Zmizí obří piraně úplně ze světa?

Vtipy o rybářích obvykle provází široké rozpažení. Kapitální úlovky ale nejsou jen rybářskou latinou. Nejen moře, ale i řeky a jezera mají své obry. Ti jsou však čím dál vzácnější. Některé obří druhy ryb balancují na pokraji vyhubení, jiné už zřejmě zmizely z povrchu naší planety.Vtipy o rybářích obvykle provází široké rozpažení. Kapitální úlovky ale nejsou jen rybářskou latinou. Nejen moře, ale i řeky a jezera mají své obry. Ti jsou však čím dál vzácnější. Některé obří druhy ryb balancují na pokraji vyhubení, jiné už zřejmě zmizely z povrchu naší planety.

Velcí neznámí

Sladká voda představuje jen 0,01% celkových světových zásob této životadárné tekutiny. Žije v ní ale zhruba 10 000 druhů ryb, což představuje asi 40% celkového bohatství rybích druhů. Zoologové se shodují v tom, že nejméně dvě desítky sladkovodních druhů ryb mohou přesáhnout hmotnost 100 kilogramů a dorůst délky přes 2 metry. Tyto ryby byly často hojně loveny a jejich přirozené životní prostředí doznává v posledních desetiletích drastických změn. Není divu, že mnohé z nich patří k nejohroženějším organismům planety.
Vymírání se zdaleka netýká jen obrů. Vědci hovoří o „sladkovodní krizi“. Kapitální kusy však patří k nejohroženějším. A nejen proto, že představují lákavý úlovek. Tyto ryby žijí dlouhá desetiletí. Než dospějí a mohou se rozmnožovat, čeká na ně bezpočet nástrah a úskalí.

Často činí velké ryby zranitelnými jejich zvláštnosti.

Třímetrový kolos z Amazonie

Jihoamerická arapajma obrovská dorůstající délky tří metrů a vážící až 200 kilogramů musí každých 15 minut vyplout na hladinu a polykat vzduch, kterým si plní plynový měchýř. Pro indiány bylo snadné si arapajmu na jejích výpravách k vodní hladině vyčíhat a ulovit ji harpunou. Dnes už je takový úlovek velmi vzácný, protože arapajm drasticky ubylo.
Je až s podivem, jak málo toho o těchto impozantních tvorech víme. Arapajma obrovská obývávala poměrně rozsáhlá území a vyskytovala se v řadě poddruhů a variant. Mnohé z nich zřejmě zmizely ještě dřív, než je vědci stačili vůbec zaznamenat, natož pak prozkoumat. První a poslední solidní práce o druhové pestrosti jihoamerických arapajm pochází z roku 1847.

Kam se poděl Pangas?

Ještě ohroženější a záhadnější je sumcovitá ryba pangas druhu Pangasius sanitwongsei. Kdysi žila  celkem hojně v povodí Mekongu, ale dnes balancuje na pokraji vymření. Při hmotnosti kolem tří metráků může dorůstat délky tří metrů. Jenže už koncem druhé světové války byly opravdu velké exempláře pangasů velmi vzácné. Dnes pamatují kapitální pangase jen starci. Zoologové tuto rybu prakticky neznají.  S jistotou o ní vědí snad jen to, že patřila mezi dravce. V jihovýchodní Asii se jí přezdívalo „sumec požírající psy“, protože ji rybáři úspěšně lovili na návnadu z psího masa.

Těžký život  s člověkem

Velké mořské ryby mají pro sebe nekonečné dálavy oceánů. Rybí obři ze sladkých vod často žijí v těsném sousedství velkých lidských sídel. Náš sumec velký není v tomto směru výjimkou. Výlučné postavení mezi velkými sladkovodními rybami mu zajišťuje snad jen fakt,  že mu vyhubení bezprostředně nehrozí. Velké ryby jihoamerických řek či řek v jihovýchodní Asii jsou na tom mnohem hůře. A místní lidé je nešetří. Pro vidinu vydatného úlovku hravě zapomenou na všechny zákazy rybolovu v rezervacích.

Půltunový veslonos má namále

Sítě nebo udice ale nejsou jedinou nástrahou, kterou člověk velkým rybám přichystal. Jasně to dokládá osud rekordmana mezi sladkovodními rybami jeseterům příbuzného veslonose Psephurus gladius. Ten dorůstá délky až sedmi metrů a hmotnosti 500 kilogramů. Jeho domovinou je řeka Jang c´tiang, kterou člověk drasticky změnil výstavbou přehrad, silným znečištěním a čilou lodní dopravou. To všechno obřímu veslonosovi nesvědčí. V řekách povodí Jang c´tiang  je sice stále ještě možné zahlédnout jednotlivé veslonosy, ale jako druh je tato ryba zřejmě odsouzena k zániku. V roce 2003 projeli čínští vědci samotnou řeku Jang c´tiang a nenarazili ani na jednoho velkého veslonosa.

