10 způsobů, jak si vylepšit mozek

Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.

A v žádném případě to vylepšování nemá podobu úmorného biflování vysokoškolských učebnic nebo trávení veškerého volného času v knihovnách výzkumných ústavů.

1. Chytré drogy

Biologický účinek: Zvýšení produkce dopaminu
Využití: prodloužení doby bdělosti

Mnoho lidí začne kolem 40. roku věku pociťovat určité změny ve funkcích svého mozku. Jedná se o počátek sice pomalé a dlouhodobé, přesto citelné degradace mentálních schopností, které ve vysokém věku často vyústí v rozvinutou demenci. Pokud by existovalo něco, co tento proces zastaví, zpomalí, nebo alespoň zamaskuje jeho následky, patrně by po tom valná většina postižených ochotně skočila.
Několik málo chemických látek, které jsou schopny podobných výsledků dosáhnout, už existuje, několik dalších je ve vývoji. Pravděpodobně nejznámější z nich je modafilin. Zatím je určen pro léčbu narkolepsie, tedy onemocnění, při kterém člověk náhle upadá do krátkého spánku, a nemůže s tím nic dělat. U zdravých lidí má modafilin také pozitivní účinky. Dokáže člověka udržet nejen bdělého, ale také čilého nepřetržitě po dobu 90 hodin. Nezpůsobuje přitom žádné vedlejší účinky jako například amfetaminy. Uživatelé nepociťují žádnou nervozitu, ani neztrácejí koncentraci.

Přestože se zdá, že „chytré“ drogy nemají žádné vedlejší účinky, odborníci před jejich plošným užíváním varují. „Látky na zlepšení paměti by mohly způsobit, že si začneme uvědomovat věci jinak. Statisíce let evoluce určily, že pro nás jsou nejlepší mentální schopnosti v takové podobě, v jaké je máme teď,“ říká psycholog z Kalifornské univerzity v Irvine Gary Lynch. „Mohli bychom zjistit, že si pamatujeme věci, na které je lepší zapomínat. Jsme například nastaveni tak, abychom rychleji zapomínali na prožitou bolest. To je důležité zejména u žen po porodu. Kdybychom to změnili, pravděpodobně bychom si řekli o vážné problémy.“

2. Úprava stravy

Biologický účinek: Zvýšení produkce přenašečů nervových vzruchů, zajištění stálého zásobování mozkových buněk energií, ochrana před antioxidanty
Využití: zlepšení všech funkcí mozku

„Jsme tím, co jíme,“ říká pravdivé přísloví a o naší mysli to platí dvojnásob. Mozek je totiž nejnenasytnějším orgánem těla. Na prvním místě stojí pořádná snídaně. Naše řídící centrum je závislé na stálém přísunu glukózy, a pokud ho nemá, jeho výkonnost nedosahuje maxima. Mnoho studií ukazuje na to, že vynechání snídaně vede ke snížené soustředěnosti ve škole nebo v zaměstnání. Nezáleží však pouze na přísunu kalorií. Podle studie z roku 2003 děti, které snídají sladké pečivo a zapíjejí je sycenými limonádami, mají v testech paměti a soustředění podobné výsledky jako sedmdesátiletí staříci. „Nejlépe si vedly děti, které si ráno dopřávají jídlo s vysokým obsahem bílkovin,“ dodává Barbara Stewart z britské University of Ulster.
K dalším jídlům jsou vhodná vejce, jelikož obsahují cholin. Ten urychluje tvorbu acetylcholinu, který je důležitým přenašečem nervových vzruchů a jeho nedostatek je kromě jiného spojen i s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími poruchami paměti.

Důležitý je také přísun ovoce a zeleniny, který zaručí dostatek antioxidantů. Ty naše tkáně chrání před poškozením volnými radikály vznikajícími jako produkty metabolismu. „Dietou bohatou na antioxidanty jsme u čtyřiceti starých psů dokázali výrazně zlepšit schopnost učení,“ říká Dwight Tapp z Kalifornské univerzity v Irvine, který svým výzkumem poněkud pošramotil pověst známému přísloví „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“

3. Mozartův efekt

Biologický účinek:účinná relaxace
Využití: osvěžení všech mozkových funkcí

Hudba za určitých okolností může zbystřit myšlení, ale nelze si myslet, že stačí otočit kolečkem pod nápisem volume a pak už jen čekat, kdy budeme zasypáni Nobelovými cenami. Před deseti lety se rozpoutala senzace kolem objevu týmu z Winconsinské univerzity v USA, který prokázal, že poslech Mozartových skladeb zlepšuje matematické a prostorové myšlení. Kupodivu to fungovalo i na myši. Ty, které poslouchaly Mozarta byly prokazatelně chytřejší než kolegyně odchované zcela bez hudby nebo na hudbě jiných skladatelů.
Tento objev byl nedávno podpořen zjištěním, že Mozartovy skladby spouštějí činnost tří mozkových genů, které se podílejí na přenosu nervových vzruchů.

