PANORAMA

Nečekaný objev u Saturnu: Měsíc s prstencem

Rhea je po Titanu druhý největší měsíc, který okolo Saturnu obíhá. Sondě Cassini, která již od roku 2004 zkoumá Saturn a jeho bezprostřední okolí, Rhea přichystala překvapení. Vůbec poprvé byl totiž prstenec objeven u některého z měsíců. V současnosti je prstenec znám u čtyř planet sluneční soustavy, kromě Saturnu se jim může pyšnit i Jupiter, Neptun a Uran. V dávné minulosti jej pravděpodobně měla i Země. Z tohoto prstence se pak postupně zformoval zemský Měsíc.

Pryč s opatrnými geny

Účinná antivirová léčba
Američtí vědci pokusným myším zablokovali činnost genů, které regulují produkci tzv. interferonů 1. typu. Jedná s o bílkoviny vytvářené v bílých krvinkách, která mají za úkol potlačovat virové infekce. Po této genetické úpravě se u pokusných myší výrazně zvýšila hladina interferonů a zlepšila obrana proti infekci virů chřipky, vezikulární stomatitidě (zánětlivé onemocnění ústní dutiny s výskytem puchýřků), zánětlivých onemocnění mozku a svalů a sidbisu (horečnaté onemocnění doprovázené vyrážkou). Podle autorů studie nemá zablokování regulačních genů žádné vedlejší účinky. Objev by tak mohl být prvním krokem k vývoji nových antivirových léčebných postupů.  Vzhledem k zákazu využívání tzv. genového knockoutu, kterým byly u myší regulační geny zablokovány, v humánní medicíně, však bude zapotřebí nejprve vyvinout jiný způsob zvýšení produkce interferonů.

Překvapivé novinky ze života kytovců

Jak spí vorvaň
Podle nejnovější britské studie vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a oněch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.

Manželské hádky mohou prodloužit život

Uvolněným ventilem ke zdraví
 „V manželských neshodách připomínají partneři kotle naplněné horkou párou. A ta musí někudy ven,“ říká profesor Michiganské univerzity Ernest Harburg. Pokud dojde k onomu  prudkém výbuchu musí pak nutně následovat usmiřování a to je právě balzám na duši.

Aktuální výzkum určil kombinaci faktorů, které v souhrnu způsobují vyšší úmrtnost u párů, které nedokáží popustit uzdu svému hněvu. Tyto faktory zahrnují vzájemné potlačování zlosti, citově chudou komunikaci a dlouhodobé neřešení problémů se zdravotními důsledky. Harburg po dobu 17 let studoval 192 manželských párů ve věku od 35 do 69 let. Rozdělil účastníky výzkumu do čtyř skupin. V první oba partneři pouštěli uzdu svému hněvu naplno, ve druhé skupině řádila manželka jako fúrie, ve třetí skupině byl tím vzteklým manžel a ve čtvrté skupině oba svůj hněv potlačovali. Během doby výzkumu ze skupiny potlačovatelů hněvu zemřelo 25 % účastníků, zatímco z ostatních skupin pouhých 12 %.

Výzkum čistě na solární a větrný pohon

První polární stanice s nulovými emisemi
Belgická polární stanice „Princezna Alžběta“, kterou bude v Antarktidě stavět Mezinárodní polární nadace v průběhu letní sezóny 2007-2008, by se měla stát první výzkumnou stanicí s nulovými emisemi. Princezna Alžběta bude v Antarktidě vystavena extrémním podmínkám, s teplotami klesajícími až na 60 °C pod nulou a rychlostí větru dosahující 250 km/h. Tyto podmínky má zvládnout  přes 400 solárních modulů. Společně s osmi větrnými turbínami jsou schopny dohromady produkovat výkon 98,6 kW, což poslouží k provozu komunikační infrastruktury, elektroniky a samozřejmě vytápění.

Robot ukazuje, o čem se vám zdá

Přehrávač snů
V průběhu spánku prochází mozková aktivita určitými vzorci, které lze přiřadit k různým druhům pohybu. Vědci Z Albany Regional Sleep Disorder Center v New Yorku proto tyto vzorce převedli na algoritmy pohybů robota, který díky tomu může předvádět, co se zrovna spícímu člověku zdá. Robot například naznačuje létání, úlek, chůzi, gestikulaci, rozhlížení). Směr, kterým se stroj „dívá“, je určen pohyby očí. Ve chvíli, kdy se pohnou vlevo, obrátí se vlevo i robot apod.

