K záchraně srdce nastupují roboti!

Necelý měsíc po početí se poprvé v bezpečí těla matky rozbuší srdce embrya. V životodárné činnosti neustane až do okamžiku smrti. Každodenně ho čeká cca 100 000 úderů, za průměrný život to může být 2, 5 miliardy.Necelý měsíc po početí se poprvé v bezpečí  těla matky rozbuší srdce embrya. V životodárné činnosti neustane až do okamžiku smrti. Každodenně ho čeká cca 100 000 úderů, za průměrný život to může být 2, 5 miliardy.

Bohužel, nikoli každý má takové štěstí. Na choroby srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění – KVO) umírá v ČR ročně přes než 50 000 lidí. Nebožtíci by tak zaplnili město, jako je Chomutov, či obsadili skoro celé Karlovy Vary. Proto se odborníci snaží tragickou statistiku co nejvíce omezit. Nyní jim i u nás začínají pomáhat šikovní roboti!

KVO jsou dvakrát smrtonosnější než rakovina
„Zkuste si představit, že se každý den dočtete v novinách o tragédii letadla s téměř 200 pasažéry na palubě. Neuvěřitelné! Rozhodně byste nesedli do letadla ani za nic. A přitom jen v naší zemi umírá na onemocnění srdce a cév denně právě přes 190 osob! Dnes, zítra, pozítří,“ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie III.. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
KVO jsou hlavní příčinou úmrtí mužů, žen, ale občas i dětí ve vyspělých zemích. Jsou dvakrát nebezpečnější než obávaná nádorová onemocnění. Není tajemstvím, že KVO, i když je postižený se štěstím přežije, často výrazně negativně ovlivní jeho život – třeba trvalým ochrnutím.
Medicína se však nevzdává. V léčbě infarktu myokardu urgentním zprůchodněním ucpané tepny angioplastikou je ČR spolu s Dánskem na prvním místě na světě vůbec. Bohužel téměř polovina náhle postižených umírá, aniž by mohli zasáhnout lékaři.

Arytmie je nebezpečná
Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM v Praze, pro 21. STOLETÍ upřesnil. „Srdce pracuje jako soustava čerpadel krve a je pozoruhodné tím, že elektrické impulzy k jeho činnosti se vytvářejí přímo ve speciální svalovině tzv. elektrického převodního systému. Zdroj elektrické srdeční aktivity je ukryt v buňkách sinusového uzlu mezi horní dutou žílou a pravou srdeční síní.“
Odtud se vzruchy šíří nejprve svalstvem srdečních síní a poté svalovinou srdečních komor a umožňují jejich pravidelné stahování. Nejprve se stáhnou síně, naplní komory krví, a poté dochází k stahu komor a pumpování krve do plic a do celého těla.
Pokud jsme zdraví, tepe nám srdce s frekvencí mezi 60-90 údery za minutu. (Děti mají puls rychlejší: 90–120 úderů.) Rozdílnou rychlostí tepe srdce ve spánku nebo při duševní práci, při odpočinku v křesle nebo při sportování. To všechno jsou změny přechodné a zcela fyziologické – čili žádoucí. Jsou to projevy schopnosti srdce reagovat na měnící se potřeby organismu.
Problémy nastávají, kdy se srdeční rytmus výrazně zpomalí nebo zrychlí, případně trvale ztratí svou pravidelnost. Tyto poruchy se souhrnně nazývají srdeční arytmie. Jak prof. Kautzner vyložil, termínem bradykardie (bradyarytmie) označují rytmus výrazně zpomalený nebo s pauzami, slovem tachykardie (tachyarytmie) naopak příliš rychlý.
Pojem fibrilace charakterizuje tzv. míhání, čili stav úplné ztráty koordinace srdečních pohybů. V případě fibrilace síní přestanou vznikat elektrické vzruchy v sinusovém uzlu a v síních začnou elektrické impulzy chaoticky kroužit po měnících se okruzích. Výsledkem je ztráta čerpací schopnosti srdce a zvýšené riziko vzniku krevní sraženiny. Jak je fibrilace nebezpečná?
Prof. Kautzner vysvětluje: „Při fibrilaci komor dochází k podobné poruše na úrovni hlavních čerpadel srdce –  srdečních komor, což má stejné následky, jako by se srdce zastavilo.“ Příznaky arytmií mohou být různé; nejčastěji se projevují srdečním bušením nebo pocitem občasného „vynechání srdce“. Jindy pocítíme nepravidelný tep, slabost nebo může dojít k přechodné ztrátě vědomí. V nejtěžších případech (při některých komorových tachykardiích nebo při fibrilaci komor) nastává zástava krevního oběhu a bez okamžité pomoci postižený během pár minut umírá. Člověk nemusí o některých arytmiích ani vědět, odhalí je až vyšetření na EKG.

Ablace není žádná legrace
Moderní léčbou většiny tachyarytmií je tzv. katetrizační ablace – zničení části srdeční tkáně, která odpovídá za vznik či šíření arytmie. Koncem 80. let dostal slovo radiofrekvenční proud, který dovolil selektivní a šetrné zničení pouze malého okrsku tkáně. První takový selektivní výkon u nás zažil IKEM roku 1992. Situace se zlepšovala, takže dnes úspěšnost selektivních katetrizačních ablací dosahuje u většiny typů arytmií okolo 95 % a více.
„Naprostou většinu nemocných se záchvaty tachyarytmií lze tímto zákrokem zcela uzdravit a zbavit obtíží. Vzhledem k tomu, že nejde o chirurgický výkon, ale o katetrizační techniku, může být nemocný již druhý nebo třetí den propuštěn z nemocnice domů a zapojit se do normálního života. Díky tomu představují katetrizační ablace srdečních arytmií jeden z největších pokroků současné medicíny,“ zdůrazňuje prof. Kautzner.
V posledních letech se začaly provádět katetrizační ablace i pro nejsložitější druh arytmie, který je na druhé straně typem nejčastějším – fibrilaci síní. Arytmie obvykle startuje z tzv. arytmogenních ložisek v plicních žílách. Udržuje se v podobě měnících se elektrických okruhů, které krouží v obou síních. Základem katetrizačního odstranění této arytmie je elektrická izolace svaloviny plicních žil. Katetrizační výkon je tedy složitý a trvá několik hodin. Jenže individuálně máme různý tvar a uspořádání plicních žil. U každého člověka je však při výkonu obtížné udržet katetr (tenký, ohebný nástroj) přesně ve zvolených místech. Navíc v důsledku pulzace srdce není dokonalý ani jeho kontakt se srdeční stěnou. Proto se vyvíjejí nové technologie, které by tyto nedostatky odstranily. Jednou z nich je speciální robot, který dovoluje ovládání katetru na dálku.

Na pomoc přicházejí roboti
Letos v březnu IKEM otevřel katetrizační sál s nejmodernější robotickou technologií americké výroby.
Vcházíme do místnosti plné různých přístrojů s monitory. Za sklem vyplňujícím stěnu leží třiapadesátiletý pacient. Už předtím mu zavedli katetr přes kůži do cév a těmi až do srdce. Jeho chvění sledujeme na velkém monitoru. Před něj k ovládacímu panelu usedá profesor Kautzner. Bere do ruky pákový ovladač. Tím přesně řídí každičký pohyb katetru, který postižené místo přecitlivě zbavuje všeho, co tam nemá být. Ablačními katetry lze aplikovat různé druhy energie vhodné ke zničení místa vzniku arytmie.
Při robotické ablaci se pohyb katetru ovládá dvěma speciálními ohebnými kovovými pouzdry. Robot tak zajišťuje mnohem přesnější pohyb katetru a trvalý kontakt se svalovinou. S pomocí robotického zařízení se náročný výkon snižuje asi o půl hodiny – a účinnost je větší. Nový software navíc umožňuje provedení vlastní ablace téměř bez rentgenové kontroly, čímž se snižuje dávka záření pro pacienta minimálně o polovinu. Klinika kardiologie IKEM je prvním pracovištěm v ČR, které provádí katetrizační ablace pomocí robotické technologie u záchvatovité formy fibrilace síní, jako bezplatnou standardní službu pro své pacienty. Čekací lhůty na provedení tohoto zákroku nyní činí cca tři měsíce.
I přes možnosti moderní techniky si jistě nikdo nepřeje, aby mu neúnavné srdce začalo nějak trucovat. A to i přesto, že kdybychom za každý jeho úder dostali jedinou korunu, první milion by nás oblažil za pouhých deset dnů. A naopak – zdravé srdce se nedá žádnými penězi zaplatit!

Více se dozvíte
K. W. Caine, P. Garfinkel: Mužské tělo, Pragma 2007
I. Bukovský: Návod na přežití pro muže, Ambulancia klinickej výživy Bratislava 2007
Člověk, Knižní klub, 2004
www.Vasesrdce.cz

Nové světlo na konci tmavého tunelu
Z podnětu Akademie věd ČR u nás nedávno vzniklo Centrum výzkumu chorob srdce a cév, do jehož činnosti se zapojují odborníci z různých pracovišť. Mají k dispozici moderní, metodicky a personálně vhodně vybavená výzkumná pracoviště. Centrum umožnilo výstavbu nových společných laboratoří a výchovu mladých vědeckých pracovníků. Podílí se na postgraduálním studiu biomedicíny při UK a AV ČR a díky přítomnosti klinických expertů má úzkou vazbu na přední klinická pracoviště. Významnou roli v dramatu života hraje bohatá mezinárodní spolupráce.
Na práci Centra se aktivně podílí i světoznámý odborník prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM v Praze. Pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Kromě rutinních kardiochirurgických operací chceme pokračovat v rozvoji chirurgických metod léčení srdečního selhání. Toto onemocnění se stává velkým problémem vzhledem k jeho narůstajícímu počtu.“
(Více se dozvíte: http://www2.biomed.cas.cz/fgu/centrum)


Na co si dát pozor?
Hrozba náhlého infarktu se jako děsivý přízrak vznáší nad mnoha lidmi. Přicházejí často jako blesk z čistého nebe a zasáhnou člověka i jeho blízké zcela nepřipravené.
Kardiovaskulární onemocnění  ovlivňuje mnoho desítek rizikových faktorů (RF). Rozdělují se na ovlivnitelné a neovlivnitelné. I tady hraje velkou roli dědičná dispozice, takže jsou rodiny, kde v určitém věku (třeba kolem třicítky) většina mužských členů umírá na selhání srdce. Další nebezpečí představují obezita a nadváha, vysoký tlak, vysoká hladina cholesterolu, onemocnění ledvin, metabolický syndrom nebo zvýšená hladina homocysteinu, zvaného „cholesterol 21. století.“

Srdeční sval se představuje
Průměrná velikost srdce (cor) u dospělého člověka připomíná velikost jeho zaťaté pěsti. Ovšem liší se  podle charakteru povolání majitele. Např. srdce běžného úředníka, jenž se příliš nepohybuje, váží asi 300g, u těžce pracujícího člověka či výkonného sportovce je to až dvakrát tolik
Celková délka pružných cév v těle dospělého člověka je neuvěřitelných 100 000 kilometrů.V klidovém stavu normální srdce přečerpá každou minutu cca pět litr krve, za den tedy 7200 litrů, což už by naplnilo autocisternu. (Při maximální fyzické námaze má však výkon až čtyřnásobný!) Srdce coby pumpa prožene cévami jako potrubím za 70 let života tolik krve, že by zaplnila kanál široký 1 metr, hluboký 2 m a dlouhý z Prahy do Pardubic! A co víc – celkový výkon lidského srdce za uvedenou dobu by dokázal vytáhnout těžkou lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blance (4807 m).


Neradostný minislovníček
Angina pectoris – bolest v hrudníku, zejména při fyzické námaze či při extrémním stresu. Je příznakem toho, že srdce nemá dostatek kyslíku. Často bývá předehrou srdečního záchvatu a může oznamovat nebezpečné ucpávání tepen. Je třeba spěšně vyhledat lékařskou pomoc.
Arterioskleróza – označení pro skupinu onemocnění charakterizovanou ztvrdnutím cévní stěny. Nejznámější a nejčastější z této skupiny je ateroskleróza (viz dále).
Ateroskleróza – onemocnění tepen s tvorbou mj. tukových vazivových plátů, usazováním cholesterolu. Pláty zužují průsvit tepny a mohou ji zcela uzavřít, což má za následek nedokrevnost v oblasti, kterou tato tepna zásobuje. Následkem bývá infarkt, mozková mrtvice, postižení končetin aj.
Infarkt – označuje ohraničené místní odumření (nekrózu) tkáně, které způsobila nedokrevnost. Nejobvyklejší příčinou je zúžení aterosklerotických věnčitých tepen zásobujících srdce krví. Dochází k infarktu myokardu – nekróze části srdce. Odborníci příznaky přirovnávají k pocitu, jako by nám na hrudník sedl slon a my nemohli dýchat. Další varovné příznaky: zvracení, pocení, nevolnost, pálení v levé paži a na šíji. Bohužel u někoho se takové symptomy výrazněji neprojevují, takže nebezpečí si neuvědomí.
Ischemická choroba srdeční (ICHS) – nejčastěji vzniká vinou tukových usazenin ve stěnách tepen. Příkladem je ateroskleróza, akutní formou infarkt myokardu.
Myokard – srdeční svalovina (z řeckých pojmů  myos = sval, kardia = srdce).
Srdeční zástava (záchvat) – na rozdíl od infarktu myokardu nemusí srdeční sval nutně odumírat kvůli nedostatečnému prokrvení. Místo toho jen přestane pulzovat. Nejobvyklejším předcházejícím příznakem je pocit slabosti či závratě. Záchranu znamená elektrický šok!


Ve víně je nejen pravda
V současnosti postihují KVO častěji muže. Ovšem bílým listem papíru už nejsou ani ženy v  plně aktivním věku, které lékaři ještě donedávna považovali za „chráněné“ proti infarktu či mrtvici. (Situace se u mnoha zhoršuje s obdobím klimakteria.)
Početné vědecké studie ukazují, že KVO méně postihují mírné pijáky. Za takové se považují muži, kteří denně vypijí 1–2 skleničky červeného vína či láhev piva, ženy polovinu. (Někteří odborníci dávají šanci i kvalitnímu vínu bílému.) Mírné pití těchto nápojů snižuje krevní tlak, tak jak alkohol rozšiřuje cévy. Dále snižuje odpor, který cévy kladou krvi.


Jak snížit krevní tlak?
U krevního tlaku máme dvě hodnoty – např. 140/90. První číslo (140) je systolický tlak – měří tlak krve, když srdce pracuje nejtvrději – tepe. (Pokud by se přesně v onom okamžiku otevřela aorta, krev by vystříkla do výše asi 1,5 m!) Druhé číslo představuje tlak diastolický – tlak krevního toku mezi tepy. Optimální hodnoty (v klidu!) jsou 120/80
Vysoký systolický tlak (nad 140) dokazuje, že srdce asi pumpuje příliš tvrdě. Příliš vysoký diastolický (90 a více) naopak varuje, že cévám chybí oddech či se mohou ucpávat. Neléčený vysoký tlak (hypertenze) může vést k srdečním problémům, mrtvici a ledvinovým chorobám. Léčbě napomáhá psychický klid, odpočinek i za dne, dostatek spánku, snížení tělesné hmotnosti a správná životospráva (nekouřit, nepít alkohol, nesolit). Osvědčil se i česnek, grapefruity, hrušky, jablka, černý rybíz, vinné hrozny, oříšky kešu, ba i nať petržele, z nápojů kakao, káva a zelený čaj.
Člověk s nízkým tlakem (hypotenzí) sice občas může omdlít, ale nemusí mít strach z infarktu. Nízký tlak pomáhá zlepšit mj. jogurt (a jiné mléčné výrobky). Někteří odborníci teď doporučují lžíci hořčice nalačno.

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...
Nejznámější zdravotní problémy u dětí a mladistvých

Nejznámější zdravotní problémy u...

Máte děti? Pokud ano, jistě dáte dohromady celou škálu nemocí, které se v průběhu...
Jak mluvil Leoš Janáček

Jak mluvil Leoš Janáček

Unikátní, sto let staré záznamy hlasu hudebního skladatele Leoše Janáčka...
Jak se měnila Evropa?

Jak se měnila Evropa?

Evropa je jedním ze šesti světadílů a zároveň je považována za jednu z „kolébek“...

Nenechte si ujít další zajímavé články

3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Netradiční filmové hvězdy: Takhle vypadají královny vřískotu!

Netradiční filmové hvězdy: Takhle...

Vyděšená dívka klopýtavě couvá. Děsivý pronásledovatel se...
A tohle jste věděli? „A přece se točí!“ nikdy nezaznělo!

A tohle jste věděli? „A přece se...

Řadu staletí, kdy církev měla vždy pravdu, byl její...
Nespavost? Zkuste mléko s medem nebo čokoládu!

Nespavost? Zkuste mléko s medem...

Jsou dny, kdy vstupenku do říše snů nedostanete, ať...
Mocná šalvěj: Ochrání nás před zlými silami?

Mocná šalvěj: Ochrání nás před...

Bylinu, jejíž jméno je odvozeno od slova salvare...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.