Přichází čas robotů?

Nedávno se na výročním kongresu americké Národní technologické akademie v Bostonu řešila otázka nejdůležitějších cílů vědy v tomto století. Učené hlavy připravily seznam 14 priorit, na které se budou orientovat v tomto století.Nedávno se na výročním kongresu americké Národní technologické akademie v Bostonu řešila otázka nejdůležitějších cílů vědy v tomto století. Učené hlavy připravily seznam 14 priorit, na které se budou orientovat v tomto století.

Americká věda udává tempo celému světu. Stačí se podívat na seznam laureátů Nobelových cen za loňský rok a člověk bude mít co dělat, aby se mu z těch pruhů a hvězd na vlaječkách u jmen nezamotala hlava. Co si tedy budou v příštích desetiletích vařit Američané, se zcela jistě dotkne i velké části světa. „Snažili jsme se sestavit seznam cílů, které považujeme v dohledné době za splnitelné a které by zároveň měly výrazně přispět ke zlepšení  životní úrovně všech obyvatel Země,“ vysvětluje předseda americké Národní technologické akademie Charles Marstiller Vest. „Nakonec jsme jich stanovili 14.“

Teplá Země bez ropy

Největší část zájmu se pochopitelně stáčela na řešení globálního oteplování a hrozby energetické krize. Jedním z hlavních cílů se tak stal vývoj technologií na fixaci a skladování vzdušného oxidu uhličitého, ale i oxidů dusíků. Jejich koncentrace v atmosféře sice není nijak závratná, ale vše je vyváženo třicetkrát silnějším skleníkovým efektem než v případě oxidu uhličitého. Hlavní východisko vědci spatřují v omezení využití dusíkatých hnojiv, jež umožní nejnovější genetické modifikace umožňující rostlinám vázat vzdušný dusík.
Někteří odborníci předpokládají, že ropa se může stát silně nedostatkovou surovinou již v horizontu následujících 30–50 let, a je tedy zapotřebí se intenzivně věnovat nalezení náhradní zdrojů energie. Naděje se vkládají především do jaderné fúze a technologií, které umožní několikanásobně efektivnější využívání sluneční energie.

Mechaničtí pomocníci

Největší pokroky se očekávají v oblasti umělé inteligence a genetiky. Podle prognostiků by ve 3. desetiletí 21. století měly stroje dosáhnout inteligence srovnatelné s člověkem. A to nejen v oblasti logického řešení úkolů, ale i například rozpoznávání lidských emocí a odpovídajících reakcí na ně. „Takto vybavení roboti pak budou schopni pracovat v blízkosti lidí bez toho, že by chyby ve vyhodnocování lidského chování vedly k nebezpečným situacím,“ říká známý americký futurolog a vynálezce Raymond Kurzweil. „Lidé díky tomu budou schopni přesunout velkou část rutinních  prací na stroje a věnovat se záslužnějším činnostem. Samozřejmostí by se měli stát například i mechaničtí pomocníci těžce postižených.“

Země plná kyborgů

Vědci se však nebrání ani zcela odlišnému využití elektroniky. Kurzweil jako trashumanista (?? trans- ??) počítá s tím, že se za pomoci různých mozkových implantátů rozšíří naše mentální schopnosti, zejména v paměťové oblasti. Za samozřejmost považuje zostření smyslů či zprostředkování vjemů, které pro člověka zatím zajišťují jen „externí“ přístroje (například ultrafialové a infračervené záření nebo ultra- a infrazvukové vlnění). „Stejně tak vidím možnosti, které poskytuje současný rychlý rozvoj nanomateriálů. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme schopni posílit strukturu našich kostí i svalů  a pravděpodobně i zlepšit účinnost krevního zásobení,  a značně tak zlepšit naši fyzickou výkonnost.“

Geny jako léky

Z podobného soudku jsou i možnosti aplikací genetického výzkumu. Současné tempo „čtení“ genetických informací různých organismů do několika desítek let umožní rozkódovat, jak naše buňky přinutit ke konkrétním činnostem. Upravováním DNA (jak vnášením nových, tak umlčováním škodlivých genů) by lékaři mohli řešit genetické poruchy, zhoubné bujení nebo i některé infekční choroby. V současnosti se tyto tzv. genové terapie provádějí za pomoci virů, jež zvolený gen dopraví do většiny buněk v organismu. Viry však nejsou příliš spolehlivými doručovateli a občas nadělají více škody než užitku.

Polymery místo virů

Právě problémy s poškozováním DNA, kterého se dopouštěly retroviry přenášející zdravé geny do buněk dětem trpících dědičným selháním imunitního systému, vedly k naprostému zákazu využívání retroviru ke genovým terapiím. Děti se sice uzdravily ze své imunologické choroby, ale neopatrný virus u nich na druhou stranu spouštěl leukémii.
Problémům s virovými přenašeči by proto v budoucnu měly učinit syntetické polymerní látky, které by vnášení genů zvládaly bez rizika náhodného poškození DNA. Na rozdíl od retrovirů by je totiž vědci mohli připravit přesně tak, aby se navázaly pouze na danou část nukleové kyseliny a vnesli požadovaný gen jen tam, kde je ho zapotřebí.