Nový druh minipterosaura

Počátky létajících plazů
Podle čínských paleontologů se obrovský pterodaktyl pravděpodobně vyvinul z drobných stromových předků. Fosílie malého pterosaura pocházející z čínské provincie Liaoning z období před 120 miliony let je překvapivě dobře zachovalá. Téměř kompletní kostra patřila stvoření velkému kolem 25 cm. Ještě ne zcela srostlé lebeční kosti napovídají, že se nejednalo o plně dospělého jedince, velmi dobře vyvinuté dlouhé kosti končetin však vylučují i to, že to bylo čerstvě vylíhlé mládě. Zvíře, které dostalo název Nemicoloperus crypticus, přebývalo v korunách stromů a pravděpodobně se živilo hmyzem. Jeho anatomie nasvědčuje tomu, že se jednalo o primitivního zástupce podřádu, do kterého patří i obří pterodaktylové. Čínští paleontologové z toho usuzují, že pterodaktyl se pravděpodobně vyvinul z primitivních drobných stromových druhů.

Krajty se stěhují k New Yorku

Exotičtí mazlíčci útočí
Je to vždy stejné. Někdo si z exotické krajiny přiveze domácího mazlíčka, třeba právě krajtu. Když had doroste do dospělé délky, která může činit klidně šest metrů, majitel se svého miláčka raději zbaví. Když před 15 lety byla objevena asijská krajta v národním parku Everglades na jižní Floridě, média z toho měla spíše legraci. Jenže tamní hadí populace se podstatně rozšířila a nyní podle odhadů čítá až 30 000 jedinců. Floridské klima je pro krajty příznivé, nemají zde žádného přirozeného nepřítele a potravy v podobě drobnějších i větších savců je zde také dost. Americký federální geologický úřad zdůraznil, že vzhledem ke klimatickým změnám se dá předpokládat, že vhodné lokality pro život krajt se budou neustále rozšiřovat. Do roku 2100 by se tak tito až metrákoví hadi mohli objevit na předměstích New Yorku. Vědci zároveň varují, že přemnožení krajt a jejich invaze na sever může ještě více rozvrátit už nyní poškozený ekosystém.

Písečné bouře z Afriky snižují riziko hurikánů

Sahara ochlazuje Atlantik
Každým rokem proudí ze západní Afriky miliony tun prachu nad Atlantský oceán. Podle poslední studie Wisconsinské univerzity tento prach přímo ovlivňuje teplotu oceánu.

Tým vědců došel k přesvědčení, že písečný prach v atmosféře ochlazuje oceán omezením přísunu sluneční energie dopadající na jeho hladinu. Výzkum se opírá i o záznamy, které říkají, že v letech 1980–1990 se vlivem četných písečných bouří Atlantik ochladil natolik, že hurikány dosahovaly v těchto letech nejnižší aktivity.
V roce 2007 bylo hurikánové období o mnoho klidnější, než říkaly předpovědi. Atlantik byl totiž chladnější, než v předešlých letech. Bylo to právě v důsledku celé série písečných bouří nad Afrikou zjara a v létě roku 2007. Tento rok byl podle satelitních snímků Afriky nejprašnějším od roku 1999. Vědci zjistili, že prach ochlazuje Atlantik v průměru o jeden stupeň celsia za rok. Při zrodu hurikánů hraje teplota vody velkou roli, čím vyšších hodnot dosahuje, tím jsou větší předpoklady pro jejich vznik.

Filmová soška v rukou vědce

Oscar pro profesora fyziky
Jeden ze zlatých Oskarů putoval poprvé do rukou skutečného vědce. Je jím Ron Fedkiw, profesor počítačových věd na Stanfordské univerzitě a ocenění dostal za neobvyklou vědeckou disciplínu – simulaci kapalin. Ron Fedkiw stojí za efekty filmů jako Piráti z Karibiku nebo Pomsta Sithů z cyklu Hvězdné války. Vše je výsledkem překotně se rozvíjejícího vědeckého oboru, který využívá počítače k simulaci fyzikálních úkazů, tedy výpočetní fyziky.Umožňuje vědcům sledovat teoretické události nebo předvídat, jak by se objekty mohly chovat za určitých podmínek. „Velkou část své práce věnuji výpočetním metodám, jimiž určuji chování tekutin v kapalné, ale i v tuhé fázi pro aplikování do moderní fyziky. Teď se ukazuje, že tyto výzkumy byly docela užitečné i pro film,“ říká profesor Fedkiw.

Kdo měl na svém jídelníčku dinosauří mláďata?

Největší žába historie
Britští paleontologové objevili pozůstatky žáby, která vážila kolem 4,5 kg. Zkamenělina nalezená na severozápadě Madagaskaru je stará 65-70 milionů let. Žába nazvaná Beelzebufo ampinga byla dlouhá téměř půl metru a vyznačovala se prostornou tlamou s velmi silnými čelistmi. Na jejím jídelníčku se pravděpodobně vedle hmyzu objevovali zejména drobní savci, obojživelníci a plazi. Vědci nevylučují možnost, že plenila hnízda malých druhů dinosaurů a lovila jejich mláďata. Její rozměry z ní činí největší známou žábu historie. Dosavadním rekordmanem byl západoafrický skokan obrovský, který váží přes 3 kg a dosahuje délky kolem 30 cm.

