Minerály od A do Ž

Zemskou kůru tvoří nejrůznější horniny složené z minerálů (česky nerostů). Dosud věda mineralogie objevila cca 3000 minerálních druhů (s odrůdami o 2 000 více), které sestávají celkem z 92 chemických prvků.

Adamas – značící řecké slovo adamant (tvrdý jako kámen) dal původ pojmenování diamantu. Uvedená modifikace uhlíku je nejtvrdší známou látkou. Její krystaly mohou zanechat stopy škrábnutí na všech jiných minerálech a přírodních rudách. Zbarvení tohoto drahokamu: bezbarvý, bleděmodrý, žlutý, hnědozelený, růžový, modrý. Zajímavost: Diamant je chemicky totožný s měkkým mastným grafitem, ale liší se krystalovou strukturou. První známé diamanty byly nalezeny v Indii a Barmě cca před 2500 lety.

Barva – jeden z důležitých aspektů určování minerálů. Mnoho nerostů barvu nemění – např. zelený malachit, žlutá síra či černý grafit. Jiné minerály v původní podobě bezbarvé (např. křemen) mohou obsahovat prvky, které původní zabarvení změní. (Tak známe i křemen růžový, žlutý, fialový, hnědý…). Některé minerály jsou trvale barevné, ale v různých odstínech jedné barvy (apatit, beryl apod.) Autentickou barvu poznáme pomocí vrypu, protože vnější zbarvení bývá sytější než vnitřní.

Český granát –nejoblíbenější ze skupiny granátů. Jde o pyrop, který se v největším množství i nejlepší kvalitě nejvíce nacházel právě na našem území. (Řecké pyrop = ohnivý.)

Český granát znal již Rudolf II.; ve sbírkách měl tento minerál velký jako holubí vejce (35x18mm, hmotnost 9,6 g).

Drahokamy –tradičně minerály vyznačující se neobyčejnou krásou (včetně barvy, lesku a průhlednosti), vzácností výskytu, značnou tvrdostí a pevností .Časem se lišila kritéria dělení na drahokamy (tvrdší než křemen), polodrahokamy (měkčí než křemen –např. opál) a ozdobné kameny, které se dají leštit i ve větších kusech. S ohledem na vznikající nepřesnosti se toto dělení v odborných kruzích poslední dobou již nepoužívá – vznikl obecnější pojem drahý kámen.

Epidoty – zástupci minerální skupiny objevující se zejména v magmatických a přeměněných horninách. Epidot dostal pojmenování po řeckém slovu epidosis = přírůstek. neboť jeho určení v roce 1801 znamenalo nový přírůstek v nerostném systému..

Fosforečnany – obvykle vznikají v podmínkách, při kterých se většina minerálů mění a rozkládá působením tlaku nebo tepla. Typickým příkladem je velmi oblíbený tmavě modrý lapis lazuli, což je přeměněný vápenec s vysokým podílem lazuritu (viz). V Afghánistánu ho znali již před 6000 léty, staří Egypťané a Číňané ho používali do nejkrásnějších šperků. Další reprezentanti fosforečnanů: pseudomalachit, brazilianit (objeven v Brazílii až r.1945) aj.

Granáty – početná skupina křemičitanů s podobnými vlastnostmi. Pojmenování tyto nejčastěji červené klenoty přírody získaly nejspíše pro izometrický tvar z latinského granum =´zrno. Nejžádanější je český granát(viz).

Hornina – nahromadění minerálů stejných (např. mramory) nebo různých (kupř. granit) vytvářejících tělesa podstatných rozměrů.

Charakteristické znaky – minerál je přírodně se vyskytující anorganická látka určitého chemického složení se stálými fyzikálními a chemickými vlastnostmi a s pevnou krystalovou strukturou.

Intenzita lesku – přímo úměrně souvisí se schopností minerálu více či méně lámat světelné paprsky, které na něj dopadají a jím prostudují. Měřítkem lomivosti je tzv. index světelného lomu měřitelný přístroji.