Přehrady přinášejí zkázu

Mnoho velkých sladkovodních ryb migruje na velké vzdálenosti, a tak pro ně představují smrtelné nebezpečí přehrady. Jedna z posledních bašt velkých sladkovodních ryb Mekong může padnout za oběť právě stavbě velkých vodních děl. Laoská vláda plánuje výstavbu první hydroelektrárny na Mekongu poblíž hranic s Kambodžou. Ta by se postavila táhnoucím rybám do cesty jako nepřekonatelná překážka a mohla by přivést mnohé rybí druhy na pokraj zániku. Se stejným znepokojením sledují zoologové a ochránci přírody i plány na úpravy toku Mekongu, které si kladou za cíl splavnit pro větší lodě horní tok řeky.

Obři, kteří měli štěstí

Jen pár velkých ryb má to štěstí, že jim vyhubení nehrozí. Vedle našeho sumce velkého k nim patří i okoun Lates angustifrons ze středoafrického jezera Tanganika, který dorůstá délky dvou metrů a dosahuje hmotnosti kolem dvou metráků. Jezero je velké a hluboké a skýtá okounovi dostatek místa i úkrytů. Místní rybáři se jej pokoušejí lovit poměrně primitivními prostředky, a tak jim ryba odolává. V hlubinách jezera by tento okoun zřejmě přežil i v případě, že by se stal předmětem intenzivnějšího lovu.
Další velkou sladkovodní rybou, o jejíž osud už se vědci tolik nestrachují, je severoamerický jeseter Acipenser fulvescens žijící ve Velkých jezerech na kanadsko-americkém pomezí a v řece Sv. Vavřince. Ryba s hmotností až 125 kilogramů a dorůstající délky až 275 centimetrů byla pro americké a kanadské rybáře vítaným úlovkem. Ve 20. století její stavy povážlivě klesly. Důsledná ochrana ale přinesla ovoce. Dnes je populace těchto jeseterů považována za stabilní.

Patnáct dolarů za kilo celoživotního štěstí

V mnoha částech světa je ale důsledná ochrana přírody a velkých sladkovodních ryb zvláště prakticky neznámým pojmem. Příkladem ryby, která balancuje na pokraji zkázy, je obří sumec druhu Pangasionodon gigas z řeky Mekong. V Thajsku jej smějí lovit jen muži z vesnice Chiang Kong. Jejich kořist jasně vypovídá o závažnosti situace. Poslední velký úlovek se chiangkongským rybářům podařil v roce 1999, kdy chytili 20 sumců. V letech  2001 až 2003 neulovili ani jednoho. V roce 2004 a 2005 se mohlo zdát, že se stav věcí vrací k normálu. Mezi několika  chycenými sumci se objevil i kapitální kus o délce 270 centimetrů s hmotností 293 kilogramů. V roce 2006 už ale uvízl v sítích jen jediný kus.
Maso sumce Pangasionodon gigas je v jihovýchodní Asii považováno za delikatesu a domorodci věří, že kdo ho sní, má do konce života zajištěné štěstí. Cena za kilogram sumčího masa proto dosahuje ekvivalentu patnácti amerických dolarů. Naštěstí už úlovky těchto sumců nekončí v hrncích vesničanů. Některé ryby jsou transportovány do Kambodže do míst, kde by se mohla nacházet jejich trdliště.  Další obří sumci jsou označeni vysílačkou a sledováni na své pouti řekou v naději, že se tak vědcům podaří odhalit přesnou lokalitu trdlišť, kde se tyto impozantní ryby třou. To vše je možné jen díky tomu, že rybáři z Chiang Kongu dostávají od vědců za každého živého sumce stejnou částku, za jakou by prodali jeho maso na trhu. Až peníze dojdou, vesničané už zřejmě sumce šetřit nebudou.

Ještě hůř je na tom obří sladkovodní rejnok Himantura chaophraya, jenž je rovněž domovem v povodí Mekongu. Mezi rybáři kolují divoké historky o rejnocích, kteří dokázali potopit i velké říční lodě. Vědci předpokládají, že tato ryba může dorůst délky až pěti metrů a hmotnosti 600 kilogramů. Rybáři ale tvrdí, že ulovili kusy dlouhé až osm metrů. Dnes jsou  tito rejnoci k vidění jen vzácně a pozorované kusy se velikostí rybám z rybářských příběhů ani zdaleka neblíží. Nedosahují ani maximálních rozměrů, jež považují vědci za hodnověrné.

