PANORAMA

Nečekaný objev u Saturnu: Měsíc s prstencem

Rhea je po Titanu druhý největší měsíc, který okolo Saturnu obíhá. Sondě Cassini, která již od roku 2004 zkoumá Saturn a jeho bezprostřední okolí, Rhea přichystala překvapení. Vůbec poprvé byl totiž prstenec objeven u některého z měsíců. V současnosti je prstenec znám u čtyř planet sluneční soustavy, kromě Saturnu se jim může pyšnit i Jupiter, Neptun a Uran. V dávné minulosti jej pravděpodobně měla i Země. Z tohoto prstence se pak postupně zformoval zemský Měsíc.

Pryč s opatrnými geny
Účinná antivirová léčba
Američtí vědci pokusným myším zablokovali činnost genů, které regulují produkci tzv. interferonů 1. typu. Jedná s o bílkoviny vytvářené v bílých krvinkách, která mají za úkol potlačovat virové infekce. Po této genetické úpravě se u pokusných myší výrazně zvýšila hladina interferonů a zlepšila obrana proti infekci virů chřipky, vezikulární stomatitidě (zánětlivé onemocnění ústní dutiny s výskytem puchýřků), zánětlivých onemocnění mozku a svalů a sidbisu (horečnaté onemocnění doprovázené vyrážkou). Podle autorů studie nemá zablokování regulačních genů žádné vedlejší účinky. Objev by tak mohl být prvním krokem k vývoji nových antivirových léčebných postupů.  Vzhledem k zákazu využívání tzv. genového knockoutu, kterým byly u myší regulační geny zablokovány, v humánní medicíně, však bude zapotřebí nejprve vyvinout jiný způsob zvýšení produkce interferonů.

Překvapivé novinky ze života kytovců
Jak spí vorvaň

Podle nejnovější britské studie vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a oněch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.

Manželské hádky mohou prodloužit život
Uvolněným ventilem ke zdraví

 „V manželských neshodách připomínají partneři kotle naplněné horkou párou. A ta musí někudy ven,“ říká profesor Michiganské univerzity Ernest Harburg. Pokud dojde k onomu  prudkém výbuchu musí pak nutně následovat usmiřování a to je právě balzám na duši.
Aktuální výzkum určil kombinaci faktorů, které v souhrnu způsobují vyšší úmrtnost u párů, které nedokáží popustit uzdu svému hněvu. Tyto faktory zahrnují vzájemné potlačování zlosti, citově chudou komunikaci a dlouhodobé neřešení problémů se zdravotními důsledky. Harburg po dobu 17 let studoval 192 manželských párů ve věku od 35 do 69 let. Rozdělil účastníky výzkumu do čtyř skupin. V první oba partneři pouštěli uzdu svému hněvu naplno, ve druhé skupině řádila manželka jako fúrie, ve třetí skupině byl tím vzteklým manžel a ve čtvrté skupině oba svůj hněv potlačovali. Během doby výzkumu ze skupiny potlačovatelů hněvu zemřelo 25 % účastníků, zatímco z ostatních skupin pouhých 12 %.

Výzkum čistě na solární a větrný pohon
První polární stanice s nulovými emisemi

Belgická polární stanice „Princezna Alžběta“, kterou bude v Antarktidě stavět Mezinárodní polární nadace v průběhu letní sezóny 2007-2008, by se měla stát první výzkumnou stanicí s nulovými emisemi. Princezna Alžběta bude v Antarktidě vystavena extrémním podmínkám, s teplotami klesajícími až na 60 °C pod nulou a rychlostí větru dosahující 250 km/h. Tyto podmínky má zvládnout  přes 400 solárních modulů. Společně s osmi větrnými turbínami jsou schopny dohromady produkovat výkon 98,6 kW, což poslouží k provozu komunikační infrastruktury, elektroniky a samozřejmě vytápění.

Robot ukazuje, o čem se vám zdá
Přehrávač snů

V průběhu spánku prochází mozková aktivita určitými vzorci, které lze přiřadit k různým druhům pohybu. Vědci Z Albany Regional Sleep Disorder Center v New Yorku proto tyto vzorce převedli na algoritmy pohybů robota, který díky tomu může předvádět, co se zrovna spícímu člověku zdá. Robot například naznačuje létání, úlek, chůzi, gestikulaci, rozhlížení). Směr, kterým se stroj „dívá“, je určen pohyby očí. Ve chvíli, kdy se pohnou vlevo, obrátí se vlevo i robot apod.