Jednička mezi drahokamy – rubín. Zářivě červená odrůda korundu se stala nejvzácnějším drahým kamenem vůbec. Největší známý rubín zasazený ve šperku je v naší svatováclavské koruně. Má rozměry 39,5 x 36,5 x 14 mm, hmotnost se odhaduje na 250 karátů (viz).

 
Karát má dva různé významy: 1. Hmotnostní jednotka drahokamů (1 karát = kt, odpovídá 200 miligramům). 2. Označení obsahu zlata v jeho slitinách ve škále, která má 24 stupňů. (zkratka K). Minimální obsah zlata pro zlatotepectví je 750/1000, což odpovídá 18 karátům (K) zlata.

Lazurit  – typický drahý kámen Blízkého a Středního východu. Připomíná temně modrou oblohu posetou jiskrami hvězd.

Mřížka krystalová – vnitřní uspořádání minerálů, které je určeno zákonitým rozložením elementárních částic (iontů, atomů a molekul) v prostoru. Je určující jak pro vnější vývoj ploch, tak pro fyzikální vlastnosti minerálů.

Nové způsoby využití  – souvisejí s moderní dobou. Po tisíciletí se drahé kameny používaly pouze jako okrasa. Zlom nastal s rozvojem vědy: Rubínový laser přesně měří vzdálenosti , např. ze Země na Měsíc. Diamant se využívá i k broušení a řezání či vrtání do zemské kůry při hledání užitkových nerostů. Specifické vlastnosti drahých kamenů (stálost v různém prostředí, tvrdost, elektrická vodivost) dost využívá i vojenství, přesná mechanika (hodinky) elektrotechnika apod.

Oxidy (kysličníky) – minerály složené z kysličníku a jiných prvků. Mnohé z nich patří mezi drahokamy. Uveďme alespoň safír (od lat. slova sappirus = modrý; výjimkou je safír růžový a růžovočervený) a rubín. Zajímavost: Příbuzným oxidem je mj. i převážně obecný korund. Ten však mezi drahé kameny nepatří, často se s ním setkáme ( v doprovodu hematitu a magnetitu) v podobě brusiva zvaného smirek.

Pyrit – reprezentant skupiny sirníků, které vznikají z vodných roztoků mineralizovaných sloučeninami rudných prvků. Některé takové minerály zdánlivě vypadají jako cenný kov. Pyritu se také říká „kočičí zlato“.

Rozdělení minerálů – podle chemického složení: prvky – např.např.diamant, grafit; oxidy (dřívější název kysličníky) – korund; halovce (cizím názvem halogenidy) – mj. sůl kamenná a fluorit; sirníky (sulfidy) – např. pyrit; sírany (sulfáty) – jako sádrovec; uhličitany (karbonáty) – např. kalcit a dolomit; fosforečnany (fosfáty) – kupř. tyrkys. Velmi širokou skupinou jsou křemičitany (silikáty), které na širokém strukturním základě zahrnují i křemen, mnohé drahé kameny jako beryl (smaragd a akvamarín), topas, granát. Do široké skupiny však náležejí i azbesty, slídy a živce.

Sírany – charakterizuje je komplex (SO4). Jestliže je síra nahrazena chromem, vznikají chromany, při molybdenu molybdenany, při náhradě wolframem wolframany. Všechny však patří do uvedené minerální třídy síranů. Hojně se v mnoha podobách rozšířil sádrovec, který má obvykle bezbarvé či bílé krystaly. (Jemnozrnný, čistě bílý sádrovec má název alabastr.)

Tvrdost – odpor, který klade minerál při rýpání předmětem s ostrou hranou. Desetidílnou stupnici tvrdosti navrhl vídeňský mineralog Friedrich Mohs (1773 – 1839). V ní každý minerál rýpe do toho, který je o stupeň níže a je sám rýpán minerálem o stupeň tvrdším. Číslo 1 jako nejměkčí má mastek; následují 2.sádrovec, 3.kalcit, 4.fluorit, 5.apatit, 6.ortoklas, 7. křemen, 8.topaz, 9.korund,10. diamant.