Cesta k záchraně

Ochrana ryb, a těch velkých a snadno zranitelných zvláště, představuje obtížný úkol. Ale první vlaštovky už se objevily například v amazonské džungli, kde indiáni dodržují pravidla lovu napomáhající k záchraně arapajmy  obrovské. Spolu s arapajmou svědčí indiánské regule  i další velké ohrožené ryby Colossoma macropomum z příbuzenstva piraní. Indiáni rozlišují tři typy jezer. První z nich jsou „posvátná“ a je v nich zakázán rybolov bez výjimky všem. Druhým typem jezer jsou „domorodé“ přirozené vodní nádrže, kde smějí lovit místní indiáni a nikdo jiný.  Třetí typ jezer má „veřejný“ statut a může v nich rybařit kdokoli. V „posvátných“ jezerech populace arapajm vzkvétá. Ryby jsou tu větší než kdekoli jinde a také jich tu žije o poznání více. Ve spolupráci s ochránci životního prostředí se indiáni snaží, aby byla posvátná jezera vyhlášena za přírodní rezervace.
Pro další obdobné projekty je zapotřebí provést nejprve důkladný výzkum života ohrožených ryb. To se týká například největší lososovité ryby hlavatky tajmena (Hucho taimen), která váží až 100 kilogramů a dorůstá délky kolem dvou metrů. V Mongolsku je tajmen chráněn v době, kdy táhne na trdliště ke tření. Lov je povolen, až když ryby zplodí příští generaci potomstva. Bohužel, termín sezóny hájení byl stanoven úředníky od zeleného stolu a zřejmě nebere ohled na to, kdy se mongolští tajmeni skutečně třou. Vědci proto zkoumají průběh tření a snaží se, aby vyhlášky na ochranu tajmenů zohlednily nově získané informace.

Ohrožený Mekong

Za jednu z největších nadějí pro záchranu ohrožených ryb považují vědci stávající situaci v povodí Mekongu. I když jsou tamější problémy skutečně závažné, zdaleka se nevyrovnají tragickému stavu na čínských řekách. Prozatím nebyla na této řece zbudována velká vodní díla a to ponechává většinu jejího toku ve více méně přirozeném stavu. Kolem řeky sice žijí miliony lidí, ale ti jsou s Mekongem po generace těsně spjati a mají k řece silný vztah. Právě na místní kulturu a tradice se dá při záchranných programech poměrně snadno navázat. Každý úspěch bude mít na Mekongu cenu zlata i proto, že tato řeka patří k jedněm z největších pokladnic nepřeberného bohatství rybích druhů. Zlepšení podmínek na Mekongu pomůže mnoha rybám – ať už velkým nebo malým. 

Kapitální ryby světa

Jméno    Velikost   Výskyt

čínský veslonos   700 cm, 500 kg  povodí Jang c´tiang

Psephurus gladius

sladkovodní rejnok   500 cm, 600 kg  povodí Mekongu

Himantura chaophraya 

sumec velký   500 cm, 300 kg  Evropa a  Asie

Silurus glanis

arapajma obrovská  450 cm, 200 kg  povodí Amazonky

Arapaima gigas

anténovec    360 cm, 200 kg  povodí Amazonky

Brachyplastystoma filamentosum

sumec    300 cm, 300 kg  povodí Mekongu

Pangasianodon gigas

Kaprovitá ryba  300 cm, 300 kg  povodí Mekongu

Catlocarpio siamensis

Kostlín    300 cm, 140 kg   povodí Mississippi

Atractosteus spatula

Sumec z líhně bloudí

*Asijský příbuzný našich sumců Pangasianodon gigas z povodí řeky Mekong patří ke kriticky ohroženým druhům. V Thajsku se jej pokoušejí zachránit chovem v sádkách. Zatím s nevelkými úspěchy.
*Ryby chované v nádržích nedorůstají takových rozměrů jako ryby žijící ve volné přírodě. Není jasné, proč nerostou, i když mají dostatek potravy. Snad jim chybí možnost pohybu, snad jejich jídelníček postrádá nějakou důležitou položku. 

*Ani ryby, které se podaří odchovat a vypustit zpátky do přírody, nemají vyhráno. Vědci je opatřili vysílačkou, aby mohli sledovat jejich pohyb. Stejně tak vybavili pro dálkové sledování i několik sumců odchycených ve volné přírodě.
*Sledování vrcholilo ve chvíli, kdy divocí sumci táhnou proti proudu řek ke tření na horních tocích. Sumci odchovaní v sádkách ale nemíří proti proudu.  Nechávají se unášet řekou a putují přesně opačným směrem. Šance, že by mohli přispět ke genetickému zpestření divoké populace jsou proto mizivé.