Jaké planety skrývá hvězdný systém Alfa Centauri?

Druhá Země u nejbližší hvězdy
Počítačová simulace vzniku planet prováděná Kalifornskou univerzitou naznačuje, že by hvězdu Alfa Centauri B (vzdálenou 4,4 světelných let) mohla obíhat pevná planeta s kapalnou vodou na povrchu v podobné vzdálenosti od hvězdy, jako Země obíhá Slunce. Vzhledem k blízkosti dalších dvou hvězd v soustavě je prý nepravděpodobné, že by tu vznikaly obří planety z plyny podobné našemu Saturnu. Přítomnost druhé Země by údajně mohly potvrdit nové teleskopy. Pokud astronomové zaměří na Alfa Centauri pozornost, existuje velká pravděpodobnost, že planetu objeví.

Nenápadný průzkumný robot

Špionážní ryba
Cílem amerického Úřadu pro námořní výzkum je automatické zařízení, které bude na první pohled k nerozeznání od živé ryby. Za pomoci kamer a sonaru má získávat data o podezřelých plavidlech v pobřežních vodách USA. Výhodou oproti stávajícím robotickým ponorkám má být mnohem menší velikost a lepší manévrovací schopnosti. Další předností pak je nenápadnost robota. Kromě vojenského využití by mohla ryba sloužit i jako bezpečnostní doprovod plavců nebo aktivní návnada pro sportovní rybaření.

Překvapivě chytrá hlenka

Buněčná paměť jako nejnižší forma inteligence
Japonští vědci vystavovali v pravidelných intervalech jednobuněčnou slizovitou hlenku Physarum polycephalum sérii závanů horkého vzduchu. Sliz se pomalu učil a kupodivu očekával už dopředu další vlnu. Pozoruhodné bylo i to, že tato vzpomínka zůstávala v oné slizové formě zachována po dobu několika hodin, dokonce i když závany skončily.

Tým výzkumníků zjistil, že když hlenka zažila třikrát fázi závanu suchého vzduchu v přesně daných časových intervalech, očekávala i čtvrtou akci a zpomalila předem svůj pohyb i když k ničemu pak nedošlo. A jak to vše vědci vysvětlují? I ty jednobuněčné hlenky mají prý jako všechny živé organismy zabudované biochemické oscilátory, které lze připodobnit k lidským biologickým rytmům. Tyto oscilátory mohou vytvořit určité vzory jako odpovědi na periodicky se opakující stresové situace a pomáhají organismu koordinovat jeho pohyby.

Malé velké info

Vědci z americké Atlanty vyrobili generátor, který dokáže vyrábět elektřinu z pohybu drobné kovové destičky vůči nanoskopickým štětinkách z oxidu zinečnatého. Jejich cílem je podobné nanogenerátory využívat jako přísady do tkanin. Oblečení vyrobené z podobných látek by pak při chůzi dokázalo generovat elektrickou energii využitelnou k napájení přenosných spotřebičů.

Jednovaječná dvojčata nemají zcela shodnou DNA. Přišli na to američtí genetici, kteří studovali 19 párů dvojčat. Dvojčata se liší hlavně v počtu kopií jednotlivých úseků genetické informaci. Na vině je rozdílná aktivita enzymů zajišťujících replikaci DNA.

Francouzští archeologové odkryli v Súdánu hrobku s nejstaršími známými rituálně obětovanými lidmi na Africkém kontinentu. Byly tu objeveny 5500 let staré pozůstatky muže pohřbeného společně s dalšími třemi lidmi a dvěma psy. Historie lidských obětí na africkém kontinentu se tak posouvá o 1000 zpět do historie.

Američtí onkologové konečně odhalili, jaká látka z cigaret je nejvíce odpovědná za rozvoj rakoviny plic. Je jí peroxid vodíku nebo podobná silná oxidační činidla. Vědci si od objevu slibují, že pomůže vyvíjet méně nebezpečné kuřivo.

Peruánští archeologové odkryli na nalezišti v Casmě, která se nachází severně od hlavního města Lima, trosky kruhového obřadního prostranství. Uhlíková metoda datování ukazuje na stáří 5500 let. Místo se tak stalo nejstarším známým náměstím v Americe. Nález také posouvá historii budování měst na západní polokouli o 500 let zpět do historie.

Český entomolog objevil, že mravenci využívají vlastní těla jako sluneční akumulátory. Za pěkného počasí se chodí ven hromadně slunit a s ohřátými těly se pak vracejí zpět do mraveniště. Zahřejí se přitom až o 40 oC. Tímto způsobem dokáží dlouhodobě zvýšit teplotu v mraveništi až o 10 oC.

