Domů     Zajímavosti
Vědecká práce a pivo nejdou dohromady
21.stoleti 19.3.2008

Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Souvisí spolu pití piva a výsledky vědecké práce? Podle výsledků studie, kterou na toto téma vypracoval Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ano. Mladý vědec zjistil, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citací jeho kolegů v odborných časopisech, které se těší vážnosti mezinárodní vědecké obce. Ornitolog Grim si kontroverzním tématem nadělal mezi českými kolegy řadu nepřátel, na mezinárodním poli však získal uznání. Byl dokonce navržen na humornou Ig Nobelovu cenu za výzkum, který lidi nejdřív rozesměje, ale pak přiměje k zamyšlení.
 „Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná na počátky kuriózního výzkumu Grim.
Zprvu bral tvrzení Mollera pouze jako bonmot, pak se ale rozhodl jeho slova ověřit. V roce 2002 zjistil od českých kolegů ornitologů, kdy se narodili, kolik článků jim vyšlo v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech a kolik půllitrů piva vypijí za rok. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ podotkl Grim.
Materiál o průzkumu, při kterém použil standardní vědecké metody, rozesílal do renomovaných vědeckých i společenských časopisů po celém světě, všude jej však brali jako legraci. „Předloni jsem výzkum aktualizoval a očekával, že s mladými ornitology se výsledek nepodaří zopakovat. Opak byl pravdou,“ uvedl vědec. Znovu se pustil do obesílání médií, tentokrát už s větším úspěchem. Článek vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos a obratem přišly nabídky na rozhovor z The New York Times, Daily Telegraph či Scientist. „Do Oikosu jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.
Přestože je Grimovo jméno citováno v souvislosti s jeho hlavním výzkumným oborem (studium kukaček) poměrně často, nikdy neměl tolik ohlasů jako s „pivním“ průzkumem: „Píší mi kolegové, že je to dobrá sranda, supr věc, další zase, že jsem znesvětil ornitologickou a ekologickou komunitu, či dokonce celou českou vědu. Jak může tak svatou věc, jakou je věda, ovlivnit pití piva?“ Grim tvrdí, že se do kontroverzního průzkumu pustil také proto, že chtěl nastavit zrcadlo českým vědcům a vyvolat na toto téma diskusi.
 I když se na Grimovu hlavu snáší a ještě bude snášet hněv některých českých vědců, čeká jej zřejmě i řada ocenění. Ať už je to Ig Nobelova cena, udělovaná za kuriózní vědecké počiny, na kterou jej nominoval izraelský kolega, či cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopise. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ uzavírá s nadhledem Grim.

Další článek
Související články
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících. Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz