Proč si mravenci pomáhají?

Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.

Mravenci, včely, mšice a další společenská havěť je ochotna ve velkém podstoupit největší možnou oběť – vzdát se v zájmu vychování potomků někoho jiného vlastní reprodukce. Z pohledu evoluce to je naprosto absurdní, přesto tento způsob existence miliardy drobných stvoření považují za normální. Celý svůj život zasvětí péči o královnu a larvy, výstavbě hnízd a plnění skladů ohromným množstvím potravy. Jako sterilní dělníci přitom nemají nejmenší naději na to, že by své vlastní geny mohli předat další generaci. Jak se tedy takový přístup k životu mohl vůbec vyvinout?

Převrat po 40 letech

Posledních 40 let se mravenčí altruismus vysvětluje za pomoci teorie příbuzenské selekce. Ta předpokládá, že na první pohled nezištní dělníci napomáhají šíření genů, které jsou shodné s jejich vlastními, protože podporují reprodukci svých blízkých příbuzných. Evoluci pohánějí „zájmy“ genů, nikoli organismů, které slouží pouze jako jejich osobní pečovatelky.
Nejnovější článek světově uznávaného experta na hmyzí sociologii, Edwarda O. Wilsona z Harvardské univerzity v USA, však ukazuje, že příbuzenská selekce k vytvoření sociálního chování možná nebyla zapotřebí. „Je to sice neuvěřitelné, ale eusociální společenství, tedy taková, ve kterých někteří jedinci vzdají vlastní reprodukce v zájmu druhých, se vyvinula v jediném kroku,“ tvrdí Wilson.

Malý krok pro vosu, ale obrovský skok pro sociální hmyz

Aby bylo něco podobného možné, je zapotřebí, aby se hmyz během svého života dostal do situace, kdy si musí zvolit jednu z nabízených cest. Samotářské vosy, kterou jsou za běžných okolností schopné reprodukce, se čas od času dostanou do situace, kdy se musejí zachovat jako dělníci. Pokud vinou nepříznivých podmínek nemohou mláďata po přeměnu v dospělce opustit hnízdo, zůstávají ve společenství jako dělnice, kterým se tím zapovídá nárok na vlastní potomstvo. Ke hnízdu se pak často přidávají i zcela nepříbuzné „náhodné kolemjdoucí“. Taková „rodina“ pak samozřejmě má selekční výhodu před pravými samotářkami, proto se dál vyvíjí jako skupina, nikoli jako jedinec. Již první krok k eusociálnímu společenství je tedy v podstatě eusociální společenství samo.

Rozpory mezi odborníky

Wilson zmiňuje i další důvody, proč tzv. příbuzenská selekce nemůže být hlavním hnacím motorem pro vznik organismů, které se dobrovolně vzdají vlastní reprodukce. „V podstatě se stejně chovají například i afričtí hlodavci rypoši lysí, kteří se rozmnožují stejně jako my pohlavně, mšice na druhé straně využívají vývoj z neoplozeného vajíčka, tedy partenogenezi. Není možné, aby stejný evoluční princip fungoval u takto rozdílných druhů předávání genů.“
Jeho argument založený na tom, že sterilní dělníci většiny druhů sociálního hmyzu nerozlišují mezi příbuznými a nepříbuznými jedinci, však už vyvrací dánský etolog Jacobus Boomsma z Copenhagenské univerzity: „Právě teoretické modely založené na příbuzenské selekci jasně prokázaly, že v pokročilých fázích vývoje eusociálního společenství, dělníci ztratí schopnost rozeznávat mezi příbuznými a nepříbuznými. K ničemu to nepotřebují, jsou naprogramovaní jen vykonávat svoji roli.“

S Wilsonovými závěry nesouhlasí i další odborníci a poukazují na to, že příbuzenská selekce sice není jedinou příčinou vzniku eusociálního společenství, ale pravděpodobně je jednou z nezbytných podmínek.