Utváření minerálů – převažují tři hlavní procesy : Magmatogenní je vyvolán vnitřním žárem Země. Minerály vznikají při chladnutí a krystalizaci roztaveného magmatu, který obsahuje všechny známé chemické prvky. Při procesech exogenních (sedimentárních) hrají velkou roli vnější síly Země spojené se sluneční činností . Děje se tak  blízkosti zemského povrchu za nepříliš vysoké teploty a normálního atmosférického tlaku. Třetí skupinu představují procesy metamorfní: Původní hornina v mnohakilometrové hloubce působením velkého tlaku a vysokých teplot překrystalizovává, takže vznikají nové minerály. (Každoročně je jich objeveno asi třicet.)

Vltavín – z chemického hlediska jde o křemičitanové sklo s kolísajícím obsahem jednotlivým složek, které ovlivňují zbarvení. Jsou nejspíše pozůstatkem dopadu velkého meteoritu na Zemi při současném, přetavení nejsvrchnějších částí zemského povrchu. Název je podle Vltavy, mezinárodní pojmenování moldavit vychází z německého Moldau = Vltava. Tyto minerály s nejrůznějšími odstíny zelené se ponejvíce vyskytují v jižních Čechách. Bublinovité sklo má tvar koule, disku, tyčinky aj. Průměrná hmotnost kusu vltavínu je cca  8 g.

Xenomorfní – tvar minerálu, jehož omezení není vlastní, ale je mu vnuceno přítomností jiných krystalů.

Železné meteority – tvoří je slitiny železa a niklu. Ročně dopadne na Zemi asi 4000 tun meteorické hmoty! Jsou to i meteority železokamenné (s nimi souvisí i olivín a pyroxen) a kamenné (převážně křemičitany). Mezi drahokamy se dostaly meteority díky módě velmi drahých šperků.


Více se dozvíte:

J. Kouřimský: Minerály, AVENTINUM, 2003
Minerály a drahokamy, Ikar – Knižní klub, 2001

L: Caccut: Horniny a minerály, Nakl.dům OP, 1994
V.Bouška, S.Sobolevskij: Klenoty přírody,Lidové nakladatelství, 1990

V. Bouška, J.Kouřimský: Drahé kameny kolem nás, SPN, 1976

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Mapování ptáků pokračuje. Sovy rozšířily areál svého výskytu

Mapování ptáků pokračuje. Sovy...

Průběžné výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků dávají vědět, že kulíšek...
Britským vědcům se dostala do rukou obří žížala

Britským vědcům se dostala do rukou...

Obří žížala obecná (Lumbricus terrestris) byla nalezena na zahrádce nedaleko...
Jak čistota ovzduší ovlivňuje zdraví dětí?

Jak čistota ovzduší ovlivňuje...

Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu...
Karibská homolice zatočí s chronickou bolestí

Karibská homolice zatočí s...

Jed, který mořský plž homolice korunová (Conus regius regius) používá k...
Globalizace v biologii aneb nepůvodních druhů přibývá po celém světě

Globalizace v biologii aneb nepůvodních...

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal...
Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc let staré mikroby

Mexická jeskyně skrývala 50 tisíc...

Američtí vědci objevili v mexickém jeskynním systému Naica, kterému se...
Deset let českého výzkumu Antarktidy

Deset let českého výzkumu...

Česká republika sice nepatří mezi velmoci polárního výzkumu, přesto ani...
Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny se dokázaly adaptovat na drsné podmínky polárních oblastí. Kromě...
Nebezpečné chemikálie jsou už i v hlubokomořských příkopech

Nebezpečné chemikálie jsou už i v...

Působením člověka se ze světového oceánu stává stále více jedna velká skládka....
V milovické rezervaci bylo pokřtěno první zubří mládě

V milovické rezervaci bylo pokřtěno...

V rezervaci nacházející se v prostorách bývalého vojenského prostoru...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.