10 způsobů, jak si vylepšit mozek

Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.

A v žádném případě to vylepšování nemá podobu úmorného biflování vysokoškolských učebnic nebo trávení veškerého volného času v knihovnách výzkumných ústavů.

1. Chytré drogy
Biologický účinek:
Zvýšení produkce dopaminu
Využití: prodloužení doby bdělosti
Mnoho lidí začne kolem 40. roku věku pociťovat určité změny ve funkcích svého mozku. Jedná se o počátek sice pomalé a dlouhodobé, přesto citelné degradace mentálních schopností, které ve vysokém věku často vyústí v rozvinutou demenci. Pokud by existovalo něco, co tento proces zastaví, zpomalí, nebo alespoň zamaskuje jeho následky, patrně by po tom valná většina postižených ochotně skočila.
Několik málo chemických látek, které jsou schopny podobných výsledků dosáhnout, už existuje, několik dalších je ve vývoji. Pravděpodobně nejznámější z nich je modafilin. Zatím je určen pro léčbu narkolepsie, tedy onemocnění, při kterém člověk náhle upadá do krátkého spánku, a nemůže s tím nic dělat. U zdravých lidí má modafilin také pozitivní účinky. Dokáže člověka udržet nejen bdělého, ale také čilého nepřetržitě po dobu 90 hodin. Nezpůsobuje přitom žádné vedlejší účinky jako například amfetaminy. Uživatelé nepociťují žádnou nervozitu, ani neztrácejí koncentraci.
Přestože se zdá, že „chytré“ drogy nemají žádné vedlejší účinky, odborníci před jejich plošným užíváním varují. „Látky na zlepšení paměti by mohly způsobit, že si začneme uvědomovat věci jinak. Statisíce let evoluce určily, že pro nás jsou nejlepší mentální schopnosti v takové podobě, v jaké je máme teď,“ říká psycholog z Kalifornské univerzity v Irvine Gary Lynch. „Mohli bychom zjistit, že si pamatujeme věci, na které je lepší zapomínat. Jsme například nastaveni tak, abychom rychleji zapomínali na prožitou bolest. To je důležité zejména u žen po porodu. Kdybychom to změnili, pravděpodobně bychom si řekli o vážné problémy.“

2. Úprava stravy
Biologický účinek:
Zvýšení produkce přenašečů nervových vzruchů, zajištění stálého zásobování mozkových buněk energií, ochrana před antioxidanty
Využití: zlepšení všech funkcí mozku
„Jsme tím, co jíme,“ říká pravdivé přísloví a o naší mysli to platí dvojnásob. Mozek je totiž nejnenasytnějším orgánem těla. Na prvním místě stojí pořádná snídaně. Naše řídící centrum je závislé na stálém přísunu glukózy, a pokud ho nemá, jeho výkonnost nedosahuje maxima. Mnoho studií ukazuje na to, že vynechání snídaně vede ke snížené soustředěnosti ve škole nebo v zaměstnání. Nezáleží však pouze na přísunu kalorií. Podle studie z roku 2003 děti, které snídají sladké pečivo a zapíjejí je sycenými limonádami, mají v testech paměti a soustředění podobné výsledky jako sedmdesátiletí staříci. „Nejlépe si vedly děti, které si ráno dopřávají jídlo s vysokým obsahem bílkovin,“ dodává Barbara Stewart z britské University of Ulster.
K dalším jídlům jsou vhodná vejce, jelikož obsahují cholin. Ten urychluje tvorbu acetylcholinu, který je důležitým přenašečem nervových vzruchů a jeho nedostatek je kromě jiného spojen i s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími poruchami paměti.
Důležitý je také přísun ovoce a zeleniny, který zaručí dostatek antioxidantů. Ty naše tkáně chrání před poškozením volnými radikály vznikajícími jako produkty metabolismu. „Dietou bohatou na antioxidanty jsme u čtyřiceti starých psů dokázali výrazně zlepšit schopnost učení,“ říká Dwight Tapp z Kalifornské univerzity v Irvine, který svým výzkumem poněkud pošramotil pověst známému přísloví „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“