Nový druh minipterosaura
Počátky létajících plazů

Podle čínských paleontologů se obrovský pterodaktyl pravděpodobně vyvinul z drobných stromových předků. Fosílie malého pterosaura pocházející z čínské provincie Liaoning z období před 120 miliony let je překvapivě dobře zachovalá. Téměř kompletní kostra patřila stvoření velkému kolem 25 cm. Ještě ne zcela srostlé lebeční kosti napovídají, že se nejednalo o plně dospělého jedince, velmi dobře vyvinuté dlouhé kosti končetin však vylučují i to, že to bylo čerstvě vylíhlé mládě. Zvíře, které dostalo název Nemicoloperus crypticus, přebývalo v korunách stromů a pravděpodobně se živilo hmyzem. Jeho anatomie nasvědčuje tomu, že se jednalo o primitivního zástupce podřádu, do kterého patří i obří pterodaktylové. Čínští paleontologové z toho usuzují, že pterodaktyl se pravděpodobně vyvinul z primitivních drobných stromových druhů.

Krajty se stěhují k New Yorku
Exotičtí mazlíčci útočí

Je to vždy stejné. Někdo si z exotické krajiny přiveze domácího mazlíčka, třeba právě krajtu. Když had doroste do dospělé délky, která může činit klidně šest metrů, majitel se svého miláčka raději zbaví. Když před 15 lety byla objevena asijská krajta v národním parku Everglades na jižní Floridě, média z toho měla spíše legraci. Jenže tamní hadí populace se podstatně rozšířila a nyní podle odhadů čítá až 30 000 jedinců. Floridské klima je pro krajty příznivé, nemají zde žádného přirozeného nepřítele a potravy v podobě drobnějších i větších savců je zde také dost. Americký federální geologický úřad zdůraznil, že vzhledem ke klimatickým změnám se dá předpokládat, že vhodné lokality pro život krajt se budou neustále rozšiřovat. Do roku 2100 by se tak tito až metrákoví hadi mohli objevit na předměstích New Yorku. Vědci zároveň varují, že přemnožení krajt a jejich invaze na sever může ještě více rozvrátit už nyní poškozený ekosystém.

Písečné bouře z Afriky snižují riziko hurikánů
Sahara ochlazuje Atlantik

Každým rokem proudí ze západní Afriky miliony tun prachu nad Atlantský oceán. Podle poslední studie Wisconsinské univerzity tento prach přímo ovlivňuje teplotu oceánu.
Tým vědců došel k přesvědčení, že písečný prach v atmosféře ochlazuje oceán omezením přísunu sluneční energie dopadající na jeho hladinu. Výzkum se opírá i o záznamy, které říkají, že v letech 1980–1990 se vlivem četných písečných bouří Atlantik ochladil natolik, že hurikány dosahovaly v těchto letech nejnižší aktivity.
V roce 2007 bylo hurikánové období o mnoho klidnější, než říkaly předpovědi. Atlantik byl totiž chladnější, než v předešlých letech. Bylo to právě v důsledku celé série písečných bouří nad Afrikou zjara a v létě roku 2007. Tento rok byl podle satelitních snímků Afriky nejprašnějším od roku 1999. Vědci zjistili, že prach ochlazuje Atlantik v průměru o jeden stupeň celsia za rok. Při zrodu hurikánů hraje teplota vody velkou roli, čím vyšších hodnot dosahuje, tím jsou větší předpoklady pro jejich vznik.

Filmová soška v rukou vědce
Oscar pro profesora fyziky
Jeden ze zlatých Oskarů putoval poprvé do rukou skutečného vědce. Je jím Ron Fedkiw, profesor počítačových věd na Stanfordské univerzitě a ocenění dostal za neobvyklou vědeckou disciplínu – simulaci kapalin. Ron Fedkiw stojí za efekty filmů jako Piráti z Karibiku nebo Pomsta Sithů z cyklu Hvězdné války. Vše je výsledkem překotně se rozvíjejícího vědeckého oboru, který využívá počítače k simulaci fyzikálních úkazů, tedy výpočetní fyziky.Umožňuje vědcům sledovat teoretické události nebo předvídat, jak by se objekty mohly chovat za určitých podmínek. „Velkou část své práce věnuji výpočetním metodám, jimiž určuji chování tekutin v kapalné, ale i v tuhé fázi pro aplikování do moderní fyziky. Teď se ukazuje, že tyto výzkumy byly docela užitečné i pro film,“ říká profesor Fedkiw.