Zní to jako velmi příjemný způsob, jak trochu povzbudit zlenivělé mozkové buňky, nicméně pravdou je, že zlepšení se nemusejí dočkat všichni. Ačkoli přesný účinek hudby není znám, sami autoři původní studie přiznávají, že hudba jako taková, stimulaci mozku nepůsobí. V důsledku poslechu se člověk jen uvolní a odpočine si, což následně vede ke zlepšení myšlení. Stejný efekt jako poslech hudby tak může mít i jiný způsob odpočinku.

4.Trénink paměti

Biologický účinek:rozšíření pracovní paměti
Využití: zvýšení inteligence

Až donedávna se IQ bralo jako dědičná záležitost, kterou lze vylepšovat jen ve velmi omezených mezích. Nejnovější výzkumy ovšem naznačují, že naše mozky jsou na tom s výkonem podobně jako počítače. Inteligence do značné míry závisí na tzv. pracovní paměti, tedy množství informací, které dokážeme najednou udržet na mysli a využívat je při vytváření myšlenek. „Pracovní paměť lze dobře rozšiřovat správným tréninkem,“ tvrdí Torkel Klingberg z Karolínského Ústavu ve Stockholmu. „Výrazně se zvýší například tím, že se člověk snaží zapamatovat rozmístění co nejvíce předmětů na obrazovce.“ Výsledky jejich testů ukázaly až 10% zlepšení v IQ testech po několika dnech tréninku.

5. Správná technika

Biologický účinek: zapojení částí mozku, které běžně odpočívají
Využití: výrazné zlepšení paměti

Představte si, že sedíte u dveří místnosti, ve které je zavřeno 600 lidí. Jeden po druhém odcházejí a říkají vám svá jména. Hodinu poté, co místnost opustí poslední člověk, se zase začnou tlačit zpět a vy máte za úkol vzpomenout si na jejich jména. Pro většinu z nás je myšlenka na úspěch naprosto šílenou představou. Ve skutečnosti bychom však takového výkonu pravděpodobně schopni byli. Stačí na něj být připraven.
„Studovali jsme mozky několika účastníků každoročního paměťového mistrovství světa, a přišli jsme na to, že ti nejlepší nemají nijak výrazně vyšší IQ než zbytek populace. Jen k zapamatování využívají i další části mozku, které se běžně zapojují při jiných činnostech, ne však při jednoduchých testech paměti,“ říká Eleanor Maguire z Londýnské univerzity. Výsledky připisuje tomu, že si účastníci soutěže pamatované karty nebo další obrazce spojují s dalšími objekty nebo jim přiřazují určitý příběh. Cílem je chladnému obrázku dodat emocionální podtext, který si člověk vybavuje mnohem snáze než čistě vizuální vjem.

„V našem testu si studenti, kteří obrazce přiřazovali nějaké emoci nebo pohybu, pamatovali téměř třikrát více karet než studenti, kteří to nedělali,“ dodává Maguire. „Pokud dodržováním správného postupu dokážeme takto výrazně vylepšit paměť, pravděpodobně jsme schopni se naučit a rozšířit i další mozkové funkce. Stačí jen přijít na efektivní způsob využití.“

6. Dostatek spánku

Biologický účinek: účinná relaxace, uspořádání paměti
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí

Podceňovat vliv dostatečného spánku se nevyplácí. Podle jednoho starého přísloví je ráno moudřejší večera. Není to ani tak o denní době jako o časovém intervalu po posledním spánku. „Pokud jste vzhůru 21 hodin, vaše mentální schopnosti odpovídají opilému člověku,“ říká Sean Drummod z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu. „Stejně na tom budete i v případě, že se několik dní po sobě vyspíte jen pár hodin.“
Naštěstí to platí i obráceně. I člověk, který netrpí nedostatkem spánku, je po několika hodinách dalšího odpočinku bdělejší a psychicky výkonnější. „Klíčem ke všemu je koncentrace. Pokud se dokážete dobře koncentrovat, veškeré vaše mentální schopnosti se vylepšují. A odpočinutý mozek umožní mnohem lepší koncentraci než vyčerpaný,“ vysvětluje Drummod.