Byla kompletně přečtena genetická informace kukuřice. Výsledkem amerického výzkumu za 30 milionů dolarů je odhalených 2,5 písmen bází na 10 chromozomech. Člověk má pro srovnání 3 miliardy písmen.

Stalo se

Před 502 lety 20. 5. 1506 zemřel objevitel Ameriky, italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Narodil se roku 1451 v Janově.
Před 489 lety 2. 5. 1519 zemřel italský vynálezce a malíř, autor slavného obrazu Mona Lisa Leonardo da Vinci. Narodil se 15. 4. 1452 v Anchiano u Vinci.

Před 150 lety 23. 4. 1858 se v Kielu narodil německý fyzik Max Planck, který je považován za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie. V roce 1918 získal Nobelovu cenu za fyziku za studii záření černého tělesa. Zemřel 4. 10. 1947.
Před 102 lety 19. 5. 1906 zasáhlo San Francisco silné zemětřesení. Následný požár zničil 80 % města a vyžádal si 3000 lidských obětí.

Před 22 lety 26. 4. 1986 došlo k havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině. Jedná se o nejhorší jadernou katastrofu historie. 200 000 lidí muselo být evakuováno. 31 lidí zemřelo v několika dnech po výbuchu, v oblasti se zvýšil výskyt zhoubného bujení o 2 %.
Před 18 lety 25. 4. 1990 vynesl raketoplán Discovery na oběžnou dráhu kolem Země do výšky 600 km Hubbleův teleskop, jeden z nejdůležitějších vesmírných dalekohledů světa.

Před 5 lety 18. 4. 2003 vyšlo první číslo 21. STOLETÍ

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci představili Tiché hrozby

Čeští vědci představili Tiché...

Akademie věd ČR uvedla v kině Ponrepo tři díly svého prvního cyklu...
Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná vítěze

Náročná soutěž pořádaná ČVUT zná...

Fakulta stavební Českého vysokého učení technického uspořádala dne 20. dubna...
Počty hrdliček divokých se dramaticky snižují

Počty hrdliček divokých se...

Hlas hrdličky divoké (Streptopelia turtur), který v Máji Karla Hynka Máchy láká...
V dvorské zoo se narodilo první mládě hrabáče kapského

V dvorské zoo se narodilo první...

V ZOO Dvůr Králové se narodilo historicky první mládě hrabáče kapského...
Vědci objevili první exemplář podivného měkkýše

Vědci objevili první exemplář...

První živý exemplář dosud nepolapeného měkkýše odchytili vědci v bahně v mělkých vodách...
Mikropůjčku využije každý třetí Čech

Mikropůjčku využije každý třetí...

Každý třetí Čech sáhne po rychlé půjčce před výplatou. Nejčastěji je to za...
V Austrálii objeveno na pět desítek nových druhů pavouků

V Austrálii objeveno na pět desítek...

Australští biologové z Queensland Museum a Macquarie University objevili na...
Jaké víno pil Ježíš při poslední večeři?

Jaké víno pil Ježíš při poslední...

Specialista na historické nápoje Patrick McGovern z University of...
Jak vypadá noční Země?

Jak vypadá noční Země?

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil novou mapu,...
OBRAZEM: Pozoruhodné snímky z dílny NASA

OBRAZEM: Pozoruhodné snímky z...

Hvězdné nebe fascinovalo a přitahovalo přemýšlivé lidi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

5 méně známých českých divů: Věděli jste o nich?

5 méně známých českých divů:...

Praha, Český Krumlov, Hluboká či Litomyšl jsou...
Zámek Nelahozeves: Sloužil jako pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny?

Zámek Nelahozeves: Sloužil jako...

Zámek Nelahozeves je jednou z nejznámějších...
Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii starověké pyramidy?

Neuvěřitelné: Nachází se v Itálii...

Pod nánosem hlíny a bujným porostem se skrývají...
Další mýtus o spánku padnul!

Další mýtus o spánku padnul!

Je známou věcí, že jak stárneme, spíme méně....
5 chytrých zvířat, která jíme

5 chytrých zvířat, která jíme

Věděli jste, že holoubě má inteligenci tříletého...
Žďár nad Sázavou – město pod Zelenou horou

Žďár nad Sázavou – město pod...

Je tomu už více než 400 let, co byl Žďár...
První Disneyland: Počátek nesmrtelného fenoménu!

První Disneyland: Počátek...

Svět Disneyových postaviček, které jednou zalidní...
Konspirace: Zabila krásnou herečku FBI?

Konspirace: Zabila krásnou...

Název jejího průlomového filmu jako kdyby vystihoval...
Podivná smrt Billyho Kida: Jak zemřel známý bandita?

Podivná smrt Billyho Kida: Jak...

Billy Kid je patrně nejslavnější postavou...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.