Kdo měl na svém jídelníčku dinosauří mláďata?
Největší žába historie

Britští paleontologové objevili pozůstatky žáby, která vážila kolem 4,5 kg. Zkamenělina nalezená na severozápadě Madagaskaru je stará 65-70 milionů let. Žába nazvaná Beelzebufo ampinga byla dlouhá téměř půl metru a vyznačovala se prostornou tlamou s velmi silnými čelistmi. Na jejím jídelníčku se pravděpodobně vedle hmyzu objevovali zejména drobní savci, obojživelníci a plazi. Vědci nevylučují možnost, že plenila hnízda malých druhů dinosaurů a lovila jejich mláďata. Její rozměry z ní činí největší známou žábu historie. Dosavadním rekordmanem byl západoafrický skokan obrovský, který váží přes 3 kg a dosahuje délky kolem 30 cm.

Jaké planety skrývá hvězdný systém Alfa Centauri?
Druhá Země u nejbližší hvězdy

Počítačová simulace vzniku planet prováděná Kalifornskou univerzitou naznačuje, že by hvězdu Alfa Centauri B (vzdálenou 4,4 světelných let) mohla obíhat pevná planeta s kapalnou vodou na povrchu v podobné vzdálenosti od hvězdy, jako Země obíhá Slunce. Vzhledem k blízkosti dalších dvou hvězd v soustavě je prý nepravděpodobné, že by tu vznikaly obří planety z plyny podobné našemu Saturnu. Přítomnost druhé Země by údajně mohly potvrdit nové teleskopy. Pokud astronomové zaměří na Alfa Centauri pozornost, existuje velká pravděpodobnost, že planetu objeví.

Nenápadný průzkumný robot
Špionážní ryba

Cílem amerického Úřadu pro námořní výzkum je automatické zařízení, které bude na první pohled k nerozeznání od živé ryby. Za pomoci kamer a sonaru má získávat data o podezřelých plavidlech v pobřežních vodách USA. Výhodou oproti stávajícím robotickým ponorkám má být mnohem menší velikost a lepší manévrovací schopnosti. Další předností pak je nenápadnost robota. Kromě vojenského využití by mohla ryba sloužit i jako bezpečnostní doprovod plavců nebo aktivní návnada pro sportovní rybaření.

Překvapivě chytrá hlenka
Buněčná paměť jako nejnižší forma inteligence
Japonští vědci vystavovali v pravidelných intervalech jednobuněčnou slizovitou hlenku Physarum polycephalum sérii závanů horkého vzduchu. Sliz se pomalu učil a kupodivu očekával už dopředu další vlnu. Pozoruhodné bylo i to, že tato vzpomínka zůstávala v oné slizové formě zachována po dobu několika hodin, dokonce i když závany skončily.
Tým výzkumníků zjistil, že když hlenka zažila třikrát fázi závanu suchého vzduchu v přesně daných časových intervalech, očekávala i čtvrtou akci a zpomalila předem svůj pohyb i když k ničemu pak nedošlo. A jak to vše vědci vysvětlují? I ty jednobuněčné hlenky mají prý jako všechny živé organismy zabudované biochemické oscilátory, které lze připodobnit k lidským biologickým rytmům. Tyto oscilátory mohou vytvořit určité vzory jako odpovědi na periodicky se opakující stresové situace a pomáhají organismu koordinovat jeho pohyby.

Malé velké info
Vědci z americké Atlanty vyrobili generátor, který dokáže vyrábět elektřinu z pohybu drobné kovové destičky vůči nanoskopickým štětinkách z oxidu zinečnatého. Jejich cílem je podobné nanogenerátory využívat jako přísady do tkanin. Oblečení vyrobené z podobných látek by pak při chůzi dokázalo generovat elektrickou energii využitelnou k napájení přenosných spotřebičů.

Jednovaječná dvojčata nemají zcela shodnou DNA. Přišli na to američtí genetici, kteří studovali 19 párů dvojčat. Dvojčata se liší hlavně v počtu kopií jednotlivých úseků genetické informaci. Na vině je rozdílná aktivita enzymů zajišťujících replikaci DNA.

Francouzští archeologové odkryli v Súdánu hrobku s nejstaršími známými rituálně obětovanými lidmi na Africkém kontinentu. Byly tu objeveny 5500 let staré pozůstatky muže pohřbeného společně s dalšími třemi lidmi a dvěma psy. Historie lidských obětí na africkém kontinentu se tak posouvá o 1000 zpět do historie.

