlinných buněk. Tento objev by mohl vědcům pomoci lépe pochopit nejen princip, kterým se rostlinné buňky utvářejí a orientují se v prostoru, ale díky němu by se řada rostlin mohla lépe chránit před některými chorobami.

Na výzkumu se podílely univerzity v americkém Oregonu a německém Tübingenu společně s českou Akademií věd. Objev, ke kterému tato pracoviště dospěla, byl dosud v rostlinné říši neznámý, pozorován byl pouze u buněk živočichů a kvasinek.

Funguje to jako logistická služba
Buňky živých organismů jsou nesmírně složité systémy a rostlinné buňky pochopitelně nejsou výjimkou. Aby byl zachován vyšší celek, musí každá buňka fungovat jako švýcarské hodinky. Různé důležité „součástky“ buňky jsou zabaleny do membrán a jsou posílány na místo určení. Celé to připomíná princip fungování firmy zabývající se logistikou.
Kam má která součástka doputovat, o tom rozhodují regulační bílkoviny, které by se daly přirovnat k policistům dirigujícím dopravu na křižovatkách. A jedním z takových policistů je i objev amerických, německých a českých vědců: bílkovinný komplex exocyst.

Jak rostou rostlinné buňky?
Exocyst je složen z osmi různých bílkovinných částí, proto je tedy komplexem. Dohlíží na to, aby dopravované náklady byly vyloženy na správných místech. Vyčiní těm přepravcům, kteří by svou korbu chtěli vyklopit jinde. Rostoucí buňka totiž požaduje přísun určitých látek, jinak by expandovat nemohla. A právě exocyst určuje místa, která jsou pro složení nákladu nejvýhodnější. V takových místech pak buňka nabývá na své velikosti. V extrémních případech se buňka výrazně prodlužuje pouze v jednom směru a vytváří tenoulinké vlákno.
Zatímco u živočichů a kvasinek byly principy polarizovaného růstu již popsány, v rostlinném světě byly zatím velkou neznámou. Poté však vědci nalezli geny pro bílkoviny exocystu. Po průzkumu rostlin huseníčku, u nichž byly zmapovány poškozené geny pro jednotlivé podjednotky, zjistili, že v takových případech rostliny vykazují nežádoucí změny, z nichž nejviditelnější byl obvykle špatný růst. Rostliny v podstatě vypadaly jako mutanti.
Poté byly připraveny protilátky, které dokážou jednotlivé bílkoviny „najít“. Díky působení těchto látek se pak prokázalo, že bílkovinné subjednotky se skutečně spojují do jednoho komplexu, stejně jako v kvasinkových a živočišných buňkách.

Už tři miliardy let…
Rostlinné buňky vznikly před třemi miliardami let, když buňky v pramořích získaly schopnost fotosyntézy. Fotosyntéza je proces, který umožňuje zachycovat zeleným pigmentem, chlorofylem, sluneční energii a z vody a oxidu uhličitého vytvářet cukry bohaté na energii. Všechny buňky mají buněčné jádro a určité buněčné struktury, buněčné organely, které jsou vhodné pro určité funkce jako orgány lidského těla. Buněčné organely jsou obaleny jednoduchými nebo dvojitými membránami, které umožňují pronikání jen určité látky do organel nebo zase ven.

Související články
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur. Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické […]
Kredit českých archeologů jakoby sahal na špičky pyramidy a zároveň k samým základům podzemních hrobek. Napříč věky, kontinenty a s rozdílnými terény v posledních letech dosáhli omračujících nálezů. Patří k nim i práce na lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu. Egypt nabízí desítky archeologických lokalit. V Deltě Nilu, ve středním Egyptě, Horním Egyptě. Další jsou i v sousedním Súdánu, kde čeští […]
Zvířecí kůže je součástí lidského odívání už od pravěku. Nyní se podnikatelé snaží přijít s její etičtější, ekologicky udržitelnější a efektivnější náhradou. A daří se jim to, spojence našli v houbách. V nepříliš vzdálené budoucnosti bychom tak mohli nosit kožené boty, které, když doslouží, bude možné rozložit kompostováním. Houby jako zdroj materiálu pro zhotovování nejrůznějších […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz