Přichází čas robotů?

Nedávno se na výročním kongresu americké Národní technologické akademie v Bostonu řešila otázka nejdůležitějších cílů vědy v tomto století. Učené hlavy připravily seznam 14 priorit, na které se budou orientovat v tomto století.Nedávno se na výročním kongresu americké Národní technologické akademie v Bostonu řešila otázka nejdůležitějších cílů vědy v tomto století. Učené hlavy připravily seznam 14 priorit, na které se budou orientovat v tomto století.

Americká věda udává tempo celému světu. Stačí se podívat na seznam laureátů Nobelových cen za loňský rok a člověk bude mít co dělat, aby se mu z těch pruhů a hvězd na vlaječkách u jmen nezamotala hlava. Co si tedy budou v příštích desetiletích vařit Američané, se zcela jistě dotkne i velké části světa. „Snažili jsme se sestavit seznam cílů, které považujeme v dohledné době za splnitelné a které by zároveň měly výrazně přispět ke zlepšení  životní úrovně všech obyvatel Země,“ vysvětluje předseda americké Národní technologické akademie Charles Marstiller Vest. „Nakonec jsme jich stanovili 14.“

Teplá Země bez ropy

Největší část zájmu se pochopitelně stáčela na řešení globálního oteplování a hrozby energetické krize. Jedním z hlavních cílů se tak stal vývoj technologií na fixaci a skladování vzdušného oxidu uhličitého, ale i oxidů dusíků. Jejich koncentrace v atmosféře sice není nijak závratná, ale vše je vyváženo třicetkrát silnějším skleníkovým efektem než v případě oxidu uhličitého. Hlavní východisko vědci spatřují v omezení využití dusíkatých hnojiv, jež umožní nejnovější genetické modifikace umožňující rostlinám vázat vzdušný dusík.
Někteří odborníci předpokládají, že ropa se může stát silně nedostatkovou surovinou již v horizontu následujících 30–50 let, a je tedy zapotřebí se intenzivně věnovat nalezení náhradní zdrojů energie. Naděje se vkládají především do jaderné fúze a technologií, které umožní několikanásobně efektivnější využívání sluneční energie.

Mechaničtí pomocníci

Největší pokroky se očekávají v oblasti umělé inteligence a genetiky. Podle prognostiků by ve 3. desetiletí 21. století měly stroje dosáhnout inteligence srovnatelné s člověkem. A to nejen v oblasti logického řešení úkolů, ale i například rozpoznávání lidských emocí a odpovídajících reakcí na ně. „Takto vybavení roboti pak budou schopni pracovat v blízkosti lidí bez toho, že by chyby ve vyhodnocování lidského chování vedly k nebezpečným situacím,“ říká známý americký futurolog a vynálezce Raymond Kurzweil. „Lidé díky tomu budou schopni přesunout velkou část rutinních  prací na stroje a věnovat se záslužnějším činnostem. Samozřejmostí by se měli stát například i mechaničtí pomocníci těžce postižených.“

Země plná kyborgů

Vědci se však nebrání ani zcela odlišnému využití elektroniky. Kurzweil jako trashumanista (?? trans- ??) počítá s tím, že se za pomoci různých mozkových implantátů rozšíří naše mentální schopnosti, zejména v paměťové oblasti. Za samozřejmost považuje zostření smyslů či zprostředkování vjemů, které pro člověka zatím zajišťují jen „externí“ přístroje (například ultrafialové a infračervené záření nebo ultra- a infrazvukové vlnění). „Stejně tak vidím možnosti, které poskytuje současný rychlý rozvoj nanomateriálů. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme schopni posílit strukturu našich kostí i svalů  a pravděpodobně i zlepšit účinnost krevního zásobení,  a značně tak zlepšit naši fyzickou výkonnost.“

Geny jako léky

Z podobného soudku jsou i možnosti aplikací genetického výzkumu. Současné tempo „čtení“ genetických informací různých organismů do několika desítek let umožní rozkódovat, jak naše buňky přinutit ke konkrétním činnostem. Upravováním DNA (jak vnášením nových, tak umlčováním škodlivých genů) by lékaři mohli řešit genetické poruchy, zhoubné bujení nebo i některé infekční choroby. V současnosti se tyto tzv. genové terapie provádějí za pomoci virů, jež zvolený gen dopraví do většiny buněk v organismu. Viry však nejsou příliš spolehlivými doručovateli a občas nadělají více škody než užitku.

Polymery místo virů

Právě problémy s poškozováním DNA, kterého se dopouštěly retroviry přenášející zdravé geny do buněk dětem trpících dědičným selháním imunitního systému, vedly k naprostému zákazu využívání retroviru ke genovým terapiím. Děti se sice uzdravily ze své imunologické choroby, ale neopatrný virus u nich na druhou stranu spouštěl leukémii.
Problémům s virovými přenašeči by proto v budoucnu měly učinit syntetické polymerní látky, které by vnášení genů zvládaly bez rizika náhodného poškození DNA. Na rozdíl od retrovirů by je totiž vědci mohli připravit přesně tak, aby se navázaly pouze na danou část nukleové kyseliny a vnesli požadovaný gen jen tam, kde je ho zapotřebí.

Náhradní lidské součástky

„Kromě vnášení genů přímo do buněk člověka se vědci také snaží o vypěstování nových orgánů v laboratorních podmínkách,“ dodává Kurzweil. „Už v současnosti se daří za pomoci polymerových konstrukcí vypěstovat například umělý močový měchýř, chrupavky, kůže a dokonce i kosti.“ Asi nejzajímavějším projektem je zařízení, které funguje jako prostorová tiskárna na lidské tkáně. Soustava stovek mikropipet nanáší na připravenou konstrukci vrstvy různých buněk, které se pak samy spojují ve funkční tkáň. Vědci takto už dnes dokáží vytvořit funkční srdeční svalovinu a sestrojení celého umělého srdce je pravděpodobně otázkou jen několika dalších desetiletí.

14 vědeckých cílů pro 21. století

1. Zvýšení účinnost využití sluneční energie
2. Technologie pro využití energie z jaderné fúze

3. Technologie pro fixaci oxidu uhličitého
4. Genetické modifikace zemědělských plodin, umožňující minimalizaci hnojení dusíkatými hnojivy, a tím znečišťování atmosféry oxidy dusíku

5. Přístup k zdravotně nezávadné vodě pro všechny obyvatele planety (v současnosti jej nemá miliarda lidí)
6. Výstavba a údržba města, která nebude zatěžovat životní prostředí a zároveň poskytne potřebný komfort obyvatelům

7. Vylepšení systému zdravotní péče, zejména v oblasti rozpoznání hrozících epidemií a rychlému přístupu k důležitým datům o pacientech
8. Vývoj specifických léčebných postupů a léčiv přímo na míru pacienta, zohledňujících jeho genetickou výbavu

9. Pochopení většiny mozkových funkcí, které umožní léčbu nervových a psychických poruch
10. Ukončení jaderné hrozby za pomoci technologií, které zamezí zločincům využívat jaderné zbraně

11. Zabezpečení internetu před počítačovými viry, spamem a počítačovou kriminalitou
12. Vývoj dokonalejších robotů a virtuálních realit, které umožnit zlepšit výuku, sociální či epidemiologické studie nebo léčbu psychicky nemocných pacientů

13. Systém umožňující výuku na míru pro každého člověka vycházející z individuálních schopností
14. Zlepšení metod vědeckého poznání

Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědci zjišťovali, jak lépe využít potenciál biomasy

Vědci zjišťovali, jak lépe využít...

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhli novou metodiku...
Nový čip dostane rozpoznávání hlasu i do jednoduchých zařízení

Nový čip dostane rozpoznávání hlasu...

Současné technologie rozpoznávání řeči jsou postavené na speciálním softwaru, což je...
Ropný div ze Severního moře

Ropný div ze Severního moře

Norové mají docela kliku. Moře, které jej obklopuje, sice příliš ke koupání...
Pokus o digitální obnovu nenávratně zničených mosulských památek

Pokus o digitální obnovu nenávratně...

Skupina českých historiků a archeologů a jejich iráčtí spolupracovníci se rozhodli...
Co o sobě prozradí Antarktida?

Co o sobě prozradí Antarktida?

Geolog John Goodge z americké University of Minnesota pátrá po minulosti...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...
Budoucnost těžby ropy tkví v automatizaci

Budoucnost těžby ropy tkví v...

Zatímco odborníci různých profesí hledají alternativní energetický zdroj, inovují...
Grafen umožní integrovat elektroniku přímo do bavlny

Grafen umožní integrovat...

Většina současný nositelných technologií používá pevné obvody, které jakou...
Galaktický obří supervulkán

Galaktický obří supervulkán

Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vítěz bitvy u Trafalgaru: Do vlasti putoval v sudu s kořalkou

Vítěz bitvy u Trafalgaru: Do...

„Naložte ho do rumu,“ rozhodne lodní lékař o osudu...
Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

Aktuální výzkum: Jaká je...

Badatelé z univerzity v Buffalu se zaměřili na...
Vědci v úžasu: Čím je překvapila temná hmota ve vesmíru?

Vědci v úžasu: Čím je překvapila...

Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky...
3x záhadná zmizení: Jaké děsy skrývá Tyrhénské moře a úžina Basse?

3x záhadná zmizení: Jaké děsy skrývá...

Co má společného mladá Američanka, potopené lodě a...
Jak si prodloužit život? My to víme!

Jak si prodloužit život? My to...

Žít dlouhý a zdravý život je snem asi většiny lidí....
Těžké nákupy už vám ruce nevytahají: Postará se o ně robotická taška!

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají:...

Spíš než tašku připomíná buben na kolečkách, je ale...
Fantastický výzkum: Blížíme se uskutečnění snu o neviditelnosti?

Fantastický výzkum: Blížíme se...

Čaroděj luskne prsty a jeho postavu zahalí oblak...
VIDEO: Mistryně bodypaintingu ukazuje svá kouzla

VIDEO: Mistryně bodypaintingu...

Srbská umělkyně Mirjana Kika Milosevic se proslavila...
5 záludných otázek z české historie: Kde leží Tetín a co bylo před Sámem?

5 záludných otázek z české historie:...

V české historii najdeme spoustu momentů, nad...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.