Spánek však neslouží jako efektivní způsob odpočinku. Je také důležitým nástrojem naší paměti. Během spánku se třídí a „rovnají“ informace, které jsme nastřádali během několika hodin před usnutím.

7. Fyzická kondice

Biologický účinek: zlepšení zásobení mozkových buněk kyslíkem a živinami
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí

Fyzická kondice ovlivňuje nejen naše svaly, ale i mozek. Bylo prokázáno, že půlhodinová procházka třikrát do týdne dokáže zlepšit schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 %. Tento efekt se projevuje zejména u starých lidí. Statistické studie ukazují, že senioři, kteří se pravidelně věnují procházkám, mají v testech paměti lepší testy než ti, kteří raději zůstávají doma.
Nicméně to funguje samozřejmě i na mladší lidi. „Podle naších studií mívají děti, které pravidelně třikrát až čtyřikrát týdně cvičí, v 10 až 11 letech lepší výsledky u zkoušek,“ tvrdí Anglea Balding z britské University of Exeter. „Důvod je pravděpodobně v lepším krevní oběhu, a tedy i lepším zásobení mozku kyslíkem.“ Naše mozky mají rády fyzickou námahu i z jiného důvodu. Podporuje se tím růst nových neuronů.

8. Členství v klášteře

Biologický účinek: lepší podmínky pro mozkové buňky
Využití: oddálení nástupu degenerativních chorob mozku

Na první pohled to nejspíš vypadá šíleně, ale studie prováděné mezi starými jeptiškami (75-107 let) prokázaly, že jejich způsob života jim zaručuje mnohem pozdější nástup těžké senility než u obyčejných smrtelníků. Ono to vlastně ani tak překvapivé není, stačí si uvědomit, že tvrdý režim v klášteře nepovoluje sebedestruktivní aktivity jako přílišný stres z nevydařeného byznysu, kouření nebo alkohol. Jeptišky se také drží relativně zdravé a lehké stravy a nemohou se jenom tak přejídat hamburgery. Samozřejmě se i mezi nimi vyskytují degenerativní nemoci jako například Alzheimerova choroba, nicméně většina velmi starých jeptišek vykazuje čilé mentální schopnosti a úspěšně se vyhýbají jakýmkoli náznakům demence či senility. „Je to jednoduché, životní styl jeptišek nedává mnoho příležitostí, jak zvýšit riziko výskytu drobných mozkových příhod, nedochází u nich  k nadměrnému zatěžování oběhové soustavy nebo úderům do hlavy. To všechno jsou faktory, které ovlivňují výskyt degenerativních onemocnění mozku. Není tedy třeba se zavřít v klášteře, stačí se vyhýbat stresu a nezdravým návykům,“ vysvětluje odborník na Azheimerovu chrobu David Snowdon z  univerzity v britském Lexingtonu.

9. Udržení pozornosti

Biologický účinek: zvýšená produkce dopaminu
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí

Člověk může být bystrý, sečtělý a vzdělaný, ale tohle všechno mu nebude k ničemu, pokud se nedokáže dostatečně soustředit. K udržení pozornosti je zapotřebí dostatek neurotrasmiteru (látky ovlivňující přenos nervových vzruchů) dopaminu. Jeho produkci podporují některé látky, jako jsou například amfetaminy nebo ritalin, ale také kofein.
Existují však i jiné způsoby, než si zahrávat s návykovými drogami. Produkci dopaminu zvyšují i dostatek spánku, pravidelná strava (zaručuje neustále pomalé uvolňování cukrů) a fyzická námaha.

Pro soustředění na práci je také důležité, co nejvíce se vyhýbat vyrušování. Studie zabývající se vlivem pracovního prostředí ukazují, že například po vyrušení telefonickým hovorem se pracovník do fáze hluboké koncentrace dokáže vrátit až po patnácti minutách. Stačí tedy, aby několikrát zazvonil telefon a půl dne je nenávratně ztraceno. Pomáhá i hudba, je třeba však poznamenat, že k soustředění je nutná pouze hudba, kterou znáte a do značné míry nevnímáte, a která slouží především ke stínění okolního hluku.
Neméně důležité je, abyste se při práci vyžadující soustředění drželi co nejdále od všech možných lákadel, která by přitahovala vaši pozornost. Největším nepřítelem v tomto ohledu je údajně lednička.