Náhradní lidské součástky

„Kromě vnášení genů přímo do buněk člověka se vědci také snaží o vypěstování nových orgánů v laboratorních podmínkách,“ dodává Kurzweil. „Už v současnosti se daří za pomoci polymerových konstrukcí vypěstovat například umělý močový měchýř, chrupavky, kůže a dokonce i kosti.“ Asi nejzajímavějším projektem je zařízení, které funguje jako prostorová tiskárna na lidské tkáně. Soustava stovek mikropipet nanáší na připravenou konstrukci vrstvy různých buněk, které se pak samy spojují ve funkční tkáň. Vědci takto už dnes dokáží vytvořit funkční srdeční svalovinu a sestrojení celého umělého srdce je pravděpodobně otázkou jen několika dalších desetiletí.

14 vědeckých cílů pro 21. století

1. Zvýšení účinnost využití sluneční energie
2. Technologie pro využití energie z jaderné fúze

3. Technologie pro fixaci oxidu uhličitého
4. Genetické modifikace zemědělských plodin, umožňující minimalizaci hnojení dusíkatými hnojivy, a tím znečišťování atmosféry oxidy dusíku

5. Přístup k zdravotně nezávadné vodě pro všechny obyvatele planety (v současnosti jej nemá miliarda lidí)
6. Výstavba a údržba města, která nebude zatěžovat životní prostředí a zároveň poskytne potřebný komfort obyvatelům

7. Vylepšení systému zdravotní péče, zejména v oblasti rozpoznání hrozících epidemií a rychlému přístupu k důležitým datům o pacientech
8. Vývoj specifických léčebných postupů a léčiv přímo na míru pacienta, zohledňujících jeho genetickou výbavu

9. Pochopení většiny mozkových funkcí, které umožní léčbu nervových a psychických poruch
10. Ukončení jaderné hrozby za pomoci technologií, které zamezí zločincům využívat jaderné zbraně

11. Zabezpečení internetu před počítačovými viry, spamem a počítačovou kriminalitou
12. Vývoj dokonalejších robotů a virtuálních realit, které umožnit zlepšit výuku, sociální či epidemiologické studie nebo léčbu psychicky nemocných pacientů

13. Systém umožňující výuku na míru pro každého člověka vycházející z individuálních schopností
14. Zlepšení metod vědeckého poznání

Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná vítěze

Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná...

Fakulta stavební Českého vysokého učení technického uspořádala dne 20. dubna...
Od první filmové projekce u nás uplynulo přes 120 let

Od první filmové projekce u nás...

Vynález filmové kamery na konci 19. století patří k vrcholům...
Z dějin pražského krtka: Záhadná havárie i zatopené soupravy

Z dějin pražského krtka: Záhadná...

Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky...
Poslíčky s pizzou nahradí drony

Poslíčky s pizzou nahradí drony

Síť pizzerií Domino’s Pizza experimentuje s využitím moderních...
SpaceX poprvé použila recyklovanou raketu

SpaceX poprvé použila...

Soukromá kosmická společnost SpaceX založená miliardářem Elonem Muskem dosáhla...
Největší simulátor Slunce dosáhne teploty až 3000 °C

Největší simulátor Slunce dosáhne...

Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) postavilo ve svém středisku ve...
Sonda Rosetta ukázala změny na povrchu komety

Sonda Rosetta ukázala změny na...

Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA), která spolu s...
Přístroj z 3D tiskárny umožňuje zkoumat kosmické záření

Přístroj z 3D tiskárny umožňuje...

Prostřednictvím nového dozimetru, jehož mechanické konstrukční prvky byly vytištěné na...
Baterie s tekutým elektrolytem funguje i jako chladič

Baterie s tekutým elektrolytem...

S rostoucím výkonem procesorů stoupá i množství odpadního tepla, které...
Drony z ČVUT bodovaly na robotické soutěži v Abú Zabí

Drony z ČVUT bodovaly na robotické...

Z prestižní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Opava pupkem světa: Na severu Moravy se rozhodovalo o osudu Neapole!

Opava pupkem světa: Na severu...

„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé...
Unikátní přehled: Šest superrychlých strojů!

Unikátní přehled: Šest...

Rychlost člověka odnepaměti přitahuje a láká. A...
VIDEO: Proč nás luštěniny nadýmají?

VIDEO: Proč nás luštěniny nadýmají?

Pochoutka kovbojů a trampů a královna všech rychlých...
Značka Sanytol vás zve na Světový den hygieny rukou

Značka Sanytol vás zve na...

SAVE LIVES: Cleanyourhands – tak se jmenuje...
Císař Karel IV.: Zkrotil českou válku růží?

Císař Karel IV.: Zkrotil českou...

Když Vilém z Landštejna vidí, jak se kupci...
Když zapracuje nervozita aneb kterak se první muž na Měsíci přeřekl!

Když zapracuje nervozita aneb kterak...

První kroky Neila Armstronga po měsíčním povrchu byly...
5 méně známých českých divů: Věděli jste o nich?

5 méně známých českých divů:...

Praha, Český Krumlov, Hluboká či Litomyšl jsou...
Zámek Nelahozeves: Sloužil jako pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny?

Zámek Nelahozeves: Sloužil jako...

Zámek Nelahozeves je jednou z nejznámějších...
Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii starověké pyramidy?

Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii...

Pod nánosem hlíny a bujným porostem se skrývají...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.