Američtí onkologové konečně odhalili, jaká látka z cigaret je nejvíce odpovědná za rozvoj rakoviny plic. Je jí peroxid vodíku nebo podobná silná oxidační činidla. Vědci si od objevu slibují, že pomůže vyvíjet méně nebezpečné kuřivo.

Peruánští archeologové odkryli na nalezišti v Casmě, která se nachází severně od hlavního města Lima, trosky kruhového obřadního prostranství. Uhlíková metoda datování ukazuje na stáří 5500 let. Místo se tak stalo nejstarším známým náměstím v Americe. Nález také posouvá historii budování měst na západní polokouli o 500 let zpět do historie.

Český entomolog objevil, že mravenci využívají vlastní těla jako sluneční akumulátory. Za pěkného počasí se chodí ven hromadně slunit a s ohřátými těly se pak vracejí zpět do mraveniště. Zahřejí se přitom až o 40 oC. Tímto způsobem dokáží dlouhodobě zvýšit teplotu v mraveništi až o 10 oC.

Byla kompletně přečtena genetická informace kukuřice. Výsledkem amerického výzkumu za 30 milionů dolarů je odhalených 2,5 písmen bází na 10 chromozomech. Člověk má pro srovnání 3 miliardy písmen.

Stalo se
Před 502 lety 20. 5. 1506 zemřel objevitel Ameriky, italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Narodil se roku 1451 v Janově.
Před 489 lety 2. 5. 1519 zemřel italský vynálezce a malíř, autor slavného obrazu Mona Lisa Leonardo da Vinci. Narodil se 15. 4. 1452 v Anchiano u Vinci.
Před 150 lety 23. 4. 1858 se v Kielu narodil německý fyzik Max Planck, který je považován za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie. V roce 1918 získal Nobelovu cenu za fyziku za studii záření černého tělesa. Zemřel 4. 10. 1947.
Před 102 lety 19. 5. 1906 zasáhlo San Francisco silné zemětřesení. Následný požár zničil 80 % města a vyžádal si 3000 lidských obětí.
Před 22 lety 26. 4. 1986 došlo k havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině. Jedná se o nejhorší jadernou katastrofu historie. 200 000 lidí muselo být evakuováno. 31 lidí zemřelo v několika dnech po výbuchu, v oblasti se zvýšil výskyt zhoubného bujení o 2 %.
Před 18 lety 25. 4. 1990 vynesl raketoplán Discovery na oběžnou dráhu kolem Země do výšky 600 km Hubbleův teleskop, jeden z nejdůležitějších vesmírných dalekohledů světa.
Před 5 lety 18. 4. 2003 vyšlo první číslo 21. STOLETÍ

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Standardní model částicové fyziky

Standardní model částicové fyziky

Za standardní model částicové fyziky je považována teorie popisující...
Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
NASA hlásí objev obrovské zásobárny vody na Marsu

NASA hlásí objev obrovské...

Američtí vědci objevili masivní ložisko vodního ledu ukryté těsně pod...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Astrofotografie měsíce září: závěrečné stádium vývoje hvězdy

Astrofotografie měsíce září:...

Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Trosky Černobylské elektrárny překryl nový štít: Má zastavit záření na 100 let

Trosky Černobylské elektrárny překryl...

Jaderný reaktor, který zničil výbuch v roce...
5 kosmických vynálezů, které se z vesmíru dostaly až do domácností

5 kosmických vynálezů, které se z...

Když slyšíme o kosmických technologiích, představíme si...
Mimosmyslová archeologie: Budoucnost vědy nebo nehorázné šarlatánství?

Mimosmyslová archeologie: Budoucnost...

„Kopejte ve vyschlém řečišti v San Francisco Peaks,“...
Velký smog 1952: Dnes si připomínáme den, kdy se planeta ozvala!

Velký smog 1952: Dnes si...

Psalo se 5. prosince 1952, když se Londýn...
VIDEO: Únik z potápějícího se auta!

VIDEO: Únik z potápějícího se auta!

Jak náhlé mohou být záplavy, zažila na vlastní kůži...
Územní ztráta Habsburků: Vyměnil Ferdinand II. Lužici za 72 tun zlata?

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil...

„Já s těmi kacíři nemohu uzavřít mír! Je mou...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky? (2.díl)

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.