10. Ovládání vůlí

Biologický účinek: zvýšená produkce dopaminu
Využití: léčba některých mozkových nemocí

Říká se, že pokud něco opravdu chcete, dosáhnete toho. A do značné míry to opravdu tak funguje. V 60. letech minulého století se dostal do módy nevysvětlitelný fenomén, kterému se začalo říkat biofeedback. Provádělo se mnoho studií, ve kterých se dobrovolníci snažili měnit funkce svého těla, jež jsou za normálních okolností zcela neovlivnitelné vůlí (např. rychlost tepu). Nikdo ze zúčastněných nedokáže přesně popsat jak, přesto se velké části z nich dařilo. V současnosti se podobné výzkumy zaměřují i na funkce našeho mozku, konkrétně na aktivitu elektrických vln měřenou elektroencefalogramem (EEG). V jednom z pokusů neurologové nechali pohánět auto v počítačové hře mozkovými alfa vlnami, které se mění v závislosti na tom, jak jsme klidní a soustředění. Čím silnější byly alfa vlny, tím rychleji  se vozidlo na obrazovce pohybovalo. Účastníci studie pak byli požádáni, aby se pokusili auto ovládat. Opět nikdo z nich nedokázal vysvětlit jak, ale většině se to dařilo. V současnosti se postup úspěšně využívá jako léčebná alternativa k chemickým látkám zvyšujícím tvorbu dopaminu. Pomáhá pacientům s epilepsií, depresemi nebo regeneraci po mozkových příhodách a zraněních.

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kterak lékaři sledují zdravotní stav přistěhovalců

Kterak lékaři sledují zdravotní...

V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně...
U cukrovkářů je riziko infarktu třikrát vyšší

U cukrovkářů je riziko infarktu...

I když se diabetici v důsledku svého onemocnění nejvíce obávají pozdních...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...
Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě očního lékaře

Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě...

Optimální frekvence návštěv očního lékaře je jednou za dva roky. Preventivní...
Úspěch amerických nebo českých vědců? Aneb komu patří patent na léčbu rakoviny…

Úspěch amerických nebo českých...

Američtí lékaři před několika týdny představili objev, který pravděpodobně...
Železná rybka pro pevné zdraví!

Železná rybka pro pevné zdraví!

Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin chudokrevnosti. Na světě jí trpí asi 3,5...
Strašák jménem lepek

Strašák jménem lepek

V posledních několika letech je bezlepková dieta módním hitem. Obiloviny...
Za bolesti zad může sedavé zaměstnání

Za bolesti zad může sedavé...

Bolesti zad patří mezi jednu z nejčastějších příčin omezení pracovní schopnosti a...
Polovinu cestovatelů trápí zažívání. Jak se na dovolené vyhnout problémům s trávicím traktem?

Polovinu cestovatelů trápí zažívání....

Počet lidí, kteří vyrážejí na mezistátní cesty, podle OSN každým rokem...
Až 12 000 lidí ročně v Česku zemře kvůli prachu v ovzduší

Až 12 000 lidí ročně v Česku zemře...

Americká společnost Environmental Health Analytics (EHA) zhodnotila...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tohle video obletělo svět! Jaké to je zaplavat si s mývaly?

Tohle video obletělo svět! Jaké...

Přijde vám plavání s delfíny už moc ohrané?...
Nový průzkum: Integrovali se muslimové do našich společností?

Nový průzkum: Integrovali se...

Podle rozsáhlého průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA)...
Dětští vojáci: Bez váhání vám prostřelí hlavu!

Dětští vojáci: Bez váhání vám...

Nad poničenými domy iráckého Kirkúku se vznáší dým. Za převrácenou dodávkou se...
Jindřich VIII.: Král, který kvůli ženám změnil dějiny církve!

Jindřich VIII.: Král, který kvůli...

Stal se králem, i když neměl. Založil svou církev kvůli ženě....
Slavné kauzy dočasně zmizelých dětí: Doma je nic neudrží!

Slavné kauzy dočasně zmizelých...

Devítiletému Semajovi Bookerovi (*1998) ze státu Washington se stýská po...
Děsivý hotel McKamey Manor: Vítejte v oživlé noční můře!

Děsivý hotel McKamey Manor: Vítejte v...

V kalifornském San Diegu stojí hotel McKamey Manor. Na pobyt v něm čekají v řadě...
Historie toaletního papíru: Od listů a kamínků k moderním toaletám

Historie toaletního papíru: Od listů...

Z jednoho stromu se vyrobí zhruba 45 kilogramů toaletního papíru. Denně se...
Banská Štiavnica: Jedno z nejkouzelnějších měst v Evropě!

Banská Štiavnica: Jedno z...

V údolí mezi Štiavnickými vrchy leží jedno z nejkouzelnějších měst nejen na...
Černý pátek na vídeňské burze: Co přivedlo slavného generála na mizinu?

Černý pátek na vídeňské burze: Co...

Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.