Náš obr –  sumec velký (Silurus glanis)

Žije v jezerech a hlubokých pomalu tekoucích řekách. Vyskytuje se na rozsáhlém území od Pyrenejského poloostrova až po oblast Kaspického moře. Běžně se můžeme potkat s kusy dlouhými kolem 1,5 metru s hmotností do 20 kg. Sumec však dorůstá délky až 3 metrů a v extrémních případech se udává délka sumců až 5 metrů. Za chutné je považováno maso sumců, kteří neváží více než 15 kilogramů. Rybáři loví sumce na nejrůznější typy návnad, například na pijavice nebo klubko žížal. Rybářská tradice říká, že sumec neodolá, když je mu jako návnada nabídnut úhoř. Tato ryba pevně uchycená k háčku vydává pod vodou zvuky, které sumce neodolatelně lákají.

Zneuznaný rekordman  – vyza velká (Huso huso)

Žije v oblasti Černého a Kaspického moře a vzácněji se vyskytuje i oblasti Jadranu. Podle nedoložených zpráv může tento druh jesetera dorůst až hmotnosti 2 700 kilogramů a délky 8,6 metrů. Pokud by se tyto zprávy potvrdily, aspirovala by vyza na primát ve velikosti mezi sladkovodními rybami.  Prokázány jsou však úlovky vyzy velké o délce „pouhých“ šesti metrů.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědci vystavili les hladinám CO2, které se očekávají v roce 2050.

Vědci vystavili les hladinám CO2,...

Unikátní výzkum provádí vědci v jednom z britských lesů. Ten doslova proměnili...
Změny klimatu útočí i na lesy

Změny klimatu útočí i na lesy

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní...
Jak na plevel? Pořiďte si robota s lasery

Jak na plevel? Pořiďte si robota...

Robotizace poslední roky hýbe doslova světem. Na trhu se objevují stálé nová a...
Po třech desetiletích se do dvorské zoo vracejí hyeny žíhané

Po třech desetiletích se do dvorské...

Dvorská zoo se po téměř třiceti letech vrátila k chovu hyen žíhaných (Hyaena...
Nová studie odhalila globální ohniska výskytu nepůvodních rostlin a živočichů

Nová studie odhalila globální ohniska...

Mezinárodní tým výzkumníků z patnácti zemí přichází s první globální...
Užitečný český startup. Aplikace umožňuje zobrazovat celosvětové předpovědi počasí

Užitečný český startup. Aplikace...

Za jeden z nejužitečnějších a nejzajímavějších startupů tohoto roku je...
Jak loví vlčí smečka?

Jak loví vlčí smečka?

Štvanice nebere konce. Alfa samec cítí, že mu docházejí síly a zvolní....
Patent umožní rozeznat, zda zemětřesení způsobil člověk nebo příroda

Patent umožní rozeznat, zda...

Vyvolal otřesy člověk, například hornickou činností, vtláčením kapalin do...
Češi se zapojili do celosvětového biologického projektu

Češi se zapojili do celosvětového...

Do unikátního, nebývale komplexního celosvětového pokusu se zapojili ekologové...
Nejstarší stromy světa? I přes 5000 let!

Nejstarší stromy světa? I přes...

Rostliny některých druhů žijí i tisíce let. Titulem nejdéle žijící...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rychlejší než blesk: Co jde možná nevěděli o oku

Rychlejší než blesk: Co jde možná...

Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů....
Tajemství Olméků: Co nám prozradí jejich obří sochy?

Tajemství Olméků: Co nám prozradí...

V Mexiku se tyčí gigantické kamenné hlavy. Jejich...
Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední večeře ještě neznáte?

Jaké záhady kolem Ježíšovy poslední...

Onen moment zná každý, i ten, kdo Bibli viděl jen z...
Chcete být dlouhodobě šťastní? Kupujte zážitky, nikoli věci!

Chcete být dlouhodobě šťastní?...

Výzkumy ukazují, že důležitější než si koupit štěstí...
Měl císař Napoleon I. Bonaparte na povel i svoji kuchyni?

Měl císař Napoleon I. Bonaparte...

Po císařské korunovaci roku 1804 přesidluje...
Proč mají muži bradavky?

Proč mají muži bradavky?

Odpověď má co do činění s tím, jak se lidé...
Neberete si dovolenou? Známe minimálně 3 dobré důvody, proč to změnit!

Neberete si dovolenou? Známe...

Možná se i vám zdá, že nemůžete opustit všechno, co se...
Ananas ano, či ne? Zemřel tvůrce kontroverzní pizzy!

Ananas ano, či ne? Zemřel tvůrce...

Nenáviděná i milovaná. Pizza Hawai patří k nejvíce...
VIDEO: Nejdelší doutník na světě!

VIDEO: Nejdelší doutník na světě!

Loňský rok přinesl mimo jiné i jeden neobvyklý rekord....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.