3. Mozartův efekt
Biologický účinek:
účinná relaxace
Využití: osvěžení všech mozkových funkcí
Hudba za určitých okolností může zbystřit myšlení, ale nelze si myslet, že stačí otočit kolečkem pod nápisem volume a pak už jen čekat, kdy budeme zasypáni Nobelovými cenami. Před deseti lety se rozpoutala senzace kolem objevu týmu z Winconsinské univerzity v USA, který prokázal, že poslech Mozartových skladeb zlepšuje matematické a prostorové myšlení. Kupodivu to fungovalo i na myši. Ty, které poslouchaly Mozarta byly prokazatelně chytřejší než kolegyně odchované zcela bez hudby nebo na hudbě jiných skladatelů.
Tento objev byl nedávno podpořen zjištěním, že Mozartovy skladby spouštějí činnost tří mozkových genů, které se podílejí na přenosu nervových vzruchů.
Zní to jako velmi příjemný způsob, jak trochu povzbudit zlenivělé mozkové buňky, nicméně pravdou je, že zlepšení se nemusejí dočkat všichni. Ačkoli přesný účinek hudby není znám, sami autoři původní studie přiznávají, že hudba jako taková, stimulaci mozku nepůsobí. V důsledku poslechu se člověk jen uvolní a odpočine si, což následně vede ke zlepšení myšlení. Stejný efekt jako poslech hudby tak může mít i jiný způsob odpočinku.

4.Trénink paměti
Biologický účinek:rozšíření pracovní paměti
Využití: zvýšení inteligence
Až donedávna se IQ bralo jako dědičná záležitost, kterou lze vylepšovat jen ve velmi omezených mezích. Nejnovější výzkumy ovšem naznačují, že naše mozky jsou na tom s výkonem podobně jako počítače. Inteligence do značné míry závisí na tzv. pracovní paměti, tedy množství informací, které dokážeme najednou udržet na mysli a využívat je při vytváření myšlenek. „Pracovní paměť lze dobře rozšiřovat správným tréninkem,“ tvrdí Torkel Klingberg z Karolínského Ústavu ve Stockholmu. „Výrazně se zvýší například tím, že se člověk snaží zapamatovat rozmístění co nejvíce předmětů na obrazovce.“ Výsledky jejich testů ukázaly až 10% zlepšení v IQ testech po několika dnech tréninku.

5. Správná technika
Biologický účinek:
zapojení částí mozku, které běžně odpočívají
Využití: výrazné zlepšení paměti
Představte si, že sedíte u dveří místnosti, ve které je zavřeno 600 lidí. Jeden po druhém odcházejí a říkají vám svá jména. Hodinu poté, co místnost opustí poslední člověk, se zase začnou tlačit zpět a vy máte za úkol vzpomenout si na jejich jména. Pro většinu z nás je myšlenka na úspěch naprosto šílenou představou. Ve skutečnosti bychom však takového výkonu pravděpodobně schopni byli. Stačí na něj být připraven.
„Studovali jsme mozky několika účastníků každoročního paměťového mistrovství světa, a přišli jsme na to, že ti nejlepší nemají nijak výrazně vyšší IQ než zbytek populace. Jen k zapamatování využívají i další části mozku, které se běžně zapojují při jiných činnostech, ne však při jednoduchých testech paměti,“ říká Eleanor Maguire z Londýnské univerzity. Výsledky připisuje tomu, že si účastníci soutěže pamatované karty nebo další obrazce spojují s dalšími objekty nebo jim přiřazují určitý příběh. Cílem je chladnému obrázku dodat emocionální podtext, který si člověk vybavuje mnohem snáze než čistě vizuální vjem.
„V našem testu si studenti, kteří obrazce přiřazovali nějaké emoci nebo pohybu, pamatovali téměř třikrát více karet než studenti, kteří to nedělali,“ dodává Maguire. „Pokud dodržováním správného postupu dokážeme takto výrazně vylepšit paměť, pravděpodobně jsme schopni se naučit a rozšířit i další mozkové funkce. Stačí jen přijít na efektivní způsob využití.“

6. Dostatek spánku
Biologický účinek: účinná relaxace, uspořádání paměti
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí
Podceňovat vliv dostatečného spánku se nevyplácí. Podle jednoho starého přísloví je ráno moudřejší večera. Není to ani tak o denní době jako o časovém intervalu po posledním spánku. „Pokud jste vzhůru 21 hodin, vaše mentální schopnosti odpovídají opilému člověku,“ říká Sean Drummod z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu. „Stejně na tom budete i v případě, že se několik dní po sobě vyspíte jen pár hodin.“
Naštěstí to platí i obráceně. I člověk, který netrpí nedostatkem spánku, je po několika hodinách dalšího odpočinku bdělejší a psychicky výkonnější. „Klíčem ke všemu je koncentrace. Pokud se dokážete dobře koncentrovat, veškeré vaše mentální schopnosti se vylepšují. A odpočinutý mozek umožní mnohem lepší koncentraci než vyčerpaný,“ vysvětluje Drummod.
Spánek však neslouží jako efektivní způsob odpočinku. Je také důležitým nástrojem naší paměti. Během spánku se třídí a „rovnají“ informace, které jsme nastřádali během několika hodin před usnutím.

7. Fyzická kondice
Biologický účinek:
zlepšení zásobení mozkových buněk kyslíkem a živinami
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí
Fyzická kondice ovlivňuje nejen naše svaly, ale i mozek. Bylo prokázáno, že půlhodinová procházka třikrát do týdne dokáže zlepšit schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 %. Tento efekt se projevuje zejména u starých lidí. Statistické studie ukazují, že senioři, kteří se pravidelně věnují procházkám, mají v testech paměti lepší testy než ti, kteří raději zůstávají doma.
Nicméně to funguje samozřejmě i na mladší lidi. „Podle naších studií mívají děti, které pravidelně třikrát až čtyřikrát týdně cvičí, v 10 až 11 letech lepší výsledky u zkoušek,“ tvrdí Anglea Balding z britské University of Exeter. „Důvod je pravděpodobně v lepším krevní oběhu, a tedy i lepším zásobení mozku kyslíkem.“ Naše mozky mají rády fyzickou námahu i z jiného důvodu. Podporuje se tím růst nových neuronů.

8. Členství v klášteře
Biologický účinek: lepší podmínky pro mozkové buňky
Využití: oddálení nástupu degenerativních chorob mozku
Na první pohled to nejspíš vypadá šíleně, ale studie prováděné mezi starými jeptiškami (75-107 let) prokázaly, že jejich způsob života jim zaručuje mnohem pozdější nástup těžké senility než u obyčejných smrtelníků. Ono to vlastně ani tak překvapivé není, stačí si uvědomit, že tvrdý režim v klášteře nepovoluje sebedestruktivní aktivity jako přílišný stres z nevydařeného byznysu, kouření nebo alkohol. Jeptišky se také drží relativně zdravé a lehké stravy a nemohou se jenom tak přejídat hamburgery. Samozřejmě se i mezi nimi vyskytují degenerativní nemoci jako například Alzheimerova choroba, nicméně většina velmi starých jeptišek vykazuje čilé mentální schopnosti a úspěšně se vyhýbají jakýmkoli náznakům demence či senility. „Je to jednoduché, životní styl jeptišek nedává mnoho příležitostí, jak zvýšit riziko výskytu drobných mozkových příhod, nedochází u nich  k nadměrnému zatěžování oběhové soustavy nebo úderům do hlavy. To všechno jsou faktory, které ovlivňují výskyt degenerativních onemocnění mozku. Není tedy třeba se zavřít v klášteře, stačí se vyhýbat stresu a nezdravým návykům,“ vysvětluje odborník na Azheimerovu chrobu David Snowdon z  univerzity v britském Lexingtonu.

9. Udržení pozornosti
Biologický účinek:
zvýšená produkce dopaminu
Využití: zlepšení všech mozkových funkcí
Člověk může být bystrý, sečtělý a vzdělaný, ale tohle všechno mu nebude k ničemu, pokud se nedokáže dostatečně soustředit. K udržení pozornosti je zapotřebí dostatek neurotrasmiteru (látky ovlivňující přenos nervových vzruchů) dopaminu. Jeho produkci podporují některé látky, jako jsou například amfetaminy nebo ritalin, ale také kofein.
Existují však i jiné způsoby, než si zahrávat s návykovými drogami. Produkci dopaminu zvyšují i dostatek spánku, pravidelná strava (zaručuje neustále pomalé uvolňování cukrů) a fyzická námaha.
Pro soustředění na práci je také důležité, co nejvíce se vyhýbat vyrušování. Studie zabývající se vlivem pracovního prostředí ukazují, že například po vyrušení telefonickým hovorem se pracovník do fáze hluboké koncentrace dokáže vrátit až po patnácti minutách. Stačí tedy, aby několikrát zazvonil telefon a půl dne je nenávratně ztraceno. Pomáhá i hudba, je třeba však poznamenat, že k soustředění je nutná pouze hudba, kterou znáte a do značné míry nevnímáte, a která slouží především ke stínění okolního hluku.
Neméně důležité je, abyste se při práci vyžadující soustředění drželi co nejdále od všech možných lákadel, která by přitahovala vaši pozornost. Největším nepřítelem v tomto ohledu je údajně lednička.

10. Ovládání vůlí
Biologický účinek: zvýšená produkce dopaminu
Využití: léčba některých mozkových nemocí
Říká se, že pokud něco opravdu chcete, dosáhnete toho. A do značné míry to opravdu tak funguje. V 60. letech minulého století se dostal do módy nevysvětlitelný fenomén, kterému se začalo říkat biofeedback. Provádělo se mnoho studií, ve kterých se dobrovolníci snažili měnit funkce svého těla, jež jsou za normálních okolností zcela neovlivnitelné vůlí (např. rychlost tepu). Nikdo ze zúčastněných nedokáže přesně popsat jak, přesto se velké části z nich dařilo. V současnosti se podobné výzkumy zaměřují i na funkce našeho mozku, konkrétně na aktivitu elektrických vln měřenou elektroencefalogramem (EEG). V jednom z pokusů neurologové nechali pohánět auto v počítačové hře mozkovými alfa vlnami, které se mění v závislosti na tom, jak jsme klidní a soustředění. Čím silnější byly alfa vlny, tím rychleji  se vozidlo na obrazovce pohybovalo. Účastníci studie pak byli požádáni, aby se pokusili auto ovládat. Opět nikdo z nich nedokázal vysvětlit jak, ale většině se to dařilo. V současnosti se postup úspěšně využívá jako léčebná alternativa k chemickým látkám zvyšujícím tvorbu dopaminu. Pomáhá pacientům s epilepsií, depresemi nebo regeneraci po mozkových příhodách a zraněních.

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Jak se pečou koblihy?

Jak se pečou koblihy?

Původní koblihy byly masným pečivem, které se smažilo ve vepřovém sádle....
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...
Nejznámější zdravotní problémy u dětí a mladistvých

Nejznámější zdravotní problémy u...

Máte děti? Pokud ano, jistě dáte dohromady celou škálu nemocí, které se v průběhu...
Seznamte se! Píst!

Seznamte se! Píst!

Píst je pohyblivá součástka strojů sloužící k přenosu síly mezi mechanickým...

Nenechte si ujít další zajímavé články

3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě!

Kráter zvaný Vredefort: Největší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář...
Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské kostely vyvázly ze smrtící vlny bez úhony!

Zázrak nad zázraky: Dva křesťanské...

Na indické pobřeží se žene ničivá tsunami. Vše, co...
Netradiční filmové hvězdy: Takhle vypadají královny vřískotu!

Netradiční filmové hvězdy: Takhle...

Vyděšená dívka klopýtavě couvá. Děsivý pronásledovatel se...
A tohle jste věděli? „A přece se točí!“ nikdy nezaznělo!

A tohle jste věděli? „A přece se...

Řadu staletí, kdy církev měla vždy pravdu, byl její...
Nespavost? Zkuste mléko s medem nebo čokoládu!

Nespavost? Zkuste mléko s medem...

Jsou dny, kdy vstupenku do říše snů nedostanete, ať...
Mocná šalvěj: Ochrání nás před zlými silami?

Mocná šalvěj: Ochrání nás před...

Bylinu, jejíž jméno je odvozeno od slova salvare...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.