Podivní slepí naháči

Rypoš lysý, malý hlodavec, připomínající oholenou myš, je sice savec, ale pravděpodobně s tím nebyl nikdy příliš spokojen, a tak se snaží alespoň chovat jako hmyz. Celý svůj život je zalezlý v podzemním doupěti sestávajícím z mnoha spletitých chodeb a nikdy se ani neodváží vystrkovat svůj růžový lysý čenich na světlo světa. Podobně jako včely se staví i k reprodukci. Rozmnožovat se dokáže pouze jedna samice, která zároveň velí celé kolonii zvláštních hlodavců. Ostatní fungují jako dělníci, kteří mají za úkol hloubit chodby a shánět potravu, na vlastní potomky si mohou nechat zajít chuť. Zvláštní kastu pak tvoří „komorné“, které se starají o výchovu mláďat a péči o královnu. V případě jejich úmrtí je pak vůdčí samice nahrazena některou z těchto komorných.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědci vystavili les hladinám CO2, které se očekávají v roce 2050.

Vědci vystavili les hladinám CO2,...

Unikátní výzkum provádí vědci v jednom z britských lesů. Ten doslova proměnili...
Změny klimatu útočí i na lesy

Změny klimatu útočí i na lesy

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní...
Jak na plevel? Pořiďte si robota s lasery

Jak na plevel? Pořiďte si robota...

Robotizace poslední roky hýbe doslova světem. Na trhu se objevují stálé nová a...
Po třech desetiletích se do dvorské zoo vracejí hyeny žíhané

Po třech desetiletích se do dvorské...

Dvorská zoo se po téměř třiceti letech vrátila k chovu hyen žíhaných (Hyaena...
Nová studie odhalila globální ohniska výskytu nepůvodních rostlin a živočichů

Nová studie odhalila globální ohniska...

Mezinárodní tým výzkumníků z patnácti zemí přichází s první globální...
Užitečný český startup. Aplikace umožňuje zobrazovat celosvětové předpovědi počasí

Užitečný český startup. Aplikace...

Za jeden z nejužitečnějších a nejzajímavějších startupů tohoto roku je...
Jak loví vlčí smečka?

Jak loví vlčí smečka?

Štvanice nebere konce. Alfa samec cítí, že mu docházejí síly a zvolní....
Patent umožní rozeznat, zda zemětřesení způsobil člověk nebo příroda

Patent umožní rozeznat, zda...

Vyvolal otřesy člověk, například hornickou činností, vtláčením kapalin do...
Češi se zapojili do celosvětového biologického projektu

Češi se zapojili do celosvětového...

Do unikátního, nebývale komplexního celosvětového pokusu se zapojili ekologové...
Nejstarší stromy světa? I přes 5000 let!

Nejstarší stromy světa? I přes...

Rostliny některých druhů žijí i tisíce let. Titulem nejdéle žijící...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Britští vědci: Poznáme, kdo bude jednou vraždit!

Britští vědci: Poznáme, kdo bude...

Představte si, že víte, kdo bude jednou...
Nejdražší zvířata světa: A jakou cenu má váš pes? 

Nejdražší zvířata světa: A jakou...

Zvířata, ať už domácí nebo divoká, se čím dál tím více...
Babylónské zmatení jazyků: Skutečná událost?

Babylónské zmatení jazyků:...

Zpupní Babylóňané se rozhodli, že postaví...
Rychlejší než blesk: Co jde možná nevěděli o oku

Rychlejší než blesk: Co jde možná...

Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů....
Tajemství Olméků: Co nám prozradí jejich obří sochy?

Tajemství Olméků: Co nám prozradí...

V Mexiku se tyčí gigantické kamenné hlavy. Jejich...
Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední večeře ještě neznáte?

Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední...

Onen moment zná každý, i ten, kdo Bibli viděl jen z...
Chcete být dlouhodobě šťastní? Kupujte zážitky, nikoli věci!

Chcete být dlouhodobě šťastní?...

Výzkumy ukazují, že důležitější než si koupit štěstí...
Měl císař Napoleon I. Bonaparte na povel i svoji kuchyni?

Měl císař Napoleon I. Bonaparte...

Po císařské korunovaci roku 1804 přesidluje...
Proč mají muži bradavky?

Proč mají muži bradavky?

Odpověď má co do činění s tím, jak se lidé...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.